HLAVA 1
§ 1
Celní prohlídka
(1) Celní kontrola zboží se provádí vnější a vnitřní celní prohlídkou. Vnitřní celní prohlídka může být úplná nebo namátková.
(2) Vnější celní prohlídkou se zjišťuje hrubá váha, počet nákladových kusů, jejich značky a čísla, popřípadě zda celní závěra není porušena.
(3) Vnitřní celní prohlídkou se zjišťuje druh, množství, popřípadě jakost zboží.
(4) Při úplné vnitřní celní prohlídce se prohlíží všechno zboží.
(5) Při namátkové vnitřní celní prohlídce lze se omezit na takové množství zboží, aby bylo možno se s dostatečnou jistotou přesvědčit, že zboží odpovídá údajům uvedeným v návrhu na celní řízení. Na rozsah namátkové vnitřní celní prohlídky nemá účastník celního řízení vliv.
§ 2
Odebrání vzorku
Celnice může odebrat vzorek k zajištění jeho totožnosti a k určení nomenklaturního, sazebního a tárového zařazení zboží jen v nutném množství v přítomnosti účastníka celního řízení a s jeho souhlasem. Na jeho žádost vydá celnice potvrzení o odebrání vzorků. Odebrané vzorky zboží, které nebyly spotřebovány k danému účelu, vrátí celnice účastníkovi celního řízení. Orgány celní správy neodpovídají za škodu způsobenou poškozením nebo zničením vzorků při jejich zkoušení.
§ 3
Pracovní doba celnic
Pracovní doba celnic se stanoví tak, aby vyhovovala potřebám dopravy. Celnice, u nichž není zavedena nepřetržitá pracovní doba, provádějí celní řízení u zboží podléhajícího rychlé zkáze a živých zvířat i mimo pracovní dobu.
HLAVA 2
§ 4
(1) Celní prohlídce nepodléhá zboží, které při cestách do ciziny a z ciziny převáží president Československé socialistické republiky, předseda a místopředsedové Federálního shromáždění Československé socialistické republiky, předseda a místopředsedové Sněmovny lidu, předseda a místopředsedové Sněmovny národů, předseda, místopředsedové a členové vlády Československé socialistické republiky, předseda Federálního statistického úřadu, předseda Správy federálních hmotných rezerv, předseda Státní banky československé, předsedové a místopředsedové České národní rady a Slovenské národní rady, předsedové, místopředsedové a členové vlád České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, předsedové Českého statistického úřadu a Slovenského statistického úřadu, předsedové Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu, generální prokurátoři Československé socialistické republiky, České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, předsedové Nejvyšších soudů Československé socialistické republiky, České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, hlavní arbitři Československé socialistické republiky, České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky a členové doprovodu těchto osob.
(2) Celní prohlídce nepodléhá dále zboží, které při cestách do ciziny a z ciziny převážejí poslanci Federálního shromáždění Československé socialistické republiky, České národní rady, Slovenské národní rady, velvyslanci, vyslanci a chargé d'affaires Československé socialistické republiky akreditovaní v cizině, jakož i členové jejich rodiny, cestují-li s nimi společně.
§ 5
Celní prohlídce nepodléhá zboží, které při cestách z ciziny a do ciziny převážejí
a) hlavy cizích států, předsedové vlád cizích států a jejich náměstkové, členové vlád cizích států, předsedové a náměstkové předsedů zákonodárných sborů cizích států a členové jejich doprovodu;
b) předsedové a členové cizích delegací přijíždějících na diplomatické konference svolávané do Československé socialistické republiky;
c) diplomatický personál misí pověřených v Československé socialistické republice;
d) cizí diplomatičtí zástupci působící mimo území Československé socialistické republiky, cestují-li do ní nebo jí projíždějí;
e) konzulární úředníci konzulárních úřadů cizích států, působící v Československé socialistické republice, pokud jsou konzulárními úředníky z povolání a nejsou československými státními občany;
f) členové rodin osob uvedených pod písmeny a) až e);
g) jiní příslušníci cizích států, mající diplomatický statut;
h) diplomatičtí a konzulární kurýři (dále jen „kurýři“) cizích států.
§ 6
§ 7
(1) Celní prohlídce nepodléhá zapečetěná diplomatická pošta a konzulární zavazadlo (dále jen „diplomatická pošta“), kterou veze kurýr týmž dopravním prostředkem, kterým cestuje. Kurýr se musí vykázat seznamem, jejž vyhotovil a razítkem opatřil úřad, který diplomatickou poštu odesílá. V seznamu musí být uveden počet kusů diplomatické pošty a druh obalu.
(2) Celní prohlídce nepodléhá zapečetěná diplomatická pošta dopravovaná jinak než kurýrem; musí být však doprovázena seznamem, jejž vyhotovil a razítkem opatřil úřad, který diplomatickou poštu odesílá. V seznamu musí být uveden počet kusů diplomatické pošty, druh obalu a adresa úřadu nebo orgánu, jemuž je pošta určena.
(3) Diplomatická pošta může obsahovat pouze diplomatické písemnosti nebo předměty určené k úřední potřebě mise.
HLAVA 3
§ 8
(1) K provedení celní kontroly je dopravní organizace povinna předat pohraniční celnici seznam nákladu, seznam zavazadel, seznam zásob, seznam inventáře dopravního prostředku a jiné doklady o dopravovaném zboží.
(2) Ve vodní dopravě může být požadováno předložení plánu plavidla.
§ 9
(1) Seznam nákladu obsahuje tyto údaje: zemi imatrikulace dopravního prostředku, druh dopravního prostředku, imatrikulační značku, místo, kde je evidován a místo, kde bylo zboží naloženo, jména, bydliště a sídla odesílatelů a příjemců zboží, zemi určení, množství a druh dopravovaného zboží podle měr a pojmenování obvyklého v obchodě a je-li zboží zabaleno, též počet kusů, značky, čísla a druh obalu nákladových kusů. Celnice může stanovit, které údaje nemusí být v seznamu nákladu uvedeny. Pošta seznam nákladu nepředkládá.
(2) Seznam zavazadel obsahuje údaje o množství a druhu dopravovaných zavazadel, jméno a bydliště vlastníka zavazadla. Celnice může stanovit, kdy seznam zavazadel nemusí být předkládán nebo které údaje nemusí být uvedeny.
(3) Seznam zásob dopravního prostředku obsahuje údaje o zásobách potravin, nápojů, tabákových výrobků a jiných zásobách určených na cestu, popřípadě též o zařízení dopravního prostředku, není-li zapsáno v seznamu inventáře.
§ 10
V železniční dopravě nahrazuje seznam nákladu železniční vlakový soupis a přechodový seznam vozů naložených zbožím, seznam zavazadel a spěšnin nahrazuje přechodová soupiska. Vlakový soupis nebo přechodový seznam nemusí být odevzdán, přiveze-li vlak pouze prázdné vozy, jež jsou již zařazeny do vozového parku. Železniční vozy nezařazené do vozového parku železničních správ se zapisují do vlakového soupisu nebo přechodového seznamu tak, jako vozy naložené. U sběrných vozů je dráha povinna dodat celnici seznam zásilek v jednotlivých vozech. Seznam inventáře se v železniční dopravě nevyžaduje.
