II. Zásady pro organizaci přechodu na 42, 43 a 44 hodinovou týdenní pracovní dobu a upravené pracovní a provozní režimy při 46 hodinové týdenní pracovní době
Základní ekonomické předpoklady
Pracovní a provozní režimy
Při zkrácení pracovní doby (úpravě režimů) se zavádějí takové pracovní a provozní režimy, které vyhovují pracujícím a respektují potřeby společnosti. Přitom je třeba vycházet z těchto hledisek:
Rovnoměrnost odběru elektřiny
Rovnoměrnost nároků na dopravu
* * *

11. Přechod na zkrácenou týdenní pracovní dobu (upravené režimy) se uskuteční vytvořením předpokladů z vlastních zdrojů v rámci podmínek státního plánu na rok 1966, směrných úkolů čtvrtého pětiletého plánu a úkolů stanovených konečným zněním čtvrtého pětiletého plánu po jeho schválení, tj. bez ohrožení plnění výrobních úkolů, bez snížení kvality výroby nebo zhoršení služeb pro obyvatelstvo, bez požadavku na další pracovní síly, mzdové prostředky, investice, elektrické výkony, osobní a nákladní dopravu a bez zhoršení hospodářského výsledku. Organizacím, které nesplní tyto předpoklady, nebude zkrácení pracovní doby povoleno.

12. Úbytek fondu pracovní doby musí být uhrazen využitím vnitřních rezerv, zejména trvalým zvýšením technickoorganizační úrovně výroby a služeb a důsledným využíváním pracovní doby.

13. Přechodem na zkrácenou pracovní dobu nesmí vzrůstat přesčasová práce, ale naopak její podstatné omezení je třeba považovat za nezbytnou podmínku zkracování pracovní doby a za první krok při jeho přípravě.

14. Vzhledem k zájmům pracujících bude většinou účelné při zkrácení pracovní doby (úpravě režimů) zachovat v zásadě osmihodinovou délku směn a umožnit tak pracujícím získat další dny volna. Ke zkrácení uvedené délky směny přistupovat jen výjimečně, např. ve výrobě, kde je to žádoucí ze zdravotních důvodů, nebo kde bude z jiných vážných důvodů nezbytné ponechat plný šestidenní provoz bez cyklického střídání pracovníků.
Nepřipustit prodlužování směn v pondělí až pátek; pokud je nezbytné částečné napracování dnů pracovního volna, zajistit s ohledem na místní podmínky především částečné prodloužení zbývajících neplných sobotních směn.

15. Přechod na zkrácenou pracovní dobu (upravené režimy) z hlediska potřeb společnosti nesmí

a) ve výrobních organizacích zhoršit využití základních fondů, nýbrž musí přispět k jejich lepšímu intenzívnímu i časovému využití, zejména cestou zvyšování směnnosti. Za základní pracovní a provozní režim je proto třeba považovat dvousměnný provoz tam, kde je to ekonomicky účelné, avšak třísměnný nebo nepřetržitý provoz je nutno zachovat, popřípadě nově zavést tam, kde je to nezbytné nebo účelné z technologických, kapacitních, energetických nebo dopravních důvodů, nebo tam, kde z ekonomických důvodů nelze nechat zahálet nákladná zařízení;

b) v odvětvích služeb zhoršit uspokojování potřeb obyvatelstva. Proto zkrácení pracovní doby (úprava režimů) v těchto odvětvích musí být zajišťováno bez zkracování provozní doby zpravidla cyklickým střídáním pracovníků; zkracovat prodejní dobu v obchodě a veřejném stravování lze jen výjimečně v některých typech malých prodejen (provozoven veřejného stravování) podle směrnic příslušného ústředního orgánu; zkracovat provozní dobu na poštách lze jen výjimečně u některých kategorií nejmenších pošt v dohodě s národními výbory;

c) negativně ovlivňovat navazující odvětví. Proto při přípravě pracovních a provozních režimů musí závody dbát pokynů krajských národních výborů (§ 93 zákoníku práce); nové pracovní a provozní režimy musí být odsouhlaseny s příslušnými orgány z hlediska spotřeby elektrické energie a dopravy (body 18 až 23). Při podrobném vypracování těchto režimů v jednotlivých provozech je třeba spolupracovat též se zdravotními orgány, aby pracovní režimy umožňovaly optimální přínos jak z hlediska zdravotního, tak i z hlediska pracovní výkonnosti.

16. Pro různé pracovní úseky (hlavní výrobu, údržbu, nakládku, vykládku apod.) lze uplatnit různé pracovní grafy; provozní režim správy závodu a administrativy musí být podřízen potřebám provozu.

17. Nové pracovní a provozní režimy organizací podřízených národním výborům nesmějí být v rozporu se zásadami, které na příslušných úsecích stanoví odvětvové ústřední orgány centrálně (např. pro úpravu prodejní doby v maloobchodě, pro provoz zdravotních zařízení apod.).

18. Organizace, které hodlají zkrátit pracovní dobu (upravit režimy), jsou povinny nejpozději v období stanoveném pro sjednávání spotřebních diagramů projednat návrhy změn pracovního a provozního režimu s příslušnými orgány energetiky.

