(1) Doba pracovní činnosti potřebná pro nárok na invalidní (částečný invalidní) důchod činí u družstevníků ve věku

do 20 let	méně než rok,
nad 20 let do 22 let	1 rok,
nad 22 let do 24 let	2 roky,
nad 24 let do 26 let	3 roky,
nad 26 let do 28 let	4 roky,
nad 28 let	5 roků.

Doba pracovní činnosti potřebná pro nárok družstevníka ve věku nad 28 let se zjišťuje z posledních 10 roků počítaných zpět od vzniku plné (částečné) invalidity.

(2) Získal-li družstevník potřebnou dobu pracovní činnosti v některém z věkových pásem uvedených v předchozím odstavci a byl-li dále pracovně činný, považuje se za získanou doba pracovní činnosti potřebná v nejblíže vyšším věkovém pásmu.

(3) Bez ohledu na délku doby pracovní činnosti vznikne nárok na invalidní (částečný invalidní) důchod,

a) stane-li se družstevník plně (částečně) invalidním následkem pracovního úrazu nebo

b) stane-li se plně (částečně) invalidní vdova, která při vzniku plné (částečné) invalidity již nemá nárok na vdovský důchod, jestliže se stala družstevnicí nejpozději do jednoho roku po zániku nároku na vdovský důchod a pokračovala v pracovní činnosti v družstvu až do dne, kdy se stala plně (částečně) invalidní; toto ustanovení se však nevztahuje na vdovu, které z důvodu plné invalidity znovu vznikne nárok na vdovský důchod.