§ 11
Seznam nákladu, seznam zavazadel, seznam zásob a seznam inventáře se nevyžadují, přistane-li plavidlo nebo letadlo na krátkou dobu z technických důvodů, např. k doplnění zásob, odstranění závad nebo, aby vystoupili cestující.
§ 12
Nakládá-li se vyvážené zboží na dopravní prostředek ve vodní nebo silniční dopravě u vnitrozemské celnice, odevzdá jí dopravní organizace seznam nákladu dvojmo; jedno vyhotovení je určeno pro vnitrozemskou celnici a druhé pro pohraniční celnici.
§ 13
Cestující, kteří cestují v dopravním prostředku hromadné osobní dopravy, a členové posádek dopravních prostředků osobní a nákladní dopravy jsou povinni předložit svá zavazadla k celní kontrole včas, aby mohla být ukončena v době pro ni určené.
§ 14
Cestující může na celním přechodu při vstupu do tuzemska opustit dopravní prostředek před skončením celního řízení a při výstupu do ciziny po skončení celního řízení jen se souhlasem příslušníka celní správy provádějícího celní kontrolu.
§ 15
V celním prostoru pohraniční celnice se v době provádění celního řízení mohou kromě cestujících zdržovat jen pracovníci konající službu u dopravních prostředků. Jiné osoby se mohou v celním prostoru zdržovat jen se souhlasem příslušníka celní správy provádějícího celní kontrolu.
§ 16
Dokud trvá celní prohlídka plavidla ve vodní dopravě, je zakázán jakýkoliv styk s břehem a s jinými plavidly; kromě členů posádky plavidla smějí na plavidlo vstupovat jiné osoby jen při výkonu úřední povinnosti, a to s vědomím příslušníka celní správy provádějícího celní kontrolu.
§ 17
Dojde-li k havárii nebo nouzovému přistání dopravního prostředku na celní cestě, je dopravní organizace povinna sdělit to bez zbytečného odkladu nejbližší celnici.
§ 18
Doprovod dopravních prostředků
(1) Rozhodne-li celnice na žádost dopravní organizace o doprovodu dopravního prostředku k zajištění celní kontroly, dopravní organizace dopraví příslušníky celní správy na stanovené místo a zpět, případně jim poskytne náhradu jízdného.
(2) Plavební organizace dále poskytne doprovázejícím příslušníkům celní správy bezplatné ubytování, otop, světlo a za náhradu i stravu.
§ 19
Dovoz poštovních zásilek
(1) Dovážené poštovní zásilky mohou být dopravovány bez celní závěry.
(2) Pošta předkládá dovážené poštovní zásilky k celnímu řízení vnitrozemské celnici, kromě dopisnic a psaní, z jejichž vnější úpravy je patrno, že kromě písemného sdělení neobsahují nic jiného.
(3) Zkazí-li se obsah poštovních zásilek nebo jejich částí při dopravě v tuzemsku před propuštěním do volného oběhu v tuzemsku, projedná pošta tuto okolnost s celnicí, která je příslušná k propuštění zásilky.
(4) Bylo-li poškození nebo zkažení zásilek zpozorováno u pošty, u které se provádí celní řízení, zjistí stav zásilek tato pošta spolu s celnicí.
(5) Pokud pošta vyjme a zničí zkažené zboží, které by mohlo ohrozit lidské zdraví nebo poškodit jiné zásilky, je povinna o tom vyrozumět příslušnou celnici.
(6) Pokud pošta podle zvláštních předpisů prodá poštovní zásilky, které byly celnicí propuštěny do volného oběhu v tuzemsku, uhradí z výtěžku prodeje především náklady prodeje, poštovní poplatky a dále clo a jiné poplatky na zásilkách váznoucí.
(7) Pošta může odmítnout provádět úkony za účastníka celního řízení, jestliže to pokládá z provozních nebo jiných závažných důvodů za nutné anebo jestliže jí účastník celního řízení nedodá potřebné doklady nebo nesdělí potřebné údaje.
(8) Zásilky, u nichž pošta za účastníka celního řízení neprovádí úkony, odevzdá celnici na potvrzení a odevzdání oznámí adresátovi. Celnice propustí takové zásilky jen tehdy, potvrdí-li pošta na poštovním dokladu, že zásilky mohou být adresátovi vydány.
(9) Zásilky, u nichž pošta za účastníka celního řízení úkony neprovádí, může adresát odmítnout, jen dokud je na celnici neotevře.
§ 20
(1) Clo ze zboží dováženého v poštovních zásilkách vybírá pošta od účastníka celního řízení při dodání zásilky. Bez vybrání cla dodá pošta zásilku účastníkovi celního řízení jen tehdy, povolila-li celnice odklad úhrady cla.
(2) Vybrané clo odesílá pošta beze srážky dobírkovými celními poukázkami na účet Ústřední celní správy u Státní banky československé. Na dobírkových celních poukázkách celnice vyplní druhý díl; ostatní díly vyplní pošta. Pošta odpovídá za to, že částky vyznačené na dobírkových celních poukázkách budou řádně vybrány a poukázány.
§ 21
Vracení zásilek
(1) Má-li být vrácena do ciziny zásilka, jejíž propuštění do volného oběhu v tuzemsku obstarávala dopravní organizace nebo pošta, je dopravní organizace nebo pošta povinna předložit zásilku se všemi celními a jinými doklady celnici k provedení celního řízení.
(2) Bylo-li ze zboží vyměřeno clo, předloží dopravní organizace nebo pošta zásilku té celnici, která je do volného oběhu v tuzemsku propustila.
§ 22
Vývoz poštovních zásilek
(1) Balíky a cenná psaní může odesílatel podat k poštovní přepravě do ciziny jen tehdy, prokáže-li se potvrzením, že je celnice propustila k vývozu.
(2) Listovní zásilky do ciziny, které kromě písemného sdělení obsahují i zboží, k jehož vývozu je třeba povolení, může odesílatel podat k poštovní přepravě až poté, kdy je předložil celnici a celnice je propustila k vývozu.
(3) Listovní zásilky, které nejsou opatřeny potvrzením celnice, že byly propuštěny k vývozu, předkládá pošta k provedení celní kontroly před jejich výstupem do ciziny.
(4) Ostatní listovní zásilky může odesílatel podat k poštovní přepravě do ciziny, aniž je před tím předložil celnici.
§ 23
Úkony pracovníků dopravních organizací a pošty
(1) Při celním řízení, které se provádí na návrh dopravní organizace nebo pošty, vykonávají pomocné práce pracovníci dopravní organizace nebo pošty.
