PÉČE O OBČANY TĚŽCE POSTIŽENÉ NA ZDRAVÍ A O STARÉ OBČANY
Opakující se peněžité příspěvky
Účelové příspěvky
Příspěvek na provoz motorového vozidla a příspěvek na úhradu pojistného
Evidence dětí a mladistvých těžce postižených na zdraví

(1) Místní (městské) národní výbory poskytují občanům těžce postiženým na zdraví a starým občanům, kteří jsou sociálně potřební, příspěvek na společné stravování, jednorázový peněžitý příspěvek a věcnou pomoc. Výši příspěvku stanoví s přihlédnutím k jejich příjmům a rodinným a majetkovým poměrům.

(2) Místní (městské) národní výbory zajišťují občanům uvedeným v odstavci 1 společné stravování v závodních a dietních jídelnách, v jídelnách jednotných zemědělských družstev a v zařízeních veřejného stravování, popřípadě dovozem stravy z těchto jídelen nebo z ústavů sociální péče do klubů důchodců.

(3) Věcná pomoc se uskutečňuje zabezpečením namáhavých pracovních úkonů - nutných k zajištění provozu a údržby domácnosti, které občan nemůže pro svůj zdravotní stav nebo věk vykonat sám, popřípadě pskytnutím předmětů potřebných k uspokojování životních potřeb.

(4) Jednorázový peněžitý příspěvek se poskytuje na úhradu mimořádných nutných nákladů, které nemůže občan uhradit ze svých běžných příjmů.

(5) Účast na kulturním a společenském životě zajišťují místní (městské) národní výbory občanům těžce postiženým na zdraví a starým občanům zejména tím, že zřizují kluby důchodců. Zabezpečují též možnost návštěvy divadelních a filmových představení, koncertů, výstav a jiných kulturních a sportovních podniků za snížené vstupné nebo bezplatně.

(6) Okresní národní výbory, popřípadě městské národní výbory mohou pro občany těžce postižené na zdraví a pro staré občany zajišťovat rekreační zájezdy, popřípadě krátkodobé, nejvýše týdenní rekreace. K úhradě nákladů s tím spojených může být sociálně potřebným občanům poskytnut jednorázový peněžitý příspěvek.

(1) Pečovatelskou službu poskytují okresní národní výbory občanům těžce postiženým na zdraví a starým občanům, kteří nejsou schopni si sami obstarat nutné práce v domácnosti nebo kteří pro nepříznivý zdravotní stav potřebují ošetření jinou osobou, pokud potřebnou péči nemohou poskytnout rodinní příslušníci, kteří s nimi žijí ve společné domácnosti.⁴) Pečovatelská služba se neposkytuje při karanténě nařízené pro podezření z nákazy přenosnou nemocí a při onemocnění takovou nemocí.

(2) Pečovatelská služba zahrnuje běžné práce nutné k udržování domácnosti, obstarávání nákupů a donášku jídla, zejména obědů a provádění jednoduchých ošetřovatelských úkonů.

(3) Pečovatelská služba se poskytuje sociálně potřebným občanům bezplatně. Ostatním občanům se poskytuje za plnou nebo částečnou úhradu s přihlédnutím k jejich věku a zdravotnímu stavu. Výše úhrady se určí podle příjmů, rodinných a majetkových poměrů potřebného občana, popřípadě jeho rodinných příslušníků, od kterých lze požadovat úhradu za poskytnuté služby (manžel, děti nebo rodiče). Maximální výše úhrady za jednotlivé úkony pečovatelské služby se stanoví v příloze č. 1 vyhlášky.

(1) Občanům těžce postiženým na zdraví, kteří potřebují zvláštní pomůcky k odstranění, zmírnění nebo překonání následků jejich postižení, zejména nevidomým a neslyšícím, poskytují okresní národní výbory jednorázový příspěvek na zakoupení pomůcky, kterou neposkytuje ani nepropůjčuje státní zdravotní správa. Příspěvek se poskytuje přednostně těm občanům, kteří potřebují uvedenou pomůcku k výkonu zaměstnání, k přípravě pro pracovní uplatnění nebo k výkonu soustavné veřejné činnosti. Nevidomým občanům se poskytuje příspěvek na zakoupení vodícího psa.

(2) Výše příspěvku podle předchozího odstavce se určí s přihlédnutím k příjmům a rodinným a majetkovým poměrům občana, a to zpravidla do poloviny kupní ceny pomůcky; v případech sociální potřebnosti může být poskytnuta vyšší částka, a to až do plné výše kupní ceny pomůcky. Příspěvek nevidomému na zakoupení vodícího psa se poskytuje zpravidla do plné výše nákladů potřebných na zakoupení psa, jeho výcvik, jakož i na výdaje spojené s odevzdáním psa nevidomému.

