(1) Pracovní doba stanovená podle vyhlášky č. 63/1968 Sb., o zásadách pro zkracování týdenní pracovní doby, pro zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem, nebo podle vyhlášky č. 62/1966 Sb., o zásadách pro zkracování pracovní doby a pro úpravu pracovních a provozních režimů, anebo podle dalších předpisů vydaných ústředními orgány ke zkrácení pracovní doby se v roce 1971 v měsíci lednu, dubnu a říjnu prodlužuje o jednu další pracovní směnu, a to v těchto dnech:
3. ledna (neděle),
17. dubna (sobota) a
24. října (neděle).*)
3. ledna (neděle),
17. dubna (sobota) a
24. října (neděle).*)
(2) Délka pracovní směny dne 3. ledna se rovná délce směny stanovené v organizaci na pondělí předcházející této směně, délka pracovní směny dne 17. dubna se rovná délce směny stanovené v organizaci na pátek předcházející této směně a délka pracovní směny dne 24. října se rovná délce směny stanovené v organizaci na pondělí předcházející této směně.
(3) Připadne-li podle rozvržení pracovních směn pracovníkovi jeho pravidelná směna na některý ze dnů uvedených v bodě 1, určí organizace po projednání s příslušným odborovým orgánem tomuto pracovníkovi další pracovní směnu na jiný vhodný den v měsíci, v němž se prodlužuje pracovní doba.
(4) Má-li pracovník rozvrženou týdenní pracovní dobu do šesti pracovních dnů nerovnoměrně, rovná se jeho pracovní doba v dalších směnách (bod 1) jeho pracovní době v pondělí, popřípadě v pátek (bod 2).
(5) Pracovní doba se prodlužuje i pracovníkům, kteří mají s organizací sjednanou kratší pracovní dobu (§ 86 a § 156 odst. 2 zákoníku práce), pokud se při jejím sjednání vycházelo z pracovní doby platné pro ostatní pracovníky v organizaci, s výjimkou pracovníků, jimž je pracovní doba zkrácena na základě lékařského posudku, a prodloužení pracovní doby o další směnu by přesáhlo maximální počet hodin, po který může pracovník podle tohoto posudku pracovat.
(6) Pracovní doba se neprodlužuje mladistvým pracovníkům mladším než 16 let, pracovníkům na pracovištích s nepřetržitým provozem, pracovníkům s pracovní dobou rovnoměrně rozvrženou na 6 dnů v týdnu a pracovníkům v provozech, v nichž byla zkrácena pracovní doba ze zdravotních důvodů.
(7) Pokud by v důsledku prodloužení pracovní doby podle bodu 1 neměl pracovník v týdnu ani jeden den nepřetržitého odpočinku, přesune mu organizace po projednání s příslušným odborovým orgánem jednu pracovní směnu z tohoto týdne na některý den jeho nepřetržitého odpočinku v jiném týdnu téhož měsíce.
(8) Čerpá-li pracovník dovolenou na zotavenou po částech kratších než týden tak, že do ní připadá některá další směna, nemění se tím celkový počet pracovních dnů jeho dovolené vyplývající z pracovního režimu obvyklého v organizaci.
(9) Za práci v dalších pracovních směnách náleží pracovníkovi mzda ve výši stanovené mzdovými předpisy. Pracovníkovi odměňovanému měsíční mzdou se v souvislosti s odpracováním dalších pracovních směn jeho základní mzda nezvyšuje.
(10) Za práci konanou ve dnech 3. ledna, 17. dubna a 24. října nenáleží pracovníkovi mzdové zvýhodnění za práci o sobotách a nedělích,*) a to i když nejde o práci v dalších směnách. Pokud bude pracovníkovi určena další směna na jinou sobotu nebo neděli v souvislosti s ustanoveními bodů 3 a 7 této vyhlášky, přísluší mu za práci v těchto dnech zvýhodnění za práci o sobotách a nedělích.*)
(11) Práce v dalších směnách není prací přesčas a proto za ni nenáleží pracovníkovi příplatek za práci přesčas ani náhradní volno podle § 116 zákoníku práce.
(12) V roce 1971 se přesouvá pracovní volno ze čtvrtka 28. října na pátek 29. října a pracovní doba z pátku 29. října na čtvrtek 28. října.
(13) Přesun pracovního volna a pracovní doby se netýká pracovišť s nepřetržitým provozem.
(14) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.