(2) Za pomocné práce se považuje nakládání, skládání nebo překládání zboží, dodání zboží na váhu, přemisťování zboží do revizních místností, otevírání a zavírání ložených i prázdných dopravních prostředků a kontejnerů, nákladových kusů, vybalování a zabalování zboží, přistavování žebříků, můstků, pojízdných schodišť, poskytování dopravy člunem v říčním přístavu apod. Za pomocné práce se nepovažuje otevírání a zavírání listovních zásilek, na něž se vztahuje listovní tajemství.
(3) Nemohou-li pracovníci dopravních organizací a pošty vykonávat pomocné práce při celním řízení sami, jsou dopravní organizace a pošta povinny zařídit jejich provedení na svůj náklad podle pokynů celnice.
(4) O školení pracovníků pověřených dopravní organizací a poštou k obstarávání úkonů, s nimiž je celní řízení spojeno, pečují orgány celní správy v dohodě s dopravní organizací a poštou.
§ 24
Místnosti, prostory a pomůcky potřebné k celnímu řízení
(1) Provádí-li se pravidelně celní řízení dováženého, vyváženého nebo prováženého zboží v prostorách dopravních organizací nebo pošty, zajistí dopravní organizace nebo pošta pro celnice potřebné místnosti.
(2) Místnosti a prostory potřebné k celnímu řízení a uskladnění zboží se určí na takovém místě, aby pracovní postup celnice a orgánů s ní spolupracujících byl co nejúčelnější.
(3) O způsobu uzavírání místností sloužících k celnímu řízení a uskladňování zboží se dohodne dopravní organizace nebo pošta s celnicí.
(4) Dopravní organizace nebo pošta udržují v dobrém stavu místnosti, které odevzdaly k užívání celnici, uklízejí je, vytápějí a osvětlují, a to pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, za náhradu skutečných vlastních nákladů dopravních organizací nebo pošty.
(5) Dopravní organizace nebo pošta opatří na svůj náklad v dohodě s celnicí pomůcky a zařízení potřebné k provádění celního řízení, např. váhy, žebříky, pojízdné schody, lampy, bezpečnostní lampy, nástroje a řádné osvětlení celních prostorů pro celní kontrolu.
§ 25
Jízdní řády
(1) Dopravní organizace oznámí pohraničním celnicím jízdní řád všech dopravních prostředků přestupujících státní hranice podle jízdních řádů a každou jeho změnu dříve, než nabude jízdní řád nebo jeho změna účinnosti.
(2) Zavedení mimořádných vlaků, letadel nebo jiných dopravních prostředků, odřeknutí nebo zpoždění dopravních prostředků o více než půl hodiny, oznámí dopravní organizace včas pohraniční celnici.
(3) Dojde-li z provozních důvodů k nahromadění dopravních prostředků u pohraniční celnice v železniční, letecké a vodní dopravě, určí provozovatel dopravy pořadí, v němž mají být dopravní prostředky propuštěny. Stane-li se tak u pohraniční celnice v silniční dopravě, určí pořadí celnice.
HLAVA 4
Oddíl 1
§ 26
(1) Z obchodního zboží pocházejícího ze států, s nimiž bylo sjednáno smluvní clo nebo ze států, s nimiž má Československá socialistická republika sjednánu doložku nejvyšších výhod, se vyměří clo podle smluvních celních sazeb.
(2) Za obchodní zboží pocházející z určitého státu se považují jeho přírodní suroviny, přírodní plodiny a výrobky zemědělské a průmyslové. Bylo-li však toto zboží dále podstatně zpracováno nebo upraveno v jiném státě, považuje se za zboží pocházející z tohoto jiného státu.
(3) Obchodní zboží tuzemského původu vracející se z ciziny, u něhož nebylo upuštěno od vybrání cla, se propouští za použití smluvních sazeb.
§ 27
(1) Navrhne-li účastník celního řízení, aby clo z obchodního zboží bylo vyměřeno podle smluvní sazby, je povinen uvést a prokázat zemi původu. K průkazu postačí například doklady doprovázející zásilku, faktury a korespondence. Nepovažuje-li celnice takový průkaz za dostatečný, je účastník celního řízení povinen prokázat správnost údajů osvědčením o původu zboží, které vydal příslušný cizozemský orgán.
(2) Nemůže-li účastník celního řízení podat průkaz ihned, vyměří celnice clo z obchodního zboží podle všeobecné celní sazby a stanoví přiměřenou lhůtu k předložení dokladů. Budou-li doklady ve stanovené lhůtě předloženy, celnice rozdíl cla vrátí.
§ 28
(1) Obchodní zboží se zařadí podle celního sazebníku a vysvětlivek k celnímu sazebníku. Není-li obchodní zboží jmenováno v celním sazebníku a neobsahuje-li celní sazebník a vysvětlivky k celnímu sazebníku směrnice pro jeho zařazení, zařadí se jako obchodní zboží, jemuž se nejvíce podobá povahou, způsobem výroby a účelem, k němuž má být použito.
(2) Na návrh účastníků celního řízení se zvlášť zařazuje příslušenství obchodního zboží, které patří do různých sazebních čísel celního sazebníku.
§ 29
(1) Vyměřuje-li se clo z obchodního zboží podle ceny, je základem skutečná cena obchodního zboží. Skutečná cena obchodního zboží je cena, za niž bylo obchodní zboží v zemi obchodní za normálních obchodních okolností koupeno nebo prodáno.
(2) Součástí skutečné ceny obchodního zboží při dovozu jsou přímé obchodní náklady vzniklé v zahraničí, spojené s dopravou na státní hranice Československé socialistické republiky. Za přímé obchodní náklady se považuje dopravné, skladné, pojistné, provize, věcné náklady při montáži v zahraničí včetně cestovních a místních výloh, náklady za přejímku a kontrolu, náklady na legalizaci faktur, konzulární poplatky, úroky z devizových úvěrů, manka zboží v rámci norem, podíly na ceně zboží z výrobních licencí, objevů a vynálezů, ochranných známek a průmyslových vzorů.
(3) Součástí skutečné ceny obchodního zboží nejsou vnitřní daně, postihující toto zboží v zemi obchodní, od nichž bylo dovážené obchodní zboží osvobozeno, nebo jež byly nebo budou vývozci vráceny. Cena obalu není součástí skutečné ceny obchodního zboží, pokud se obal propouští odděleně od obchodního zboží a je-li účtován zvlášť.
(4) Vyměřuje-li se clo z neobchodního zboží podle ceny, je základem tuzemská maloobchodní cena stejného nebo podobného zboží.
§ 30
(1) Vyměřuje-li se clo sazbou stanovenou podle váhy, bere se za základ váha hrubá, čistá nebo vlastní.
(2) Hrubá váha je váha zboží s obalem nutným pro jeho dopravu (dopravní obaly) a všemi ostatními obaly (vnitřní obaly).
(3) Čistá váha je vlastní váha zboží s vnitřním obalem.
