STÁTNÍ HOSPODÁŘSKÉ ORGANIZACE V ODVĚTVÍCH PRŮMYSLU, STAVEBNICTVÍ A OBCHODU A ORGANIZACE ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

Použití zisku a odpisů základních prostředků v podnicích
Odvody podniků a způsob jejich provádění
Fondy podniků
Financování potřeb podniku

Finanční hospodaření výrobní hospodářské jednotky

Součinnost ústředních orgánů při hospodaření státních hospodářských organizací

(1) Podniky vytvářejí finanční zdroje, z nichž se část odvádí formou odvodů a daní pro potřeby společnosti, část se ponechává pro potřeby podniků.

(2) Základním finančním zdrojem podniků je zisk.^*)

(1) Podnik je povinen použít zisku nejprve ke splnění svých povinností, a to

c) ke splnění ostatních svých povinností.

a) především k úhradě odvodů a daní do státního rozpočtu, do rozpočtu národního výboru a do státních fondů,

b) k odvodům oborovému ředitelství,

(2) Po provedení úhrad podle odstavce 1 používá podnik zisku zejména k tvorbě a doplnění

b) fondu výstavby,

c) fondu kulturních a sociálních potřeb,

a) obratového fondu,

e) dalších účelových fondů (§ 16 až 18).

d) fondu odměn,

(3) Pokud podnik nepoužil zisk podle ustanovení odst. 1 a 2, vede jej jako nerozdělený zisk, který se převádí do následujícího roku.

a) k přídělům do fondu výstavby,

b) k odvodu pro přerozdělení prostředků.

(1) Podniky provádějí

a) odvody a platby daní podle zvláštních předpisů,^*)

b) dodatkové odvody,

c) odvody oborovému ředitelství podle § 8 odst. 1 písm. b) a c),

d) odvod za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě (§ 11).

(2) Podniky přímo řízené ústředním orgánem provádějí místo odvodu podle § 8 odst. 1 písm. b) odvod příslušnému ústřednímu orgánu.

(3) Podniky přispívají oborovému ředitelství na úhradu nákladů jeho činnosti.

a) dodatkové odvody pro přerozdělení prostředků (§ 29),

(1) Podnikům mohou být uloženy tyto odvody oborovému ředitelství

b) odvody příspěvku do oborového fondu technického rozvoje, fondu geologických prací a fondu škod a náhrad,

c) odvod k úhradě dodatkových odvodů podle § 18 odst. 1 písm. g) zákona č. 111/1971 Sb., o odvodech do státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení (dále jen „zákon o odvodech“) (§ 10 odst. 2).

(2) Oborové ředitelství stanoví výši odvodů do oborových fondů podle odst. 1 písm. b) a výši příspěvku podle § 7 odst. 3 sazbou z jednotného základu pro všechny podniky výrobní hospodářské jednotky, a to podle pravidel a na dobu, které určí statut výrobní hospodářské jednotky.

k odčerpání zisku za výrobky s nedostatečnou jakostí nebo výrobky technicky zastaralé (§ 18 odst. 1 písm. d) zákona o odvodech),^†)
k odčerpání části zisku, není-li instalováno nebo řádně provozováno zařízení na ochranu pracovníků nebo nevyhovuje-li zařízení organizace předpisům o bezpečnosti práce nebo předpisům zdravotnickým (§ 18 odst. 1 písm. b) zákona o odvodech),^***)
se provádějí na bankovní účty státního rozpočtu do 15 dnů od doručení výměru orgánů ukládajícího odvod, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.
k odčerpání prostředků, které organizace získala porušením cenových předpisů anebo v souvislosti se změnami cen (§ 18 odst. 1 písm. a) zákona o odvodech),^**)
(1) Dodatkové odvody
za překročení limitu mzdových prostředků uhrazovaných z fondu odměn, popřípadě ze zisku [§ 18 odst. 1 písm. f) zákona o odvodech],^††)

(2) Dodatkové odvody k přerozdělení prostředků (§ 18 odst. 1 písm. c) zákona o odvodech) provádějí

a) podniky podřízené oborovému ředitelství ve výši a lhůtách stanovených oborovým ředitelstvím (§ 29),

b) výrobní hospodářské jednotky a podniky přímo podřízené ústřednímu orgánu ve výši a lhůtách stanovených ústředním orgánem (§ 32).

