Posudková činnost
Posuzování způsobilosti při nástupu nebo změně práce
Posuzování dočasné neschopnosti k práci
Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci
§ 20
Druhy a způsob posudkové činnosti
§ 21
Posuzování způsobilosti při volbě povolání
§ 26
Ustanovení § 25 platí přiměřeně i pro posuzování a potvrzování nepřítomnosti v práci nutné z důvodů
§ 29
Posuzování způsobilosti k práci u členů družstev
Ustanovení o posuzování způsobilosti k práci při nástupu nebo změně práce a o posuzování dočasné a dlouhodobé neschopnosti k práci platí obdobně též pro posuzování členů výrobních družstev, jakož i členů jednotných zemědělských družstev a jiných osob v nich trvale pracujících. Obdobně platí i pro posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících a členů jejich rodin.
§ 30
Odborné komise
Pro posuzování závažných případů zřizují ústavy národního zdraví lékařské poradní komise. Zřizování těchto komisí, jejich působnost a způsob jejich jednání a rozhodování upravují směrnice o posudkové činnosti.
(1) Významným úsekem posudkové činnosti je posuzování způsobilosti k práci, popřípadě rozhodování o ní; při něm se hodnotí
V zájmu jednotného postupu při vydávání posudků nebo rozhodnutí o způsobilosti k práci jsou lékaři povinni vystavovat příslušná potvrzení na předepsaných tiskopisech.
b) zdravotní způsobilost k výkonu určité práce v pracovním poměru nebo k výkonu jiné pracovní činnosti, popřípadě potřeba změny nebo vyřazení z práce ze zdravotních důvodů; tyto posudky se vydávají zejména při vstupních a dalších prohlídkách,
c) dočasná neschopnost k práci pro nemoc a úraz,
a) zdravotní způsobilost k výkonu povolání, a to lékařskou prohlídkou v souvislosti s volbou povolání,
d) dlouhodobá nezpůsobilost k práci (§ 27 a 28).
(2) Posudky a potvrzení v jiných stanovených případech se vydávají zpravidla na žádost orgánů a organizací a výjimečně i z podnětu občana, jde-li o jeho závažný společensky odůvodněný zájem.*)
(3) Vydávání znaleckých posudků a posudků pro účely náhrad při úrazech a nemocech z povolání se řídí zvláštními předpisy. Také posuzování způsobilosti k práci v zájmu ochrany proti vzniku a šíření přenosných nemocí a jiné posuzování zdravotního stavu v této souvislosti se řídí zvláštními předpisy.
(1) Zdravotní způsobilost k budoucímu povolání musí být lékařsky posouzena u žáků škol poskytujících základní vzdělání i škol poskytujících střední a vyšší vzdělání, a to před ukončením školní docházky. Posouzení způsobilosti k budoucímu povolání je nutné též před nástupem do školy poskytující střední a vyšší vzdělání, jestliže nejde o přechod bezprostředně ze školy poskytující základní vzdělání.
(2) Posudky o způsobilosti k budoucímu povolání podávají dorostoví lékaři ve spolupráci s lékaři školní zdravotní služby, popřípadě jde-li o žáky se změněnou pracovní schopností, posudkové komise sociálního zabezpečení.
(1) Při náboru pracovníků prováděném národními výbory posuzuje zdravotní způsobilost uchazeče k práci v zamýšleném odvětví příslušný obvodní lékař, popřípadě odborná komise podle § 30.
(2) U pracovníka získaného při náboru prováděném národními výbory je nutno včas před vznikem pracovního poměru posoudit při vstupní prohlídce jeho způsobilost k práci, která mu má být přidělena; posudek vydává závodní obvodní lékař v závodě, v němž má pracovník práci nastoupit, popřípadě odborná komise podle § 30.
(1) Při náboru pracovníků prováděném podniky, pokud je v závodě zřízeno závodní zdravotnické zařízení, musí zdravotní způsobilost pracovníka k zamýšlené práci posoudit včas před vznikem pracovního poměru závodní obvodní lékař při vstupní prohlídce. V závodech, v nichž není zřízeno závodní zdravotnické zařízení, posuzuje zdravotní způsobilost pracovníka při vstupní prohlídce územní obvodní lékař, a to v případech, kdy jde o zařazení na místa, na nichž jsou pracovníci vystaveni zvlášť nepříznivým vlivům pracovního prostředí, a v dalších případech určených ministerstvem zdravotnictví v dohodě s příslušnými ústředními orgány.