(4) Vlastní váha je váha zboží bez jakéhokoliv obalu.
§ 31
(1) Clo ze zboží téhož sazebního čísla se nevyměří, nečiní-li více než 5 Kčs. Úhrnná částka cla se zaokrouhluje na celé koruny, a to při haléřové částce do 50 haléřů včetně směrem dolů a při haléřové částce nad 50 haléřů směrem nahoru. Od vyměření cla se upouští, nečiní-li jeho úhrnná částka více než deset Kčs u všech druhů zboží zařazených do různých sazebních čísel.
(2) Nedoplatek na cle se nevyměří, nečiní-li více než 10 Kčs.
Oddíl 2
§ 32
Odklad úhrady cla
(1) Celnice mohou povolit odklad úhrady cla nejdéle na dobu dvou let. Socialistickým organizacím mohou celnice povolit odklad úhrady cla nejdéle na dobu tří měsíců.
(2) Z odkladu úhrady cla se platí úroky ve výši 2,5 % za rok z částky, jejíž úhrada byla odložena, a to po dobu odkladu úhrady cla, popřípadě bylo-li clo zaplaceno před uplynutím této doby, až do dne jeho zaplacení.
(3) Ze cla, jehož úhrada byla odložena, se úroky neplatí z té částky cla, za kterou byla složena celní jistota v hotovosti.
(4) Nezaplatí-li účastník celního řízení clo v den splatnosti nebo v poslední den odkladu úhrady, je povinen platit úroky z prodlení ve výši 5 % jistiny za rok, a to za dobu od prvního následujícího dne až do dne zaplacení.
(5) Úroky z odkladu úhrady cla a úroky z prodlení úhrady cla jsou součástí cla.
Oddíl 3
§ 33
Prominutí a snížení cla
(1) Clo se zcela promine, pokud se zboží před propuštěním do volného oběhu zkazilo nebo bylo úplně zničeno. Clo se rovněž promine i u zboží propuštěného do volného oběhu, pokud se při dopravě prováděné dopravní organizací nebo poštou zkazilo, nebo bylo úplně zničeno a nebylo ještě příjemci dodáno.
(2) Clo se sníží, jestliže
a) zboží bylo po podání návrhu na celní řízení k propuštění do volného oběhu před jeho propuštěním do volného oběhu poškozeno tak, že nemůže být použito k původnímu účelu;
b) se změnila povaha zboží propuštěného do volného oběhu před dodáním příjemci tak, že by podléhalo nižšímu clu, než jaké bylo vyměřeno;
c) se zjistí, že obsah poštovní zásilky propuštěné do volného oběhu v tuzemsku a dodané příjemci je částečně zkažen nebo poškozen.
(3) Clo se může prominout nebo snížit i v jiných případech, než jsou uvedeny v odstavcích 1 a 2, pokud ze žádosti účastníka celního řízení doložené potřebnými doklady je zřejmé, že vybrání cla by vedlo k tvrdostem.
Oddíl 4
§ 34
Zboží pro potřebu hlav cizích států
Od cla je osvobozeno všechno zboží dovážené pro potřebu hlav cizích států a členů jejich doprovodu v souvislosti s jejich pobytem v tuzemsku.
§ 35
Dary hlav cizích států, cizích vlád, čestné ceny, vyznamenání apod.
Dary hlav cizích států, cizích vlád a jejich členů a jiných veřejných činitelů a úřadů cizích států, jakož i udělené čestné ceny, vyznamenání apod., jsou osvobozeny od cla, bude-li darování nebo udělení prokázáno.
§ 36
Zboží dovážené pro diplomatický personál a konzulární úředníky, pokud nejsou československými státními příslušníky, je osvobozeno od cla s podmínkou, že bude použito pro vlastní potřebu těchto osob nebo pro potřebu členů jejich rodin, bydlících s nimi ve společné domácnosti.
§ 37
(1) Zboží dovážené pro diplomatické a konzulární úřady v Československé socialistické republice je osvobozeno od cla s podmínkou, že bude použito pro úřední potřebu těchto úřadů.
(2) Osvobození od cla se vztahuje též na zboží dovážené pro nově zřizované diplomatické a konzulární úřady v Československé socialistické republice s podmínkou, že bude použito pro úřední potřebu těchto úřadů.
§ 38
Za podmínek uvedených v § 36 a 37 je osvobozeno od cla zboží dovážené pro mezinárodní organizace, působící v Československé socialistické republice a jejich členy a pracovníky, požívají-li výsad a imunit podle mezinárodních smluv.
§ 39
Celní řízení se provede na ústní návrh doložený potvrzením adresáta, majícího nárok na osvobození od cla, úřadu nebo organizace, že zboží bude použito pro potřebu adresáta nebo pro potřebu členů jeho rodiny bydlících s ním ve společné domácnosti, popřípadě pro úřední potřebu.
§ 40
Neobchodní zboží v cestovním styku a zásilkách
(1) Od cla je osvobozeno zboží dovážené k osobní spotřebě cestujícího nebo člena posádky dopravního prostředku (cestovní potřeby), pokud druh a množství tohoto zboží odpovídá osobním poměrům a délce cesty; v tomto rámci jsou osvobozeny nejvýše 2 litry vína, 1 litr lihovin, 250 kusů cigaret nebo tomu odpovídající množství jiných tabákových výrobků, 1000 kusů loveckých nábojů brokových a 50 kusů loveckých nábojů do kulovnice.
(2) Osobám, které se vracejí zpět do tuzemska po dočasném pobytu v cizině se osvobozuje od cla zboží k osobnímu užívání, např. oděv, obuv, prádlo, které si za pobytu v cizině opatřily z důvodů naléhavé nutnosti. Od cla se těmto osobám také osvobozuje zboží dovážené k přiměřené osobní spotřebě během cesty, nejvýše však v množství uvedeném v odst. 1, s výjimkou loveckých nábojů.
(3) Kromě případů uvedených v odstavcích 1 a 2 se osvobozuje od cla zboží, s výjimkou motorových vozidel, v ceně až do výše 5000 Kčs, dovážené v cestovním styku osobami s trvalým bydlištěm v tuzemsku, jestliže bylo v cizině získáno darem nebo za devizové prostředky, které mohou podle platných předpisů pro nákup zboží použít. U spolucestujících manželů a jejich dětí, pokud spolu trvale žijí ve společné domácnosti, se částky stanovené pro osvobození od dovozního cla sčítají.
(4) Zboží dovážené v cestovním styku kromě případů uvedených v odstavcích 1 a 2 osobami s trvalým bydlištěm v cizině se osvobozuje od cla v ceně až do výše 600 Kčs.
(5) Zboží dovážené v zásilkách se osvobozuje od cla v ceně až do výše 300 Kčs.
(6) Dováží-li se podle odstavců 3 až 5 zboží, jehož cena přesahuje částku stanovenou pro osvobození od cla, vyměří se clo u takového zboží jen z té částky, která převyšuje cenu stanovenou pro bezcelný dovoz zboží.
