(1) Při ústavní péči se nehradí cestovní náklady, jestliže nemocný tuto péči svévolně přerušil nebo byl propuštěn pro porušování domácího řádu ústavu, popřípadě jestliže nemocný přerušil cestu bez závažných důvodů v soukromém zájmu. Nehradí se též cestovní náklady při dočasném propuštění z ústavu na žádost nemocného.

(2) Cestovní náklady spojené s vysíláním dětí do ozdravoven (se slevou jízdného podle tarifu k přepravnímu jízdnímu řádu) nesou rodiče nebo jiné osoby povinné pečovat o dítě.

(3) Ústavy národního zdraví nehradí rovněž náklady dopravy do zařízení poskytujících obvodní služby a do závodních nočních sanatorií, náklady dopravy při ambulantní lázeňské péči, pokud ministerstvo zdravotnictví nestanoví výjimku, a náklady dopravy do nepříslušného zdravotnického zařízení, pokud se v něm poskytuje péče jen na žádost nemocného. Cestovní náklady při ústavní lázeňské péči hradí orgány a organizace, na jejichž účet byla tato péče povolena.

(4) Cestovní náklady nelze nahradit, nebyl-li nárok na ně uplatněn do 6 měsíců ode dne cesty.

(5) Ředitel ústavu národního zdraví může v mimořádných případech hodných zvláštního zřetele povolit náhradu cestovních nákladů, i když na ni není nárok podle předchozích ustanovení.