(1) Soudcům z lidu, kteří nejsou v pracovním poměru,*) hradí výdělek ušlý jim vykonáváním soudcovské funkce stát.
(2) Jsou-li soudci z lidu zaměstnáni v poměru obdobném pracovnímu poměru**) podle zákoníku práce nebo podle jiného zvláštního předpisu, náleží jim náhrada ve výši průměrného výdělku.***)
(3) Soudcům z lidu, kteří nejsou v pracovním poměru ani v poměru obdobném pracovnímu poměru, přísluší, pokud jsou výdělečně činní, náhrada ušlého výdělku ve výši stanovené podle průměrného ročního příjmu uplynulého kalendářního roku, jinak místo náhrady ušlého výdělku náhrada výloh vzniklých jim vzhledem k výkonu soudcovské funkce.