JÍZDA VOZIDLY

(1) Na silnici se jezdí vpravo, a pokud tomu nebrání zvláštní okolnosti, při pravém okraji vozovky.

(2) Na krajnici smí řidič motorového vozidla vjet jen při zastavení a stání a jestliže je to nutné při objíždění a vyhýbání; přitom je povinen dbát zvýšené opatrnosti.

(3) Na silnici s vozovkou o třech jízdních pruzích vyznačených na vozovce podélnými čarami přerušovanými se jezdí v pravém jízdním pruhu; střední jízdní pruh slouží k předjíždění v obou směrech, popřípadě k objíždění. To platí obdobně vždy, je-li na vozovce vyznačen podélnými čarami přerušovanými lichý počet jízdních pruhů.

(4) Mimo obec se na silnici s vozovkou o dvou nebo více jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy jezdí v pravém jízdním pruhu. V ostatních jízdních pruzích smí řidič jet, jestliže je to nutné k objíždění nebo k předjíždění. Při odbočování vlevo je řidič povinen užít levého jízdního pruhu.

(5) V obci smí řidič motorového vozidla na silnici s vozovkou o dvou nebo více jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy užívat k jízdě kteréhokoliv jízdního pruhu. Pak se nepovažuje za předjíždění, jedou-li vozidla v jednom z jízdních pruhů rychleji než vozidla v jiném jízdním pruhu.

(6) Je-li mimo obec na silnici s vozovkou o dvou nebo více jízdních pruzích v jednom směru jízdy taková hustota provozu, že se vytvoří souvislé proudy vozidel, v nichž řidič motorového vozidla může jet jen takovou rychlostí, která závisí na rychlosti vozidel jedoucích před ním, mohou řidiči jet souběžně, aniž by se považovalo za předjíždění, jedou-li vozidla v jednom z jízdních pruhů rychleji než vozidla v jiném jízdním pruhu (dále jen „souběžná jízda“). Totéž platí i v obci, kde jízdní pruhy na vozovce vyznačeny nejsou.

(7) Na silnici s vozovkou o třech nebo více jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy smí řidič nákladního automobilu o celkové hmotnosti vyšší než 3500 kg, řidič jízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje 7 m a řidič zvláštního motorového vozidla užít k jízdě výhradně dvou jízdních pruhů nejbližších k pravému okraji vozovky.

(8) Přejíždět z jednoho jízdního pruhu do druhého smí řidič jen tehdy, neohrozí-li řidiče vozidel jedoucích v jízdním pruhu, do kterého přejíždí; přitom je povinen vždy dát znamení o změně směru jízdy. Tam, kde se dva jízdní pruhy sbíhají v jeden, aniž by bylo jasné, který z nich je průběžný, nesmí řidič jedoucí v levém jízdním pruhu ohrozit řidiče jedoucího v pravém jízdním pruhu. Průběžným jízdním pruhem se rozumí ten, ve kterém řidič pokračuje v jízdě, aniž by měnil její směr.

(9) Nejsou-li jízdní pruhy na vozovce vyznačeny, rozumí se pro účely ustanovení odstavců 6 a 8 jízdním pruhem část vozovky dovolující jízdu vozidel o třech a více kolech v jízdním proudu za sebou.

(10) Je-li provoz ve vyznačeném jízdním pruhu řízen světelnými signály střídavě pro jeden i druhý směr jízdy, řídí se řidič světelnými signály uvedenými v ustanovení § 39 odst. 5. Řidič nesmí přejíždět do jízdního pruhu, do kterého byl pro něho světelným signálem vjezd zakázán.

(1) Podél nástupního nebo ochranného ostrůvku je řidič povinen jet vpravo; vlevo smí jet jen tehdy, brání-li jízdě vpravo překážka nebo jestliže je to bezpečnější s ohledem na rozměry vozidla anebo nákladu. Při jízdě podél nástupního nebo ochranného ostrůvku je řidič povinen dbát zvýšené opatrnosti.

(2) Na tramvajový pás smí řidič motorového nebo nemotorového vozidla vjet v podélném směru jen tehdy, vyžadují-li to zvláštní okolnosti zejména při objíždění, předjíždění, odbočování nebo vjíždění na silnici; zvýšený tramvajový pás smí přejíždět jen v příčném směru, a to na místě k tomu přizpůsobeném. Přitom nesmí tramvaj ohrozit ani omezit v jízdě.

(3) Za vozidlem veřejného prostředku hromadné přepravy osob, které zastavilo v obci v zastávce bez nástupního ostrůvku nebo bez nástupiště na zvýšeném tramvajovém pásu, je řidič jiného vozidla povinen zastavit vozidlo; jsou-li v zastávce vozidla dvě, je povinen zastavit za druhým vozidlem. V jízdě smí řidič pokračovat teprve tehdy, neohrozí-li již cestující, kteří nastupují nebo vystupují. To neplatí, zastavuje-li autobus, popřípadě trolejbus u okraje vozovky.

