Způsoby tvorby cen vyjadřující podmínky výroby

b) zabezpečí se shodnost ocenění kalkulací nového a porovnatelného výrobku podle odstavce 4,

a) určí se porovnatelný výrobek a jeho kalkulace podle odstavce 3,

d) propočte a doplní se výše nepřímých nákladů v kalkulaci nového výrobku podle § 19,

c) stanoví se výše přímých nákladů nového výrobku podle § 15 až 18 a podle odstavce 5, 6 a 7 tohoto paragrafu,

(1) Kalkulačním porovnáním se rozumí vytvoření ceny nového výrobku na základě porovnání kalkulace nového a porovnatelného výrobku.

(2) Při tvorbě ceny kalkulačním porovnáním se postupuje takto:

f) zjistí se výše ceny nového výrobku odpovídající podmínkám výroby a oběhu součtem jednotlivých položek kalkulace.

e) propočte a doplní se výše zisku v kalkulaci nového výrobku podle odstavce 8,

(3) U porovnatelného výrobku se používá kalkulace operativní a v případech, kdy se operativní kalkulace v souladu s předpisy nebo rozhodnutím příslušného ústředního orgánu nesestavují, používá se kalkulace plánová; není-li ani operativní ani plánová kalkulace, použije se kalkulace výsledná. V případech, kdy se cenová kalkulace nového výrobku sestavuje podle § 22 odst. 1, použije se u porovnatelného výrobku kalkulace cenová.

(4) Shodnost ocenění jednotlivých položek kalkulace nového a kalkulace porovnatelného výrobku se zabezpečuje

(5) Rozdíly mezi náklady na přímý materiál a přímé mzdy u nového výrobku a porovnatelného výrobku musí být úměrné nutnému zvýšení nebo snížení spotřeby materiálu a mezd, tj. musí odpovídat rozdílům v podstatných kvalitativních a dodacích podmínkách nového a porovnatelného výrobku. Tyto rozdíly se ověřují porovnáním ukazatelů charakterizujících výši nákladů v příslušné položce, zjištěním, zda náklady na stejné části obou výrobků jsou kalkulovány ve shodné výši, nebo se prokazují shodností použitých technickohospodářských spotřebních norem; pro ověřování je možno použít funkční a výkonové parametry výrobků jen v případech, kdy je možno prokázat vztah nákladů v dané kalkulační položce k jednomu parametru a jejich použití schválí příslušný cenový úřad.

(6) Pokud z výsledku ověření vyplývá

(7) Ostatní přímé náklady, pokud nejsou započítávány do cenové kalkulace podle § 18 odst. 1 písm. a) a b), se upravují na výši podle porovnatelného výrobku.

(8) Zisk v ceně nového výrobku propočtený podle § 20 a popřípadě upravený podle odstavce 4 může příslušný cenový úřad, popřípadě národní výbor, dále zvýšit v případech podle odstavce 6 písm. b) o 70 % úspory přímého materiálu a přímých mezd nebo o 50 % těchto úspor v případech, kdy o realizaci úspor se zasloužil též odběratel, nejvýše však o 20 % propočtové ceny nového výrobku, tj. ceny bez započtení podílu z úspory do zisku.

a) zvýšení přímých nákladů proti porovnatelnému výrobku, které není plně zdůvodněné a průkazné, musí se tyto náklady snížit na zdůvodněnou výši,

c) přepočtem kalkulace porovnatelného výrobku, převzatého z jiné výrobní organizace, na podmínky technologie a organizace výroby dodavatele nového výrobku v případech, kdy kalkulace porovnatelného výrobku je přebírána z jiné výrobní organizace; přepočet kalkulace není nutno provádět, jestliže správnost celkových nákladů nového výrobku lze prokazatelně zdůvodnit porovnáním k celkovým nákladům porovnatelného výrobku, nebo lze-li shodnost ocenění prokázat jiným způsobem. Souhrnný výsledek těchto úprav provedených v ocenění jednotlivých položek kalkulace porovnatelného výrobku a úprav podle písmena b) se promítne jako zvýšení nebo snížení položky zisku porovnatelného výrobku.

b) průkazná úspora nákladů na přímý materiál nebo úspora nákladů na přímé mzdy z důvodů zcela nového řešení výrobku nebo výrazného zvýšení výrobního množství proti porovnatelnému výrobku, která není kompenzována zvýšením v jiné položce přímých nebo nepřímých nákladů, se započítává podílem stanoveným v odstavci 8 do zisku nového výrobku, s výjimkou případů, kdy kalkulace porovnatelného výrobku je upravena podle odstavce 4 písm. b) a c), nebo kdy příslušný cenový orgán stanoví odchylný postup.

b) úpravou ocenění kalkulace porovnatelného výrobku podle podmínek ocenění nového výrobku, není-li splněna podmínka podle písmena a),

a) především použitím časově blízkých kalkulací, tj. operativní nebo plánové kalkulace za období nejbližší vypracování návrhu ceny nového výrobku a výsledné kalkulace porovnatelného výrobku za poslední kalendářní rok,

(2) Cenové normativy se uplatňují pro tvorbu cen ve skupině výrobků se stále se opakujícím technologickým postupem výroby, jestliže v rámci skupiny dochází jen k obměnám dílčích operací, základního materiálu apod.

