Specializační průprava lékařů
Délka specializační průpravy a rozsah znalostí
Získávání specializací ve zvláštních případech
§ 23
Obecné ustanovení
(1) Specializační průpravou získává lékař hlubší znalosti k výkonu odborné činnosti, popřípadě k výkonu specializované činnosti vyššího stupně v některém ze stanovených specializačních oborů.
(2) Absolvování specializační průpravy pro specializaci I. stupně je pro lékaře vykonávající činnost v oborech uvedených v § 24 povinné. Zařazování do specializační průpravy pro specializaci vyššího stupně se provádí výběrově na základě komplexního hodnocení lékaře. Přitom se přihlíží především ke společenským potřebám zdravotnictví a ke zvláštním schopnostem a předpokladům uchazečů.
(3) Do specializační průpravy zařazují lékaře krajské národní výbory, lékaře pracující v ústředně řízených zdravotnických organizacích ministerstvo zdravotnictví a lékaře pracující mimo státní zdravotní správu příslušné ústřední orgány, popřípadě orgány jimi pověřené.
§ 24
Specializace I. a II. stupně
(2) Specializaci I. a II. stupně mohou získat lékaři v těchto oborech:
otorinolaryngologie
oftalmologie
stomatologie
dermatovenerologie
klinická biochemie
anesteziologie a resuscitace
psychiatrie
neurologie
ortopedie
urologie
hygiena a epidemiologie
chirurgie
lékařská mikrobiologie
radioterapie
patologická anatomie
gynekologie a porodnictví
interní lékařství
radiodiagnostika
pediatrie
(1) Lékaři mohou získat specializaci I. stupně v oboru všeobecného lékařství.
§ 25
hygiena práce a nemoci z povolání
nukleární medicina
lékařská genetika
alergologie
fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace
tuberkulóza a respirační nemoci
hematologie a transfúzní služba
poruchy látkové přeměny a výživy
gastroenterologie
endokrinologie
tělovýchovné lékařství
dorostové lékařství
revmatologie
kardiologie
přenosné nemoci
Interní lékařství
Po dosažení specializace I. stupně mohou lékaři získat nástavbovou specializaci v těchto oborech:
Nástavbová specializace
Chirurgie
dětská chirurgie
alergologie
dětská tuberkulóza a respirační nemoci
hematologie a transfúzní služba
thorakochirurgie
neurochirurgie
ústní, čelistní a obličejová chirurgie
plastická chirurgie
fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace
nukleární medicina
Ortopedie
endokrinologie
tělovýchovné lékařství
fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace
Neurologie
dětská neurologie
fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace
Psychiatrie
dětská psychiatrie
fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace
Stomatologie
ústní, čelistní a obličejová chirurgie
parodontologie
čelistní ortopedie
dětská stomatologie
Otorinolaryngologie
foniatrie
dorostové lékařství
dětská otorinolaryngologie
Radioterapie
dětská kardiologie
přenosné nemoci
nukleární medicina
Patologická anatomie
soudní lékařství
Pediatrie
Lékařská mikrobiologie
lékařská virologie
lékařská parazitologie
Hygiena a epidemiologie
hygiena všeobecná a komunální
hygiena práce a nemoci z povolání
hygiena dětí a dorostu
hygiena výživy a předmětů běžného užívání
hygiena záření
epidemiologie
lékařská genetika
fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace
dětská neurologie
dětská psychiatrie
hygiena dětí a dorostu
nukleární medicina
Gynekologie a porodnictví
fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace
dorostové lékařství
hygiena práce a nemoci z povolání
Všeobecné lékařství
§ 26
Po dosažení specializace I. stupně mohou lékaři získat další specializaci v oborech organizace a řízení zdravotnictví a posudkového lékařství.
Další specializace
§ 27
Příprava pro výkon funkce obvodního lékaře
(1) Funkci obvodního lékaře mohou vykonávat lékaři, kteří získali specializaci I. stupně v oboru všeobecného lékařství s označením „odborník všeobecného lékařství“.
(2) Lékaři, kteří získali specializaci I. stupně v některém z oborů uvedených v § 24 odst. 2 a vykonávají v den počátku účinnosti této vyhlášky funkci obvodního lékaře, mohou do 5 let od tohoto dne získat způsobilost k výkonu této funkce podle dosavadních předpisů.