(3) Dodatkový odvod stavebních podniků z jednotné základny, určené vládou (§ 18 odst. 1 písm. e) zákona o odvodech), provádějí stavební podniky do státního rozpočtu ve lhůtě stanovené příslušným ministerstvem financí.

(4) O výkonu rozhodnutí, které se týká dodatkových odvodů podle odst. 1 a 3, platí ustanovení § 26 odst. 6 zákona o odvodech.

(1) Dodatkový odvod části úspor mzdových prostředků vzniklých uvolněním pracovníků při likvidaci neefektivních provozů, závodů, podniků, popřípadě části úspor mzdových prostředků v důsledku různých racionalizačních opatření (§ 18 odst. 1 písm. g) zákona o odvodech) provádějí čtvrtletně oborová ředitelství a hospodářské organizace přímo podřízené ústřednímu orgánu do zvláštního fondu zřízeného v příslušném ministerstvu financí jednorázovou částkou za každého uvolněného pracovníka v příslušném čtvrtletí ve výši 60 % průměrné měsíční mzdy dosažené ve výrobní hospodářské jednotce (v podniku přímo podřízeném ústřednímu orgánu) za minulý rok, a to nejpozději do 25. dne po uplynutí čtvrtletí.

(2) Odvod podle § 8 odst. 1 písm. c) provádějí hospodářské organizace podřízené oborovému ředitelství tomuto oborovému ředitelství čtvrtletně ve výši a lhůtě jím stanovené.

(1) Při trvalém odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě^*) se platí odvod z investičních prostředků do státních fondů pro zúrodnění půdy.^**)

(2) Za dočasné odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě se odvádějí po dobu odnětí každoročně do fondů pro zúrodnění půdy částky podle zvláštních předpisů;^*) odvod se platí ze zisku podniku.

(3) Za dočasné odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě pro zařízení staveniště platí odvod investor z investičních prostředků.

(4) Odvod za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě podle odstavce 1 a 3 zvyšuje pořizovací cenu stavby.

(1) Pro financování investiční výstavby, projektové dokumentace, autorského dozoru a jiných investic podnik zřizuje fond výstavby.

(2) Fond výstavby se tvoří přídělem z odpisů základních prostředků, přídělem ze zisku a dále z příjmů (tržeb) z prodeje základních prostředků a investic a z jiných zdrojů podle zvláštních předpisů. Může být doplněn příděly od nadřízených orgánů (včetně účelových dotací ze státního rozpočtu nebo státního fondu), příspěvky od jiných podniků a orgánů a převodem z jiných fondů.

(3) Fondu výstavby se používá též na splátky investičních a racionalizačních úvěrů a na příspěvky jiným investorům poskytované podle zvláštních předpisů. Převody z tohoto fondu do jiných fondů nejsou dovoleny.

(1) Fond kulturních a sociálních potřeb se tvoří přídělem ze zisku, a to minimálně ve výši stanovené zvláštním předpisem; tento předpis upravuje též podrobnosti o tvorbě a použití fondu kulturních a sociálních potřeb.

(2) Fond kulturních a sociálních potřeb může být zvýšen převody prostředků z oborového rezervního fondu, nejvýše však do horního limitu stanoveného zvláštním předpisem. Z fondu kulturních a sociálních potřeb je možno převádět prostředky do fondu výstavby; tento převod musí schválit příslušný orgán Revolučního odborového hnutí.

