SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Kontrola odvodů
Závěrečná ustanovení

(1) Státními rozpočty mohou být ústředním orgánům (nikoliv krajským národním výborům) stanoveny objemy finančních rezerv, kterých tyto orgány používají v podnicích jimi řízených k ekonomickému vyrovnání nepříznivých hospodářských důsledků změn plánů a k rozšíření úkolů plánu, jakož i k zajišťování hospodářské stability. Zvláštním druhem finančních rezerv jsou rizikový a rezervní fond federálního ministerstva zahraničního obchodu, dále fondy ministerstev zemědělství a výživy ČSR a SSR, ministerstev lesního a vodního hospodářství^**) ČSR a SSR a federálního ministerstva národní obrany.^***)

(2) Finanční rezervy podle odstavce 1 se tvoří z prostředků státního rozpočtu a z dalších zdrojů; způsob tvorby a použití finančních rezerv stanoví federální ministerstvo financí, jde-li o rezervy ústředních orgánů federace, a ministerstva financí republik podle zásad stanovených federálním ministerstvem financí, jde-li o rezervy ústředních orgánů republik.

(1) Socialistické organizace a národní výbory se mohou podílet příspěvky na investiční výstavbě a provozu, zejména školských, zdravotnických, sociálních, rekreačních, tělovýchovných a kulturních zařízení, místních komunikací, vodohospodářských zařízení, veřejného osvětlení a zařízení pracovní rehabilitace. Za tím účelem dobrovolně smluvně sdružují své finanční a hmotné prostředky^*) nebo poskytují pracovní výpomoc,^**) popřípadě poskytují úhradu nákladů spojených s výukou pracovníků organizace.

(2) Dobrovolných příspěvků, které poskytují socialistické organizace národním výborům nebo národní výbory socialistickým organizacím, smí být použito výhradně pro účel, na který byly poskytnuty.

(3) Sdružování prostředků a poskytování dobrovolných příspěvků může podrobněji upravit federální ministerstvo financí v dohodě s ministerstvy financí republik.

(1) Úkoly státního plánu rozvoje vědy a techniky se financují:

(2) Za využití výsledků vyřešených úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky neodvádějí výrobní hospodářské jednotky, podílející se na jejich financování, úhradu do státního rozpočtu.

(1) Odvody kontrolují příslušné finanční orgány. Tímto ustanovením není dotčeno kontrolní oprávnění nadřízených orgánů.

(2) Zjistí-li příslušný finanční orgán, že částka podle § 58 odst. 3 nebyla organizacím odčerpána, uloží odvést tuto částku zvýšenou o 50 % do státního rozpočtu.

(3) Odvolání proti rozhodnutím příslušných finančních orgánů, kterými bylo uloženo provedení odvodů a zaplacení pokut podle tohoto nařízení do státního rozpočtu (rozpočtu příslušného národního výboru), na zvláštní účet státu nebo do státních fondů, nemá odkladný účinek.

(1) Orgán hospodářského řízení je povinen uhradit organizaci způsobenou škodu, jestliže jí uloží povinnost platit odvod (dodatkový odvod) neoprávněně.

(2) Organizace je povinna zaplatit do státního rozpočtu pokutu, jestliže neoprávněně zvýšila nebo snížila svůj fond a porušila tím při tvorbě nebo použití fondu povinnosti stanovené jí právními předpisy. Pokuta činí za každý den 1 ‰ z částky, o niž byl fond neoprávněně zvýšen nebo snížen.

(3) Organizace, která poruší ustanovení § 16 odst. 4 nebo § 19 odst. 4, je povinna odvést nadřízenému orgánu částku ve výši vyplacených podílů.

(1) Vláda ČSSR může povolit výjimky z tohoto nařízení, a to i výjimky nezbytné pro experimentální ověřování nových forem finančního hospodaření. V případech, kdy vlády republik povolují výjimky pro experimentální ověřování plánovitého řízení,^*) mohou povolit i z tohoto nařízení výjimky nezbytné k uplatnění experimentu.

(2) Federální ministerstvo financí může povolit výjimky z ustanovení § 48 a § 49 pro organizace řízené federálními orgány; ministerstva financí republik pro organizace řízené orgány republik.

