(1) Konzulární úředník má právo stýkat se a jednat ve svém konzulárním obvodu s kterýmkoliv občanem vysílajícího státu, radit mu a poskytovat veškerou pomoc, včetně právní pomoci v případě nutnosti.

(2) Příslušné úřady přijímajícího státu uvědomí neprodleně příslušného konzulárního úředníka vysílajícího státu o uvěznění nebo jiném zadržení občana vysílajícího státu.

(3) Konzulární úředník má právo bez průtahů vstoupit ve styk s občanem vysílajícího státu, který je ve vazbě nebo jinak zadržen, nebo který odpykává trest odnětí svobody. Práva podle tohoto odstavce se uplatňují v souladu se zákony a předpisy přijímajícího státu, avšak za podmínek, že zmíněné zákony a předpisy neanulují tato práva.