(1) Osoby, kterým se poskytuje léčebně preventivní péče, jsou povinny spolupůsobit k udržení, obnovení a upevnění svého zdraví, k účinnému léčení a odpovědnému posouzení své způsobilosti k práci. Zejména je každý povinen
U osob, které nejsou způsobilé k právním úkonům, odpovídá za dodržování těchto povinností ten, kdo je povinen o ně pečovat.

a) vyhledávat lékařskou pomoc ve zdravotnických zařízeních k tomu určených, dostavovat se pravidelně ve stanovenou dobu na vyšetření nebo ošetření a k pravidelným prohlídkám a umožnit zdravotnickým pracovníkům potřebné návštěvy v bytě,

b) sdělovat požadované údaje týkající se jeho zdravotního stavu a podmínek i okolností týkajících se nemoci, zvláště příčin pracovní neschopnosti; v době pracovní neschopnosti předložit při každé návštěvě lékaře potvrzení o pracovní neschopnosti a vyžádat si k zamýšlené změně pobytu souhlas ošetřujícího lékaře a předsedy komise národního pojištění,

c) používat individuálně uložených nebo obecně stanovených prostředků a pomůcek k ochraně zdraví,

d) řídit se lékařskými pokyny a posudky, zejména dodržovat předepsanou životosprávu a vystříhat se všeho, co by mohlo nepříznivě působit na léčení nebo ztěžovat obnovení pracovní schopnosti,

e) předložit potvrzení o pracovní neschopnosti a o jejím ukončení bez odkladu organizaci, k níž je v pracovním poměru, popřípadě orgánům družstva.

(2) Další povinnosti v zájmu ochrany proti vzniku a šíření přenosných nemocí stanoví zvláštní předpisy.

(3) Zneužívá-li nemocný zdravotnických služeb nebo jinak hrubě porušuje své povinnosti stanovené podle této vyhlášky, vyrozumí o tom zdravotnické zařízení závodní výbor Revolučního odborového hnutí, popřípadě orgány družstva nebo místního (městského) národního výboru, aby mohly učinit opatření k nápravě. Tím není dotčena možnost požadovat náhradu škody nebo navrhnout postih provinilých osob podle příslušných zákonů.