(7) Cenou se rozumí tuzemská maloobchodní cena stejného nebo podobného zboží.
§ 41
(1) Stěhovanými svršky se rozumí zboží k osobnímu užívání, jehož stěhující se osoba užívala k vlastní potřebě ve své domácnosti, např. zařízení bytu, motorová a jiná vozidla, zvířata, zboží k osobní spotřebě a zboží k výkonu povolání, např. stroje, přístroje, nástroje, včetně nástrojů hudebníků a jiných umělců.
(2) Od cla jsou osvobozeny stěhované svršky cizích státních příslušníků, kteří se po trvalém pobytu v cizině stěhují k trvalému pobytu do tuzemska za předpokladu, že jejich množství je přiměřené potřebě stěhujících se osob a za podmínek dále uvedených.
(3) Zboží k osobní spotřebě je osvobozeno od cla v množství odpovídajícím průměrné roční spotřebě.
(4) Pro přiznání osvobození od cla není rozhodné, po jakou dobu byly stěhované svršky používány a zda mají známky upotřebení.
(5) Stěhující se osoby předloží celnici dvojmo vyhotovený seznam stěhovaných svršků. Dále jsou povinny prokázat, že byly v cizině hlášeny k trvalému pobytu a že se stěhují k trvalému pobytu nebo k výkonu svého povolání v tuzemsku.
(6) Nárok na osvobození od cla přísluší jen pokud jde o stěhované svršky, které budou dovezeny do dvou let po přihlášení stěhující se osoby k pobytu v tuzemsku. Stěhované svršky, dovážené postupně, jsou osvobozeny od cla za podmínky, že při dovozu jejich první části budou celnici oznámeny všechny další stěhované svršky, pro které bude uplatňován nárok na osvobození od cla.
(7) Členové diplomatického personálu, konzulární úředníci a pracovníci mezinárodních organizací, kteří požívají výsad a imunit na základě mezinárodních smluv, mohou dovážet stěhované svršky postupně po dobu svého přidělení v Československé socialistické republice.
§ 42
(1) V rozsahu a za podmínek uvedených v § 41 se osvobozují od cla stěhované svršky československých státních příslušníků, kteří se vracejí z trvalého pobytu v cizině k trvalému pobytu v tuzemsku.
(2) Československým státním příslušníkům, kteří se vracejí z ciziny po dočasném pobytu, trvajícím nejméně jeden rok, se za podmínek uvedených v § 41 odst. 5 a 6 osvobozují od cla stěhované svršky, které do ciziny vyvezli.
(3) Československým státním příslušníkům, kteří se vracejí z ciziny, po dočasném pobytu, trvajícím nejméně jeden rok, se osvobozuje od cla zboží, které si za pobytu v cizině opatřili a které dovážejí v množství k přiměřené vlastní potřebě a osob žijících s nimi ve společné domácnosti s výjimkou motorových vozidel.
§ 43
Darované zboží
(1) Od cla je osvobozeno zboží darované školám a výchovným zařízením, kulturním, kulturně výchovným, tělovýchovným, zdravotnickým a sociálním zařízením k plnění jejich úkolů.
(2) Od cla jsou dále osvobozeny léky, léčebné, ortopedické a protetické pomůcky darované z ciziny v množství přiměřeném potřebě obdarovaného nebo osob, bydlících s ním ve společné domácnosti.
(3) Od cla jsou osvobozeny též obvyklé svatební dary s výjimkou motorových vozidel, zasílané osobami bydlícími déle než jeden rok v cizině osobám bydlícím v tuzemsku u příležitosti uzavření sňatku. Svatební dary musí být dovezeny nejdéle do 6 měsíců od uzavření sňatku.
§ 44
Zděděné zboží
(1) Osvobození od cla se vztahuje na všechno dovážené zboží, které osoby bydlící v tuzemsku nabyly děděním nebo odkazem.
(2) Okolnost, že jde o dědictví nebo odkaz, musí být celnici prokázána potvrzením orgánu, který dědictví projednal, nebo seznamem zděděného nebo odkázaného zboží ověřeným tímto orgánem. Výjimečně lze tuto okolnost prokázat potvrzením československého orgánu, který vykonává devizový dohled.
(3) Nárok na osvobození od cla zanikne, nebude-li zděděné nebo odkázané zboží dovezeno do dvou let poté, kdy dědic nabyl možnosti s tímto zbožím nakládat.
§ 45
Zboží určené k vědeckým, výzkumným, vyučovacím výchovným, kulturně výchovným, výcvikovým, služebním, vyšetřovacím a léčebným účelům
Od cla je osvobozeno zboží dovážené k vědeckým, výzkumným, vyučovacím, výchovným, kulturně výchovným, výcvikovým, služebním, vyšetřovacím a léčebným účelům pro výzkumné ústavy, školy a výchovná zařízení, kulturní a kulturně výchovné organizace a zařízení, nemocnice a jiná zdravotnická zařízení, jakož i tiskoviny a jiné pomůcky zasílané mezinárodními organizacemi a konferencemi nebo jejich úřady pro služební potřebu orgánů státní správy, jakož i pro podniky poskytující nebo zprostředkující dopravní služby.
§ 46
Literární, vědecká a umělecká díla
(1) Od cla jsou osvobozena literární, vědecká a umělecká díla, jako např. rukopisy díla, opční výtisky publikací, výtvarné návrhy, zvukové záznamy, pokud jsou zasílány k užití těchto děl podle autorsko-právní smlouvy, sjednané příslušnou socialistickou organizací.
(2) Od cla jsou osvobozena umělecká díla vytvořená československými umělci za jejich přechodného pobytu v cizině a jimi dovážená, pokud předloží celnici písemné prohlášení, že dovážené dílo vytvořili za svého pobytu v cizině.
§ 47
Zboží v pohraničním styku
(1) Od cla jsou osvobozeny sklizeň a jiný užitek z pohraničních hospodářství, užitek a přichovaná mláďata domácích zvířat na těchto hospodářstvích, úlovek rybářů v pohraničních vodách, jakož i předměty denní potřeby pohraničních obyvatelů v pohraničním styku.
(2) Pohraničním hospodářstvím se rozumí hospodářství, jehož část leží poblíže hranic v tuzemsku a část poblíže hranic v sousedním státě.
§ 48
Pohonné látky, mazací oleje a tuky k provozu dopravního prostředku
(1) Od cla se osvobozují pohonné látky, mazací oleje a tuky nutné k provozu dopravního prostředku, které se dováží týmž dopravním prostředkem v nádržích pevně zabudovaných v dopravním prostředku.
(2) Pohonné látky, mazací oleje a tuky dopravované v rezervních nádobách se osvobozují od cla v množství přiměřeném délce cesty a spotřebě dopravního prostředku.
