NEINVESTIČNÍ VÝDAJE NA ROZVOJ VĚDY A TECHNIKY

(1) Neinvestiční výdaje na rozvoj vědy a techniky jsou

a) neinvestiční výdaje rozpočtových organizací výzkumné a vývojové základny,

b) příspěvky na provoz příspěvkovým organizacím výzkumné a vývojové základny,

c) neinvestiční výdaje na úkoly a práce plánů rozvoje vědy a techniky,

f) ostatní neinvestiční výdaje na rozvoj vědy a techniky.

e) neinvestiční dotace na úkoly a práce v oblasti rozvoje vědy a techniky,

d) neinvestiční dotace do resortních fondů technického rozvoje,

(2) Neinvestiční výdaje na úkoly a práce plánů rozvoje vědy a techniky podle odstavce 1 písm. c) jsou úhrady cen, popřípadě podílů z cen za řešení těchto úkolů a prací, jakož i úhrady nákladů na řešení úkolů a prací rozvoje vědy a techniky podniky pro vlastní potřebu plánovaných a z vlastních zdrojů financovaných.

(3) Ostatní neinvestiční výdaje na rozvoj vědy a techniky podle odstavce 1 písm. f) jsou zejména

b) příspěvky mezinárodním vědeckotechnickým institucím,

a) výdaje na technicko-ekonomické studie pro výběr úkolů do plánů rozvoje vědy a techniky a na úvodní oponentní řízení těchto úkolů,

c) výdaje na práce spojené s výkonem funkce vedoucího pracoviště vědeckotechnického rozvoje (dále jen „vedoucí pracoviště“) nebo střediska vědeckotechnických informací (dále jen „informační středisko“),

f) výdaje na další neinvestiční potřeby rozvoje vědy a techniky, pokud jsou ústřední orgány a organizace oprávněny k jejich zabezpečení právními předpisy nebo usnesením vlády.

e) výdaje na vědeckotechnickou spolupráci se zahraničím,

d) stipendia v rámci plánu výchovy nových vědeckých pracovníků,

(1) Do nákladů na řešení úkolu rozvoje vědy a techniky (dále jen „úkol“) se zahrnují, a to způsobem stanoveným zvláštními předpisy,¹) tyto neinvestiční náklady:

a) na průběžné a závěrečné oponentní řízení;

c) na standardizaci nebo typizaci ve výstavbě, pokud tvoří nezbytnou součást řešení úkolu;

b) na rozbory vědeckotechnických a sociálně ekonomických informací a informací z oblasti průmyslových práv, popřípadě dalších informací nutných pro řešení úkolu;

f) na nákup nebo převzetí výsledků²) výzkumných a vývojových prací ze zahraničí, pokud tvoří nezbytnou součást řešení úkolu;

e) ve výši úhrady autorovi za výkresy, model nebo prototyp, jež v souvislosti s využitím vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru organizace využila pro řešení úkolu;

d) ve výši odměny vyplacené autorovi vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru, který organizace využila pro řešení úkolu;

g) na nákup licencí, pokud tvoří nezbytnou součást řešení úkolu;

h) na zhotovení nebo zbudování předmětů stanovených zvláštními předpisy,³) tj. předmětů charakteru základních prostředků, které jako součást řešení úkolu se zhotovují k ověření výsledků řešení (prototypy, funkční modely) nebo dočasných objektů (poloprovozy, ověřovací provozy apod.) budovaných ve spojitosti s řešením úkolu, které po jejich ověření budou likvidovány nebo sloužit výrobním účelům.

