Ochrana přirozené akumulace vod a vodních zdrojů
§ 17
Zlepšování vodohospodářských poměrů
§ 18
Chráněné oblasti přirozené akumulace vod
§ 19
Ochranná pásma
§ 20
Vodárenské toky a jejich povodí
§ 21
Úhrada nákladů
Pokud není stanoveno jinak (§ 19 odst. 6), řídí se úhrada nákladů na opatření, která byla uložena podle § 17 až 20 k ochraně jakosti nebo zdravotní nezávadnosti povrchových nebo podzemních vod, zvláštními předpisy.9) Na náklady na opatření, která byla uložena z jiných důvodů než k ochraně jakosti nebo zdravotní nezávadnosti povrchových nebo podzemních vod, může vodohospodářský orgán, který je uloží, poskytnout příspěvek, jestliže by jejich vynaložení pro toho, kdo je má nést, znamenalo zvlášť citelnou újmu; vodohospodářský orgán však příspěvek neposkytne, jde-li současně o opatření k využití zemědělských pozemků podle předpisů o ochraně zemědělského půdního fondu,10) která provádějí správci (vlastníci, uživatelé) pozemků na vlastní náklad.
(1) Správci (vlastníci, uživatelé) zemědělských nebo lesních pozemků a rybníků jsou povinni obhospodařovat je takovým způsobem, který by nejen uchovával vodohospodářsky vhodné podmínky z hlediska množství a jakosti vod, ale i napomáhal ke zlepšení vodohospodářských poměrů. Zejména jsou povinni zabraňovat nepříznivým odtokovým poměrům, splavování půdy a dbát o udržování půdní vláhy a zlepšování retenční schopnosti rybníků.
(2) Vodohospodářský orgán může po projednání s dotčenými orgány správcům (vlastníkům, uživatelům) zemědělských a lesních pozemků a rybníků uložit, která opatření, směřující ke splnění povinností uvedených v odstavci 1, mají provést.
(1) Oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod, může vláda České socialistické republiky a vláda Slovenské socialistické republiky (dále jen „vláda republiky“) stanovit za chráněné oblasti přirozené akumulace vod (dále jen „chráněné vodohospodářské oblasti“).
(2) Vláda republiky, při stanovení chráněných vodohospodářských oblastí upraví, popřípadě zakáže činnosti, které v nich ohrožují vodohospodářské poměry.
(1) Ochrannými pásmy se pro účely tohoto zákona rozumějí území stanovená k ochraně vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodních zdrojů povrchových nebo podzemních vod určených pro zásobování pitnou vodou (dále jen „vodní zdroj“).
(2) Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma prvního stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení, a ochranná pásma druhého stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodohospodářským orgánem tak, aby nemohlo dojít k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti.
(3) Ochranná pásma stanoví, změní nebo zruší rozhodnutím vodohospodářský orgán na návrh nebo z vlastního podnětu. Dnem nabytí právní moci rozhodnutí vodohospodářského orgánu o stanovení nebo změně ochranného pásma vznikne věcné břemeno k dotčeným nemovitostem; práva a povinnosti vyplývající z věcného břemene přecházejí na právní nástupce oprávněných a povinných osob. Návrh na stanovení ochranných pásem je povinen podat ten, kdo žádá o povolení k odběru vody z vodního zdroje, s výjimkou vodárenských nádrží, kde je návrh povinen podat vlastník nádrže. Návrh na změnu ochranných pásem podává podle potřeb zajištění ochrany vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje ten, kdo má povolení k odběru vody z tohoto vodního zdroje, s výjimkou vodárenských nádrží, kde návrh na změnu podává vlastník nádrže. Pravomocné rozhodnutí o stanovení, změně nebo zrušení ochranného pásma zašle vodohospodářský orgán příslušnému katastrálnímu úřadu k provedení záznamu v katastru nemovitostí.8a)
(4) V ochranných pásmech je zakázáno provádět činnosti ohrožující nebo poškozující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodních zdrojů. Tyto činnosti stanoví vodohospodářský orgán po projednání s dotčenými orgány státní správy v rozhodnutí o stanovení nebo změně ochranného pásma podle odstavce 3. Vodohospodářský orgán může též v rozhodnutí o stanovení nebo změně ochranných pásem po projednání s dotčenými orgány státní správy omezit užívání nemovitostí a stanovit podmínky k ochraně vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje.
(5) Vlastník nemovitosti, případně osoba, která k ní vykonává právo hospodaření podle zvláštních předpisů,8b) má nárok na náhradu za prokázané omezení užívání nemovitosti v ochranných pásmech.
(6) Náklady spojené s technickými úpravami v ochranných pásmech a náhrady za prokázané omezení užívání nemovitostí v ochranných pásmech nese ten, kdo má povolení k odběru vody z vodního zdroje, pro který se stanoví ochranná pásma, s výjimkou vodárenských nádrží, kde tyto náklady a náhrady nese vlastník vodárenské nádrže.
(7) Nedojde-li mezi vlastníkem nemovitosti, případně osobou, která k nemovitosti vykonává právo hospodaření podle zvláštních předpisů,8b) a tím, kdo je povinen poskytnout náhradu za prokázané omezení užívání nemovitostí v ochranných pásmech (odstavec 6), k dohodě o její výši, rozhodne o její výši na návrh vlastníka nemovitosti nebo osoby, která k nemovitosti vykonává právo hospodaření podle zvláštních předpisů,8b) nebo toho, kdo je povinen poskytnout náhradu, soud.
(8) Ústřední vodohospodářský orgán republiky vyhláškou stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem.
(1) Vodárenské toky jsou úseky vodních toků zvlášť určené jako zdroje vody k hromadnému zásobování obyvatelstva vodou. Vodohospodářské orgány jsou povinny při rozhodování, týkajícím se těchto toků, přihlížet k jejich určení a dbát o postupné odstraňování jejich dosavadního znečišťování.
(2) Vodárenské toky a jejich povodí stanoví vyhláškou ústřední vodohospodářský orgán republiky po projednání s dotčenými ústředními orgány státní správy. Přitom může stanovit, že stavby nebo provozování některých činností v povodí vodárenských toků vyžadují povolení, popřípadě souhlasu vodohospodářského orgánu.