(3) Od cla se též osvobozují pohonné látky, mazací oleje a tuky, dovážené cizozemskými dopravními organizacemi pro vlastní dopravní prostředky. Toto osvobození se nevztahuje na pohonné látky, mazací oleje a tuky pro silniční dopravní prostředky.
§ 49
Zařízení a provozní prostředky pro cizozemské dopravní organizace
Od cla jsou osvobozeny zařízení a provozní prostředky pro cizozemské dopravní organizace působící na území Československé socialistické republiky podle mezinárodních smluv.
§ 50
Tiskopisy a pomůcky pro cizozemské dopravní organizace
Od cla jsou osvobozeny předměty služební potřeby pro cizozemské organizace působící podle mezinárodních smluv na území Československé socialistické republiky, zejména tiskopisy, obálky, razítka, jízdenky, letenky, nákladní listy, účty, seznamy osob a nákladu, štítky na zavazadla, štítky, vlajky, jízdní a letové řády, drobné kancelářské zařízení a stejnokroje pracovníků uvedených organizací.
§ 51
Neprodejné a jiné obchodní vzorky zboží
(1) Od cla jsou osvobozeny neprodejné obchodní vzorky zboží, tj. ty, které nemají samostatné ceny a nejsou určeny pro obchod.
(2) Zboží, které organizace oprávněná k zahraničně obchodní činnosti nebo obchodní zastupitelství cizího státu dováží jako vzorky, je osvobozeno od cla, i když má samostatnou cenu, nepřesahuje-li jeho množství míru obvyklou pro obchodní vzorky a nebude-li po stanovenou dobu použito k jinému účelu.
(3) Pokud budou obchodní vzorky ve stanovené době použity k jinému účelu, podléhají clu.
§ 52
Vrácené obaly
(1) Od cla jsou osvobozeny zpět dovážené obaly tuzemského původu, v nichž bylo vyvezeno zboží.
(2) Od cla jsou osvobozeny též obaly, které jsou dováženy náhradou za tuzemské obaly téhož druhu, v nichž bylo vyvezeno zboží.
§ 53
Rakve a urny
Od cla jsou osvobozeny rakve a urny, v nichž se dopravují tělesné pozůstatky, rakve a urny zasílané k převozu tělesných pozůstatků, jakož i květinové ozdoby a drobné ozdobné předměty zasílané u příležitosti pohřbu nebo zasílané na hroby.
§ 54
Zboží důležité pro trestní řízení
Zboží důležité pro trestní řízení je osvobozeno od cla, potvrdí-li tuto okolnost příslušný prokurátor, soud nebo jiný orgán, činný v trestním řízení.
§ 55
Společná ustanovení o osvobození od dovozního cla
Nárok na osvobození od cla nutno uplatnit při podání návrhu na propuštění zboží do volného oběhu.
HLAVA 5
§ 56
(1) Návrh na celní řízení obsahuje nezbytné údaje k provedení celního řízení, zejména
a) jméno a bydliště (sídlo) účastníka celního řízení,
b) jméno a bydliště (sídlo) zástupce účastníka celního řízení v případě, že účastník celního řízení je zastoupen,
c) jméno a bydliště (sídlo) odesílatele a příjemce zboží,
ch) zemi původu při dovozu,
d) počet, druh, značky a čísla nákladových kusů,
e) počet, druh, čísla dopravních prostředků,
f) množství zboží podle měřítek stanovených celním sazebníkem, jakož i podle měřítek uvedených v dovozním nebo vývozním povolení,
g) označení druhu a povahy zboží podle pojmenování v celním sazebníku; patří-li pod označení zboží v celním sazebníku více jeho druhů, je nutno uvést pojmenování obvyklé v obchodě,
h) cenu zboží,
i) zemi určení při vývozu,
j) účel dovozu nebo vývozu,
k) u záznamního oběhu požadovanou lhůtu ke zpětnému dovozu nebo ke zpětnému vývozu,
l) požadované osvobození od cla,
m) seznam připojených dokladů.
(2) Návrh na celní řízení pro obchodní zboží obsahuje kromě údajů uvedených v odstavci 1 tyto údaje:
a) číslo obchodního případu,
b) druh placení a měnu,
c) zemi obchodní,
d) označení druhu a povahy obalu podle pojmenování v celním sazebníku a nejsou-li v něm pojmenovány, podle pojmenování obvyklého v obchodě.
(3) Celnice může požadovat, aby písemný návrh na celní řízení byl podán na předepsaném tiskopise.
§ 57
S návrhem na celní řízení musí být předloženy nezbytné doklady k provedení celního řízení, zejména:
a) povolení příslušného orgánu, je-li ho třeba podle zvláštních předpisů k dovozu, vývozu nebo průvozu zboží,
b) dopravní a průvodní listiny, je-li zboží na tyto doklady dopravováno,
c) osvědčení o původu zboží, je-li ho třeba podle zvláštních předpisů k dovozu nebo vývozu zboží a k vyměření smluvního cla,
d) osvědčení veterinární, fytokaranténní a jiná obdobná osvědčení, je-li takové osvědčení třeba k dovozu, vývozu nebo průvozu zboží,
e) doklad o ceně zboží.
§ 58
(1) Celnice může přijmout ústní návrh na celní řízení při dovozu, vývozu nebo průvozu neobchodního zboží.
(2) Celnice může rovněž přijmout ústní návrh na celní řízení při dovozu, vývozu nebo průvozu obchodního zboží v případech, kdy to povaha věci dovoluje.
§ 59
(1) Celní řízení mimo celní prostor se provádí, je-li to odůvodněno hospodárností, zejména usnadní-li se tím doprava zboží nebo je-li to jinak naléhavé a neruší-li se tím pravidelná činnost celnic.
(2) Požádá-li účastník celního řízení o provedení celního řízení mimo celní prostor, oznámí celnici přibližné množství zboží a jeho druh podle pojmenování obvyklého v obchodě a navrhne dobu, kdy má být celní řízení provedeno, jakož i dodatečné změny v těchto údajích.
(3) Celnice provede celní řízení mimo celní prostor za předpokladu, že v době navržené účastníkem celního řízení budou potřebné doklady, zboží a případně dopravní prostředek, v němž se zboží dopravuje, připraveny tak, aby bylo možno celní řízení bezodkladně zahájit a bez průtahů ukončit.
§ 60
(1) Celnice rozhodne, zda a za jakých podmínek propustí zboží do vázaného oběhu, jak má být zajištěna jeho totožnost, zda a v jaké výši a jakým způsobem má být složena celní jistota.
(2) Neobchodní zboží, nacházející se ve vázaném oběhu, nesmí být zcizováno bez souhlasu celnice.
(3) Při propuštění zboží do vázaného oběhu stanoví celnice lhůtu k opětovnému předložení celnici nebo ke zpětnému vývozu nebo dovozu.
(4) Totožnost zboží se zajišťuje podle povahy zboží propuštěného do vázaného oběhu buď otiskem úředního razítka, pečetí, přesným popisem, vyobrazením, odebráním vzorku, sepsáním továrních značek a výrobních čísel nebo jiným vhodným způsobem.
