Finanční hospodaření výrobní hospodářské jednotky

(1) Oborové ředitelství hospodaří odděleně

a) s vlastními prostředky podnikového charakteru obdobně jako podniky; tyto prostředky vytváří jednak z tržeb a výnosů vlastních a přidružených činností, jednak z příspěvků podniků k úhradě nákladů činnosti oborového ředitelství,

b) s prostředky výrobní hospodářské jednotky vytvářenými z dodatkových, popřípadě jiných odvodů podniků a s prostředky získanými přerozdělením mezi výrobními hospodářskými jednotkami; z těchto prostředků vytváří oborové ředitelství oborové fondy, kterých používá též k přerozdělení prostředků v rámci výrobní hospodářské jednotky (§ 29),

c) s dalšími prostředky podle zvláštních předpisů.

(2) Oborové ředitelství vytváří centralizací prostředků oborový fond výstavby, oborový rezervní fond a oborový fond technického rozvoje. Oborové ředitelství zřizuje za podmínek stanovených v § 27 a 28 oborový fond geologických prací a oborový fond škod a náhrad; může též vytvářet (doplňovat) rizikový fond obdobně podle § 16 a další oborové účelové fondy obdobně podle § 18. Nadřízený ústřední orgán v dohodě s příslušným ministerstvem financí může tvorbu určitého účelového oborového fondu uložit.

(3) Oborové ředitelství po odvodu částky podle § 10 odst. 1 hospodaří odděleně též s prostředky pro úhradu nákladů na přeškolování a hmotné zabezpečení pracovníků před nástupem nového zaměstnání, které jim odvádějí hospodářské organizace podle § 8 odst. 1 písm. c).

(4) Oborové ředitelství nesmí použít centralizovaných prostředků ke krytí své činnosti podnikového charakteru.

(1) Oborový fond výstavby se vytváří centralizací odpisů (jejich části) od podřízených podniků, dotací z oborového rezervního fondu, dotací od nadřízeného orgánu, popřípadě dotací ze státního rozpočtu.

(2) Prostředků oborového fondu výstavby se používá

a) k úhradě odvodu z odpisů základních prostředků uloženého ústředním orgánem, který bude použit k přerozdělení prostředků mezi výrobními hospodářskými jednotkami nebo k odvodu do státního rozpočtu,

b) v souladu s plánem investiční výstavby k přídělům do fondů výstavby podřízených podniků,

c) k financování plánovaných investic výrobní hospodářské jednotky, u nichž je investorem přímo oborové ředitelství,

d) ke splátkám investičních úvěrů výrobní hospodářské jednotky, popřípadě ke sdružování prostředků na investice.

(1) Oborový rezervní fond se vytváří jednorázovým odčerpáním prostředků rezervních fondů podřízených podniků (§ 92) a centralizací části jejich zisku podle zásad stanovených v § 29. Do oborového rezervního fondu nelze centralizovat odpisy a tržby z realizace vyřazených základních prostředků.

(2) Prostředků oborového rezervního fondu se používá

a) k doplnění obratových fondů podřízených podniků,

b) k podpoře vnitropodnikové socialistické soutěže a vybraných mimořádně důležitých úkolů; případné příděly do fondu odměn mohou být uskutečněny jen v rozsahu limitu fondu odměn,

c) k úhradě ztrát, popřípadě vícenákladů, které podnikům vznikají z rozhodnutí oborového ředitelství,

d) k dočasné finanční výpomoci podřízeným podnikům k překlenutí výkyvů v jejich finančním hospodaření,

e) k přídělům do oborového fondu výstavby,

f) k úhradě dodatkových odvodů k přerozdělení prostředků mezi výrobními hospodářskými jednotkami (§ 32 odst. 7),

g) k doplnění fondu kulturních a sociálních potřeb podřízených podniků,

h) k dotacím podřízeným podnikům k výsledku hospodaření.

