(1) Dodavatelské a odběratelské organizace a orgány hospodářského řízení jsou povinny při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů vycházet především ze směrnic a rozpisu prováděcích státních plánů. Projednávají-li se tyto vztahy po uzavření smluv o přípravě dodávek, popřípadě až po uzavření hospodářských smluv o dodávkách, vychází se též z těchto smluv.

(2) Dodavatelské organizace a orgány hospodářského řízení jsou povinny využívat všech možností komplexní socialistické racionalizace, zaměřené na zvýšení dodávkové pohotovosti (dodavatelské zásoby apod.) a kvality dodávek; jsou povinny včas informovat své odběratele o svých záměrech v rozvoji výrobních a odbytových programů a podle potřeb je s hlavními odběrateli konzultovat.⁵)

(3) Dodavatelské organizace a orgány hospodářského řízení jsou oprávněny vyžadovat od příslušných partnerských odběratelských organizací a orgánů hospodářského řízení spolupráci při řešení problémů materiálně technického zásobování a dodavatelsko-odběratelských vztahů (informace o vývoji a cyklech spotřeby, spotřebitelských zásob atd.); nemohou však ve své pravomoci zavádět požadavkový systém (požadavkové řízení).

(4) Odběratelské organizace a orgány hospodářského řízení jsou povinny své potřeby uplatňovat tak, aby včas a racionálně zabezpečily stanovené, popřípadě připravované úkoly prováděcích státních a hospodářských plánů. Jsou povinny dodržovat vyhlášené normy a standardy, využívat možnosti komplexní socialistické racionalizace ke snižování měrné spotřeby výrobků, udržovat pouze nezbytné spotřebitelské zásoby a neprodleně informovat své dodavatele o závažných změnách svých potřeb v množství, sortimentu i čase.

(5) Odběratelské organizace a orgány hospodářského řízení jsou oprávněny vyžadovat od příslušných partnerských dodavatelských organizací a orgánů hospodářského řízení spolupráci při řešení svých odběratelských problémů (např. poradenské a podobné obchodně technické služby).