§ 61
Do záznamního oběhu v tuzemsku lze propustit zejména:
a) zboží na nejistý prodej a na ukázku,
b) zboží k pokusům, k napodobení nebo k vyzkoušení,
c) zboží k výkonu povolání,
ch) obchodní vzorky,
d) zboží k osobnímu užívání cestujících a členů posádek dopravních prostředků,
e) literární, vědecká a umělecká díla k užití a na ukázku,
f) zboží pro výstavní akce,
g) zboží k soutěžím a závodům,
h) zboží k opravě,
i) dopravní prostředky a kontejnery,
j) dobytek na pastvu nebo k vykonávání polních a jiných prací v pohraničním styku,
k) zboží na sklad,
l) vratné obaly,
m) zboží k přepracování nebo k úpravě,
n) zboží k dočasnému užívání.
§ 62
(1) Za zboží k osobnímu užívání cestujících a členů posádek dopravních prostředků se považuje například oděv, prádlo, obuv, obvyklé osobní šperky, hodinky, a to i z drahých kovů, kufry, aktovky, filmové a fotografické přístroje, lovecké zbraně, cestovní radiopřijímače a televizory, magnetofony, dětské kočárky, vozíky pro nemocné, skládací a jiné sportovní čluny, jiná sportovní výstroj, s výjimkou motorových vozidel.
(2) Pokud zboží uvedené v odstavci 1 odpovídá osobním poměrům cestujícího nebo člena posádky dopravního prostředku, délce a účelu cesty, celnice propustí toto zboží do záznamního oběhu bez celní jistoty nejdéle na dobu jednoho roku.
§ 63
(1) Cizozemské dopravní prostředky a kontejnery, které jsou vlastnictvím cizozemských dopravních provozovatelů dopravy a vstupují do tuzemska, se propouštějí do záznamního oběhu na dobu nezbytnou.
(2) Motorová vozidla silniční dopravy určená k dopravě osob a zboží, účelová motorová vozidla nebo kombinovaná, jakož i vozidla silniční dopravy, která nejsou motorovými vozidly a kterých se používá k dopravě osob a zboží, jedoucí po vlastní ose, se propouštějí do záznamního oběhu na dobu jednoho roku.
(3) Celnice může lhůtu stanovenou v odstavci 2 prodloužit v případech, kdy záznamní oběh motorového vozidla silniční dopravy je nutný z důvodů prodloužení pobytu cizího státního příslušníka na území Československé socialistické republiky a československých státních příslušníků v cizině. Celnice tuto lhůtu může rovněž prodloužit v případech, kdy to vyžadují hospodářské a jiné zájmy československých socialistických organizací.
§ 64
(1) Přepravní pomůcky a náhradní součástky, které tvoří výstroj dopravních prostředků, se propouštějí do záznamního oběhu s podmínkou, že jich nebude použito k jinému účelu.
(2) Náhradní součástky, jež cizozemská dopravní organizace zasílá k opravě svých dopravních prostředků a kontejnerů zdržujících se dočasně v tuzemsku, se propouštějí do záznamního oběhu v tuzemsku s podmínkou, že jich nebude použito k jinému účelu.
§ 65
Speciální příslušenství dopravních prostředků a kontejnerů, s nimi dopravované, se propouští do záznamního oběhu jako dopravní prostředky a kontejnery.
§ 66
Přepracováním nebo úpravou se mění druh nebo povaha zboží. U zboží určeného k přepracování nebo k úpravě se může upustit od zajištění totožnosti a zpětný vývoz přepracovaného nebo upraveného zboží může být kontrolován podle klíče stanoveného výrobou na zkoušku nebo podle posudku znalců.
§ 67
Záznamní oběh v cizině
(1) Celní kontrola nad zbožím v záznamním oběhu v cizině se provádí pomocí dokladů.
(2) K celnímu řízení, v němž se rozhoduje o propuštění zboží ze záznamního oběhu v cizině do volného oběhu v cizině nepožaduje celnice předložení zboží.
(3) Jinak platí o záznamním oběhu v cizině přiměřeně ustanovení o záznamním oběhu v tuzemsku.
§ 68
Poukazování zboží
(1) Poukázané zboží se zajišťuje zpravidla celní závěrou, pokud povaha zboží nebo způsob dopravy přiložení celní závěry nevylučují. Přiložená celní závěra se může odstranit z poukázaného zboží jen se souhlasem celnice.
(2) Celní závěra může být buď kusová nebo prostorová; kusová celní závěra se přikládá na zboží nebo obal, prostorová celní závěra na zařízení uzavírající prostor dopravního prostředku. Prostory dopravních prostředků se zajišťují závěsnou závěrou. Obaly, v nichž se nachází zboží, se mohou zajistit pečetí nebo celními známkami.
(3) Přiložení celních závěr na dopravní prostředky, kontejnery a na obaly nebo zboží se vyznačí v celních a jiných dokladech.
(4) V železniční dopravě může být upuštěno od přiložení celní prostorové závěry, je-li prostor dostatečně zajištěn železniční závěrou.
(5) Nelze-li celní závěru bezpečně přiložit, musí být poukázané zboží v průvodních listinách náležitě popsáno.
§ 69
Překládání a přebalování poukázaného zboží
(1) Zboží, zajištěné prostorovou celní závěrou, může být překládáno na jiný dopravní prostředek jen za celního dohledu.
(2) Zboží, zajištěné kusovou celní závěrou, pečetí nebo celními známkami, může být překládáno na jiný dopravní prostředek bez celního dohledu.
(3) Dopravní organizace může, je-li to za dopravy z mimořádných důvodů třeba, přebalit některé poukázané nákladové kusy. Přebalení poznamená v přepravní listině.
§ 70
Výstup zboží do ciziny
(1) Pohraniční celnice, u níž má vystoupit do ciziny zboží propuštěné k vývozu jinou celnicí, zjistí celní prohlídkou, zda zboží odpovídá průvodním a jiným dokladům a zda přiložené prostorové nebo kusové celní závěry jsou neporušeny.
(2) Vnitřní celní prohlídka se provede tehdy, jsou-li celní závěry porušeny, nebo je-li důvodné podezření, že obsah zásilky byl změněn, nebo že bylo se zbožím nakládáno nedovoleným způsobem.
(3) Neshledá-li při celní prohlídce závady, potvrdí pohraniční celnice v přiložených dokladech výstup zboží do ciziny.
(4) Pošta nepředkládá pohraniční celnici poštovní zásilky propuštěné k vývozu vnitrozemskou celnicí; výstup těchto zásilek do ciziny potvrzuje v příslušných dokladech pošta.
§ 71
Pátrání po poukázaném zboží
(1) Zjistí-li poukazovací celnice, že poukázané zboží nebylo přijímací celnici předloženo vůbec, nebo že bylo předloženo jen zčásti, zašle pátrací dopis tomu, kdo byl povinen zboží předložit přijímací celnici k celnímu řízení.
