Zásady odměňování pracovníků v pracovněprávních vztazích

(1) Nástrojem centrálního řízení mezd je soustava tarifních mezd, která je základem ekonomicky odůvodněné diferenciace mezd podle kvalifikační náročnosti a namáhavosti práce, podmínek, za nichž je práce konána, dlouhodobých pracovních výsledků pracovníků a jejich osobních schopností a předpokladů. Současně je soustava tarifních mezd základem systému osobní hmotné zainteresovanosti pracovníků podle uvedených diferenciačních hledisek. Federální ministerstvo práce a sociálních věcí

(2) Katalogy a předpisy pro stanovení tarifních mezd, popřípadě jejich částí vydávají na základě zásad stanovených podle odstavce 1 písm. a)

(3) Pravomoc oborových ředitelství a organizací v oblasti tarifních mezd je vymezena mzdovými předpisy.

(4) Pracovníkům s mimořádnými schopnostmi a vynikajícími pracovními výsledky lze přiznat osobní plat převyšující až o 50 % příslušné mzdové tarify, a jde-li o tarify stanovené rozpětím sazeb, jejich horní hranici. Konkrétní podmínky stanoví mzdové předpisy.

(1) O formě mzdy a způsobu jejího uplatnění rozhodují organizace podle § 113 zákoníku práce a podle dalších ustanovení této vyhlášky. Organizace jsou povinny uplatňovat mzdové formy tak, aby působily k dosahování co nejlepších výsledků práce organizace; musí soustavně prověřovat účinnost mzdových forem a přizpůsobovat je změnám v technickoorganizační úrovni výrobního a pracovního procesu a potřebám technického a ekonomického rozvoje. Nepůsobí-li mzdová forma žádoucím směrem, narušuje-li systém usměrňování mzdových prostředků nebo ekonomicky účelnou diferenciaci mezd, jsou organizace povinny ji upravit nebo nahradit jinou.

(2) Formy mzdy s výjimkou podílů na hospodářských výsledcích mohou být podle podmínek a zaměření použity jako individuální nebo kolektivní. Použijí-li se pro odměňování pracovníků kolektivní formy mzdy, rozděluje se kolektivní výdělek podle odpracovaného času, dosažené kvalifikace a pracovních zásluh jednotlivců.

(3) Při uplatňování forem mzdy musí organizace postupovat tak, aby nedocházelo k dvojímu odměňování týchž pracovních výsledků.

(4) K zajištění jednotného postupu při používání mzdových forem může federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanovit závazné zásady. Ke správnému uplatňování jednotlivých mzdových forem vydávají podle potřeby orgány hospodářského řízení, popřípadě ministerstvo práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstvo práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky závazné směrnice nebo metodická doporučení.

(5) Konkrétní podmínky hmotné zainteresovanosti vedoucích státních organizací určí přímo nadřízené orgány a vedoucích jiných organizací orgány oprávněné k tomu podle zvláštních předpisů.

(6) Organizace mohou při uplatňování mzdových forem postupovat podle ustanovení § 21 až 26, jen pokud jejich používání není upraveno ve mzdových předpisech vydaných příslušnými ústředními orgány.

(1) Úkolové mzdy se použije na pracovištích, kde lze předem hospodárně stanovit pracovní postup a normu spotřeby práce, kontrolovat množství a kvalitu výsledků práce, zajistit evidenci spotřeby pracovního času a kde pracovníci mohou pracovním úsilím významně ovlivnit kvantitativní výsledky práce a její produktivitu. Úkolové mzdy nelze použít tam, kde by její uplatnění mohlo vést k ohrožení bezpečnosti a zdraví pracujících.

(2) Závislost výše mzdy na pracovních výsledcích může být stanovena jako lineární, degresivní nebo progresivní, a to s ohledem na kvalitu norem spotřeby práce, zajištění žádoucího vývoje mzdových prostředků, účelnou mzdovou diferenciaci a podle zájmu na kvantitativních výsledcích práce. O uplatnění progresivní úkolové mzdy rozhoduje na návrh vedoucího organizace nadřízený orgán, který současně vymezí dobu její platnosti.