(3) Pokud podnik neprovede stanovený minimální příděl ze zisku do fondu kulturních a sociálních potřeb, nesmí vyplácet roční odměny vedoucím hospodářským pracovníkům a podíly na hospodářských výsledcích.

(1) Zdrojem fondu odměn je část zisku, která zůstane podniku po úhradě jeho povinností podle § 5 odstavec 1 a odstavec 2 písmeno a) až c).

(2) Podnik může přidělit ze zisku do fondu odměn nejvýše částku stanovenou podle zvláštních předpisů.*^**) To platí obdobně pro doplňování fondu odměn z jiných zdrojů s výjimkou účelových dotací poskytovaných ze státního rozpočtu.

(3) Fond odměn může být doplněn prostředky na odměny ze socialistického soutěžení, příspěvky a dotacemi od nadřízených, popřípadě jiných k tomu zvlášť oprávněných orgánů a převody z oborového rezervního fondu. Převody z jiných fondů do fondu odměn a převody mezi fondy odměn podniků nejsou přípustné.

(4) Použití prostředků fondu odměn upravují zvláštní předpisy,^***) popřípadě kolektivní smlouvy. Z fondu odměn je možné po dohodě s příslušným orgánem Revolučního odborového hnutí převádět prostředky do jiných fondů.

b) provozními úvěry,

(5) Ustanovení odst. 3 věty první a odst. 4 se nevztahují na podniky s převážně obchodní činností a jejich oborová ředitelství a na odbytové a zásobovací organizace.

(4) Jestliže trvalá potřeba zásob klesne pod úroveň předchozího roku, nemusí se přírůstek trvalé potřeby zásob do obratového fondu v příštích létech doplňovat, dokud tato potřeba nepřesáhne původní výši.

(3) Přírůstek trvalé potřeby zásob proti stavu k 1. lednu běžného roku se kryje vlastními prostředky podniků z rozdělení zisku podle § 5 odst. 2, a to přídělem do obratového fondu. Podniky jsou ve výjimečných případech zproštěny této povinnosti, pokud tento přírůstek bude kryt dotací od nadřízených orgánů, popřípadě ze státního rozpočtu nebo úvěrem podle zásad pro úvěrování schválených vládou ČSSR. Přechodný přírůstek zásob a přírůstek ostatních oběžných prostředků se kryje stálými pasivy, zůstatky podnikových neinvestičních fondů, bankovním úvěrem a ostatními volnými prostředky podniků, popřípadě z finančních zdrojů nadřízených orgánů.

(2) Odmítne-li banka úvěr, je podnik povinen oběžné prostředky vyloučené z úvěrování financovat z vlastních zdrojů, popřípadě z prostředků poskytnutých oborovým ředitelstvím (§ 25 odst. 2).

(1) Oběžné prostředky podniků jsou kryty

c) finančními prostředky poskytnutými k tomu účelu nadřízenými orgány, popřípadě ze státního rozpočtu.

a) zdroji podniků provozní povahy (obratový fond, stálá pasiva, volné zdroje podnikových neinvestičních fondů, nerozdělený zisk a ostatní volné zdroje),

(1) Zdrojem financování investiční výstavby jsou vlastní prostředky podniků, zdroje centralizované u nadřízených orgánů, bankovní úvěr, prostředky státního rozpočtu, státních fondů, rozpočtů národních výborů, popřípadě jiné zdroje.

(2) Způsob financování investiční výstavby, zásady poskytování dotací na investice, úvěrování investic, sdružování investičních prostředků a pravidla výběrového řízení stanoví zvláštní předpisy.

(2) Podrobnosti o použití rezervy na technický rozvoj upravuje zvláštní předpis.^*)

(1) Náklady na řešení úkolů výzkumu a vývoje a ostatní náklady rozvoje vědy a techniky pro potřeby podniku se zahrnují do nákladů podniku prostřednictvím rezervy na technický rozvoj; výši tvorby rezervy stanoví ústřední orgán, v podnicích (výrobních hospodářských jednotkách) s činností ve vybraných oborech postupuje při tom v dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj, popřípadě s příslušnými republikovými ministerstvy výstavby a techniky.

