(1) Vzduch v životním prostředí musí vyhovovat hygienickým požadavkům a musí být chráněn před znečišťováním prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami a pachy, popřípadě i jinými látkami ohrožujícími zdraví (dále jen „škodliviny“).

(2) Zásadní hygienické požadavky a nejvyšší přípustné koncentrace nejzávažnějších škodlivin v ovzduší stanoví hlavní hygienik Československé socialistické republiky.*) Bližší hygienické požadavky a přípustné hodnoty ostatních škodlivin stanoví v jednotlivých případech podle místních podmínek krajští a okresní hygienici.