(3) Při likvidaci celých závodů a samostatných, místně odloučených velkých provozů, popř. obdobných organizačních celků (dále jen „závody“), které jsou organizačními složkami podniků řízených federálními orgány, může federální ministerstvo financí na návrh příslušného ústředního orgánu povolit tyto výjimky:

(1) Zrušuje se vládní nařízení č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství, ve znění vládních nařízení č. 83/1967 Sb., č. 16/1968 Sb., č. 148/1968 Sb. a č. 169/1969 Sb.; národní výbory však postupují podle ustanovení paragrafů 73 až 79 uvedeného vládního nařízení s výjimkou ustanovení § 74 odst. 3, § 76 odst. 2 písm. c), § 77 odst. 2 druhé věty před středníkem, § 79 odst. 2 první věty, a to až do doby, kdy nabudou účinnosti zákony národních rad, kterými se stanoví základní pravidla o státních rozpočtech republik a národních výborů.

(2) Vládní vyhláška č. 154/1960 Sb., o podnikových fondech pracujících, zůstává v platnosti pouze pro organizace určené Ústřední radou Československého revolučního odborového hnutí.

a) z prostředků státního rozpočtu,^***)

b) z prostředků státního rozpočtu a zároveň z finančních prostředků výrobních hospodářských jednotek, při čemž se výše prostředků státního rozpočtu stanoví částkou vyjadřující procentní podíl z plánovaných nákladů na řešení úkolů. Prostředky státního rozpočtu se čerpají v procentní výši odpovídající stanovenému podílu z plánovaných nákladů, a to nejvýše do částky stanovené ve státním rozpočtu.

(4) Použije-li organizace prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu k jiným než stanoveným účelům, popř. odčerpá-li prostředky ze státního rozpočtu neoprávněně, uloží jí příslušný finanční orgán, aby vrátila neoprávněně použitou, popř. neoprávněně odčerpanou částku do státního rozpočtu a zaplatila z neoprávněně použitých, popř. neoprávněně odčerpaných prostředků do státního rozpočtu za každý den pokutu ve výši 1 ‰. O postupu při výkonu tohoto rozhodnutí platí obdobně ustanovení § 57 odst. 3.

a) podnik nezvyšuje odpisy o zůstatkovou cenu základních prostředků likvidovaných závodů,

b) ustanovení o zvýšení stabilizačního odvodu z přírůstku počtu pracovníků se netýká pracovníků převedených do jiných podniků.

(4) Při likvidaci podniků řízených federálními orgány, popřípadě jejich závodů může federální ministerstvo financí na návrh příslušného ústředního orgánu povolit:

a) odklad odvodů z odpisů základních prostředků do konečného vypořádání majetkových vztahů podniku, popřípadě upravit výši těchto odvodů podle výsledku likvidace,

c) snížení zůstatkové ceny základních prostředků, které podnik převádí do správy (vlastnictví) jiné organizace nebo kterých nadále používá k náhradní výrobě, a to bez zúčtování tohoto snížení na vrub nákladů.

b) snížení, popřípadě prominutí povinnosti platit odvod z odpisů základních prostředků podniku, který nemůže při převodu základního prostředku na jinou organizaci převést též povinnost odvodu z odpisů tohoto základního prostředku, jestliže by jinak příjmy z likvidace nestačily k úhradě závazků likvidujícího podniku,

(5) Oprávnění podle odstavců 3 a 4 přísluší ministerstvům financí republik, jde-li o podniky řízené orgány republik a jejich organizační složky.

(6) Federální ministerstvo financí může upustit od vymáhání pokut a jiných sankcí stanovených platnými předpisy za nevčasné, nesprávné nebo neúplné provedení plateb do státního rozpočtu v případech, kdy podniky řízené federálními orgány provedou ve lhůtě stanovené federálním ministerstvem financí a podle pokynů příslušného ministerstva financí vlastními pracovníky kontrolu svých povinností vůči státnímu rozpočtu a rozpočtům národních výborů a státním fondům za léta 1967, 1968, 1969 a v téže lhůtě odvedou neprávem zadržené částky.