(2) Posudky o změněné pracovní schopnosti občanů vydávají posudkové komise sociálního zabezpečení.
a) před jeho převedením na místo, kde je vystaven zvlášť nepříznivým vlivům pracovního prostředí, a při skončení práce na takovém místě,
c) před jeho převedením na jinou práci, před úpravou pracovních podmínek nebo před rozvázáním pracovního poměru, jestliže se taková opatření provádějí z důvodů zdravotních.
b) před jeho převedením na místo, pro něž je vyžadována zvláštní zdravotní způsobilost,
(1) Zdravotní stav pracovníka musí být posouzen
(2) Posudek vydává příslušný obvodní lékař, popřípadě jiný lékař, který má nemocného v soustavné péči, a to z vlastního podnětu nebo z podnětu pracovníka, závodu nebo odborové, popřípadě jiné společenské organizace. Má-li některý z těchto účastníků námitky proti doporučovanému opatření nebo jde-li o rozvázání pracovního poměru z důvodů zdravotních, vydává posudek odborná komise podle § 30. Ustanovení § 23 odst. 2 platí obdobně.
(3) Lékaři (odborné komise) uvedení v odstavci 2 posuzují také zdravotní důvody pro převedení těhotných žen a matek do 9 měsíců po porodu na jinou práci a vydávají o tom potřebná potvrzení.
(1) Dočasnou neschopnost k práci v souladu s předpisy o nemocenském pojištění posuzuje a rozhoduje o ní příslušný obvodní lékař, popřípadě jiný lékař, který je příslušný k poskytnutí léčebně preventivní péče. Rozhodl-li, že pracovník je neschopen práce, vystaví o tom potvrzení na předepsaném tiskopisu; potvrzení je dokladem o omluvené nepřítomnosti v práci a podkladem pro přiznání nemocenského.
(2) Dočasná neschopnost k práci počíná dnem, kdy ji lékař zjistil; má-li pracovník směnu již odpracovánu, počíná následujícím pracovním dnem. Jen ve výjimečných případech, zejména nelze-li včas dosáhnout lékaře, může lékař uznat zaměstnance neschopným práce počínajíc dřívějším dnem, nejvýše však 3 dny nazpět. Zpětné uznání pracovní neschopnosti za dobu delší než tři dny musí být posouzeno odbornou komisí podle § 30.
(3) O ukončení pracovní neschopnosti vydá lékař potvrzení. Ve stanoveném rozsahu a stanoveným způsobem vydává též potvrzení o dalším trvání pracovní neschopnosti.
c) potřeby ošetřování člena rodiny; potvrzení, jež vydává ošetřující lékař, popřípadě okresní hygienická stanice, smí být v témže případě ošetřování (péče) vydáno jen jednou.
b) těhotenství a mateřství; potvrzení s údajem předpokládaného dne porodu vydává lékař, který poskytuje ženě předporodní péči,
a) karantény; potvrzení vydává ošetřující lékař, popřípadě okresní hygienická stanice,
(1) Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci (invalidity) navazuje plynule na soustavné hodnocení zdravotního stavu a způsobilosti k práci v průběhu nemoci, popřípadě dočasné neschopnosti k práci.
(2) V průběhu dočasné neschopnosti k práci se hodnotí vývoj zdravotního stavu nemocného a činí též vhodná opatření k odvrácení invalidity. Jakmile ošetřující lékař dojde k závěru, že pracovní neschopnost je trvalá, nejpozději však po uplynutí 6 měsíců pracovní neschopnosti, dá podnět k projednání zdravotního stavu nemocného s příslušnými orgány sociálního zabezpečení.
(1) Vznik a trvání invalidity posuzují posudkové komise sociálního zabezpečení podle předpisů o sociálním zabezpečení.
(2) Při přechodu z dočasné pracovní neschopnosti do invalidity se postupuje podle zvláštních předpisů.*)