(3) Občan, který vodícího psa již nepotřebuje, je povinen nabídnout jej ke koupi nebo darovat Svazu invalidů ve Slovenské socialistické republice, jestliže mu byl příspěvek poskytnut v plné výši nákladů potřebných k jeho zakoupení.

(1) Občanu s těžkými vadami nosného a pohybového ústrojí, který je odkázán na individuální dopravu, může okresní národní výbor poskytnout příspěvek na zakoupení motorového vozidla s podmínkou, že je bude tento občan používat soustavně ke své dopravě; předpokladem poskytnutí uvedeného příspěvku je, že ani potřebný občan, ani jeho manželka (manžel, družka, druh) žijící s ním ve společné domácnosti nevlastní motorové vozidlo s výjimkou jednostopého vozidla.

(3) Výši příspěvku podle odstavce 1 stanoví okresní národní výbor s přihlédnutím k ceně vozidla, k jeho využití a k příjmům a majetkovým poměrům občana a jeho rodiny.

(2) Občan, kterému byl poskytnut příspěvek na zakoupení motorového vozidla podle odstavce 1, je povinen neprodleně oznámit okresnímu národnímu výboru, který příspěvek poskytl, prodej, darování nebo jiný převod motorového vozidla do vlastnictví nebo užívání jiné osobě; okresní národní výbor stanoví, zda a jakou částku z poskytnutého příspěvku je tento občan povinen vrátit, pokud od zakoupení motorového vozidla ještě neuplynulo 5 let.

(1) Občanům těžce postiženým na zdraví, jimž jejich vada nebo choroba v podstatné míře omezuje jejich pohybovou schopnost, se poskytují podle druhu a stupně postižení mimořádné výhody I. až III. stupně. Při určování stupně tělesného postižení občana přihlíží posudková komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru ke všem vadám, které ve vzájemné souvislosti omezují jeho pohybovou schopnost. Sociální potřebnost se nezkoumá.

(2) Občanům těžce postiženým na zdraví, kteří nemohou zpravidla delší dobu stát, se poskytují mimořádné výhody I. stupně, jimiž jsou:

a) nárok na vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pravidelné hromadné dopravy osob kromě vlaků (vozů), v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky,

b) nárok na přednost při osobním projednání jejich záležitostí, vyžaduje-li toto jednání delšího čekání, zejména stání.

(3) Občanům trvale těžce postiženým na zdraví, kteří nejsou schopni kromě delšího stání ani delší chůze, se poskytují mimořádné výhody II. stupně, jimiž jsou:

c) sleva poloviny jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku vnitrostátní přepravy a v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dálkové dopravy.

b) nárok na bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní hromadné veřejné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy a metrem),

a) výhody uvedené v předchozím odstavci,

c) nevidomí mají nárok na bezplatnou přepravu vodícího psa, pokud nemají průvodce.

b) nárok na bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky v místní a dálkové dopravě,

(4) Občanům těžce postiženým na zdraví, kteří nemohou bez průvodce používat veřejných hromadných dopravních prostředků, se poskytují mimořádné výhody III. stupně, jimiž jsou:

(5) Občanům těžce postiženým na zdraví, uvedeným v odstavci 3 a 4 lze poskytnout slevu poloviny vstupného na divadelní a filmová představení, koncerty a jiné kulturní a sportovní podniky. Při poskytnutí slevy občanům uvedeným v odstavci 4 se poskytne sleva poloviny vstupného i jejich průvodci.

(6) Okresní národní výbor vydává průkaz opravňující k poskytnutí výhod podle předchozích odstavců s vyznačením, o jaký druh mimořádných výhod se jedná. Průkaz občana těžce postiženého na zdraví, jemuž jsou přiznány výhody III. stupně, platí i pro jeho průvodce, pokud doprovází tohoto občana.

a) výhody uvedené v předchozích odstavcích,

(7) Posudková komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru změní, popřípadě odejme stupeň přiznaných mimořádných výhod, jestliže přiznaný stupeň neodpovídá stavu choroby nebo vady nebo jestliže mimořádných výhod bylo opětovně zneužito.

(1) Občanům těžce postiženým na zdraví, kterým byly přiznány mimořádné výhody II. nebo III. stupně a kteří jsou držiteli motorových vozidel, poskytne okresní národní výbor příspěvek na provoz motorového vozidla a příspěvek na úhradu pojistného za škody způsobené provozem motorových vozidel, popřípadě jejich část, používá-li vozidlo držitel motorového vozidla pro svou potřebu a nepropůjčuje-li je k dopravě jiných osob.

