Nařízení vlády Československé socialistické republiky o finančním hospodaření státních hospodářských a některých dalších socialistických organizací

(1) Podniky vytvářejí finanční zdroje, z nichž se část odvádí formou odvodů a daní pro potřeby společnosti, část se ponechává pro potřeby podniků.

(2) Základním finančním zdrojem podniků je zisk.^*)

(1) Podnik je povinen použít zisku nejprve ke splnění svých povinností, a to

(2) Po provedení úhrad podle odstavce 1 používá podnik zisku zejména k tvorbě a doplnění

(3) Pokud podnik nepoužil zisk podle ustanovení odst. 1 a 2, vede jej jako nerozdělený zisk, který se převádí do následujícího roku.

(1) Podniky provádějí

(2) Podniky přímo řízené ústředním orgánem provádějí místo odvodu podle § 8 odst. 1 písm. b) odvod příslušnému ústřednímu orgánu.

(3) Podniky přispívají oborovému ředitelství na úhradu nákladů jeho činnosti.

(1) Podnikům mohou být uloženy tyto odvody oborovému ředitelství

(2) Oborové ředitelství stanoví výši odvodů do oborových fondů podle odst. 1 písm. b) a výši příspěvku podle § 7 odst. 3 sazbou z jednotného základu pro všechny podniky výrobní hospodářské jednotky, a to podle pravidel a na dobu, které určí statut výrobní hospodářské jednotky.

k odčerpání zisku za výrobky s nedostatečnou jakostí nebo výrobky technicky zastaralé (§ 18 odst. 1 písm. d) zákona o odvodech),^†)
k odčerpání části zisku, není-li instalováno nebo řádně provozováno zařízení na ochranu pracovníků nebo nevyhovuje-li zařízení organizace předpisům o bezpečnosti práce nebo předpisům zdravotnickým (§ 18 odst. 1 písm. b) zákona o odvodech),^***)
se provádějí na bankovní účty státního rozpočtu do 15 dnů od doručení výměru orgánů ukládajícího odvod, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.
k odčerpání prostředků, které organizace získala porušením cenových předpisů anebo v souvislosti se změnami cen (§ 18 odst. 1 písm. a) zákona o odvodech),^**)
(1) Dodatkové odvody
za překročení limitu mzdových prostředků uhrazovaných z fondu odměn, popřípadě ze zisku [§ 18 odst. 1 písm. f) zákona o odvodech],^††)

(2) Dodatkové odvody k přerozdělení prostředků (§ 18 odst. 1 písm. c) zákona o odvodech) provádějí

(3) Dodatkový odvod stavebních podniků z jednotné základny, určené vládou (§ 18 odst. 1 písm. e) zákona o odvodech), provádějí stavební podniky do státního rozpočtu ve lhůtě stanovené příslušným ministerstvem financí.

(4) O výkonu rozhodnutí, které se týká dodatkových odvodů podle odst. 1 a 3, platí ustanovení § 26 odst. 6 zákona o odvodech.

(1) Dodatkový odvod části úspor mzdových prostředků vzniklých uvolněním pracovníků při likvidaci neefektivních provozů, závodů, podniků, popřípadě části úspor mzdových prostředků v důsledku různých racionalizačních opatření (§ 18 odst. 1 písm. g) zákona o odvodech) provádějí čtvrtletně oborová ředitelství a hospodářské organizace přímo podřízené ústřednímu orgánu do zvláštního fondu zřízeného v příslušném ministerstvu financí jednorázovou částkou za každého uvolněného pracovníka v příslušném čtvrtletí ve výši 60 % průměrné měsíční mzdy dosažené ve výrobní hospodářské jednotce (v podniku přímo podřízeném ústřednímu orgánu) za minulý rok, a to nejpozději do 25. dne po uplynutí čtvrtletí.

(2) Odvod podle § 8 odst. 1 písm. c) provádějí hospodářské organizace podřízené oborovému ředitelství tomuto oborovému ředitelství čtvrtletně ve výši a lhůtě jím stanovené.