(2) Zůstatky finančních prostředků podniku se koncem roku převádějí do roku následujícího.

(1) Při vypracování roční účetní závěrky zjistí podnik definitivní výši zisku, zhodnotí výsledky hospodaření za uplynulé období, provede závěrečné vypořádání svých závazků a rozhodne o přídělech zisku do jednotlivých fondů. Roční účetní závěrku schvaluje nadřízený orgán.

(1) Oborové ředitelství hospodaří odděleně

c) s dalšími prostředky podle zvláštních předpisů.

a) s vlastními prostředky podnikového charakteru obdobně jako podniky; tyto prostředky vytváří jednak z tržeb a výnosů vlastních a přidružených činností, jednak z příspěvků podniků k úhradě nákladů činnosti oborového ředitelství,

b) s prostředky výrobní hospodářské jednotky vytvářenými z dodatkových, popřípadě jiných odvodů podniků a s prostředky získanými přerozdělením mezi výrobními hospodářskými jednotkami; z těchto prostředků vytváří oborové ředitelství oborové fondy, kterých používá též k přerozdělení prostředků v rámci výrobní hospodářské jednotky (§ 29),

(2) Oborové ředitelství vytváří centralizací prostředků oborový fond výstavby, oborový rezervní fond a oborový fond technického rozvoje. Oborové ředitelství zřizuje za podmínek stanovených v § 27 a 28 oborový fond geologických prací a oborový fond škod a náhrad; může též vytvářet (doplňovat) rizikový fond obdobně podle § 16 a další oborové účelové fondy obdobně podle § 18. Nadřízený ústřední orgán v dohodě s příslušným ministerstvem financí může tvorbu určitého účelového oborového fondu uložit.

(3) Oborové ředitelství po odvodu částky podle § 10 odst. 1 hospodaří odděleně též s prostředky pro úhradu nákladů na přeškolování a hmotné zabezpečení pracovníků před nástupem nového zaměstnání, které jim odvádějí hospodářské organizace podle § 8 odst. 1 písm. c).

(4) Oborové ředitelství nesmí použít centralizovaných prostředků ke krytí své činnosti podnikového charakteru.

(1) Oborový fond výstavby se vytváří centralizací odpisů (jejich části) od podřízených podniků, dotací z oborového rezervního fondu, dotací od nadřízeného orgánu, popřípadě dotací ze státního rozpočtu.

(2) Prostředků oborového fondu výstavby se používá

a) k úhradě odvodu z odpisů základních prostředků uloženého ústředním orgánem, který bude použit k přerozdělení prostředků mezi výrobními hospodářskými jednotkami nebo k odvodu do státního rozpočtu,

c) k financování plánovaných investic výrobní hospodářské jednotky, u nichž je investorem přímo oborové ředitelství,

b) v souladu s plánem investiční výstavby k přídělům do fondů výstavby podřízených podniků,

d) ke splátkám investičních úvěrů výrobní hospodářské jednotky, popřípadě ke sdružování prostředků na investice.

(1) Oborový rezervní fond se vytváří jednorázovým odčerpáním prostředků rezervních fondů podřízených podniků (§ 92) a centralizací části jejich zisku podle zásad stanovených v § 29. Do oborového rezervního fondu nelze centralizovat odpisy a tržby z realizace vyřazených základních prostředků.

a) k doplnění obratových fondů podřízených podniků,

b) k podpoře vnitropodnikové socialistické soutěže a vybraných mimořádně důležitých úkolů; případné příděly do fondu odměn mohou být uskutečněny jen v rozsahu limitu fondu odměn,

(2) Prostředků oborového rezervního fondu se používá

c) k úhradě ztrát, popřípadě vícenákladů, které podnikům vznikají z rozhodnutí oborového ředitelství,

e) k přídělům do oborového fondu výstavby,

d) k dočasné finanční výpomoci podřízeným podnikům k překlenutí výkyvů v jejich finančním hospodaření,

f) k úhradě dodatkových odvodů k přerozdělení prostředků mezi výrobními hospodářskými jednotkami (§ 32 odst. 7),

g) k doplnění fondu kulturních a sociálních potřeb podřízených podniků,

h) k dotacím podřízeným podnikům k výsledku hospodaření.