(4) Je-li jízdní pruh vyhrazen pro autobusy nebo trolejbusy městské hromadné přepravy osob tak, že je na vozovce vyznačen dopravní značkou č. V 14 s nápisem „BUS“ a řidiči ostatních vozidel jsou na to předem upozorněni dopravní značkou č. D 32a, platí pro řidiče ostatních vozidel přiměřeně ustanovení odstavce 2 o vjíždění na tramvajový pás i ustanovení § 15 odst. 4 a 5.

(5) Zařazují-li se řidiči autobusu nebo trolejbusu, pro které je jízdní pruh vyhrazen podle odstavce 4, opět do proudu ostatních vozidel, jsou řidiči těchto vozidel povinni jim to umožnit, a to snížením rychlosti jízdy, popřípadě i zastavením vozidla; přitom je řidič autobusu nebo trolejbusu povinen dbát zvýšené opatrnosti, dát vždy znamení o změně směru jízdy a nesmí ohrozit řidiče ostatních vozidel. Je-li vyhrazený jízdní pruh vybaven zvláštními světelnými signály, zejména je-li vyznačen na tramvajovém pásu, řídí se řidič autobusu nebo trolejbusu těmito signály.

(6) Kde tramvaj jede po zvýšeném tramvajovém pásu nebo kde tramvaj, autobus nebo trolejbus městské hromadné přepravy osob jedou po vyznačeném jízdním pruhu vyhrazeném pro autobusy nebo trolejbusy městské hromadné přepravy osob, nejde o předjíždění, jedou-li řidiči ostatních vozidel rychleji nebo pomaleji.

(1) Předjíždí se vlevo. Vpravo se předjíždí jen vozidlo, které mění směr jízdy vlevo, není-li již pochybnosti o dalším směru jeho jízdy. Tramvaj se předjíždí vždy vpravo.

(2) Řidič nesmí předjíždět:

(3) Řidič, který při předjíždění vybočuje ze směru své jízdy, je povinen dát znamení o změně směru jízdy a nesmí přitom ohrozit řidiče jedoucí za ním.

(4) Řidič, který při předjíždění vybočil ze směru své jízdy, je povinen se zařadit co nejdříve před vozidlo nebo vozidla, která předjel; přitom je povinen dát znamení o změně směru jízdy a nesmí ohrozit ani omezit řidiče vozidla nebo vozidel, které předjel.

(5) Řidič předjížděného vozidla nesmí zvyšovat rychlost jízdy ani jinak bránit předjíždění.

(1) Rychlost jízdy je řidič povinen přizpůsobit zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla a nákladu, povětrnostním podmínkám a jiným okolnostem, které může předvídat; smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled. Přitom smí jet řidič

(2) Řidič motorového vozidla, které má na zádi povinně vyznačenu nejvyšší povolenou rychlost, nesmí tuto rychlost překročit. Jde-li o jízdní soupravu, nesmí řidič překročit nejvyšší povolenou rychlost žádného z vozidel soupravy.

(3) V obci v době od 5 do 23 hodin smí jet řidič motorového vozidla rychlostí nejvýše 60 km za hodinu, pokud dopravní značkou č. B 20a není povolena vyšší. Je-li v obci dopravní značkou č. B 20a stanovena rychlost jízdy nižší než 60 km za hodinu, nesmí řidič motorového vozidla tuto rychlost překročit ani v době od 23 do 5 hodin.

(4) Nejvyšší rychlosti stanovené v odstavci 1 se nevztahují na řidiče vozidel ozbrojených sil, ozbrojených sborů a na řidiče zkušebních vozidel výzkumně vývojových pracovišť, pokud jsou tato vozidla opatřena zvláštní poznávací značkou.

(1) Řidič je povinen zachovávat takovou vzdálenost od vozidla jedoucího před ním, aby mohl včas snížit rychlost jízdy, popřípadě zastavit vozidlo, jestliže sníží řidič jedoucí před ním náhle rychlost jízdy nebo vozidlo náhle zastaví.

(2) Řidič motorového vozidla o celkové hmotnosti vyšší než 3500 kg, jízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje 7 m a zvláštního motorového vozidla je povinen mimo obec zachovávat za vozidlem jedoucím vpředu takovou vzdálenost, aby se předjíždějící vozidla mohla před něho bezpečně zařadit. To neplatí na silnici s vozovkou o dvou nebo více jízdních pruzích v jednom směru jízdy vyznačených na vozovce. Povinnost zachovávat stanovenou vzdálenost za vozidlem jedoucím vpředu nemá řidič uvedených vozidel ani tehdy, když sám předjíždí nebo se k předjíždění připravuje, ani při souběžné jízdě.

(3) Řidič, který nehodlá nebo nemůže předjet tramvaj, je povinen jet za tramvají v takové vzdálenosti, aby umožnil bezpečné předjetí řidičům ostatních vozidel.

(1) Před odbočováním na křižovatce nebo na polní nebo lesní cestu anebo na místa ležící mimo silnici (pozemek, garáž, parkoviště, čerpací stanice, tovární, nádražní a letištní prostory, obratiště tramvají apod.) je řidič povinen dát znamení o změně směru jízdy. Při odbočování nesmí řidič ohrozit řidiče jedoucí za ním; zvýšené opatrnosti je povinen dbát zejména před odbočováním na polní nebo lesní cestu anebo místa ležící mimo silnici.

