Tvorba cen

(1) Cena se tvoří jen pro nově vyráběný nebo dovážený výrobek, určený technickými a dodacími podmínkami, a jde-li o nové výrobky přibližně stejných užitných vlastností vyráběné v podstatě stejnou technologií, též pro skupinu přesně určených výrobků.

(2) Novým výrobkem je podle této vyhlášky výrobek,

(3) Za nový výrobek se nepovažuje a novou cenu nelze stanovit, jsou-li změny uvedené v odst. 2 nepodstatné nebo neprůkazné. To platí zejména v případě, kdy technické normy nebo podmínky připouštějí záměnu použitých materiálů. Sporné případy se řeší jako cenové spory.

(4) Pro nový výrobek, který lze vzhledem k jeho užitným vlastnostem a způsobu jeho výroby zařadit do skupiny výrobků, pro niž cena byla již utvořena, se cena neutvoří, nýbrž výrobek se přímo zařadí do takové skupiny výrobků.

(1) Při stanovení pevných a limitních cen nových výrobků jsou příslušné orgány a organizace povinny postupovat podle ustanovení této části.

(2) Při určení volných cen a realizačních cen výrobků zařazených do kategorie limitních cen, které se tvoří dohodou mezi dodavatelem a odběratelem, platí ustanovení této části pouze přiměřeně.

(1) Cena nového výrobku se tvoří promítnutím průměrných podmínek výroby a podmínek jeho realizace.

(2) Cena nového výrobku musí být stanovena tak, aby odpovídala úrovni platných cen s výjimkou případů stanovených v § 35 odst. 5.

(1) Podmínky výroby se do ceny promítají metodou cenového porovnání, a to tak, že se cena nového výrobku odvozuje z ceny porovnatelného výrobku, popř. z cen několika porovnatelných výrobků.

(2) Porovnatelnými výrobky jsou výrobky z hlediska užitných vlastností nebo podmínek výroby plně nebo částečně zaměnitelné. Při tvorbě pevných a limitních cen není porovnatelným výrobek zařazený do kategorie volných cen, popř. výrobek, pro který je v kategorii pevných a limitních cen výjimečně stanovena možnost nejednotných cen.

(3) K cenovému porovnání se používá

(4) Odvětvové ústřední orgány nadřízené dodavatelům mohou blíže určit použití způsobů cenového porovnání nebo jejich kombinace pro jednotlivé druhy nebo skupiny výrobků. Není-li použití způsobů cenového porovnání takto stanoveno, určí se dohodou mezi dodavatelem a odběratelem.

(5) Jestliže nový výrobek není s výrobky dosud vyráběnými porovnatelný, promítají se výrobní podmínky do cen metodou individuální kalkulace. Této metody se používá zejména při tvorbě cen výrobních prostředků, jejich součástí a dílů vyráběných individuálně, zpravidla podle zvláštních požadavků odběratele a dále při tvorbě cen individuálně vyráběných prototypů, unikátů vývojových výrobků, výrobků vyráběných na zkoušku a jiných jednorázově vyráběných výrobků.

(1) Při tvorbě cen metodou cenových normativů, kalkulačního porovnání nebo individuální kalkulace se započítává čistý hospodářský výsledek buď ve výši stanovené sazbou nebo v průměrné výši za porovnatelné výrobky nebo jejich skupiny, popř. za celý podnik nebo obor.

(2) Ústřední orgány stanoví způsob započítávání čistého hospodářského výsledku pro jednotlivé skupiny (obory) výrobků s ohledem na systém hmotné zainteresovanosti zejména podle odvodů z hrubého důchodu nebo zisku a v souladu s používanou kalkulační technikou.

(1) Do maloobchodní (obchodní) ceny spotřebního výrobku se zahrnuje daň z obratu ve stejném poměru jako u porovnatelných výrobků, bez ohledu na to, která organizace je výrobcem; výjimky povoluje ministerstvo financí. Pokud podle zvláštních předpisů organizace nemá nárok na obchodní rozpětí, zvyšuje se u maloobchodních cen daň z obratu o částku odpovídající obchodnímu rozpětí.

(2) Maloobchodní směrná limitní cena nového spotřebního výrobku se tvoří na základě obchodní ceny (směrné limitní velkoobchodní ceny a sazby daně z obratu) a stanoveného obchodního rozpětí.

(1) Ceny staveb, popř. jejich ucelených částí mohou dohodnout dodavatelé s odběrateli jako pevné odbytové ceny na podkladě rozpočtů k úvodním (jednostupňovým) prováděcím (dodavatelským) projektům. To platí obdobně i pro ceny poddodávky souborů strojů a zařízení, stavebních částí a prací.

(2) Nedojde-li k dohodě o pevné odbytové ceně podle odst. 1, dohodnou nebo určí dodavatelé s odběrateli na podkladě rozpočtů k jednostupňovým, prováděcím (dodavatelským) projektům odbytové ceny pro dodávky jednotlivých strojů a zařízení a jednotkové rozpočtové ceny stavebních konstrukcí a prací a montážních prací.