(3) Oborová ředitelství v působnosti ministerstev zemědělství a výživy, která vytvářejí zvláštní rezervní fond ke krytí rozdílu v digesci cukrovky, dotují povinně příslušnou částkou tento fond v letech, kdy digesce překročí 15 %, ke krytí rozdílu pro případy, kdy digesce poklesne pod 15 %.

(1) Oborový fond technického rozvoje se vytváří centralizací části zisku od podřízených podniků, u oborového podniku bez přidružených národních podniků a účelových organizací přídělem ze zisku; může být doplněn též účelovými dotacemi od nadřízeného orgánu nebo z jiných zdrojů podle zvláštního předpisu^*). Nadřízený ústřední orgán stanoví minimální tvorbu oborového fondu technického rozvoje; pro výrobní hospodářské jednotky s činností ve vybraných oborech postupuje při tom v dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj, popřípadě s republikovými ministerstvy výstavby a techniky.

(2) Prostředků oborového fondu technického rozvoje se používá na financování technického rozvoje.

(3) Další zdroje a další použití fondu stanoví zvláštní předpis.^*)

(4) Ministerstva obchodu republik mohou určit oborová ředitelství, která nemusí zřizovat oborový fond technického rozvoje.

(1) Oborové ředitelství provádí plánované přerozdělení zisku a odpisů v rámci výrobní hospodářské jednotky, a to tím způsobem, že centralizuje prostředky od podniků formou dodatkových odvodů do příslušných oborových fondů a používá je podle § 24 a 25.

b) při propočtu zdrojů se berou v úvahu i zůstatky fondů a nerozdělený zisk z minulých let;

c) dodatkový odvod finančních prostředků pro účely přerozdělení po provedení propočtu stanoví oborové ředitelství podnikům jednotnou formou. Výši dodatkového odvodu do oborového rezervního fondu stanoví podnikům oborové ředitelství; tato výše může činit až 5 % z bilančního zisku podniku. Toto omezení neplatí pro výrobní hospodářské jednotky, u nichž může být prováděno přerozdělení zisku podle § 32 odst. 7 a v těch případech, kdy tak stanoví nadřízený ústřední orgán v dohodě s příslušným ministerstvem financí. Odvod z odpisů se stanoví absolutní částkou;

a) při propočtu plánovaných potřeb se kromě povinností vyplývajících z předpisů o odvodech a daních berou v úvahu příděly do podnikových fondů ve stanovené minimální výši (u fondu kulturních a sociálních potřeb do povolené maximální výše, u fondu odměn do výše limitu) a optimální struktura finančních zdrojů na investice (odpisy, zisk, úvěr, popřípadě dotace) do výše stanoveného limitu. Dále se berou v úvahu plánované splátky bankovních investičních úvěrů a půjček, splatné úhrady dlouhodobých provozních úvěrů dříve dohodnuté a přírůstek trvalé potřeby zásob;

d) oborové ředitelství může kromě výše dodatkového odvodu stanovené procentní sazbou stanovit též jeho minimální výši, a to absolutní částkou.

(2) Dodatkové odvody podniků k přerozdělení prostředků se stanoví na základě propočtů plánovaných zdrojů a potřeb podniků. Při tom se postupuje podle těchto zásad:

(3) Přerozdělením prostředků nesmějí být zastírány rozdíly mezi dobře a špatně hospodařícími podniky.