(2) Vyžadují-li to okolnosti (při přepravě dlouhého nákladu apod.), je řidič povinen zajistit bezpečné odbočení pomocí způsobilé a náležitě poučené osoby.

(3) Před odbočováním vpravo je řidič povinen zajet co nejblíže k pravému okraji vozovky; musí-li přitom s ohledem na rozměry vozidla nebo nákladu vybočit ze směru své jízdy vlevo, dává vždy jen znamení o změně směru jízdy vpravo. Před odbočováním vlevo je povinen zajet co nejdále vlevo v části vozovky určené pro jeho směr jízdy s ohledem na rozměry vozidla nebo nákladu a šířku vozovky. Odbočují-li řidiči protijedoucích vozidel vlevo, míjejí se vlevo.

(4) Řidič odbočující vlevo je povinen dát přednost v jízdě protijedoucím motorovým i nemotorovým vozidlům a tramvajím jedoucím v obou směrech.

(5) Tramvaj, která při odbočování vpravo křižuje směr jízdy vozidla jedoucího po její pravé straně a dává znamení o změně směru jízdy, má přednost v jízdě.

(1) Řidič přijíždějící na křižovatku po silnici označené jako vedlejší je povinen dát přednost v jízdě vozidlům přijíždějícím po silnici označené jako hlavní.

(2) Nevyplývá-li přednost v jízdě z ustanovení odstavce 1, je řidič povinen dát přednost v jízdě vozidlům přijíždějícím zprava.

(3) Řidič nesmí vjet do křižovatky, nedovoluje-li mu situace pokračovat za křižovatkou v jízdě, takže by byl nucen zastavit vozidlo v křižovatce.

(4) Na příkaz dopravní značky „Stůj, dej přednost v jízdě!“ (č. C 2) je řidič povinen zastavit vozidlo na takovém místě, odkud má do křižovatky náležitý rozhled.

(1) Při vjíždění na silnici z polní nebo lesní cesty anebo z míst ležících mimo silnici je řidič povinen dát přednost v jízdě vozidlům jedoucím po silnici.

(2) Vyžadují-li to okolnosti, zejména nedostatečný rozhled, je řidič povinen zajistit bezpečné vjetí na silnici pomocí způsobilé a náležitě poučené osoby.

(3) Vozidla vjíždějící na silnici musí být předem očištěna, aby neznečišťovala silnici. Dojde-li přesto k jejímu znečištění, je povinen silnici neprodleně očistit řidič vozidla nebo organizace, která znečištění zavinila.

(1) Řidič nesmí ohrozit chodce:

(2) Řidič nesmí vjet na vyznačený přechod pro chodce, nedovoluje-li mu situace pokračovat za přechodem v jízdě, takže by byl nucen na přechodu zastavit vozidlo.

(1) Řidič nesmí otáčet a couvat:

(2) Vyžadují-li to okolnosti, zejména nedostatečný rozhled, je řidič povinen zajistit bezpečné otáčení nebo couvání pomocí způsobilé a náležitě poučené osoby.

(1) Řidič nesmí zastavit a stát:

(2) Zastavit a stát smí řidič jen:

(3) Při zastavení a stání je řidič povinen co nejlépe využít místa a vždy dbát, aby neznemožnil ostatním řidičům vyjetí z řady stojících vozidel. Motocykly bez postranního vozíku mají v obci zastavit a stát pokud možno kolmo nebo šikmo k okraji silnice; není-li to možné nebo vhodné, smějí zastavit a stát po dvou vedle sebe rovnoběžně s okrajem silnice.

(4) Zajíždí-li řidič při zastavení nebo stání k okraji silnice nebo k chodníku, je povinen vždy dát znamení o změně směru jízdy.

(5) Řidič motorového vozidla, které je povinně vybaveno výstražným trojúhelníkem nebo jiným rovnocenným zařízením, je povinen tohoto trojúhelníku nebo zařízení užít při nouzovém stání (závada na vozidle nebo nákladu, dopravní nehoda, náhlá nevolnost apod.). Trojúhelník nebo zařízení je řidič povinen umístit na okraji vozovky, kolmo k její ose a tak, aby bylo pro přijíždějící řidiče včas a zřetelně viditelné, a to ve vzdálenosti nejméně 50 m za vozidlem. V obci může být tato vzdálenost, vyžadují-li to okolnosti, kratší. Je-li motorové vozidlo vybaveno zvláštním zařízením umožňujícím výstražnou funkci směrových světel, je řidič povinen ho užít po dobu, než trojúhelník nebo zařízení umístí na vozovce.

(6) Na silnicích označených jako silnice I. třídy (č. D 40a a č. D 40b) a za snížené viditelnosti i na ostatních silnicích s výjimkou polních a lesních cest je mimo obec zakázáno zastavení a stání jinde než na místech označených jako parkoviště. Na vyznačeném okruhu (č. D 2) je zakázáno stání. Tyto zákazy neplatí, jde-li o nouzové stání.

(7) Vyžadují-li to místní podmínky, může být v obcích nebo v jejich částech zakázáno stání vozidlům určitého druhu na stanovenou dobu dopravní značkou č. F 5a.