(1) Při trvalém odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě^*) se platí odvod z investičních prostředků do státních fondů pro zúrodnění půdy.^**)

(2) Za dočasné odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě se odvádějí po dobu odnětí každoročně do fondů pro zúrodnění půdy částky podle zvláštních předpisů;^*) odvod se platí ze zisku podniku.

(3) Za dočasné odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě pro zařízení staveniště platí odvod investor z investičních prostředků.

(4) Odvod za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě podle odstavce 1 a 3 zvyšuje pořizovací cenu stavby.

(1) Pro financování investiční výstavby, projektové dokumentace, autorského dozoru a jiných investic podnik zřizuje fond výstavby.

(2) Fond výstavby se tvoří přídělem z odpisů základních prostředků, přídělem ze zisku a dále z příjmů (tržeb) z prodeje základních prostředků a investic a z jiných zdrojů podle zvláštních předpisů. Může být doplněn příděly od nadřízených orgánů (včetně účelových dotací ze státního rozpočtu nebo státního fondu), příspěvky od jiných podniků a orgánů a převodem z jiných fondů.

(3) Fondu výstavby se používá též na splátky investičních a racionalizačních úvěrů a na příspěvky jiným investorům poskytované podle zvláštních předpisů. Převody z tohoto fondu do jiných fondů nejsou dovoleny.

(1) Fond kulturních a sociálních potřeb se tvoří přídělem ze zisku, a to minimálně ve výši stanovené zvláštním předpisem; tento předpis upravuje též podrobnosti o tvorbě a použití fondu kulturních a sociálních potřeb.

(2) Fond kulturních a sociálních potřeb může být zvýšen převody prostředků z oborového rezervního fondu, nejvýše však do horního limitu stanoveného zvláštním předpisem. Z fondu kulturních a sociálních potřeb je možno převádět prostředky do fondu výstavby; tento převod musí schválit příslušný orgán Revolučního odborového hnutí.

(3) Pokud podnik neprovede stanovený minimální příděl ze zisku do fondu kulturních a sociálních potřeb, nesmí vyplácet roční odměny vedoucím hospodářským pracovníkům a podíly na hospodářských výsledcích.

(1) Zdrojem fondu odměn je část zisku, která zůstane podniku po úhradě jeho povinností podle § 5 odstavec 1 a odstavec 2 písmeno a) až c).

(2) Podnik může přidělit ze zisku do fondu odměn nejvýše částku stanovenou podle zvláštních předpisů.*^**) To platí obdobně pro doplňování fondu odměn z jiných zdrojů s výjimkou účelových dotací poskytovaných ze státního rozpočtu.

(3) Fond odměn může být doplněn prostředky na odměny ze socialistického soutěžení, příspěvky a dotacemi od nadřízených, popřípadě jiných k tomu zvlášť oprávněných orgánů a převody z oborového rezervního fondu. Převody z jiných fondů do fondu odměn a převody mezi fondy odměn podniků nejsou přípustné.

(4) Použití prostředků fondu odměn upravují zvláštní předpisy,^***) popřípadě kolektivní smlouvy. Z fondu odměn je možné po dohodě s příslušným orgánem Revolučního odborového hnutí převádět prostředky do jiných fondů.

(3) Přírůstek trvalé potřeby zásob proti stavu k 1. lednu běžného roku se kryje vlastními prostředky podniků z rozdělení zisku podle § 5 odst. 2, a to přídělem do obratového fondu. Podniky jsou ve výjimečných případech zproštěny této povinnosti, pokud tento přírůstek bude kryt dotací od nadřízených orgánů, popřípadě ze státního rozpočtu nebo úvěrem podle zásad pro úvěrování schválených vládou ČSSR. Přechodný přírůstek zásob a přírůstek ostatních oběžných prostředků se kryje stálými pasivy, zůstatky podnikových neinvestičních fondů, bankovním úvěrem a ostatními volnými prostředky podniků, popřípadě z finančních zdrojů nadřízených orgánů.

