Tvorba cen
Zásady pro tvorbu cen

(1) Podle ustanovení této části jsou příslušné orgány a organizace povinny postupovat při stanovení pevných, maximálních, minimálních a směrných cen nových výrobků.

(2) Na tvorbu nákupních cen zemědělských výrobků se vztahují ustanovení této části jen přiměřeně.

(3) Ustanovení této části neplatí pro stanovení volných cen a realizačních cen výrobků zařazených do kategorie limitovaných cen; tyto ceny se tvoří dohodou přímo mezi dodavatelem a odběratelem.

(1) Cena se tvoří jen pro nový výrobek, určený technickými a dodacími podmínkami, a jde-li o nové výrobky přibližně stejných užitných vlastností, vyráběné v podstatě stejnou technologií, též pro skupinu přesně určených výrobků.

(2) Novým výrobkem je podle této vyhlášky výrobek

(3) Za nový výrobek se nepovažuje a novou cenu nelze stanovit, jsou-li změny uvedené v odstavci 2 nepodstatné nebo neprůkazné. To platí zejména, připouštějí-li technické normy nebo podmínky záměnu použitých materiálů. Sporné případy se řeší jako cenové spory (§ 45).

(4) Pro nový výrobek, který lze vzhledem k jeho užitným vlastnostem a způsobu jeho výroby zařadit do skupiny výrobků, pro niž cena byla již utvořena, se cena neutvoří, nýbrž výrobek se přímo zařadí do takové skupiny výrobků.

(1) Cena nového výrobku se tvoří na základě podmínek výroby a podmínek jeho realizace.

(2) Cena nového výrobku musí být stanovena tak, aby odpovídala platné úrovni cen s výjimkou případů stanovených v § 37 odst. 4.

§ 22

Vyjádření podmínek výroby v ceně

(1) Správnost vyjádření podmínek výroby v ceně se ověřuje metodou cenového porovnání, a to tak, že se cena nového výrobku odvozuje z ceny porovnatelného výrobku, popřípadě z cen několika porovnatelných výrobků.

(2) Porovnatelnými jsou výrobky z hlediska užitných vlastností nebo podmínek výroby plně nebo částečně zaměnitelné. Při tvorbě pevných, maximálních, minimálních a směrných cen není porovnatelný výrobek zařazený do kategorie volných nebo limitovaných cen, popř. výrobek, pro který je v kategorii pevných, maximálních, minimálních a směrných cen výjimečně stanovena možnost nejednotných cen.

(3) K cenovému porovnání se používá

(4) Odvětvové ústřední orgány nadřízené dodavatelům v dohodě s ústředními orgány nadřízenými odběratelům mohou blíže určit použití způsobů cenového porovnání nebo jejich kombinace pro jednotlivé druhy nebo skupiny výrobků. Není-li použití způsobu cenového porovnání takto stanoveno, určí se dohodou mezi dodavatelem a odběratelem.

(5) Jestliže nový výrobek není s výrobky dosud vyráběnými porovnatelný, promítají se výrobní podmínky do cen metodou individuální kalkulace. Této metody se používá zejména při tvorbě cen výrobních prostředků, jejich součástí a dílů vyráběných individuálně, zpravidla podle zvláštních požadavků odběratele, a dále při tvorbě cen individuálně vyráběných prototypů, unikátů, vývojových výrobků, výrobků vyráběných na zkoušku a jiných jednorázově vyráběných výrobků.

§ 23

Započítání čistého zisku do cen

(1) Při tvorbě cen metodou cenových normativů, kalkulačního porovnání nebo individuální kalkulace se započítává čistý zisk buď ve výši stanovené sazbou nebo v průměrné výši za porovnatelné výrobky nebo jejich skupiny, popř. za celý podnik nebo obor.*)

(2) Ústřední orgány stanoví způsob započítávání čistého zisku pro jednotlivé skupiny (obory) výrobků s ohledem na systém hmotné zainteresovanosti, zejména podle odvodů z hrubého důchodu nebo zisku a v souladu s používanou kalkulační technikou.

§ 24

Vyjádření podmínek realizace v ceně

Podmínky realizace se v ceně vyjadřují na základě rozboru (porovnání)

§ 25

Přirážky a srážky

(1) Přirážky jsou přiměřené, jestliže zahrnují maximálně

(2) Obdobně se posuzuje i přiměřenost srážek z cen.

(3) Při stanovení přirážek nebo srážek se postupuje jako při sjednávání volných cen, pokud nejsou výjimečně stanoveny jako pevné.