(3) Oborová ředitelství v působnosti ministerstev zemědělství a výživy, která vytvářejí zvláštní rezervní fond ke krytí rozdílu v digesci cukrovky, dotují povinně příslušnou částkou tento fond v letech, kdy digesce překročí 15 %, ke krytí rozdílu pro případy, kdy digesce poklesne pod 15 %.

(1) Oborový fond technického rozvoje se vytváří centralizací části zisku od podřízených podniků, u oborového podniku bez přidružených národních podniků a účelových organizací přídělem ze zisku; může být doplněn též účelovými dotacemi od nadřízeného orgánu nebo z jiných zdrojů podle zvláštního předpisu^*). Nadřízený ústřední orgán stanoví minimální tvorbu oborového fondu technického rozvoje; pro výrobní hospodářské jednotky s činností ve vybraných oborech postupuje při tom v dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj, popřípadě s republikovými ministerstvy výstavby a techniky.

(2) Prostředků oborového fondu technického rozvoje se používá na financování technického rozvoje.

(3) Další zdroje a další použití fondu stanoví zvláštní předpis.^*)

(4) Ministerstva obchodu republik mohou určit oborová ředitelství, která nemusí zřizovat oborový fond technického rozvoje.

(1) Oborové ředitelství provádí plánované přerozdělení zisku a odpisů v rámci výrobní hospodářské jednotky, a to tím způsobem, že centralizuje prostředky od podniků formou dodatkových odvodů do příslušných oborových fondů a používá je podle § 24 a 25.

(2) Dodatkové odvody podniků k přerozdělení prostředků se stanoví na základě propočtů plánovaných zdrojů a potřeb podniků. Při tom se postupuje podle těchto zásad:

a) při propočtu plánovaných potřeb se kromě povinností vyplývajících z předpisů o odvodech a daních berou v úvahu příděly do podnikových fondů ve stanovené minimální výši (u fondu kulturních a sociálních potřeb do povolené maximální výše, u fondu odměn do výše limitu) a optimální struktura finančních zdrojů na investice (odpisy, zisk, úvěr, popřípadě dotace) do výše stanoveného limitu. Dále se berou v úvahu plánované splátky bankovních investičních úvěrů a půjček, splatné úhrady dlouhodobých provozních úvěrů dříve dohodnuté a přírůstek trvalé potřeby zásob;

b) při propočtu zdrojů se berou v úvahu i zůstatky fondů a nerozdělený zisk z minulých let;

c) dodatkový odvod finančních prostředků pro účely přerozdělení po provedení propočtu stanoví oborové ředitelství podnikům jednotnou formou. Výši dodatkového odvodu do oborového rezervního fondu stanoví podnikům oborové ředitelství; tato výše může činit až 5 % z bilančního zisku podniku. Toto omezení neplatí pro výrobní hospodářské jednotky, u nichž může být prováděno přerozdělení zisku podle § 32 odst. 7 a v těch případech, kdy tak stanoví nadřízený ústřední orgán v dohodě s příslušným ministerstvem financí. Odvod z odpisů se stanoví absolutní částkou;

d) oborové ředitelství může kromě výše dodatkového odvodu stanovené procentní sazbou stanovit též jeho minimální výši, a to absolutní částkou.

(3) Přerozdělením prostředků nesmějí být zastírány rozdíly mezi dobře a špatně hospodařícími podniky.

(4) Při přerozdělení prostředků uvnitř výrobních hospodářských jednotek řízených orgány republik s podniky na území obou republik jsou orgány provádějící, popřípadě navrhující přerozdělení povinny projednat návrhy na přerozdělení s příslušnými orgány druhé republiky; pokud jde o výrobní hospodářské jednotky řízené federálními orgány, informují orgány provádějící, popřípadě navrhující přerozdělení o těchto návrzích příslušné orgány obou republik.

(5) Dodatkové odvody a dotace stanovené k přerozdělení prostředků mohou být během roku změněny pouze tehdy, dojde-li k takové změně plánu, že je nutno provést změnu vztahu podniku k výrobní hospodářské jednotce.