(8) Řidič, který zastavil nebo stál a opět vyjíždí od okraje silnice nebo od chodníku, nesmí ohrozit ostatní účastníky silničního provozu, zejména řidiče jedoucích vozidel. Přitom je povinen vždy dát znamení o změně směru jízdy. Řidičům autobusů nebo trolejbusů veřejné hromadné přepravy osob jsou v obci řidiči ostatních vozidel povinni umožnit vyjetí ze zastávky nebo ze zastávkového pruhu, a to snížením rychlosti jízdy, popřípadě i zastavením vozidla. Řidiči autobusů nebo trolejbusů nesmějí v těchto případech ohrozit zejména řidiče jedoucí stejným směrem.

(9) Otvírat dveře nebo boční stěny vozidla, jakož i nastupovat do vozidla nebo vystupovat z něho se smí jen tehdy, není-li tím ohrožena bezpečnost silničního provozu ani bezpečnost nastupujících nebo vystupujících osob.

(10) Řidič, který se hodlá vzdálit od vozidla tak, že nemůže v případě potřeby okamžitě zasáhnout, je povinen učinit taková opatření, aby vozidlo nemohlo ohrozit bezpečnost a plynulost silničního provozu a nemohla ho neoprávněně užít jiná osoba. Je-li vozidlo povinně vybaveno zařízením proti neoprávněnému použití, je řidič povinen ho užít. Řidič motorového vozidla nebo jízdní soupravy povinně vybavených zakládacími klíny je povinen jich užít, je-li třeba zajistit vozidlo nebo soupravu proti pohybu.

(1) Před označeným železničním přejezdem je řidič povinen počínat si zvlášť opatrně. Zejména je povinen se přesvědčit, zda může vjet na železniční přejezd. To neplatí, uvědomuje-li ho pomalu kmitající bílé světlo,⁵) že se k železničnímu přejezdu neblíží vlak nebo železniční vozidlo.

(2) Vjíždět na železniční přejezd je zakázáno:

(3) Řidiči se před železničním přejezdem řadí za sebou v pořadí, ve kterém přijeli. Nejde-li o souběžnou jízdu, smějí řidiči přejíždět přes železniční přejezd jen v jednom jízdním proudu.

(4) Řidič je povinen 30 m před železničním přejezdem a při jeho přejíždění jet rychlostí nejvýše 30 km za hodinu. Svítí-li pomalu kmitající bílé světlo, je povinen 50 m před železničním přejezdem a při jeho přejíždění jet rychlostí nejvýše 50 km za hodinu.

(5) Před železničními přejezdy, u kterých je umístěna dopravní značka „Stůj, dej přednost v jízdě!“ (č. C 2), je řidič povinen zastavit vozidlo na takovém místě, odkud má náležitý rozhled.

(6) Ustanovení této vyhlášky platná pro železniční přejezdy se vztahují též na přejezdy označené jako vlečkový přejezd (č. A 27) s výjimkou nejvyšší povolené rychlosti podle ustanovení odstavce 4 a zákazu předjíždění podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. d).

a) nemá-li jistotu, že se bude moci bezpečně zařadit před vozidlo nebo vozidla, která hodlá předjet;

b) dává-li vpředu jedoucí řidič znamení o změně směru jízdy vlevo a není-li možné předjetí vpravo podle odstavce 1, popřípadě nelze-li předjet v dalším volném jízdním pruhu v témže směru jízdy vyznačeném na vozovce;

c) na křižovatce a v těsné blízkosti před ní; tento zákaz neplatí, přijíždí-li řidič ke křižovatce po hlavní silnici nebo jde-li o předjíždění vpravo podle ustanovení odstavce 1; na křižovatce s řízeným provozem smí řidič předjíždět jen při světelném signálu, popřípadě pokynu příslušníka „Volno“;

d) na železničním přejezdu a v těsné blízkosti před ním;

e) nemá-li před sebe rozhled na takovou vzdálenost, aby s ohledem na rozdíl rychlosti svého vozidla a vozidla předjížděného neohrozil ani neomezil protijedoucí řidiče a neohrozil jiné účastníky silničního provozu.

a) motocyklu rychlostí nejvýše 80 km za hodinu,

b) osobního a osobního dodávkového automobilu rychlostí nejvýše
- na ostatních silnicích 90 km za hodinu,
- na dálnici 110 km za hodinu,

c) nákladního nebo speciálního automobilu o celkové hmotnosti
- nad 6000 kg nejvýše rychlostí 70 km za hodinu,
- do 6000 kg nejvýše rychlostí 80 km za hodinu,

- veřejné a závodové přepravy osob nejvýše rychlostí 70 km za hodinu.
d) autobusu
Ustanovení předchozí věty se vztahuje i na jízdu v obci v době od 23 do 5 hodin.
- dálkové pravidelné veřejné dopravy osob nejvýše rychlostí 90 km za hodinu,

a) přecházející na vyznačených přechodech, kteří již vstoupili do vozovky;

b) při odbočování na křižovatce, jestliže chodci při přecházení na křižovatce již vstoupili do vozovky na silnici, na kterou řidič odbočuje;

c) při odbočování na polní nebo lesní cestu anebo na místa ležící mimo silnici a při vjíždění na silnici.