(1) Podílové mzdy lze použít na pracovištích, kde pracovníci mohou významně ovlivnit pracovní a hospodářské výsledky a produktivitu práce, kde však nelze spolehlivě zjišťovat využití pracovní doby, popřípadě přesně stanovit pracovní postup a normu spotřeby práce.

(2) Podílová mzda zahrnuje celkovou odměnu za všechny práce a pracovní dobu související s pracovní činností (provozem).

(3) Výše mzdy se stanoví procentním podílem z dosaženého pracovního výsledku měřeného v peněžním vyjádření (tržby, obrat apod.); přitom se vychází z plánovaného výdělku odpovídajícího kvalifikační náročnosti, obtížnosti a namáhavosti práce a technickým a ekonomickým podmínkám.

(4) Není přípustné stanovit podílovou mzdu tak, aby procentní podíl na ukazateli pracovních výsledků vzrůstal. Sazby procentního podílu se stanoví nejdéle na dobu jednoho roku.

(5) O uplatnění podílové mzdy v organizaci rozhoduje na návrh vedoucího organizace nadřízený orgán, který postupuje podle předpisů vydaných příslušnými ústředními orgány.

(1) Smíšené mzdy lze použít na pracovištích, kde pracovníci mohou významně ovlivnit pracovní a hospodářské výsledky a produktivitu práce, kde však není možno přesně stanovit pracovní postup a normu spotřeby práce a kde pracovní a hospodářské výsledky a produktivita práce jsou vedle výkonu pracovníků závislé na jiných vlivech, jejichž působení nelze předvídat.

(2) Podle potřeby mzdové diferenciace a konkrétních podmínek v organizaci se stanoví poměr časové a úkolové (podílové) složky mzdového tarifu nebo časové a úkolové (podílové) složky plánovaného výdělku tak, aby časová složka nebyla nižší než 30 % plánovaného výdělku.

(1) Prémie lze poskytovat na pracovištích, kde je možné žádoucí výsledky práce, které pracovníci bezprostředně ovlivňují nebo za něž odpovídají, vyjádřit měřitelnými technickými nebo ekonomickými ukazateli, jejichž plnění lze bezpečně kontrolovat. Při stanovení technických a ekonomických ukazatelů se vychází z normativních podkladů o spotřebě práce, o nákladech na výrobu, o kvalitě výrobků apod.

(2) Výše prémie a její průběh v závislosti na plnění ukazatelů musí být úměrné pracovnímu výkonu, ekonomickému přínosu práce a výši mzdových prostředků a napomáhat žádoucí diferenciaci mezd.

(3) Konkrétní podmínky prémiování (ukazatelé, výše a průběh prémie, období, za které je prémie poskytována a další podmínky) se stanoví v prémiových řádech, které vydává vedoucí organizace.

(1) Organizace mohou poskytovat

(2) Odměny nelze poskytovat namísto prémií, které pracovníkům nepřísluší pro nesplnění stanovených ukazatelů.

(3) Konkrétní podmínky pro poskytování odměn určí vedoucí organizace. Může také zmocnit vedoucí závodů a provozů, mistry, popřípadě jiné vedoucí pracovníky, aby ze zvlášť vymezených prostředků organizace (tzv. fondů vedoucích) operativně poskytovali mimořádné odměny.

(1) Organizace, s výjimkou rozpočtových a příspěvkových organizací, mohou poskytovat pracovníkům podíly na celkových hospodářských výsledcích organizace. Jestliže lze spolehlivě zjišťovat výsledky hospodaření v jednotlivých vnitropodnikových útvarech (závodech, hospodářských střediscích, popřípadě dalších vnitropodnikových útvarech) mohou též poskytovat podíly na hospodářských výsledcích těchto útvarů.

(2) Podíly na hospodářských výsledcích organizací a závodů se stanoví na základě zhodnocení hospodářských výsledků za uplynulý rok. Podíly na hospodářských výsledcích ostatních vnitropodnikových útvarů mohou být stanoveny na základě výsledků zjištěných za kratší období.