(1) Cenové normativy jsou soubory naturálních a hodnotových norem spotřeby materiálů, výkonů, ostatních přímých nákladů, sazeb nepřímých nákladů členěných podle podmínek příslušné technologie výroby, a zisku. Cenovými normativy se v souladu se stanoveným pracovním postupem nového výrobku oceňují jednotlivé položky cenové kalkulace a zjišťuje se cena odpovídající podmínkám výroby nového výrobku.

(5) Vyžaduje-li nový výrobek doplnění soustavy platných cenových normativů, lze spojit návrh na stanovení cen nového výrobku s návrhem na stanovení doplňujících normativů při dodržení podmínek podle odstavce 3.

b) pokud pro některé položky nejsou normativy stanoveny, započítávají se do ceny podle způsobů tvorby cen uvedených v § 23 nebo 27.

(3) Na vypracování a stanovení cenových normativů se vztahují ustanovení § 14 až 22 uplatněná na podmínky výchozího období stanoveného příslušným cenovým úřadem.

(4) Při použití cenových normativů se cena tvoří takto:

a) kalkulační položky, na které jsou stanoveny cenové normativy, se ocení podle platných sazeb,

a) cenové řady,

(1) Parametrickými způsoby se rozumí odvození ceny nového výrobku na základě prokazatelné závislosti výše ceny nebo výrobních nákladů na velikosti technických parametrů užití, zjištěné u více porovnatelných výrobků. K těmto způsobům tvorby cen patří zejména

(2) Cenovou řadou se odvozuje cena nového výrobku na základě závislosti výše ceny na velikosti základního parametru. Tato závislost se vyjadřuje matematicky nebo graficky pro řadu druhově a typově shodných výrobků a výrobků vyráběných stejnou nebo obdobnou technologií.

b) cenové ukazatele,

c) bodovací způsob.

a) jde o výrobky funkčně shodné a stejného provedení, u kterých výši ceny je možno určit ze závislosti na jednom parametru (např. výkon, rozměr apod.),

b) u jednoho druhu nebo typu je tolik výrobků lišících se velikostí určeného parametru, kolik je třeba pro vytvoření cenové řady, nejméně však čtyři včetně nového výrobku.

a) zvolí se výrobky určující cenovou řadu (reprezentanti), a pokud nemají ceny již stanoveny, vytvoří se některým z ostatních způsobů tvorby cen,

b) určí se parametr rozhodný pro sestavení cenové řady,

b) jestliže je možno určit závislost výše ceny nebo výrobních nákladů na jednotlivých parametrech, tj., lze-li určit v jaké výši se jednotlivé parametry podílejí na ceně (výrobních nákladech) porovnatelných výrobků.

(7) Bodovacím způsobem se rozumí ohodnocení jednotlivých vlastností nového výrobku pomocí stanoveného systému bodování a jeho ocenění k vyjádření vztahu vlastností nového výrobku a vlastností výrobků porovnatelných.

(6) Cenovými ukazateli se odvozuje cena nového výrobku (jeho části) na základě závislosti výše ceny na několika technických parametrech užití nového výrobku. Tato závislost se určuje na základě rozboru vztahu ceny nebo výrobních nákladů a parametrů u takového počtu porovnatelných výrobků, jakého je pro danou skupinu výrobků třeba. Cenové ukazatele lze použít,

(5) Cena nového výrobku se zjistí dosazením velikosti určeného parametru do příslušné matematické funkce nebo přímo na křivce grafu při grafickém vyjádření.

(4) Při vytváření cenové řady se postupuje takto:

(3) Cenové řady lze použít za předpokladu, že

a) jestliže jde o výrobky, u kterých je možné výši ceny stanovit v závislosti na několika technických parametrech kvalitativně shodných pro nové i porovnatelné výrobky, nebo

d) určí se způsob extrapolace cenové řady.