a) na nepřehledných nebo jinak nebezpečných místech (v nepřehledné zatáčce a v její těsné blízkosti, před nepřehledným vrcholem stoupání silnice, na něm a za ním apod.);

b) na křižovatce s řízeným provozem a v její těsné blízkosti;

c) na vyznačeném přechodu pro chodce;

d) na železničním přejezdu a v jeho těsné blízkosti;

e) v tunelu a v jeho těsné blízkosti;

f) na jednosměrné silnici; smí zde však couvat, jestliže je to nezbytně nutné (k zajetí do řady stojících vozidel nebo vyjetí z ní apod.);

g) jestliže by ohrozil nebo omezil ostatní účastníky silničního provozu.

a) v nepřehledné zatáčce a v její těsné blízkosti;

b) před nepřehledným vrcholem stoupání silnice, na něm a za ním;

c) na vyznačeném přechodu pro chodce a ve vzdálenosti kratší než 5 m před ním;

d) na křižovatce a ve vzdálenosti kratší než 5 m před hranicí křižovatky a za ní; tento zákaz neplatí v obci na křižovatkách tvaru „T“ na protější straně vyúsťující silnice;

e) u zastávky tramvaje, autobusu nebo trolejbusu bez nástupního ostrůvku v úseku, který začíná ve vzdálenosti 5 m před dopravní značkou pro zastávku (č. D 29a, č. D 29b a č. D 29c) a končí ve vzdálenosti 5 m za označníkem zastávky; tam, kde taková dopravní značka není, ve vzdálenosti kratší než 25 m před a 5 m za označníkem zastávky; je-li prostor zastávky vyznačen vodorovnou dopravní značkou č. V 11 b, platí tento zákaz jen pro vyznačený prostor;

f) na železničním přejezdu, v podjezdu a v tunelu a ve vzdálenosti kratší než 15 m před nimi a za nimi;

g) na mostě;

h) v místě, kde by vozidlo zakrývalo svislou dopravní značku, vodorovnou dopravní značku č. V 9a nebo č. V 14 anebo světelné signály;

i) ve vnitřních jízdních pruzích vyznačených na vozovce;

j) ve vzdálenosti kratší než 5 m od začátku a konce podélné čáry souvislé (č. V 1a a č. V 1b) nebo nástupního ostrůvku tam, kde by mezi touto čárou nebo nástupním ostrůvkem nezůstal volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 m;

k) tam, kde by nezůstal mezi vozidlem a nejbližší tramvajovou kolejnicí volný jízdní pruh široký alespoň 3,5 m; tento zákaz neplatí v době od 19 do 5 hodin;

l) před vjezdem na silnici z polní nebo lesní cesty nebo z míst ležících mimo silnici anebo na vyhrazeném parkovišti v době vyznačené na značce, nejde-li o řidiče vozidel, pro která je parkoviště vyhrazeno; to neplatí, jde-li o zastavení a stání, jež nepřekročí dobu tří minut a které neohrozí ani neomezí ostatní účastníky silničního provozu, popřípadě neomezí řidiče, pro něž je parkoviště vyhrazeno;

m) na jiných místech, kde by tím byla ohrožena bezpečnost a plynulost silničního provozu, zejména jízda ostatních vozidel.

a) vpravo ve směru jízdy co nejblíže k okraji silnice; na jednosměrné silnici smí zastavit a stát vpravo i vlevo;

b) v jedné řadě; vedle stojícího vozidla v druhé řadě smí zastavit, zůstane-li volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 m pro každý směr jízdy;

c) rovnoběžně s okrajem silnice; neohrozí-li bezpečnost a plynulost silničního provozu, smí v obci zastavit a stát kolmo nebo šikmo k okraji silnice.

a) je-li dáváno znamení „Stůj!“ jedním nebo dvěma červenými střídavě kmitajícími světly přejezdového zabezpečovacího zařízení;

b) je-li dávána zvuková výstraha přerušovaným zvukem houkačky nebo zvonku;

c) začínají-li se již sklápět nebo jsou-li již sklopeny závory;

d) dává-li znamení k zastavení vozidla pracovník dráhy kroužením červeným nebo žlutým praporkem nebo za snížené viditelnosti kroužením červeným světlem;

e) je-li již vidět nebo slyšet přijíždějící vlak nebo železniční vozidlo nebo je-li slyšet jeho houkání, pískání apod.; to však neplatí, pokud ještě svítí pomalu kmitající bílé světlo;

f) nedovoluje-li situace za přejezdem jeho bezpečné přejetí a pokračování v jízdě.

(1) Znamení o změně směru jízdy je řidič povinen dát kromě případů uvedených v jednotlivých ustanoveních této vyhlášky také vždy, když mění směr jízdy, vybočuje z něho nebo vyžaduje-li to bezpečnost anebo plynulost silničního provozu.

(2) Znamení je řidič povinen dát včas a zřetelně s ohledem na okolnosti silničního provozu, zejména na vozidla jedoucí za ním a na povahu jízdního úkonu.