19. Příslušnými jsou ty orgány energetiky, které až dosud potvrzují spotřební diagramy; spotřebitelé s příkonem do 1 MW jednají zpravidla s příslušným okresním závodem krajského energetického podniku, spotřebitelé s příkonem nad 1 MW jednají obvykle přímo s krajskými energetickými podniky.

20. Spotřební diagramy, které vyplývají z nového pracovního a provozního režimu, musí respektovat potřeby energetiky. V pondělí až pátek nesmí dojít ke zvýšení spotřeby v době špiček proti rozložení spotřeby elektřiny před zavedením nového pracovního režimu.

21. Případné rozpory mezi závody a krajskými energetickými podniky řeší oborová ředitelství a krajské národní výbory s ústředním ředitelstvím Československých energetických závodů v Praze.

22. Přechod na zkrácenou pracovní dobu (upravené režimy) nesmí mít za následek nevyužívání základních prostředků v dopravě a nahromadění nároků na osobní i nákladní přepravu v pracovních dnech a nesmí vyvolat v dopravě potřebu nových pracovních sil a prostředků. Nakládka i vykládka musí být zajištěna po celý týden.

23. Přechod na zkrácenou pracovní dobu (upravené režimy) musí dohodnout
v železniční dopravě
případné rozpory řeší ministerstvo dopravy;
v silniční a městské dopravě
použivatelé veřejné silniční dopravy, nákladní i autobusové a městské dopravy s příslušným krajským národním výborem.
U linek přesahujících hranice kraje postupuje příslušný krajský národní výbor ve vzájemné dohodě se všemi ostatními zúčastněnými krajskými národními výbory; případně potřebné změny na dálkových linkách schvaluje na návrh zúčastněných krajských národních výborů ministerstvo dopravy.

a) příslušný ústřední orgán za všechny organizace s měsíčním přísunem více než 3500 vozových jednotek s ministerstvem dopravy;

b) organizace, které mají měsíční přísun více než 500 vozových jednotek, se správou dráhy;

c) organizace, které mají měsíční přísun více než 150 vozových jednotek, s provozním oddílem;

d) organizace, které mají měsíční přísun do 150 vozových jednotek, s železniční stanicí;

24. Ústřední orgán (krajský národní výbor) stanoví podle těchto zásad rozsah a podmínky zkracování pracovní doby (úpravy režimů) pro organizace jím řízené.

25. Podmínky pro zavedení zkrácené pracovní doby (upravených režimů) se musí vytvářet především na jednotlivých podnicích (organizacích), kde je těžiště technickoekonomické přípravy.

26. Organizace mohou zavést zkrácenou pracovní dobu (upravené režimy) jen se souhlasem svého ústředního orgánu (u podniků řízených národními výbory se souhlasem krajského národního výboru). Ústřední orgán (krajský národní výbor) též rozhodne, zda ucelenou organizační jednotkou ve smyslu bodu 6 se v jednotlivých případech rozumí celý podnik či závod nebo jen provoz, popřípadě i cech, farma, železniční stanice, lokomotivní a vozové depo, prodejna, závod veřejného stravování apod. Ústřední orgány (krajské národní výbory) jsou povinny vypracovat v souladu s těmito zásadami vzorové pracovní režimy jako pomůcku podřízeným organizacím pro zavedení zkrácené pracovní doby (upravených režimů).

27. Ústřední orgány (krajské národní výbory) jsou při tomto udělování souhlasu povinny zejména prověřit, zda jsou splněny základní předpoklady podle bodů 11 až 13 a zda nové pracovní a provozní režimy byly odsouhlaseny s příslušnými orgány podle bodů 14 až 23. Jsou též povinny prověřovat, zda organizace tyto předpoklady trvale dodržuje i po zavedení zkrácené pracovní doby (upravených režimů). V odůvodněných případech uloží organizaci návrat k původní týdenní pracovní době.

28. Ústřední orgán (krajský národní výbor) může rozhodováním podle bodu 26 a 27 pověřit nižší složky (oborová ředitelství, okresní národní výbory).

29. Krajské národní výbory jsou povinny ve spolupráci s příslušnými orgány energetiky a dopravy v souladu s § 93 zákoníku práce koordinovat uplatnění pracovních a provozních režimů u všech organizací na území kraje.
Zavádění dnů pracovního volna koordinují tak, aby v maximální míře byly jednotnými dny pracovního volna soboty v sudých týdnech roku 1966 a obdobně soboty následující vždy za čtrnáct dní v dalších letech. Výjimku lze připustit pro nepřetržité provozy, služby a ostatní úseky, jestliže je to z provozních důvodů nezbytné; obdobně v případech odůvodněných místními podmínkami lze připustit výjimku pro dvousměnné výrobní provozy (v třech volných dnech místo dvou volných sobot v sudých týdnech a jedné v lichém týdnu, připustit dvě volné soboty v lichých týdnech a jednu v sudém týdnu), bude-li prokázáno, že se tím neztíží podmínky v navazujících odvětvích, zejména v dopravě, energetice, obchodě a v ostatních službách.

30. V ústředních orgánech státní správy, v národních výborech a v ostatních státních orgánech může být zkrácená pracovní doba podle bodu 2 zavedena jen po rozhodnutí vlády. Zásady pro úpravu pracovních režimů při 46hodinové týdenní pracovní době (bod 1) v těchto orgánech jsou uvedeny v bodech 31 až 37.