(4) Při přerozdělení prostředků uvnitř výrobních hospodářských jednotek řízených orgány republik s podniky na území obou republik jsou orgány provádějící, popřípadě navrhující přerozdělení povinny projednat návrhy na přerozdělení s příslušnými orgány druhé republiky; pokud jde o výrobní hospodářské jednotky řízené federálními orgány, informují orgány provádějící, popřípadě navrhující přerozdělení o těchto návrzích příslušné orgány obou republik.

(5) Dodatkové odvody a dotace stanovené k přerozdělení prostředků mohou být během roku změněny pouze tehdy, dojde-li k takové změně plánu, že je nutno provést změnu vztahu podniku k výrobní hospodářské jednotce.

(1) Ústřední orgány vytvářejí rezortní fond technického rozvoje a rezortní rezervní fond, popřípadě se souhlasem příslušného ministerstva financí další účelové fondy.

(2) Rezortní fond technického rozvoje se vytváří odvodem části prostředků z oborových fondů technického rozvoje a odvodem části zisku přímo podřízených podniků, a to ve výši stanovené nadřízeným ústředním orgánem. Prostředků tohoto fondu se používá k poskytování neinvestičních dotací oborovým ředitelstvím a podnikům na úkoly a některé činnosti v oblasti vědy a techniky a k financování úkolů rezortního plánu rozvoje vědy a techniky. Další zdroje a další použití tohoto fondu stanoví zvláštní předpis.^*)

(3) Rezortní rezervní fond se vytváří a používá za podmínek stanovených v § 32.

(4) Zůstatky fondů ústředních orgánů koncem roku nepropadají. To platí obdobně pro zůstatek odpisů základních prostředků.

(1) Přerozdělení prostředků mezi výrobními hospodářskými jednotkami a mezi podniky přímo podřízenými ústřednímu orgánu provádí nadřízený ústřední orgán.

a) odpisy základních prostředků z oborových fondů výstavby a od přímo podřízených podniků v souladu s plánem investiční výstavby a tvorbou zdrojů,

b) stanovený podíl ze zisku od přímo podřízených podniků k vytváření rezortního rezervního fondu určeného pro použití ve vztahu k těmto podnikům.

(2) Za účelem přerozdělení prostředků centralizuje nadřízený ústřední orgán

a) při propočtu dodatkových odvodů se vezme v úvahu plánovaná tvorba oborových fondů,

(3) Nadřízený ústřední orgán stanoví dodatkové odvody k přerozdělení obdobně podle zásad stanovených v § 29 odst. 2 a těchto dalších zásad:

c) výše dodatkového odvodu do rezortního rezervního fondu federálního ministerstva zahraničního obchodu může činit až 10 % z bilančního zisku podniku.

b) dodatkový odvod výrobní hospodářské jednotky se stanoví absolutní částkou,

(4) V rámci přerozdělení prostředků používá nadřízený ústřední orgán centralizovaných prostředků takto:

b) prostředky podle odstavce 2 písm. b) k poskytování přídělů přímo podřízeným podnikům obdobně podle ustanovení § 25 odst. 2 s tím, že z rezortního rezervního fondu mohou být poskytnuty příděly těmto podnikům do fondu výstavby.

a) centralizované odpisy k odvodu z odpisů základních prostředků do státního rozpočtu, pokud mu byl stanoven, nebo k přídělům na financování plánovaných investic jím řízených oborových ředitelství nebo přímo podřízených podniků,

(5) S jednotlivými druhy centralizovaných prostředků podle odstavce 2 až 4 hospodaří nadřízený ústřední orgán odděleně.

(6) Jinak platí pro přerozdělení prostředků mezi výrobními hospodářskými jednotkami a mezi podniky přímo podřízenými ústřednímu orgánu obdobně ustanovení § 29 odstavec 3 a 5.

(7) Federální ministerstvo paliv a energetiky a ministerstva zemědělství a výživy republik v odvětví potravinářského průmyslu mohou za podmínek stanovených příslušným ministerstvem financí na jejich návrh provádět též přerozdělení zisku mezi výrobními hospodářskými jednotkami.