(5) Ustanovení odst. 3 věty první a odst. 4 se nevztahují na podniky s převážně obchodní činností a jejich oborová ředitelství a na odbytové a zásobovací organizace.

(4) Jestliže trvalá potřeba zásob klesne pod úroveň předchozího roku, nemusí se přírůstek trvalé potřeby zásob do obratového fondu v příštích létech doplňovat, dokud tato potřeba nepřesáhne původní výši.

(1) Oběžné prostředky podniků jsou kryty

(2) Odmítne-li banka úvěr, je podnik povinen oběžné prostředky vyloučené z úvěrování financovat z vlastních zdrojů, popřípadě z prostředků poskytnutých oborovým ředitelstvím (§ 25 odst. 2).

(1) Zdrojem financování investiční výstavby jsou vlastní prostředky podniků, zdroje centralizované u nadřízených orgánů, bankovní úvěr, prostředky státního rozpočtu, státních fondů, rozpočtů národních výborů, popřípadě jiné zdroje.

(2) Způsob financování investiční výstavby, zásady poskytování dotací na investice, úvěrování investic, sdružování investičních prostředků a pravidla výběrového řízení stanoví zvláštní předpisy.

(2) Podrobnosti o použití rezervy na technický rozvoj upravuje zvláštní předpis.^*)

(1) Náklady na řešení úkolů výzkumu a vývoje a ostatní náklady rozvoje vědy a techniky pro potřeby podniku se zahrnují do nákladů podniku prostřednictvím rezervy na technický rozvoj; výši tvorby rezervy stanoví ústřední orgán, v podnicích (výrobních hospodářských jednotkách) s činností ve vybraných oborech postupuje při tom v dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj, popřípadě s příslušnými republikovými ministerstvy výstavby a techniky.

(2) Zůstatky finančních prostředků podniku se koncem roku převádějí do roku následujícího.

(1) Při vypracování roční účetní závěrky zjistí podnik definitivní výši zisku, zhodnotí výsledky hospodaření za uplynulé období, provede závěrečné vypořádání svých závazků a rozhodne o přídělech zisku do jednotlivých fondů. Roční účetní závěrku schvaluje nadřízený orgán.

(1) Oborové ředitelství hospodaří odděleně

(2) Oborové ředitelství vytváří centralizací prostředků oborový fond výstavby, oborový rezervní fond a oborový fond technického rozvoje. Oborové ředitelství zřizuje za podmínek stanovených v § 27 a 28 oborový fond geologických prací a oborový fond škod a náhrad; může též vytvářet (doplňovat) rizikový fond obdobně podle § 16 a další oborové účelové fondy obdobně podle § 18. Nadřízený ústřední orgán v dohodě s příslušným ministerstvem financí může tvorbu určitého účelového oborového fondu uložit.

(3) Oborové ředitelství po odvodu částky podle § 10 odst. 1 hospodaří odděleně též s prostředky pro úhradu nákladů na přeškolování a hmotné zabezpečení pracovníků před nástupem nového zaměstnání, které jim odvádějí hospodářské organizace podle § 8 odst. 1 písm. c).

(4) Oborové ředitelství nesmí použít centralizovaných prostředků ke krytí své činnosti podnikového charakteru.

(1) Oborový fond výstavby se vytváří centralizací odpisů (jejich části) od podřízených podniků, dotací z oborového rezervního fondu, dotací od nadřízeného orgánu, popřípadě dotací ze státního rozpočtu.

(2) Prostředků oborového fondu výstavby se používá

(1) Oborový rezervní fond se vytváří jednorázovým odčerpáním prostředků rezervních fondů podřízených podniků (§ 92) a centralizací části jejich zisku podle zásad stanovených v § 29. Do oborového rezervního fondu nelze centralizovat odpisy a tržby z realizace vyřazených základních prostředků.