(3) Znamení dává řidič směrovými světly. Není-li jimi vozidlo vybaveno nebo při jejich poruše, dává řidič znamení upažením. Vyžadují-li to okolnosti, zejména není-li znamení dávané směrovými světly nebo upažením (pro šířku nákladu nebo za snížené viditelnosti apod.) dostatečně viditelné, musí dát znamení jiným zřetelným způsobem (způsobilou a náležitě poučenou osobou apod.). Jinak smí řidič provést zamýšlený jízdní úkon jen tehdy a takovým způsobem, aby neohrozil ani neomezil jiné účastníky silničního provozu.

(4) Znamení dávané směrovými světly ponechá řidič jen po dobu, po kterou mění směr jízdy, vybočuje z něho nebo pokud nezaujme místo v jízdním pruhu, do kterého přejíždí. Znamení upažením dává řidič jen před započetím jízdního úkonu.

(1) V obci smí řidič dávat zvukové výstražné znamení jen tehdy, jestliže je to nutné k odvrácení hrozícího nebezpečí; mimo obec i k upozornění řidiče, kterého hodlá předjíždět.

(2) Řidič motorového vozidla a tramvaje smí dávat místo zvukového výstražného znamení světelné výstražné znamení; k upozornění řidiče, kterého hodlá předjíždět, je smí dávat i v obci.

(3) Světelné výstražné znamení se dává zapínáním tlumených nebo dálkových světel a za snížené viditelnosti přepínáním tlumených a dálkových světel.

(4) Užití výstražného znamení je řidič povinen omezit na dobu nezbytně nutnou.

(1) Jedoucí motorové vozidlo, jízdní souprava a tramvaj musí mít za snížené viditelnosti rozsvíceno stanovené osvětlení. Světelné zařízení nesmí být zakryto nebo znečištěno. Řidič nesmí jet jenom s obrysovými světly. Je-li vozovka souvisle a dostatečně osvětlena, nesmí řidič jet s dálkovými světly.

(2) Dálková světla je řidič povinen včas ztlumit před setkáním s protijedoucím vozidlem a také tehdy, mohl-li by oslnit řidiče motorového vozidla jedoucího před ním, jiného účastníka silničního provozu nebo strojvedoucího vlaku, řidiče železničního vozidla nebo řidiče plavidla.

(3) Řidič motorového vozidla, který zastavil vozidlo před železničním přejezdem, nesmí za snížené viditelnosti ponechat rozsvícena dálková světla a pokud by mohl oslnit řidiče vozidel v protisměru, ani tlumená světla.

(4) Světel do mlhy smí řidič užívat jen za mlhy, sněžení nebo hustého deště, a to vždy současně s obrysovými nebo tlumenými světly. Za stejných podmínek smí řidič užívat i mlhového koncového světla. Řidič motorového vozidla, které není vybaveno světlomety do mlhy, musí mít za mlhy, sněžení nebo hustého deště rozsvícena tlumená světla. Hledacího světlometu nesmí řidič užít za jízdy.

(5) U motorového vozidla nebo jízdní soupravy, jejichž celková šířka nebo délka svými rozměry nebo rozměry nákladu přesahují stanovené míry, musí být i za nesnížené viditelnosti rozsvícena tlumená světla.

(6) U jedoucího jízdního kola a potahového vozidla musí být za snížené viditelnosti rozsvíceno stanovené osvětlení.

(7) Není-li vozidlo stojící na silnici za snížené viditelnosti mimo parkoviště dostatečně osvětleno veřejným osvětlením, musí být osvětleno alespoň na straně ke středu vozovky buď obrysovými a koncovými světly nebo parkovacími světly; není-li jimi vozidlo vybaveno, musí být osvětleno na straně ke středu vozovky alespoň jedním světlem viditelným zpředu i zezadu. Toto světlo nesmí být umístěno dále než 40 cm od bočního obrysu vozidla.

(8) U nemotorových ručních vozíků s celkovou šířkou větší než 60 cm postačuje vybavení stanovenými odrazkami.

(1) Zůstane-li motorové vozidlo při čerpání pohonných hmot na silnici, nesmí řidič zajíždět k čerpací stanici z protisměru.

(2) U čerpací stanice se řidič nesmí vzdalovat od motorového vozidla; řidiči i přepravovaným osobám je zakázáno kouřit, zacházet s otevřeným ohněm a seřizovat nebo opravovat motor vozidla. Při čerpání pohonných hmot je řidič povinen zastavit motor a vypnout zapalování. Pokud je k vytápění vozidla použito nezávislého topení, je řidič povinen je vypnout již před příjezdem k čerpací stanici.

(3) Vozidla s právem přednostní jízdy mají při čerpání pohonných hmot přednost.

(1) Při vlečení motorového vozidla smí řidič jet rychlostí nejvýše 60 km za hodinu.

(2) Užije-li se při vlečení motorového vozidla lana, musí být jeho délka taková, aby vzdálenost mezi vozidly nebyla menší než 2,5 m a větší než 6 m; užije-li se spojovací tyče, smí být tato vzdálenost menší než 2,5 m. Spojnice musí být zřetelně viditelná a označena (tyč červenobílými pruhy o šířce 75 mm, lano červeným praporkem nebo štítkem o rozměru nejméně 20 x 20 cm).