(2) Ten, kdo měl předložit poukázané zboží přijímací celnici k provedení celního řízení, je povinen sdělit poukazovací celnici důvody, pro které nemohl tak učinit.
(3) Dopravní organizace, která měla poukázané zboží předložit přijímací celnici, je povinna opatřit pro poukazovací celnici příslušné doklady a je-li toho třeba, též vzorky zboží.
(4) Bylo-li zboží podle výsledku pátrání předloženo jiné celnici nebo zničeno nebo spotřebováno nebo uvedeno svévolně do volného oběhu v tuzemsku, učiní poukazovací celnice příslušná opatření.
§ 72
(1) Zboží dovezené z ciziny a zboží propuštěné celnicí k vývozu může být uskladněno v provozním skladu dopravní organizace nebo pošty, popřípadě v místnostech a prostorách, jež dopravní organizace nebo pošta určí v dohodě s celnicí k uskladňování zboží podléhajícího celní kontrole.
(2) Provozní sklady musí být zařízeny tak, aby se daly bezpečně uzavřít. Uzavírá je dopravní organizace a pošta; celnice může přikládat spoluzávěru.
(3) Ukládá-li se do provozního skladu dopravní organizace zboží, jež má být podrobeno celnímu řízení, zjistí celnice počet nákladových kusů a jejich značky, čísla a druh obalu a hrubou váhu.
(4) Účastník celního řízení, dopravní organizace a pošta jsou oprávněny s vědomím celnice se zbožím v provozním skladu účelně nakládat, například zboží prohlížet, přebalovat, nově označovat, dělit, čistit, doplňovat, dolévat, denaturovat a brát z něho vzorky. Při provádění těchto úkonů je nutno dbát celních předpisů.
(5) Nemá-li celnice dostatek prostorů pro zboží uskladňované z vlastního podnětu, umožní jí dopravní organizace a pošta uskladňovat zboží ve svém provozním skladu.
§ 73
Podmínky stanovené pro uskladňování zboží v provozních skladech platí přiměřeně i pro uskladňování zboží v celních skladech, jakož i ve skladech celnic.
§ 74
Sazebník skladného
(1) Za uskladnění zboží ve skladech celnic se platí skladné ve výši 1 % tuzemské maloobchodní ceny uskladněného zboží za první započatý měsíc, nejméně však 10,- Kčs a nejvýše 1000,- Kčs.
(2) Uskladňují-li se ve skladech celnic listiny, doklady, dokumentace a jiné písemnosti, platí se skladné za první započatý měsíc ve výši 10,- Kčs za každou skladovou položku.
(3) Za uskladnění zboží ve skladech celnic na dobu delší než jeden měsíc se platí dvojnásobek skladného uvedeného v odstavci 1 a 2.
(4) Úhrnná částka skladného se zaokrouhluje na celé koruny, a to při haléřové částce do 50 haléřů včetně směrem dolů a při haléřové částce nad 50 haléřů směrem nahoru.
§ 75
Přepravní styk
Účastník celního řízení je povinen předložit k nahlédnutí jak výstupní, tak i vstupní pohraniční celnici doklad, z něhož je patrno, že jde o tuzemské zboží, které se dopravuje přes území jiného státu.
HLAVA 6
§ 76
(1) Celnice prodávají zboží, u něhož bylo podle § 110 celního zákona č. 44/1974 Sb. (dále jen „celní zákon“) vysloveno propadnutí zboží, které bylo zabráno a kterého se účastník celního řízení vzdal ve prospěch státu, socialistickým organizacím, které jsou oprávněny s ním obchodovat.
(2) Celnice bezplatně odevzdají:
a) zboží, které by mohlo mít povahu kulturní památky, zboží muzejní a galerijní hodnoty, organizaci určené příslušným útvarem krajského národního výboru;
b) zpracované a nezpracované drahé kovy, drahokamy, perly, skvosty a neplatné mince, jakož i hodinky z drahých kovů Státní zkušebně pro drahé kovy;
c) léčiva, léčebné a ortopedické pomůcky příslušné zdravotnické organizaci; s jedy a jedovatými látkami se naloží podle pokynu okresního hygienika;
(3) Celnice prodají:
a) brokovnice a vzduchovky podniku státního obchodu se zbraněmi a střelivem;
b) sbírky poštovních známek a cenin Poštovní filatelistické službě;
(4) Zboží, které se nepodařilo prodat podle odstavce 1 a 3 a které může být v osobním vlastnictví občanů, mohou celnice prodat občanům za cenu uvedenou v § 77. Z nákupu takového zboží jsou vyloučeni všichni pracovníci celní správy a ostatní osoby, které spolupracovaly při zabezpečování nebo prodeji zboží, jakož i osoby, které se zúčastnily řízení, při kterém byl vysloven výrok, na jehož podkladě se prodej provádí, dále i osoby, které byly přizvány k některým úkolům (např. znalci, zapisovatelé). Tento zákaz se vztahuje i na členy rodiny těchto osob a na osoby s nimi žijící ve společné domácnosti.
(5) S věcmi a jinými hodnotami podle předpisů o devizovém hospodářství, které byly získány celním přestupkem4) (§ 115 odst. 1 celního zákona) se naloží podle odstavce 2 písmeno b) s výjimkou valut a deviz, které se předají Státní bance československé.
§ 77
Ocenění zboží
(1) Při oceňování nového zboží je cenou maloobchodní cena uvedená v ceníku maloobchodních cen.
(2) U zboží, které není uvedeno v ceníku, ale na něž byla stanovena maloobchodní cena, vychází se z této ceny, a nelze-li ji takto určit, ze stanovené ceny zboží srovnatelného.
(3) U zboží opotřebeného se odečte přiměřené procento za opotřebení, zpravidla podle posudku znalce.
HLAVA 7
§ 78
Zlato pro průmyslové účely
Zlatem pro průmyslové účely se rozumí zlato, které se dováží, vyváží nebo prováží výhradně jako obchodní zboží pro průmyslové přepracování, úpravu nebo zpracování.
§ 79
Rozhodování o nomenklaturním sazebním a tárovém zařazení zboží
(1) Návrh na rozhodnutí o nomenklaturním, sazebním a tárovém zařazení zboží se podává písemně; k němu se připojují potřebné vzorky, nebo není-li to vzhledem k povaze zboží možné, vyobrazení a technický popis zboží.
(2) Každý návrh se může týkat jen jednoho druhu zboží. V návrhu je třeba uvést všechny údaje, jež mohou mít vliv na sazební zařazení zboží nebo na výši táry, zejména údaje o složení, způsobu výroby, způsobu a účelu upotřebení a o původu zboží.
(3) Vyžádá-li si federální ministerstvo zahraničního obchodu k správnému posouzení věci znalecký posudek, hradí náklady za vyhotovení znaleckého posudku navrhovatel.
§ 80
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1975.