(3) Ceny nově vyvíjených nebo dovážených výrobků a zařízení lze stanovit orientačně s možností jejich zpřesnění do výše rozpočtové rezervy stavby.

(1) Cenu lze změnit jen v důsledku významnější změny

(2) Současně se změnou ceny se stanoví zejména počátek platnosti změněné ceny a způsob vypořádání důsledků ze změny ceny.

(3) Změna ceny se netýká dodávek, o nichž jsou uzavřeny hospodářské smlouvy, pokud ústřední orgán nestanoví jinak, popř. pokud se o tom organizace nedohodnou.

(4) Zásady pro změny cen se přiměřeně použijí také pro změny základních (pevně stanovených) složek cen. Při změně ceny se popř. odpovídajícím způsobem upraví i základní (pevně stanovené) složky cen.

(1) Jestliže byla pevná nebo limitní cena stanovena nesprávně, příslušný orgán ji změní tak, aby odpovídala ustanovením této vyhlášky.

(2) Změna nesprávně stanovené nižší ceny se vztahuje na dodávky, o nichž již byla uzavřena hospodářská smlouva, jen pokud s tím odběratel souhlasí.

(3) Změna nesprávně stanovené vyšší ceny se vztahuje na všechny dodávky, které mají být uskutečněny ode dne změny ceny; příslušný ústřední orgán může rozhodnout, že se tato změna vztahuje i na dodávky již uskutečněné.

a) který uspokojuje společenské potřeby včetně potřeb zdravotních, ochrany práce, kulturních apod., které dosud vyráběnými (dováženými) výrobky nebyly uspokojovány nebo byly uspokojovány jinak, nebo

b) jehož nové konstrukční nebo technologické řešení umožňuje vynakládat při jeho výrobě menší množství společenské práce než výrobek dosud vyráběný (dovážený), nebo dojde-li při stejném množství práce vynaložené na jeho výrobu k takovému zdokonalení jeho užitných vlastností, které umožní jeho hospodárnější využití.

a) cenových řad nebo cenových ukazatelů, které vyjadřují prokazatelnou závislost nutných nákladů vzájemně porovnatelných výrobků lišících se pouze kvantitou užitných vlastností (vahou, rozměry, obsahem, výkonem apod.) na jejich výrobních parametrech. Pokud porovnatelné výrobky se od nového výrobku odlišují též kvalitativně (např. užitnými vlastnostmi, podmínkami výroby nebo dodacími podmínkami apod.) a tyto rozdíly jsou vyjádřeny v jejich cenách, je nutno cenu nového výrobku vytvořit z cenové řady úměrně přizpůsobené,

b) cenových normativů, kterými jsou kalkulační sazby, jimiž se oceňují dílčí části výrobků a zahrnují zpravidla průměrnou spotřebu výrobních prostředků (materiálů, energie, opotřebení základních fondů) a práce; pevnou sazbou je určen též čistý hospodářský výsledek,

c) kalkulačního porovnání, při němž se vychází z kalkulace nákladů nejblíže porovnatelného výrobku, přičemž k nákladům porovnatelného výrobku se přičítají nebo od nich odečítají náklady na ty části výrobku, které odlišují nový výrobek od výrobku porovnatelného. Rozdíly v provedení a užitných vlastnostech výrobku a rozdíly v nákladech se prokazují technickým rozborem výrobků, technickoekonomickými ukazateli, normami a rozborem úrovně mezd apod. K nákladům se připočítává čistý hospodářský výsledek,

d) stavebnicového způsobu, který spočívá v tom, že cena nového výrobku se zjišťuje na podkladě součtu cen jeho jednotlivých složek (konstrukčních prvků), které jsou též obsaženy ve výrobcích porovnatelných; pokud jednotlivé složky nemají stanoveny ceny, tvoří se některým z ostatních způsobů cenového porovnání.

a) efektivnosti použití nového výrobku s porovnatelnými výrobky dosud vyráběnými (dováženými) pro spotřebu, vypracovaného ve spolupráci s hlavním odběratelem,

b) poměru nabídky a poptávky na trhu,

c) společenských záměrů k podpoře (omezení) výroby nebo spotřeby, ke zvýšení ochrany a bezpečnosti práce, popř. k zajištění zdravotních, kulturních a jiných potřeb,

d) relací světových cen, zejména u výrobků určených ústředními orgány.

a) obdobným způsobem jako ceny výrobků, které nejsou předmětem zahraničního obchodu nebo

b) odvozením ceny jednotlivých výrobků nebo souboru výrobků z docílené zahraniční ceny, pokud o použití tohoto způsobu rozhodnou příslušné ústřední orgány.

a) ekonomických podmínek výroby nebo zahraničního obchodu,

b) podmínek realizace (§ 14).