(3) Motorové vozidlo se smí vléci jen tehdy, má-li v pořádku řízení a jestliže je řízeno řidičem, který splňuje podmínky ustanovení § 3 odst. 1 a § 4 odst. 2. U motorového vozidla vlečeného na laně musí být kromě toho účinné brzdy. Řidiči vlečeného a vlečného vozidla jsou povinni předem dohodnout způsob dorozumívání během jízdy. Ustanovení tohoto odstavce neplatí, je-li motorové vozidlo vlečeno pomocí zvláštního zařízení (vyprošťovací podvozek, jeřáb apod.).

(4) Za snížené viditelnosti musí být u vlečeného vozidla rozsvíceno stanovené osvětlení. Při poruše tohoto osvětlení musí být vozidlo osvětleno na straně ke středu vozovky vpředu bílým neoslňujícím světlem a vzadu alespoň jedním červeným světlem; tato světla musí být dobře viditelná a nesmějí být umístěna dále než 40 cm od bočního obrysu vozidla. U vlečného vozidla musí být i za nesnížené viditelnosti rozsvícena tlumená světla.

(5) Vlečení více než jednoho motorového vozidla nebo motorového vozidla s přívěsem je zakázáno. Smí se však vléci motorové vozidlo s návěsem. Za motorovým vozidlem s přívěsem se nesmí vléci jiné motorové vozidlo. Motorové vozidlo vlečené pomocí zvláštního zařízení a autobus se smějí vléci jen bez přepravovaných osob; nákladní automobil bez osob přepravovaných na jeho ložném prostoru. Motocykl bez postranního vozíku se nesmí vléci nebo užít jako vlečné vozidlo.

- v poslední den pracovního klidu v době od 15 do 21 hodin.
- v poslední pracovní den před dnem pracovního klidu v době od 15 do 21 hodin,
- v první den pracovního klidu v době od 7 do 11 hodin a
(1) V období od 15. dubna do 30. září je na silnicích označených jako silnice I. třídy (č. D 40a a č. D 40b) nebo jako dálková silnice pro mezinárodní provoz (č. D 41) zakázána jízda motorovým vozidlům o celkové hmotnosti vyšší než 3500 kg a zvláštním motorovým vozidlům

(2) Vyžaduje-li to plynulost silničního provozu (v rekreačním zimním provozu apod.), může být zakázána jízda na určitých silnicích nebo jejich úsecích pro vozidla určitého druhu a na stanovenou dobu dopravní značkou č. B 12 doplněnou popřípadě dodatkovou tabulkou s vhodným nápisem.

(3) Zákaz jízdy podle ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na autobusy, speciální obytná motorová vozidla, vozidla ozbrojených sil, ozbrojených sborů a na vozidla užitá k nezbytné zemědělské sezónní přepravě, k přepravě rychlozkazitelného zboží nebo k zásobování, k nakládce a vykládce lodí nebo železničních vagónů, jakož i při živelní pohromě.

(4) K užívání jednonápravových kultivačních traktorů, motorových dopravních vozíků i ručních motorových vozíků v silničním provozu, s výjimkou účelových komunikací, je provozovatel povinen si vyžádat povolení okresního dopravního inspektorátu Veřejné bezpečnosti, který stanoví podmínky nutné k zajištění plynulosti silničního provozu (trasy, dobu apod.).

(5) Příslušník může na místě zakázat řidiči jízdu na nezbytně nutnou dobu nebo mu přikázat směr jízdy, vyžaduje-li to zajištění plynulosti silničního provozu.

(1) Řidiči vozidel, kteří na sebe upozorňují zvláštními výstražnými znameními podle odstavce 2, nejsou povinni dodržovat ustanovení části II, IV a VI této vyhlášky, vyžaduje-li to nezbytně plnění jejich zvláštních úkolů; tím nejsou zproštěni povinnosti dbát potřebné opatrnosti. To platí obdobně i pro vozidla doprovázená vpředu, a jde-li o více než tři vozidla, i vzadu, vozidlem ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru se zvláštními výstražnými znameními podle odstavce 2; u doprovázených vozidel musí být v takovém případě vždy rozsvícena tlumená světla. U doprovázených vozidel, která mají absolutní právo přednostní jízdy (odstavec 2) musí být též uvedeno v činnost zvláštní zařízení umožňující výstražnou funkci směrových světel.

(2) Řidiči vozidel požární ochrany, zdravotnické a důlní záchranné služby, ozbrojených sil a ozbrojených sborů užívají při plnění zvláštních úkolů zvukového znamení s pronikavým tónem (sirény) doplněného modrými světly (dále jen „vozidla s právem přednostní jízdy“); řidiči vozidel požární ochrany, pokud nejsou vybavena těmito výstražnými znameními, užívají zvukového znamení „Hoří“ doplněného červenými nebo modrými světly. Řidiči některých vozidel Sboru národní bezpečnosti užívají při doprovodu vozidel zvukového výstražného znamení s pronikavým tónem (sirény), zjevně odlišeného od zvukového znamení (sirény) používaného na vozidlech s právem přednostní jízdy, doplněného červenými a modrými světly (dále jen „vozidla s absolutním právem přednostní jízdy“).

