(1) Nástrojem centrálního řízení mezd je soustava tarifních mezd, která je základem ekonomicky odůvodněné diferenciace mezd podle kvalifikační náročnosti a namáhavosti práce, podmínek, za nichž je práce konána, dlouhodobých pracovních výsledků pracovníků a jejich osobních schopností a předpokladů. Současně je soustava tarifních mezd základem systému osobní hmotné zainteresovanosti pracovníků podle uvedených diferenciačních hledisek. Federální ministerstvo práce a sociálních věcí

a) stanoví zásady soustav základních mezd, které zejména obsahují způsob hodnocení práce, zařazení typických povolání (pracovních činností) a funkcí do tarifních tříd (stupňů), způsob vypracování a používání katalogů povolání a funkcí jako závazných podkladů pro přiznávání kvalifikačních a tarifních tříd, stupnic mzdových tarifů a tarifních příplatků a způsob jejich diferenciace a používání; dále stanoví zásady pro přiznávání osobních platů,

b) podle potřeby vydává katalogy nebo předpisy jednotně upravující hodnocení prací a stanovení základních mezd pro některé skupiny a kategorie pracovníků,

c) podává závazný výklad zásad uvedených v písmenu a) a koordinuje jejich provádění ve mzdových předpisech,

d) schvaluje mzdové tarify a tarifní příplatky pro jednotlivé druhy prací a skupiny pracovníků.