SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ
Promlčecí doba
Přechodná ustanovení

(1) Služební orgán je povinen oznámit rozhodnutí (vyhlásit písemný rozkaz) příslušníku, jehož se týká. Rozhodnutí musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení, u kterého orgánu a v jaké lhůtě lze podat odvolání proti rozhodnutí. Písemné vyhotovení rozhodnutí (písemný rozkaz) není třeba příslušníku doručit s výjimkou případů, které stanoví ministr vnitra Československé socialistické republiky. Ministr vnitra Československé socialistické republiky může též podrobněji upravit řízení předcházející rozhodnutí služebního orgánu.

(2) Příslušník činí podání služebnímu orgánu, jehož se týká. Podání může být oznámeno ústně do protokolu nebo učiněno písemně. Písemně musí být podání učiněno, stanoví-li to tento zákon. Služební orgán je povinen o věci rozhodnout bez zbytečného odkladu.

(1) Neplatný je právní úkon,

(2) Právní úkony, které nebyly učiněny formou předepsanou tímto zákonem, jsou neplatné, jen stanoví-li to výslovně tento zákon.

(3) Vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatná jen tato část, pokud z povahy právního úkonu, z jeho obsahu nebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

(1) Právo na příspěvek (§ 110 až 114) se nepromlčuje; v ostatních případech se právo promlčí, jestliže nebylo uplatněno v době v tomto zákoně stanovené. K promlčení se přihlédne, jen jestliže se ten, vůči němuž se právo uplatňuje, promlčení dovolá; v takovém případě nelze promlčené právo tomu, kdo je uplatňuje, přiznat.

(2) K zániku práva proto, že nebylo ve stanovené lhůtě vykonáno, dochází jen v případech uvedených v § 30 odst. 1, § 95 odst. 4 a § 100 odst. 2; k zániku práva se přihlédne, i když to není v řízení namítáno.

(3) Jestliže příslušník uplatní své právo a v zahájeném řízení řádně pokračuje, promlčecí doba po dobu řízení neběží. Totéž platí i o právu, které bylo pravomocně přiznáno a pro které se vede řízení k výkonu rozhodnutí.

(4) Právo uplatňuje příslušník podáním u služebního orgánu, služební orgán rozhodnutím (písemným rozkazem).

(1) Promlčecí doba počíná běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

(2) Bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách, počíná běžet promlčecí doba jednotlivých splátek ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pro nesplnění některé ze splátek splatnou celá dlužná částka, počne běžet promlčecí doba ode dne splatnosti nesplněné splátky.

(1) Pokud není dále stanoveno jinak, promlčují se peněžité nároky ze služebního poměru za jeden rok.

(2) Nárok na jednotlivou splátku příspěvku (§ 110 až 114) se promlčuje za jeden rok ode dne její splatnosti; byl-li nárok na příspěvek neprávem odepřen, promlčuje se nárok na jednotlivé splátky příspěvku za tři roky.

(3) Jde-li o právo na náhradu škody, počne běžet jednoroční promlčecí doba ode dne, kdy se poškozený doví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za tři roky, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let ode dne, kdy škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

(1) Bylo-li právo přiznáno pravomocným rozhodnutím, promlčuje se za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno. Bylo-li právo tím, kdo je povinen plnit, písemně uznáno co do důvodu i výše, promlčuje se za deset let ode dne, kdy k uznání došlo; byla-li však v uznání uvedena lhůta k plnění, běží promlčecí doba od uplynutí této lhůty. Právo zajištěné omezením převodu nemovitosti se promlčuje za deset let.

(2) Stejná promlčecí doba platí i pro jednotlivé splátky, na něž bylo plnění v rozhodnutí nebo v uznání práva rozloženo; promlčecí doba u jednotlivých splátek počíná běžet ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pro nesplnění některé ze splátek splatnou celá dlužná částka, počne běžet desetiletá promlčecí doba ode dne splatnosti nesplněné splátky.

(3) Úroky a opětující se plnění pravomocně přiznaná nebo písemně uznaná, jejichž splatnost nastala po právní moci rozhodnutí nebo po uznání, se promlčují za tři roky ode dne jejich splatnosti.

(1) Získá-li příslušník neoprávněný majetkový prospěch na úkor majetku spravovaného služebním orgánem nebo Sbor národní bezpečnosti na úkor příslušníka, musí jej vydat.

(2) Neoprávněným majetkovým prospěchem je prospěch získaný plněním bez právního důvodu nebo plněním na základě neplatného právního úkonu.

(3) Vrácení neprávem vyplacených částek může však služební orgán na příslušníku požadovat, jen jestliže příslušník věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to do jednoho roku ode dne, kdy zjistil, že částky byly nesprávně určeny nebo omylem vyplaceny, a nejdéle do tří let od jejich výplaty.