(3) Je-li ve společné domácnosti více postižených osob uvedených v odstavci 2, lze poskytnout příspěvek pouze jednomu.

(2) Příspěvky podle předchozího odstavce lze poskytnout též manželu (manželce) nebo dítěti držitele motorového vozidla, pokud jim byly přiznány mimořádné výhody podle § 39 odst. 3 nebo 4 a pokud žijí ve společné domácnosti s držitelem motorového vozidla a vozidlo je používáno k jejich soustavné dopravě.

(1) Nepoužívá-li občan vozidlo, na jehož provoz byl příspěvek podle § 40 odst. 1 poskytnut, nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce, je povinen ohlásit tuto skutečnost neprodleně národnímu výboru, který mu příspěvek poskytl.

(2) Okresní národní výbor upraví nebo odejme příspěvek, popřípadě jeho zvýšení, zjistí-li, že se změnily skutečnosti, za nichž byl příspěvek, popřípadě jeho zvýšení poskytnuto.

(3) Snížení nebo odnětí příspěvku na úhradu pojistného je však možno provést jen s účinností od 1. ledna následujícího kalendářního roku.

(1) Občanům těžce postiženým na zdraví, kterým byly přiznány výhody III. stupně, se poskytne příspěvek na provoz motorového vozidla a příspěvek na úhradu pojistného v maximální výši uvedené v příloze č. 2.

(2) Občanům, kterým byly přiznány výhody II. stupně, se poskytuje 50 % příspěvků uvedených v příloze č. 2, pokud jejich hrubý měsíční příjem nepřesahuje částku 2400,— Kčs. Přesahuje-li jejich příjem tuto částku, poskytuje se 30 % příspěvků uvedených v příloze č. 2.

(1) Občanům těžce postiženým na zdraví, kterým byly přiznány mimořádné výhody III. stupně, trpícím těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí nebo úplnou, popřípadě praktickou slepotou, kteří prokáží, že ze závažných důvodů ujedou více než 6000 km ročně, může být příspěvek na provoz motorového vozidla podle předchozího ustanovení zvýšen až na dvojnásobek.

(2) Za závažné důvody lze považovat zejména dopravu do zaměstnání, častější potřebu dojíždění k lékaři a v přiměřeném rozsahu, tj. do jedné čtvrtiny celkového počtu vykázaných kilometrů, i rekreační cesty.

(3) Příspěvek na provoz motorového vozidla se vyplácí ve dvou splátkách, a to za 1. pololetí k 1. dubnu a za II. pololetí k 1. říjnu. Příspěvek na úhradu pojistného se vyplácí k 1. dubnu.

(2) Příspěvek na úhradu pojistného za běžný kalendářní rok se poskytne pouze tehdy, jestliže se občan stal držitelem motorového vozidla nebo mu byly přiznány mimořádné výhody do 30. června tohoto roku. V ostatních případech se příspěvek na úhradu pojistného poskytne až počínaje 1. lednem následujícího kalendářního roku.

(1) Příspěvek na provoz motorového vozidla, popřípadě jeho zvýšení přísluší od prvého dne kalendářního měsíce následujícího po dni, kdy se občan těžce postižený na zdraví stál držitelem motorového vozidla, popřípadě kdy mu byly přiznány mimořádné výhody II. nebo III. stupně.

(1) Pro zajištění a prohloubení komplexní péče o děti a mladistvé postižené na zdraví vedou okresní národní výbory evidenci těchto dětí a mladistvých.

(3) Evidence je rozdělena podle stupně zdravotního postižení na základě kritérií vypracovaných ministerstvem zdravotnictví Slovenské socialistické republiky.

(1) V evidenci jsou vedeni děti a mladiství ve věku od 1 roku do 18 let, kteří pro své mentální, tělesné nebo smyslové postižení jsou odkázáni na trvalou nebo dlouhodobou komplexní koordinovanou zdravotní, sociální a výchovnou péči.

(2) Do evidence se zařazují děti a mladiství s lehčím zdravotním nebo duševním postižením, jestliže jim rodina ani v součinnosti s orgány zdravotnictví, školství a práce a sociálních věcí není schopna zajistit potřebnou péči.

(2) Okresní národní výbory zařazují děti a mladistvé do evidence na základě hlášení okresního
pediatra, vedoucího dorostového lékaře v okrese a pracovníků orgánů a zařízení školství, práce a sociálních věcí.