Použití zisku nebo hrubého důchodu výrobní hospodářskou jednotkou

(1) Oborové ředitelství hospodaří odděleně:

a) s vlastními prostředky podnikového charakteru obdobně jako podniky; tyto prostředky vytváří jednak z tržeb a výnosů vlastních a přidružených činností, jednak z příspěvků podniků k úhradě nákladů činnosti,

c) s dalšími prostředky podle zvláštních předpisů.

b) s centralizovanými prostředky výrobní hospodářské jednotky vytvářenými z dodatkových, popř. jiných odvodů podniků a s prostředky získanými z přerozdělení mezi výrobními hospodářskými jednotkami (§ 25),

(2) Oborové ředitelství vytváří z centralizovaných prostředků oborový rezervní fond a oborový fond technického rozvoje; může též vytvářet (doplňovat) rizikový fond obdobně podle § 17 a další oborové účelové fondy. Nadřízený ústřední orgán může tvorbu určitého účelového oborového fondu uložit a stanovit pro něj způsob hospodaření. Nadřízený ústřední orgán může též stanovit minimální výši oborového fondu technického rozvoje.

(3) Oborové ředitelství, v jehož působnosti se těží nerostné suroviny, může vytvářet z centralizovaných prostředků, popř. z přídělu od nadřízeného orgánu, fond geologických prací. Tento fond slouží pro financování předběžného a podrobného geologického průzkumu ložisek včetně převodů prozkoumaných zásob do vyšších kategorií nebo jejich přehodnocení. Prostředky tohoto fondu nelze převádět do jiných fondů a na jiné účely. Pravidla pro tvorbu fondu geologických prací a pro jeho použití stanoví Státní plánovací komise v dohodě s příslušnými ústředními orgány.

(4) Oborová ředitelství po odvodu částky podle § 15 odst. 5 písm. a) hospodaří odděleně též s prostředky pro náhradu nákladů na přeškolování a hmotné zabezpečení pracovníků před nástupem nového zaměstnání, které jim odvádějí hospodářské organizace podle § 15 odst. 5 písm. b).

(5) S ostatními centralizovanými prostředky hospodaří oborové ředitelství podle svého rozhodnutí, a to v souladu s plánem. Nesmí však použít centralizovaných prostředků ke krytí své podnikové činnosti.

(1) Oborové ředitelství provádí plánované přerozdělení zisku, popř. hrubého důchodu, a odpisů v rámci výrobní hospodářské jednotky, a to tím způsobem, že centralizuje prostředky od podniků formou dodatkových odvodů a používá jich k poskytování dotací podnikům.

(2) Dodatkové odvody podniků se stanoví podle těchto zásad:

a) stanoví se na základě propočtů plánovaných zdrojů a potřeb podniků,

b) při propočtu plánovaných potřeb se kromě povinností vyplývajících z předpisů o daních a odvodech berou v úvahu dotace podnikových fondů ve stanovené minimální výši (u fondů kulturních a sociálních potřeb do povolené maximální výše), plánované splátky investičních úvěrů, dříve dohodnuté a v plánovaném roce splatné úhrady dlouhodobých provozních úvěrů, splátky dlouhodobých provozních úvěrů poskytnutých v plánovaném roce, přírůstek trvalé potřeby oběžných prostředků, použití vlastních finančních zdrojů na plánované investice a plánovaná dotace do fondu pracujících (fondu odměn),

c) při propočtu zdrojů se v odůvodněných případech po projednání s podnikem a po dohodě se Státní bankou československou mohou vzít v úvahu i volné finanční zdroje z minulých let,

e) dodatkový odvod se stanoví tak, aby se jím podniku v plánu odčerpaly nejvýše dvě třetiny zisku zbývajícího po úhradě daní a odvodů a zabezpečení plánovaných potřeb, pokud vláda ČSSR nestanoví jinak,

f) oborové ředitelství může vedle výše dodatkového odvodu stanovené procentní sazbou stanovit též jeho minimální výši, a to absolutní částkou.

d) dodatkový odvod finančních zdrojů převyšujících plánované potřeby se po provedení propočtu stanoví u podniků podléhajících dani ze zisku procentní sazbou ze základny pro výpočet daně ze zisku, u podniků, které provádějí odvod ze zisku nebo z hrubého důchodu, způsobem, který stanoví nadřízený orgán; odvod z odpisů se stanoví absolutní částkou,

(3) Centralizovaných zdrojů vytvořených z dodatkových odvodů podniků používá oborové ředitelství po provedení nutného přerozdělení k vytváření oborových fondů a k úhradě dodatkových odvodů v rámci přerozdělení prostředků mezi výrobními hospodářskými jednotkami.

(4) Přerozdělením prostředků nesmějí být zastírány rozdíly mezi dobře a špatně hospodařícími podniky.

(5) Při přerozdělování prostředků uvnitř výrobní hospodářské jednotky s podniky na území obou republik jsou orgány provádějící, popřípadě navrhující přerozdělení povinny projednat návrhy na přerozdělení s příslušnými orgány druhé republiky.

(6) Dodatkové odvody a dotace z přerozdělení prostředků mohou být během roku změněny pouze tehdy, dojde-li k takové změně závazného úkolu nebo závazného limitu plánu, že je nutno provést změnu vztahu podniku k výrobní hospodářské jednotce.

(1) Přerozdělení prostředků mezi výrobními hospodářskými jednotkami provádí nadřízený ústřední orgán.

(2) Výrobní hospodářské jednotky provádějí dodatkové odvody do příslušného státního rozpočtu (do rozpočtové kapitoly nadřízeného ústředního orgánu) a odtud jsou jim rovněž poskytovány potřebné dotace.

b) dodatkový odvod výrobní hospodářské jednotky se stanoví absolutní částkou.

(3) Dodatkové odvody výrobních hospodářských jednotek se stanoví obdobně podle zásad stanovených v § 24 odst. 2 a podle těchto dalších zásad:

a) při propočtu dodatkového odvodu se vezme v úvahu plánovaná centralizace zdrojů pro financování plánovaných oborových investic a plánovaná tvorba oborového rezervního fondu a oborového fondu technického rozvoje,

(4) Při přerozdělení prostředků nesmí být úhrnná výše dotací ze státního rozpočtu výrobním hospodářským jednotkám vyšší než úhrn jejich dodatkových odvodů do státního rozpočtu.

(5) Dotace mohou být výrobním hospodářským jednotkám poskytovány v zásadě pouze na plánované investice.

(6) Při přerozdělování prostředků mezi výrobními hospodářskými jednotkami s podniky na území obou republik jsou orgány provádějící, popřípadě navrhující přerozdělení povinny projednat návrhy na přerozdělení s příslušnými orgány druhé republiky.

(7) Jinak platí pro přerozdělování prostředků mezi výrobními hospodářskými jednotkami obdobně ustanovení § 24.

(8) Ústřední orgán může provádět přerozdělení prostředků obdobně podle ustanovení § 24 u přímo podřízených podniků.