(4) Neplatnost právního úkonu nemůže být příslušníku na újmu, pokud neplatnost nezpůsobil výlučně sám; vznikne-li příslušníku následkem takového neplatného právního úkonu škoda, je Sbor národní bezpečnosti povinen ji nahradit.

(1) Příslušníkům se do doby trvání služebního poměru rozhodné pro přiznání nároků vyplývajících ze služebního poměru započítávají doby služebního poměru od 9. května 1945 ve Sboru národní bezpečnosti, v ozbrojených silách a ve Sboru nápravné výchovy a jiné doby, pokud byly příslušníkům již započteny podle dosavadních předpisů.

(2) Ministr vnitra Československé socialistické republiky stanoví, v jakém rozsahu se pro přiznání platového vyrovnání a příspěvku za službu zvýhodněně započítává služba výkonného letce a výkon funkcí zvláštní povahy a zvláštního stupně nebezpečnosti; může též stanovit, které další doby, zejména doby odbojové činnosti a věznění z politických, národnostních nebo rasových důvodů v době nesvobody, se započítávají do doby trvání služebního poměru rozhodné pro přiznání nároků vyplývajících ze služebního poměru.

(1) Na služební poměr příslušníků se použije obdobně těchto ustanovení zákoníku práce č. 65/1965 Sb. ve znění předpisů jej měnících a doplňujících: § 10 až 17, § 94, § 108 odst. 4, § 143 odst. 5, § 241 a 244, § 245 odst. 1, 2 a 4, § 246 až 260, § 265 odst. 2, § 266, § 272 odst. 1 a 3, § 273 a § 274 odst. 1.

(2) Ministr vnitra Československé socialistické republiky může stanovit, které funkce se obsazují na základě konkursu.

(1) Podle tohoto zákona se posuzují též služební poměry vzniklé před 1. lednem 1971, pokud není dále stanoveno jinak.

(2) Podle dosavadních předpisů se posuzují nároky vzniklé ze služebního poměru do 31. prosince 1970 a právní úkony týkající se vzniku, změny a skončení služebního poměru učiněné před 1. lednem 1971 a jejich právní účinky, i když nastanou po tomto dni, jakož i lhůty, které počaly běžet před tímto dnem.

(3) Důvodů uvedených v § 100 odst. 1 písm. d), e) a f) lze použít i tehdy, došlo-li ke skutečnosti odůvodňující propuštění příslušníka i před počátkem účinnosti tohoto zákona; vyplývá-li přitom skutečnost odůvodňující propuštění příslušníka z jeho politické nezpůsobilosti, lze ho až do konce roku 1971 propustit, pokud ode dne, kdy důvod propuštění vznikl, neuplynula lhůta delší než tři roky.

(4) Částky omezující podle dřívějších předpisů způsob výpočtu a poskytování náhrady za ztrátu na výdělku a náhrady nákladů na výživu pozůstalých se pro náhrady náležející za dobu ode dne 1. ledna 1971 zvyšují na jednotnou částku 2500 Kčs. Invalidním důchodem, částečným invalidním důchodem a důchodem pozůstalých se rozumějí ode dne 1. ledna 1971 tyto důchody po odečtení případné zvláštní daně z důchodu. Na žádost poškozeného se případná úprava náhrady provede i tehdy, když o uvedených náhradách bylo již pravomocně rozhodnuto nebo když jejich výše byla již dohodnuta.

(5) Řízení o opravných prostředcích zahájená před 1. lednem 1971 provedou a o opravných prostředcích rozhodnou orgány příslušné podle dosavadních předpisů, a to způsobem stanoveným v těchto předpisech.

(1) Na příslušníky Sboru národní bezpečnosti a Sborů nápravné výchovy se nevztahuje zákon č. 88/1952 Sb., o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil.

(2) Zrušují se:

a) který nebyl učiněn svobodně, vážně, určitě nebo srozumitelně,

b) kterým se příslušník předem vzdává svých práv,

c) učinil-li jej příslušník jednající v duševní poruše, která ho činí k tomuto právnímu úkonu neschopným,

d) nemá-li ten, kdo jej učinil, způsobilost k právním úkonům.

1. ustanovení § 34 zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 165/1964 Sb. a zákona č. 59/1969 Sb., o některých změnách ve služebních poměrech vojáků z povolání;

2. ustanovení § 63 odst. 1 až 4 zákona č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění zákona č. 173/1968 Sb.;

3. ustanovení § 162 odst. 2 a § 206 odst. 2 zákoníku práce č. 65/1965 Sb. ve znění zákona č. 153/1969 Sb., pokud se v nich mluví o příslušnících Sboru národní bezpečnosti a Sborů nápravné výchovy;

4. ustanovení § 27 a 28 a § 29 odst. 3 zákona č. 70/1965 Sb., o Sboru národní bezpečnosti;

5. vyhláška ministra vnitra č. 35/1961 Sb., o služební přísaze příslušníků bezpečnostních sborů ministerstva vnitra.