(1) Neplatný je právní úkon,

a) který nebyl učiněn svobodně, vážně, určitě nebo srozumitelně,

b) kterým se příslušník předem vzdává svých práv,

c) učinil-li jej příslušník jednající v duševní poruše, která ho činí k tomuto právnímu úkonu neschopným,

d) nemá-li ten, kdo jej učinil, způsobilost k právním úkonům.