(3) Řidiči ostatních vozidel jsou povinni vozidlům s právem přednostní jízdy umožnit bezpečné projetí, zejména křižovatkou, a jestliže je to nutné i zastavit vozidlo na takovém místě, aby jim nepřekáželi. Řidiči všech vozidel, včetně řidičů vozidel s právem přednostní jízdy, jsou povinni vozidlům s absolutním právem přednostní jízdy uvolnit dostatečný prostor pro jejich projetí a bezpodmínečně zastavit vozidlo až do projetí vozidel s absolutním právem přednostní jízdy. Je-li modré nebo červené světlo rozsvíceno na stojícím vozidle, jsou řidiči ostatních vozidel povinni podle okolností snížit rychlost jízdy a popřípadě i zastavit vozidlo.

(4) Řidiči vozidel vybavených zvláštními výstražnými světly oranžové barvy smějí znamení těchto světel užívat jen tehdy, mohla-li by být jejich jízdou nebo pracovní činností ohrožena bezpečnost nebo plynulost silničního provozu. Přitom nejsou povinni dodržovat ustanovení části II, IV a VI této vyhlášky, u kterých to není možné pro zvláštní povahu těchto vozidel. Tím nejsou zproštěni povinnosti dbát potřebné opatrnosti. Řidiči ostatních vozidel jsou v takovém případě povinni podle okolností snížit rychlost jízdy a popřípadě i zastavit vozidlo.

(5) Ustanovení odstavce 4 platí obdobně pro skupiny (kolony) vozidel ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů doprovázené vpředu i vzadu vozidlem užívajícím uvedených zvláštních výstražných světel.

(1) Řidič a každý, kdo způsobí na silnici překážku, je povinen ji neprodleně odstranit. Nemůže-li se ten, kdo překážku způsobil, postarat sám o její odstranění nebo neučiní-li tak, odstraní překážku organizace, které přísluší správa silnice. Je-li známo, kdo překážku způsobil, odstraní se překážka na jeho náklad.

(2) Není-li možno překážku neprodleně odstranit, je povinen ten, kdo ji způsobil, označit ji tak, aby účastníci silničního provozu mohli překážku včas zpozorovat (červeným praporkem apod.); za snížené viditelnosti je povinen překážku označit červeným světlem. Jde-li o překážku vytvořenou motorovým vozidlem, které je povinně vybaveno výstražným trojúhelníkem nebo jiným rovnocenným zařízením, je řidič povinen ho užít. Ten, kdo překážku způsobil, musí to poté ohlásit příslušníkovi.

(3) Vytvoří-li překážku silničního provozu vozidlo ponechané na místě, kde je zakázáno zastavení nebo stání anebo nepojízdné vozidlo, rozhodne o jejím odstranění podle okolností zejména s ohledem na situaci v silničním provozu příslušník, a to na náklad provozovatele vozidla.

(4) Organizace, kterým přísluší správa silnice, se řídí při označování překážek trvalejší povahy ustanoveními této vyhlášky o dopravních značkách a dopravních zařízeních.

(1) Účastníci dopravní nehody jsou povinni poskytnout podle svých schopností a možností první pomoc zraněné osobě, neprodleně přivolat odbornou pomoc a na požádání si navzájem prokázat svou totožnost.

b) učinit vhodná opatření, aby nebyla ohrožena bezpečnost silničního provozu na místě dopravní nehody; vyžadují-li to okolnosti, je oprávněn zastavovat jiná vozidla;

(2) Řidič, který měl účast na dopravní nehodě, je povinen:

c) umožnit obnovení silničního provozu, zejména veřejných prostředků hromadné přepravy osob;

a) neprodleně zastavit vozidlo;

d) zdržet se požití alkoholického nápoje po nehodě po dobu, do kdy by to bylo na újmu zjištění, zda před jízdou nebo během jízdy požil alkoholického nápoje.

c) zdržet se jednání, které by bylo na újmu řádného vyšetření, zejména přemístění vozidel; musí-li se však situace vzniklá dopravní nehodou změnit, zejména jestliže je to nutné k vyproštění nebo ošetření zraněné osoby anebo k obnovení provozu veřejných prostředků hromadné přepravy osob, je nutno vyznačit situaci i stopy.

(3) Dojde-li při dopravní nehodě k usmrcení, ke zranění nebo k hmotné škodě převyšující zřejmě na některém ze zúčastněných vozidel včetně přepravovaných věcí nebo na jiném majetku částku 1000 Kčs, jsou účastníci nehody povinni:

a) neprodleně ohlásit dopravní nehodu příslušníkovi;

b) setrvat na místě až do příchodu příslušníka nebo se na místo neprodleně vrátit po poskytnutí nebo přivolání pomoci anebo ohlášení dopravní nehody;

(4) Poškození silnice nebo obecně prospěšného zařízení, k němuž došlo při dopravní nehodě, jsou její účastníci povinni vždy neprodleně ohlásit příslušníkovi.