c) určí se způsob vyjádření závislosti cen reprezentantů k určenému parametru a s přihlédnutím k případným výrazným rozdílům ve výrobním množství jednotlivých výrobků v cenové řadě se stanoví typ matematické funkce nebo způsob grafického vyjádření, vyjadřující průběh cenové řady (křivka, přímka) a meze její platnosti; pokud výrazné rozdíly ve výrobním množství jednotlivých výrobků nelze vyjádřit pomocí cenové řady, je nutné stanovit cenu nového výrobku jiným způsobem tvorby cen,

b) cena nového výrobku se tvoří z ceny porovnatelného výrobku, ke které se připočítávají nebo od níž se odpočítávají platné ceny, popřípadě náklady na výrobu přibývajících nebo ubývajících částí (komponentů, prvků) zvýšených (snížených) o příslušný podíl zisku (ztráty); tímto způsobem se postupuje v případech, kdy jde o úpravy základního výrobku, zejména o změny v rozsahu vybavení, příslušenství, zlepšení některých technických parametrů apod., pokud ve svém celkovém objemu nepřesahují 30 % podílu z ceny nového výrobku.

(1) Stavebnicovým způsobem se cena nového výrobku tvoří na podkladě součtu (rozdílu) cen nebo ocenění jeho jednotlivých částí (komponentů, prvků).

(2) Stavebnicový způsob tvorby cen se uplatňuje v případech, kdy

a) cena nového výrobku se tvoří součtem cen jeho jednotlivých částí, včetně cen montáže, pokud tvoří nedílnou součást nového výrobku; tento způsob se používá u výrobků, které se skládají z různě kombinovaných částí, používaných ve více porovnatelných výrobcích,

(3) Při tvorbě ceny stavebnicovým způsobem platí, že

b) ocenění na základě nákladů na výrobu a příslušným podílem zisku (ztráty) podle odstavce 2 písm. b) lze použít jen u prvků, které nemohou být nebo nebudou samostatně dodávány; nepřímé náklady a zisk, popřípadě ostatní přímé náklady, se kalkulují stanovenými sazbami a nejsou-li stanoveny, kalkulují se v relativně stejné výši podle porovnatelného (základního) výrobku.

a) k ocenění jednotlivých částí výrobku se používá platných cen; ceny částí, které nemají stanovenou cenu, se tvoří některým z ostatních způsobů tvorby cen,

(1) Tvorbou ceny podle individuální kalkulace se rozumí vytvoření ceny nového výrobku (jeho části) na základě cenové kalkulace sestavené podle ustanovení § 14 až 22 s použitím sazeb platných pro individuální kalkulaci.

(2) Ceny tvořené podle individuální kalkulace podléhají ověření. Postup a způsob ověřování a vypořádání zjištěných rozdílů stanoví příslušné cenové úřady.

(2) Zahraniční ceny zahraničních výrobků se používají v měně příslušných zemí (rozhodujících trhů) a zjišťují se buď na základě informací organizací zahraničního obchodu nebo z jiných vhodných informací o zahraničních cenách.

(1) Způsobem tvorby cen pomocí zahraničních cenových relací se rozumí odvození ceny nového výrobku z cen existujících minimálně na dvou rozhodujících zahraničních trzích. Vychází se z relací cen mezi dvěma zahraničními výrobky, z nichž jeden je obdobný novému tuzemskému výrobku, jehož cena se má stanovit a druhý je obdobný tuzemskému výrobku, který má stanovenou velkoobchodní cenu nebo jehož cenu lze vytvořit způsobem podle § 24 nebo 25.

f) výzkumné a vývojové práce s cenou nižší než 1 mil. Kčs,

(5) Jestliže cena nového výrobku odvozená ze zahraničních cenových relací je nižší než cena vytvořená podle § 23, § 26 odst. 2 písm. b) nebo § 27, může pověřená organizace stanovit vyšší cenu jen po její registraci příslušným cenovým úřadem. Bez registrace může stanovit jen cenu nižší.

(6) Příslušná organizace zahraničního obchodu je povinna na požádání organizace, která zpracovává návrh ceny, bezplatně poskytnout, popřípadě obstarat, základní údaje, a to nejpozději do 30 dnů od doručení požadavku, není-li mezi nimi dohodnut delší termín. Základními údaji jsou minimálně údaje o rozhodujících technickoekonomických parametrech zahraničních výrobků, o cenách platných na zahraničních trzích v příslušné zahraniční měně a označení druhu informace. Ceny obou zahraničních výrobků musí být vždy z téhož zahraničního trhu a přibližně ze stejného časového období. V případě, že příslušná organizace zahraničního obchodu neposkytne zpracovateli návrhu ceny tyto údaje, projedná z podnětu zpracovatele potřebná opatření jeho nadřízený orgán s federálním ministerstvem zahraničního obchodu. Pokud zpracovatel návrhu neobdrží do doby potřebné pro stanovení ceny požadované údaje, může bez souhlasu cenového orgánu stanovit prozatímní cenu, nejde-li o výrobek, pro nějž se stanoví i maloobchodní cena.