(2) Prostředků oborového rezervního fondu se používá

(3) Oborová ředitelství v působnosti ministerstev zemědělství a výživy, která vytvářejí zvláštní rezervní fond ke krytí rozdílu v digesci cukrovky, dotují povinně příslušnou částkou tento fond v letech, kdy digesce překročí 15 %, ke krytí rozdílu pro případy, kdy digesce poklesne pod 15 %.

(1) Oborový fond technického rozvoje se vytváří centralizací části zisku od podřízených podniků, u oborového podniku bez přidružených národních podniků a účelových organizací přídělem ze zisku; může být doplněn též účelovými dotacemi od nadřízeného orgánu nebo z jiných zdrojů podle zvláštního předpisu^*). Nadřízený ústřední orgán stanoví minimální tvorbu oborového fondu technického rozvoje; pro výrobní hospodářské jednotky s činností ve vybraných oborech postupuje při tom v dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj, popřípadě s republikovými ministerstvy výstavby a techniky.

(2) Prostředků oborového fondu technického rozvoje se používá na financování technického rozvoje.

(3) Další zdroje a další použití fondu stanoví zvláštní předpis.^*)

(4) Ministerstva obchodu republik mohou určit oborová ředitelství, která nemusí zřizovat oborový fond technického rozvoje.

(1) Oborové ředitelství provádí plánované přerozdělení zisku a odpisů v rámci výrobní hospodářské jednotky, a to tím způsobem, že centralizuje prostředky od podniků formou dodatkových odvodů do příslušných oborových fondů a používá je podle § 24 a 25.

(2) Dodatkové odvody podniků k přerozdělení prostředků se stanoví na základě propočtů plánovaných zdrojů a potřeb podniků. Při tom se postupuje podle těchto zásad:

(3) Přerozdělením prostředků nesmějí být zastírány rozdíly mezi dobře a špatně hospodařícími podniky.

(4) Při přerozdělení prostředků uvnitř výrobních hospodářských jednotek řízených orgány republik s podniky na území obou republik jsou orgány provádějící, popřípadě navrhující přerozdělení povinny projednat návrhy na přerozdělení s příslušnými orgány druhé republiky; pokud jde o výrobní hospodářské jednotky řízené federálními orgány, informují orgány provádějící, popřípadě navrhující přerozdělení o těchto návrzích příslušné orgány obou republik.

(5) Dodatkové odvody a dotace stanovené k přerozdělení prostředků mohou být během roku změněny pouze tehdy, dojde-li k takové změně plánu, že je nutno provést změnu vztahu podniku k výrobní hospodářské jednotce.

(1) Ústřední orgány vytvářejí rezortní fond technického rozvoje a rezortní rezervní fond, popřípadě se souhlasem příslušného ministerstva financí další účelové fondy.

(2) Rezortní fond technického rozvoje se vytváří odvodem části prostředků z oborových fondů technického rozvoje a odvodem části zisku přímo podřízených podniků, a to ve výši stanovené nadřízeným ústředním orgánem. Prostředků tohoto fondu se používá k poskytování neinvestičních dotací oborovým ředitelstvím a podnikům na úkoly a některé činnosti v oblasti vědy a techniky a k financování úkolů rezortního plánu rozvoje vědy a techniky. Další zdroje a další použití tohoto fondu stanoví zvláštní předpis.^*)

(3) Rezortní rezervní fond se vytváří a používá za podmínek stanovených v § 32.

(4) Zůstatky fondů ústředních orgánů koncem roku nepropadají. To platí obdobně pro zůstatek odpisů základních prostředků.

(1) Přerozdělení prostředků mezi výrobními hospodářskými jednotkami a mezi podniky přímo podřízenými ústřednímu orgánu provádí nadřízený ústřední orgán.

(2) Za účelem přerozdělení prostředků centralizuje nadřízený ústřední orgán

(3) Nadřízený ústřední orgán stanoví dodatkové odvody k přerozdělení obdobně podle zásad stanovených v § 29 odst. 2 a těchto dalších zásad:

(4) V rámci přerozdělení prostředků používá nadřízený ústřední orgán centralizovaných prostředků takto:

(5) S jednotlivými druhy centralizovaných prostředků podle odstavce 2 až 4 hospodaří nadřízený ústřední orgán odděleně.

