(1) Pro stanovení odměny se sčítají na československém státním území vydávané

a) veškeré výtisky děl uvedených v části I sazebníku; bylo-li však před 1. dubnem 1956 (u děl v jiném než českém nebo slovenském jazyce před 1. dubnem 1960) vydáno více výtisků, než činí 2 normy, sčítají se z nich jen výtisky odpovídající dvěma normám,

b) veškerá vydání děl uvedených v části II sazebníku; došlo-li však před 1. dubnem 1956 (u děl v jiném než českém nebo slovenském jazyce před 1. dubnem 1960) k více než dvěma vydáním, sčítají se z nich jen dvě vydání.

(2) Výtisky a vydání se sčítají samostatně v těchto jazykových skupinách:

a) jazyk český,

b) jazyk slovenský,

c) všechny ostatní jazyky dohromady.

(3) Za první normu nebo za první vydání lze vyplatit odměnu jen jednou, a to za vydání v původním jazyce v kterékoli jazykové skupině. Za původní se považuje jazyk, v němž bylo dílo poprvé vydáno bez ohledu na to, v jakém jazyce je autor vytvořil.

(4) Vydání díla v jiném než původním jazyce se v každé jazykové skupině odměňuje samostatně, a to:

a) u děl uvedených v části I sazebníku počínaje odměnou za třetí normu, u českých děl vydaných ve slovenském překladu a u slovenských děl vydaných v českém překladu však počínaje odměnou za druhou normu; třetí norma se použije i u vydání překladů českých nebo slovenských děl do některého z jazyků uvedených v § 3 odst. 4,

b) u děl uvedených v části II sazebníku počínaje odměnou za druhé vydání.