Vyměřování cla z obchodního zboží a neobchodního zboží
(1) Z obchodního zboží pocházejícího ze států, s nimiž bylo sjednáno smluvní clo nebo ze států, s nimiž má Československá socialistická republika sjednánu doložku nejvyšších výhod, se vyměří clo podle smluvních celních sazeb.
(2) Za obchodní zboží pocházející z určitého státu se považují jeho přírodní suroviny, přírodní plodiny a výrobky zemědělské a průmyslové. Bylo-li však toto zboží dále podstatně zpracováno nebo upraveno v jiném státě, považuje se za zboží pocházející z tohoto jiného státu.
(3) Obchodní zboží tuzemského původu vracející se z ciziny, u něhož nebylo upuštěno od vybrání cla, se propouští za použití smluvních sazeb.
(1) Navrhne-li účastník celního řízení, aby clo z obchodního zboží bylo vyměřeno podle smluvní sazby, je povinen uvést a prokázat zemi původu. K průkazu postačí například doklady doprovázející zásilku, faktury a korespondence. Nepovažuje-li celnice takový průkaz za dostatečný, je účastník celního řízení povinen prokázat správnost údajů osvědčením o původu zboží, které vydal příslušný cizozemský orgán.
(2) Nemůže-li účastník celního řízení podat průkaz ihned, vyměří celnice clo z obchodního zboží podle všeobecné celní sazby a stanoví přiměřenou lhůtu k předložení dokladů. Budou-li doklady ve stanovené lhůtě předloženy, celnice rozdíl cla vrátí.
(1) Obchodní zboží se zařadí podle celního sazebníku a vysvětlivek k celnímu sazebníku. Není-li obchodní zboží jmenováno v celním sazebníku a neobsahuje-li celní sazebník a vysvětlivky k celnímu sazebníku směrnice pro jeho zařazení, zařadí se jako obchodní zboží, jemuž se nejvíce podobá povahou, způsobem výroby a účelem, k němuž má být použito.
(2) Na návrh účastníků celního řízení se zvlášť zařazuje příslušenství obchodního zboží, které patří do různých sazebních čísel celního sazebníku.
(1) Vyměřuje-li se clo z obchodního zboží podle ceny, je základem skutečná cena obchodního zboží. Skutečná cena obchodního zboží je cena, za niž bylo obchodní zboží v zemi obchodní za normálních obchodních okolností koupeno nebo prodáno.
(2) Součástí skutečné ceny obchodního zboží při dovozu jsou přímé obchodní náklady vzniklé v zahraničí, spojené s dopravou na státní hranice Československé socialistické republiky. Za přímé obchodní náklady se považuje dopravné, skladné, pojistné, provize, věcné náklady při montáži v zahraničí včetně cestovních a místních výloh, náklady za přejímku a kontrolu, náklady na legalizaci faktur, konzulární poplatky, úroky z devizových úvěrů, manka zboží v rámci norem, podíly na ceně zboží z výrobních licencí, objevů a vynálezů, ochranných známek a průmyslových vzorů.
(3) Součástí skutečné ceny obchodního zboží nejsou vnitřní daně, postihující toto zboží v zemi obchodní, od nichž bylo dovážené obchodní zboží osvobozeno, nebo jež byly nebo budou vývozci vráceny. Cena obalu není součástí skutečné ceny obchodního zboží, pokud se obal propouští odděleně od obchodního zboží a je-li účtován zvlášť.
(4) Vyměřuje-li se clo z neobchodního zboží podle ceny, je základem tuzemská maloobchodní cena stejného nebo podobného zboží.
(1) Vyměřuje-li se clo sazbou stanovenou podle váhy, bere se za základ váha hrubá, čistá nebo vlastní.
(2) Hrubá váha je váha zboží s obalem nutným pro jeho dopravu (dopravní obaly) a všemi ostatními obaly (vnitřní obaly).
(3) Čistá váha je vlastní váha zboží s vnitřním obalem.
(4) Vlastní váha je váha zboží bez jakéhokoliv obalu.
(1) Clo ze zboží téhož sazebního čísla se nevyměří, nečiní-li více než 5 Kčs. Úhrnná částka cla se zaokrouhluje na celé koruny, a to při haléřové částce do 50 haléřů včetně směrem dolů a při haléřové částce nad 50 haléřů směrem nahoru. Od vyměření cla se upouští, nečiní-li jeho úhrnná částka více než deset Kčs u všech druhů zboží zařazených do různých sazebních čísel.
(2) Nedoplatek na cle se nevyměří, nečiní-li více než 10 Kčs.