(6) Jinak platí pro přerozdělení prostředků mezi výrobními hospodářskými jednotkami a mezi podniky přímo podřízenými ústřednímu orgánu obdobně ustanovení § 29 odstavec 3 a 5.

(7) Federální ministerstvo paliv a energetiky a ministerstva zemědělství a výživy republik v odvětví potravinářského průmyslu mohou za podmínek stanovených příslušným ministerstvem financí na jejich návrh provádět též přerozdělení zisku mezi výrobními hospodářskými jednotkami.

(1) Pro podniky řízené národními výbory, podléhající odvodu ze zisku nebo důchodové dani, platí ustanovení § 4, § 5 odst. 1 písm. a) a c), odst. 2 a odst. 3, § 7 odst. 1 písm. a) a d), § 12 až 15, § 17 a § 19 až 22 s odchylkou uvedenou v odstavci 3.

(2) Podniky mohou vytvářet rizikový fond se souhlasem krajského národního výboru, který může určit podniky, v nichž musí být rizikový fond vytvářen. Způsob tvorby a použití tohoto fondu stanoví krajský národní výbor v dohodě s příslušným ministerstvem financí.

(3) Výši rezervy na technický rozvoj stanoví obdobně podle § 21 krajský národní výbor v dohodě s příslušným ministerstvem financí.

(4) Ustanoveními části druhé se řídí státní statek hlavního města Prahy.

(1) Národní výbory vytvářejí fond výstavby a rezervní fond z odvodů podniků uvedených v § 69 odst. 1 a hospodaří s nimi účelově pro potřeby těchto podniků. Okresní národní výbory mohou vytvářet tyto fondy též z odvodů podniků řízených městskými a místními národními výbory, a to v dohodě s nimi. Obdobně mohou postupovat i Národní výbor hlavního města Prahy a Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy.

(2) Krajské národní výbory mohou v dohodě s okresními národními výbory provést podle potřeby přerozdělení zůstatků fondů uvedených v odst. 1.

(3) Zůstatky fondů národních výborů koncem roku nepropadají.

(1) Fond výstavby národního výboru se vytváří odvodem části odpisů podniků. Národní výbor může převést do tohoto fondu prostředky ze svého rezervního fondu.

(2) Fondu výstavby národního výboru se používá k účelovým dotacím do fondu výstavby podniků, k financování jejich plánované investiční výstavby, splátek investičních úvěrů, popřípadě ke sdružování prostředků na investice.

(3) Odvod odpisů podniků do fondu výstavby národního výboru se provádí podle zásad uvedených v § 29 odst. 2 písm. a) a b). Odvod odpisů se stanoví absolutní částkou.

(4) Ustanovení § 29 odst. 3 a 5 platí obdobně s tím rozdílem, že vztahem podniku k výrobní hospodářské jednotce se rozumí vztah podniku k národnímu výboru, který vytváří fond výstavby.

(5) Způsob provádění odvodů odpisů do fondu výstavby národního výboru stanoví tento národní výbor.

(6) Výši penále z částek včas neodvedených stanoví krajské národní výbory po dohodě s ministerstvem financí republiky.

(1) Rezervní fond národního výboru se vytváří jednorázovým odčerpáním zůstatku zrušených rezervních fondů podniků.

(2) Rezervního fondu národního výboru se používá

(1) Vztah podniků vodního hospodářství řízených národními výbory, podniků městské hromadné dopravy, domovních správ a podniků bytového hospodářství, výpočetních středisek, ústavů kosmetiky, teplárenských podniků a podniků výstavnictví k rozpočtu řídících národních výborů je určen finančními plány těchto podniků, které schvaluje řídící národní výbor.

(2) Vztahem podniků uvedených v odst. 1 k rozpočtu řídícího národního výboru se rozumí rozdíl mezi plánovanou tvorbou zdrojů a plánovanými potřebami vyplývající ze schváleného finančního plánu podniku.

