Mzdové prostředky

(1) Mzdové prostředky tvoří prostředky, kterých se používá k poskytování

a) časových mezd včetně základních a osobních platů, úkolových, podílových a smíšených mezd (základní mzdy),

b) příplatků a doplatků ke mzdě a jiných obdobných plnění,

c) náhrad mzdy,

d) naturálních požitků a jejich peněžitých náhrad, které mají povahu mzdy,

e) prémií a odměn,

f) podílů na hospodářských výsledcích,

g) odměn a honorářů za práce, náhrad a obdobných plnění fyzickým osobám, pokud nejde o mzdy nebo ostatní plnění uvedené v písmenech a) až f) a pokud federální ministerstvo práce a sociálních věcí nerozhodne, že se neuhrazují ze mzdových prostředků (dále jen „ostatní osobní výdaje“).

(2) Do mzdových prostředků organizace se zahrnují též částky, které podle příslušných předpisů

a) tato organizace refunduje k úhradě mezd a ostatních plnění uvedených v odstavci 1 písm. a) až g), které pracovníkovi poskytla jiná organizace,

b) odpovídají mzdě za práce prováděné pro organizaci osobami, které nejsou v pracovněprávním vztahu k organizaci (např. žáky a studenty škol, příslušníky vojenských útvarů, osobami z nápravně výchovných zařízení, pracovníky zahraničních organizací apod.), pokud organizace tyto práce řídí nebo zabezpečuje svými pracovními prostředky;

c) odpovídají mzdě za práce prováděné učni, pokud tyto částky nebyly poskytnuty jako mzda za vykonanou práci.

(3) Částky refundované podle ustanovení odstavce 2 písm. a) vyčlení organizace, která je přijala, ze mzdových prostředků.