(1) Správnost vyjádření podmínek výroby v ceně se ověřuje metodou cenového porovnání, a to tak, že se cena nového výrobku odvozuje z ceny porovnatelného výrobku, popřípadě z cen několika porovnatelných výrobků.

(2) Porovnatelnými jsou výrobky z hlediska užitných vlastností nebo podmínek výroby plně nebo částečně zaměnitelné. Při tvorbě pevných, maximálních, minimálních a směrných cen není porovnatelný výrobek zařazený do kategorie volných nebo limitovaných cen, popř. výrobek, pro který je v kategorii pevných, maximálních, minimálních a směrných cen výjimečně stanovena možnost nejednotných cen.

(3) K cenovému porovnání se používá

(4) Odvětvové ústřední orgány nadřízené dodavatelům v dohodě s ústředními orgány nadřízenými odběratelům mohou blíže určit použití způsobů cenového porovnání nebo jejich kombinace pro jednotlivé druhy nebo skupiny výrobků. Není-li použití způsobu cenového porovnání takto stanoveno, určí se dohodou mezi dodavatelem a odběratelem.

(5) Jestliže nový výrobek není s výrobky dosud vyráběnými porovnatelný, promítají se výrobní podmínky do cen metodou individuální kalkulace. Této metody se používá zejména při tvorbě cen výrobních prostředků, jejich součástí a dílů vyráběných individuálně, zpravidla podle zvláštních požadavků odběratele, a dále při tvorbě cen individuálně vyráběných prototypů, unikátů, vývojových výrobků, výrobků vyráběných na zkoušku a jiných jednorázově vyráběných výrobků.

a) cenových řad nebo cenových ukazatelů, které vyjadřují prokazatelnou závislost nutných nákladů vzájemně porovnatelných výrobků, lišících se pouze kvantitou užitných vlastností (vahou, rozměry, obsahem, výkonem apod.) na jejich výrobních parametrech. Pokud porovnatelné výrobky se od nového výrobku odlišují též kvalitativně (např. užitnými vlastnostmi, podmínkami výroby nebo dodacími podmínkami apod.) a tyto rozdíly jsou vyjádřeny v jejich cenách, je nutno cenu nového výrobku vytvořit z cenové řady úměrně přizpůsobené;

b) cenových normativů, kterými jsou kalkulační sazby, jimiž se oceňují dílčí části výroby a jež zahrnují zpravidla průměrnou spotřebu výrobních prostředků (materiálů, energie, opotřebení základních fondů) a práce; pevnou sazbou je určen též čistý zisk;

c) kalkulační porovnání, při němž se vychází z kalkulace nákladů nejblíže porovnatelného výrobku, přičemž k nákladům porovnatelného výrobku se přičítají nebo od nich odečítají náklady na ty části výrobku, které odlišují nový výrobek od výrobku porovnatelného. Rozdíly v provedení a užitných vlastnostech výrobku a rozdíly v nákladech se prokazují technickým rozborem výrobků, technickoekonomickými ukazateli, technickými normami, rozborem úrovně mezd apod. K nákladům se připočítává čistý zisk;

d) stavebnicového způsobu, který spočívá v tom, že cena nového výrobku se zjišťuje na podkladě součtu cen jeho jednotlivých složek (konstrukčních prvků), které jsou též obsaženy ve výrobcích porovnatelných; pokud jednotlivé složky nemají stanoveny ceny, tvoří se některým z ostatních způsobů cenového porovnání.