§ 26

Ceny spotřebních výrobků

(1) Do maloobchodní (obchodní) ceny spotřebního výrobku se zahrnuje daň z obratu ve stejném poměru jako u porovnatelných výrobků, popř. podle stanovených sazeb, bez ohledu na to, která organizace je výrobcem; výjimky povoluje ministerstvo financí. Pokud podle zvláštních předpisů organizace nemá nárok na obchodní rozpětí nebo jeho část, zvyšuje se u maloobchodních cen daň z obratu o částku odpovídající obchodnímu rozpětí.

(2) Maloobchodní směrná cena nového spotřebního výrobku se tvoří na základě obchodní ceny (směrné velkoobchodní ceny a sazby daně z obratu) a stanoveného obchodního rozpětí.**)

§ 27

Ceny staveb a jejich částí

Odbytové ceny staveb a jejich částí se určují způsobem stanoveným v předpise o dokumentaci staveb.*)

§ 28

Ceny dovážených a vyvážených výrobků

(1) Výjimkou z ustanovení § 12 písm. g) se zařazují do kategorie pevných, popř. limitovaných cen**) výrobky, které jsou značně konjunkturně citlivé a rozhodujícím způsobem ovlivňují celkovou úroveň nákladů a cen v navazujících oborech výroby.

(2) Pevné, maximální nebo směrné kupní ceny, popř. úroveň limitovaných kupních cen se stanoví v závislosti na dlouhodobém vývoji cen v zahraničním obchodě.

§ 29

Při úplatných převodech správy, popř. vlastnictví věcí (výrobků, nemovitostí) mimo obvyklé hospodaření mezi socialistickými organizacemi se ceny tvoří dohodou, pokud podle zvláštních předpisů nestanoví cenu nadřízené orgány; cena však nesmí převýšit náklady na pořízení stejné nebo porovnatelné věci v době úplatného převodu, pokud není stanoveno jinak.

a) který uspokojuje společenské potřeby včetně potřeb zdravotních, ochrany práce, kulturních apod., které dosud vyráběnými výrobky nebyly uspokojovány nebo byly uspokojovány jinak, nebo

b) jehož nové technické řešení vede k takovému zdokonalení jeho užitných vlastností, že se tím umožní jeho hospodárnější využití.

a) cenových řad nebo cenových ukazatelů, které vyjadřují prokazatelnou závislost nutných nákladů vzájemně porovnatelných výrobků, lišících se pouze kvantitou užitných vlastností (vahou, rozměry, obsahem, výkonem apod.) na jejich výrobních parametrech. Pokud porovnatelné výrobky se od nového výrobku odlišují též kvalitativně (např. užitnými vlastnostmi, podmínkami výroby nebo dodacími podmínkami apod.) a tyto rozdíly jsou vyjádřeny v jejich cenách, je nutno cenu nového výrobku vytvořit z cenové řady úměrně přizpůsobené;

b) cenových normativů, kterými jsou kalkulační sazby, jimiž se oceňují dílčí části výroby a jež zahrnují zpravidla průměrnou spotřebu výrobních prostředků (materiálů, energie, opotřebení základních fondů) a práce; pevnou sazbou je určen též čistý zisk;

c) kalkulační porovnání, při němž se vychází z kalkulace nákladů nejblíže porovnatelného výrobku, přičemž k nákladům porovnatelného výrobku se přičítají nebo od nich odečítají náklady na ty části výrobku, které odlišují nový výrobek od výrobku porovnatelného. Rozdíly v provedení a užitných vlastnostech výrobku a rozdíly v nákladech se prokazují technickým rozborem výrobků, technickoekonomickými ukazateli, technickými normami, rozborem úrovně mezd apod. K nákladům se připočítává čistý zisk;

d) stavebnicového způsobu, který spočívá v tom, že cena nového výrobku se zjišťuje na podkladě součtu cen jeho jednotlivých složek (konstrukčních prvků), které jsou též obsaženy ve výrobcích porovnatelných; pokud jednotlivé složky nemají stanoveny ceny, tvoří se některým z ostatních způsobů cenového porovnání.

a) efektivnosti použití nového výrobku s porovnatelnými výrobky dosud vyráběnými (dováženými) pro spotřebu, vypracovaného ve spolupráci s hlavním odběratelem,

b) poměru nabídky a poptávky na trhu,

c) společenských záměrů k podpoře (omezení) výroby nebo spotřeby, ke zvýšení ochrany a bezpečnosti práce, popř. k zajištění zdravotních, kulturních a jiných potřeb,

d) relací světových cen, zejména u výrobků určených ústředními orgány.

a) náklady, které musí dodavatel vynaložit na odchylku od původních podmínek,

b) průměrný čistý zisk dosahovaný dodavatelem v době sjednávání smlouvy,

c) další částku, kterou odběratel v rámci přirážky poskytne dodavateli jako podíl z prostředků, jež podle jeho předpokladů budou dosaženy nebo ušetřeny v souvislosti se sjednanou odchylkou.