(3) Na podíly na hospodářských výsledcích zjišťovaných za celoroční období lze poskytnout v průběhu roku zálohu, a to nejdříve po zhodnocení hospodářských výsledků za tři čtvrtletí roku. Na podíly na hospodářských výsledcích zjišťovaných za kratší než roční období se zálohy neposkytují.

(4) Organizace mohou podíly na hospodářských výsledcích vyplácet jen do výše nevázaného zůstatku fondu odměn k poslednímu dni období, za které podíly poskytují, jestliže provedly za uplynulé období stanovený minimální příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb a dodržely stanovený postup při financování oběžných prostředků. Za obdobných podmínek mohou organizace se souhlasem bezprostředně nadřízeného orgánu vyplácet zálohy na podíly, lze-li důvodně předpokládat příznivé hospodářské výsledky za celý rok.

(5) Organizace jsou povinny prokázat pobočce banky před výplatou podílů na hospodářských výsledcích (záloh), že splnily podmínky uvedené v odstavci 4.

(6) Výše podílů na hospodářských výsledcích se určí jednotlivým pracovníkům diferencovaně podle míry jejich odpovědnosti, individuálních pracovních výsledků, pracovní kázně, popřípadě délky zaměstnání v organizaci a dalších hledisek vyjadřujících zásluhy o dosažené výsledky.

(1) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí může v odůvodněných případech stanovit pro některé skupiny pracovníků nebo pro určité pracovní činnosti maximální výši (limit) mezd poskytovaných podle § 25 až 27. Tyto limity mohou stanovit též

(2) Pokud federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví pro některé skupiny pracovníků nebo pro určité pracovní činnosti maximální výši (limit) mezd, musí orgány uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) vycházet z těchto limitů. Totéž platí pro orgány uvedené v odstavci 1 písm. c), jestliže limit stanovilo ministerstvo práce a sociálních věcí České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky.

(3) Jestliže výše prémií výkonnostních nebo jiných odměn a výše podílů na hospodářských výsledcích je odvozena ze základní mzdy, nepřihlíží se při výpočtu této výše k době, po kterou je pracovníkovi poskytována náhrada mzdy podle příslušných předpisů nebo peněžité dávky nemocenského pojištění, a k době, po kterou mu bylo poskytnuto neplacené pracovní volno. Není-li výše podílů na hospodářských výsledcích odvozena ze základní mzdy, stanoví se v kolektivní smlouvě pravidla pro krácení podílů za dobu, kdy pracovníkovi nepřísluší mzda.

(1) Příplatky a doplatky ke mzdě, popřípadě náhrady mzdy lze poskytovat, jen pokud to příslušné předpisy dovolují.

(2) Zásady pro přiznávání mzdových preferencí stanoví federální ministerstvo práce a sociálních věcí.

(3) Organizace mohou poskytovat pracovníkům jako součást mzdy naturální požitky, popřípadě jiná plnění peněžité hodnoty jen podle zvláštních předpisů vydaných na základě zásad stanovených federálním ministerstvem práce a sociálních věcí.

a) stanoví zásady soustav základních mezd, které zejména obsahují způsob hodnocení práce, zařazení typických povolání (pracovních činností) a funkcí do tarifních tříd (stupňů), způsob vypracování a používání katalogů povolání a funkcí jako závazných podkladů pro přiznávání kvalifikačních a tarifních tříd, stupnic mzdových tarifů a tarifních příplatků a způsob jejich diferenciace a používání; dále stanoví zásady pro přiznávání osobních platů,

b) podle potřeby vydává katalogy nebo předpisy jednotně upravující hodnocení prací a stanovení základních mezd pro některé skupiny a kategorie pracovníků,

c) podává závazný výklad zásad uvedených v písmenu a) a koordinuje jejich provádění ve mzdových předpisech,

d) schvaluje mzdové tarify a tarifní příplatky pro jednotlivé druhy prací a skupiny pracovníků.

a) federální ústřední orgány se souhlasem federálního ministerstva práce a sociálních věcí,

b) ústřední orgány České socialistické republiky, ústřední orgány Slovenské socialistické republiky a ústřední orgány spotřebního a bytového družstevnictví se souhlasem ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky a se souhlasem federálního ministerstva práce a sociálních věcí.

