(1) Občanům těžce postiženým na zdraví, jimž jejich vada nebo choroba v podstatné míře omezuje jejich pohybovou schopnost, se poskytují podle druhu a stupně postižení mimořádné výhody I. až III. stupně. Při určování stupně tělesného postižení občana přihlíží posudková komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru ke všem vadám, které ve vzájemné souvislosti omezují jeho pohybovou schopnost. Sociální potřebnost se nezkoumá.