(3) Ve finančním plánu podniku se zajišťují všechny plánované potřeby na provoz a investice. Neinvestiční dotace zvyšující tržby se neposkytují.

(1) Domovní správy a podniky bytového hospodářství používají odpisů základních prostředků

(2) Podniky vodního hospodářství řízené národními výbory a podniky teplárenské odvádějí odpisy základních prostředků v plné výši do rozpočtu řídícího národního výboru.

(3) Podniky městské hromadné dopravy, výpočetní střediska, ústavy kosmetiky a podniky výstavnictví používají odpisů základních prostředků

(1) Podniky provádějí

(2) Odvod podle odstavce 1 písm. b) provádějí podniky podle § 26 zákona o odvodech; roční povinnost odvodu je stanovena podniku ve finančním plánu.

(1) Na úhradu plánovaného nedostatku prostředků poskytuje řídící národní výbor ze svého rozpočtu podnikům dotace na úhradu plánované ztráty nebo dotace k zisku, pokud tento nestačí ke krytí plánovaných potřeb.

(2) Řídící národní výbor může vázat poskytnutí dotací podnikům na splnění ukazatele plánu, který stanoví.

(1) Neinvestiční dotace se poskytují zálohově podle rozhodnutí řídícího národního výboru.

(2) Po uplynutí každého čtvrtletí (kromě posledního čtvrtletí roku) vyúčtuje podnik rozdíl mezi skutečným nárokem a poskytnutými zálohami.

(3) Při překročení plánované ztráty může národní výbor zvýšenou potřebu přídělu uhradit podniku z vlastních zdrojů. Bere přitom v úvahu, zda překročení plánované ztráty ovlivnil výkon v souladu se zájmy společnosti.

(1) Pro tvorbu a použití fondů podniků platí ustanovení § 12 až 15 s odchylkou uvedenou v odstavci 2.

(2) U fondů, u nichž je stanovena minimální výše nebo minimální příděl, se do finančního plánu zahrnuje pouze minimální příděl.

(1) Pro finanční hospodaření podniků platí ustanovení § 19, 20 a 22 s odchylkou uvedenou v odstavci 2.

(2) Ustanovení § 19 odst. 3 se nevztahuje na podniky domovních správ a bytového hospodářství. Přírůstek trvalé potřeby zásob u těchto podniků se kryje vlastními zdroji trvalé povahy, popřípadě dotací z rozpočtu řídícího národního výboru.

(1) Pro hmotnou zainteresovanost podniků platí ustanovení § 56 až 58.

(2) Způsob hmotné zainteresovanosti stanoví ministerstva financí republik na návrh příslušných odvětvových ústředních orgánů a po projednání s krajskými národními výbory (národními výbory hlavního města Prahy a hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy).

(1) Sazba příspěvku na sociální zabezpečení činí pro podniky vodního hospodářství řízené národními výbory, ústavy kosmetiky, podniky teplárenské a podniky výstavnictví 25 %.

(2) Sazba příspěvku na sociální zabezpečení činí u podniků městské hromadné dopravy a výpočetních středisek 10 %.

(3) Domovní správy a podniky bytového hospodářství příspěvek na sociální zabezpečení neodvádějí.

(1) Pro podniky uvedené v § 69 odst. 1 a § 74 odst. 1 platí ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) a § 9 odst. 1 a 4.

(2) Podniky uvedené v odst. 1 provádějí odvod k úhradě dodatkových odvodů podle § 18 odst. 1 písm. g) zákona o odvodech řídícímu národnímu výboru ve výši a lhůtě jím stanovené. Národní výbor nižšího stupně odvede částku ve výši podle § 10 odst. 1 okresnímu národnímu výboru (ve lhůtě jím stanovené) a ten pak souhrnně krajskému národnímu výboru ve lhůtě jím stanovené. Krajské národní výbory provedou odvod podle § 10 odst. 1.

(3) Podniky uvedené v odst. 1 se řídí při provádění odvodu za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě ustanovením § 11.