(2) Dodatkové odvody podniků k přerozdělení prostředků se stanoví na základě propočtů plánovaných zdrojů a potřeb podniků. Při tom se postupuje podle těchto zásad:

a) při propočtu plánovaných potřeb se kromě povinností vyplývajících z předpisů o odvodech a daních berou v úvahu příděly do podnikových fondů ve stanovené minimální výši (u fondu kulturních a sociálních potřeb do povolené maximální výše, u fondu odměn do výše limitu) a optimální struktura finančních zdrojů na investice (odpisy, zisk, úvěr, popřípadě dotace) do výše stanoveného limitu. Dále se berou v úvahu plánované splátky bankovních investičních úvěrů a půjček, splatné úhrady dlouhodobých provozních úvěrů dříve dohodnuté a přírůstek trvalé potřeby zásob;

b) při propočtu zdrojů se berou v úvahu i zůstatky fondů a nerozdělený zisk z minulých let;

c) dodatkový odvod finančních prostředků pro účely přerozdělení po provedení propočtu stanoví oborové ředitelství podnikům jednotnou formou. Výši dodatkového odvodu do oborového rezervního fondu stanoví podnikům oborové ředitelství; tato výše může činit až 5 % z bilančního zisku podniku. Toto omezení neplatí pro výrobní hospodářské jednotky, u nichž může být prováděno přerozdělení zisku podle § 32 odst. 7 a v těch případech, kdy tak stanoví nadřízený ústřední orgán v dohodě s příslušným ministerstvem financí. Odvod z odpisů se stanoví absolutní částkou;

d) oborové ředitelství může kromě výše dodatkového odvodu stanovené procentní sazbou stanovit též jeho minimální výši, a to absolutní částkou.