a) nelze předem hospodárně stanovit pracovní postup a normu spotřeby práce anebo spolehlivě zjišťovat množství a kvalitu pracovních výsledků, a to vzhledem k různorodosti a nahodilému střídání pracovních činností nebo malému rozsahu práce,

b) požadované pracovní výsledky a produktivita práce jsou zajištěny organizací a řízením výroby a práce nebo chodem provozního zařízení, popřípadě kde převažuje zájem na kvalitě pracovních výsledků,

c) uplatnění jiných mzdových forem by mohlo vést k ohrožení bezpečnosti a zdraví pracujících.

a) výkonnostní odměny k časové mzdě pracovníkům, kteří nejsou prémiováni, za úspěšné a iniciativní plnění pracovních úkolů; výkonnostní odměny lze poskytovat pravidelně v určených časových obdobích na základě zhodnocení pracovního úsilí a dosažených pracovních výsledků; výše výkonnostní odměny se stanoví tak, aby nebyly narušeny mzdové relace vůči ostatním pracovníkům;

b) mimořádné odměny pracovníkům za výsledky práce, jimiž přispěli ke splnění zvlášť významných pracovních úkolů, nebo za výkon prací vyskytujících se jednorázově anebo za jiné výjimečné zásluhy (při živelních událostech, záchraně života apod.);

c) peněžité odměny za výsledky dosažené v socialistickém soutěžení;

d) jiné druhy odměn podle zvláštních předpisů, vydaných ústředními orgány.

(7) Dojde-li ke skončení pracovního poměru před uplynutím období, za které se podíly poskytují, náleží pracovníkovi poměrná část podílu jen tehdy, došlo-li k rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany organizace podle § 46 odst. 1 písm. a) až d) nebo ze strany pracovníka výpovědí podle § 51 odst. 1 nebo okamžitým zrušením pracovního poměru podle § 54 zákoníku práce anebo dohodou z důvodů uvedených v těchto ustanoveních. Poměrnou část podílů lze poskytnout též pracovníkům, kteří rozvázali pracovní poměr dohodou z důvodu přechodu na společensky důležitou funkci, a pracovníkům, jejichž pracovní poměr sjednaný na určitou dobu skončil uplynutím této doby, zejména pracovníkům přijatým na sezónní a kampaňové práce. Poměrnou část podílu lze přiznat i při úmrtí pracovníka.

(8) Podrobné podmínky pro poskytování podílů na hospodářských výsledcích se upravují v kolektivních smlouvách; v nich se zejména stanoví vzájemný poměr výše podílů pracovníků zainteresovaných na celkových hospodářských výsledcích organizace i na výsledcích vnitropodnikových útvarů, dále způsob určení výše podílů, a ve kterých případech a z jakých důvodů se podíly krátí nebo neposkytují. Podíly na hospodářských výsledcích se neposkytují pracovníkovi, jemuž bylo v průběhu roku pravomocně uloženo kárné opatření nebo trest soudem pro čin, jehož se dopustil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, nebo který v tomto období neomluveně zameškal práci v celkovém rozsahu odpovídajícím průměrné délce směny. V organizacích, ve kterých nejsou uzavřeny kolektivní smlouvy, určí podrobné podmínky vedoucí organizace v dohodě s příslušným odborovým orgánem.

(9) Pracovníkům oborových ředitelství se mohou poskytovat podíly na hospodářských výsledcích obdobně podle ustanovení odstavců 1 až 8. Vedle podmínek uvedených v odstavci 4 musí být také dodržen limit mzdových a ostatních osobních nákladů za celou výrobní hospodářskou jednotku ve smyslu § 11 odst. 8.

a) federální ústřední orgány pro podřízené organizace,

b) ministerstvo práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstvo práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky pro odvětví řízená ústředními orgány České socialistické republiky, ústředními orgány Slovenské socialistické republiky, národními výbory a ústředními orgány spotřebního a bytového družstevnictví,

c) ústřední orgány České socialistické republiky, ústřední orgány Slovenské socialistické republiky, krajské národní výbory a národní výbory jim na roveň postavené a ústřední orgány spotřebního a bytového družstevnictví pro organizace v jejich působnosti.