(1) Specializační průprava pro specializaci I. stupně trvá tři roky, v oboru urologie čtyři roky. Pro specializaci II. stupně, nástavbovou a další specializaci trvá tři až pět let; její délka je blíže určena ve specializačních náplních.
(2) Do specializační průpravy lze započítat jen dobu výkonu lékařského povolání v pracovním poměru v ČSSR. Ministerstvo zdravotnictví může v jednotlivých případech započítat práci lékaře v zahraničí.
§ 29
Základní rozsah odborných znalostí v jednotlivých specializačních oborech včetně znalostí potřebných z hlediska obrany státu, jakož i rozsah znalostí společensko-vědních a jazykových stanoví specializační náplně, které vydává ministerstvo zdravotnictví.
§ 30
Kvalifikační atestace
(1) Znalosti lékařů získané v průběhu specializační průpravy se ověřují kvalifikační atestací před zkušební komisí Institutu, který určuje místo, termín a způsob kvalifikační atestace.
(2) Lékaře ke kvalifikačním atestacím doporučují krajské národní výbory, lékaře pracující v ústředně řízených zdravotnických organizacích ministerstvo zdravotnictví a lékaře pracující mimo státní zdravotní správu příslušné ústřední orgány, popřípadě orgány jimi pověřené.
(3) Po úspěšně složené kvalifikační atestaci vydává Institut diplom o specializaci.
a) výjimečně zařadí lékaře do specializační průpravy pro získání nástavbové nebo další specializace, i když získal specializaci I. stupně v jiném oboru, než u kterého je nástavbová nebo další specializace zavedena;
§ 31
Institut
b) vydá lékaři diplom o specializaci po vykonání kvalifikační atestace pro nástavbovou nebo další specializaci v oborech zavedených touto vyhláškou bez specializační průpravy, aniž získal příslušnou specializaci I. stupně, jestliže ke dni počátku účinnosti vyhlášky úspěšně pracuje v takovém oboru nejméně sedm let;
c) vydá po úspěšně vykonaném politicko-odborném pohovoru diplom o specializaci bez kvalifikační atestace lékaři, který ke dni počátku účinnosti vyhlášky pracuje úspěšně nejméně deset let v oboru, pro nějž je touto vyhláškou zavedena specializace II. stupně, nástavbová specializace nebo další specializace, a vykonává vedoucí funkci.
b) výjimečně přiznat po úspěšně vykonaném politicko-odborném pohovoru specializaci lékařům ve zvlášť úzkém oboru, i když není uveden ve specializační soustavě stanovené touto vyhláškou;
§ 32
Ministerstvo zdravotnictví může
c) v odůvodněných případech zhodnotit postgraduální vzdělání lékařů získané podle dřívějších předpisů a přiznat na jeho základě specializaci, popřípadě stanovit jiný termín nebo způsob vykonání kvalifikační atestace.
a) povolit zařazení lékařů do specializační průpravy v oborech, v nichž lze získat nástavbovou specializaci, přímo do specializační průpravy v těchto oborech, pokud v nich trvá nedostatek lékařů; krajské národní výbory zajistí před kvalifikační atestací pro nástavbovou specializaci doplnění znalostí z příslušného oboru specializace I. stupně a vykonání kvalifikační atestace pro tuto specializaci;
§ 33
Universitním profesorům a docentům, u nichž obor, v němž získali vědecko-pedagogický titul, odpovídá některému oboru, v němž lze získat specializaci II. stupně, nástavbovou nebo další specializaci, náleží specializace v tomto oboru. Diplom o specializaci vydá na základě oznámení o získání titulu Institut.
§ 34
Přerušení činnosti ve specializačním oboru
(1) Jestliže lékař nevykonává po dobu delší než pět let odbornou činnost v oboru, ve kterém získal specializaci, může dále pracovat jako specialista v tomto oboru jen po předchozím doplnění znalostí a jejich ověření kvalifikační atestací.
(2) Doplnění znalostí zajistí krajské národní výbory, u lékařů pracujících v ústředně řízených zdravotnických organizacích ministerstvo zdravotnictví a u lékařů pracujících mimo státní zdravotní správu příslušné ústřední orgány, popřípadě orgány jimi pověřené.