(3) Povinnost ověřovat ceny tvořené individuální kalkulací se nevztahuje na

a) je v tuzemsku cenově neporovnatelný a cena se vytváří podle § 27, avšak v zahraničí je v obdobném provedení vyráběn, nebo

b) se předpokládá vyvézt alespoň 30 % objemu jeho celkových dodávek, přičemž návrh ceny je vypracován způsobem podle § 23, popřípadě § 26 odst. 2 písm. b).

a) přechodně platné ceny a na ceny stanovené po přechodně platných cenách,

b) náhradní díly,

c) opravy, pokud není stanoveno jinak,

d) práce průmyslové povahy,

e) nestandardní výrobky⁶) s cenou nižší než 10 tis. Kčs a výrobky dodávané obyvatelstvu na zakázku v ceně nižší než 3 tis. Kčs,

(4) Zahraničními cenovými relacemi je nutno zdůvodnit návrh ceny v případech, kdy tak rozhodnou cenové úřady nebo kdy nový opakovaně dodávaný výrobek

g) nestandardní obaly,

h) přirážky a srážky za odchylky od kvalitativních a dodacích podmínek výrobků,

i) výrobky, jejichž ceny stanoví národní výbory, pokud příslušný cenový úřad, popřípadě národní výbor, nestanoví jinak,

(3) Cena nového výrobku se vytvoří z ceny tuzemského porovnatelného výrobku a průměru použitých údajů o zahraničních cenových relacích.

j) evidenční velkoobchodní ceny vývozu.

d) u návrhů souhrnných cen stavebních objektů,

e) u výrobků určených pro výrobní spotřebu a investice, jejichž velkoobchodní cena je předmětem cenového sporu řešeného příslušným cenovým úřadem podle § 99,

f) v dalších případech na základě rozhodnutí příslušného cenového úřadu.

a) navrhovaná cena je vytvořena podle § 24 nebo 25 nebo jiným obdobným způsobem schváleným příslušným cenovým úřadem, jehož uplatnění vede k jednoznačné výši cen nových výrobků,

b) návrh ceny je zdůvodněn podle § 26a.

b) zvýšení nákladů u odběratele, může pověřená organizace stanovit navrhovanou cenu jen po její registraci příslušným cenovým úřadem; bez registrace může stanovit jen cenu, která nezvyšuje náklady odběratele.

a) úsporu u odběratele nebo zachování dosavadní výše jeho nákladů, stanoví se cena v navrhované výši,

(6) K propočtu efektivnosti použití nového výrobku je odběratel povinen poskytnout na žádost dodavatele potřebné podklady do 30 dnů od doručení žádosti, nedohodnou-li organizace delší termín, nebo se vyjádřit k propočtu efektivnosti předkládanému dodavatelem s návrhem ceny. V rámci cenového řízení může odběratel předložit vlastní propočet efektivnosti.

(5) Pokud propočet efektivnosti nového výrobku prokáže

(4) Propočet efektivnosti použití nového výrobku se v případech podle odstavce 2 neprovádí, jestliže

(3) Propočty efektivnosti u výrobků uvedených v odstavci 2 písm. a), b) a e) se provádějí způsoby stanovenými zvláštními předpisy nebo rozhodnutím.⁷⁶) V případech podle odstavce 2 písm. c) se u provozních souborů vychází z propočtů vypracovaných v souvislosti s přípravou a projektováním těchto souborů.⁷⁷) V případech podle odstavce 2 písm. d) je propočet ekonomické efektivnosti součástí ekonomického vyhodnocení podle zvláštního předpisu.⁷⁸)

(2) Propočet efektivnosti se vypracovává

(1) Propočet efektivnosti použití nového výrobku slouží k vyjádření vlivu navrhované ceny, vytvořené některým ze způsobů podle § 23, 26 a 27, na náklady výroby u odběratelů.

a) u výrobků vyráběných na základě státního, resortního nebo oborového plánu technického rozvoje,

c) u souhrnných cen provozních souborů a provozních jednotek technologického zařízení, popřípadě cen dodávek skládajících se ze souhrnu jednotlivých strojů a zařízení (základních jednotek), vytvářejících funkčně samostatnou část umožňující propočet efektivnosti,

b) u strojů a zařízení opakovaně dodávaných do tuzemska pro výrobní spotřebu a investice, jejichž navrhovaná cena nevede ke snížení ukazatele ceny na jednotku rozhodujícího parametru ve srovnání se stanovenou cenou dosud vyráběného výrobku se stejnou velikostí parametru a není-li vyráběn, výrobku s nejbližší nižší velikostí parametru; za rozhodující se považuje především parametr vyjadřující výkonnost stroje a zařízení (výkon, kapacita, výrobnost apod.); dodavatelská organizace může propočet vypracovat i u spotřebních strojírenských výrobků,