(2) Do nákladů na řešení úkolu, jehož předmětem je výzkum a vývoj nového výrobku,⁴) který bude výrobce opakovaně vyrábět, se kromě nákladů uvedených v odstavci 1 zahrnují dále

a) neinvestiční náklady na provozní vyzkoušení a vyhodnocení prototypu,⁵)

c) počáteční vícenáklady výroby nového výrobku v etapě záběhu, pokud je nový výrobek předmětem řešení úkolu (dále jen „záběhové náklady“).

b) neinvestiční náklady na vypracování konstrukční a technologické dokumentace provozně vyzkoušeného prototypu,

(3) Do nákladů na řešení úkolu, jehož předmětem je výzkum a vývoj nové výrobní technologie, se kromě nákladů uvedených v odstavci 1 zahrnují dále

c) neinvestiční náklady na provedení poloprovozních zkoušek,

a) neinvestiční náklady na vypracování dokumentace nové výrobní metody,

b) neinvestiční náklady na ověření funkčních modelů a zpracování podkladů pro konstrukci dočasného objektu,

d) neinvestiční náklady na zpracování technologické dokumentace a konstrukčních podkladů pro technologická zařízení a projekci budoucí výroby,

e) počáteční vícenáklady osvojení nové výrobní technologie, která je předmětem řešení úkolu (dále jen „vícenáklady osvojení technologie“).

(4) Neinvestiční náklady na zhotovení předmětů uvedených v odstavci 1 písm. h) lze zahrnovat do nákladů na řešení úkolů jen za podmínek, že tyto předměty jsou v plánu rozvoje vědy a techniky, popřípadě v koordinačním plánu technického rozvoje uvedeny a na každý z nich je předem sestavena kalkulace.

(1) Záběhové náklady podle § 3 odst. 2 písm. c) tvoří rozdíl mezi skutečnými úplnými vlastními náklady výroby nového výrobku v etapě záběhu (ověření) a plánovanými úplnými vlastními náklady běžné výroby tohoto výrobku.

(2) Vícenáklady osvojení technologie podle § 3 odst. 3 písm. e) jsou neinvestiční náklady na nezbytné úpravy

a) provozně nevyzkoušených strojů nebo zařízení zhotovených při výzkumu a vývoji nové výrobní technologie, a to při uvádění těchto strojů nebo zařízení do provozu,

b) standardních strojů nebo zařízení společně použitých a přímo spojených s provozně nevyzkoušenými stroji nebo zařízeními zhotovenými při výzkumu a vývoji nové výrobní technologie, a to při uvádění standardních strojů nebo zařízení do provozu, pokud jsou tyto úpravy vyvolány společným použitím a přímým spojením s provozně nevyzkoušenými stroji nebo zařízeními.

b) náklady v etapě záběhu a osvojení nejsou vyvolány nehospodárností a jinými nedostatky v činnosti organizací.

(3) Organizace mohou zahrnovat záběhové náklady a vícenáklady osvojení technologie do nákladů na řešení úkolů za podmínek, že

a) nadřízený ústřední orgán předem stanovil rozsah a dobu záběhu a osvojení, pokud tak není stanoveno právními předpisy, a

(4) Do nákladů na řešení úkolů se nezahrnují záběhové náklady a vícenáklady osvojení technologií spojené s převodem výrobních programů, s převzetím technické dokumentace nebo licence a s uváděním nových kapacit, strojů nebo zařízení do provozu, jakož i náklady spojené se zajišťováním projektovaných, avšak nedosahovaných technicko-ekonomických ukazatelů nově pořízených, modernizovaných nebo rekonstruovaných staveb a technologických zařízení nebo celků a spojené s ověřováním nebo přizpůsobováním standardních výrobků, strojů nebo zařízení pro konkrétní provozní podmínky.

(1) Nakupovaný materiál pro řešení úkolů organizace hradí ze svých provozních prostředků a do nákladů na řešení úkolů zahrnují v částkách odpovídajících skutečně spotřebovanému materiálu.

(2) Do nákladů na řešení úkolů se nesmí zahrnovat náklady vyplývající z důsledků porušení hospodářských závazků (např. majetkové sankce, náhrady škod), jakož i náklady na dodávky a práce spojené s přípravou nebo prováděním výroby, investiční výstavby nebo jiné činnosti podle výsledků výzkumu nebo vývoje.

(3) Organizace jsou povinny odděleně zjišťovat a sledovat

b) záběhové náklady a vícenáklady osvojení technologie zahrnované do nákladů na řešení úkolů.

a) neinvestiční náklady na řešení jednotlivých úkolů a z toho zvlášť náklady na zhotovení jednotlivých prototypů, strojů a zařízení nebo dočasných objektů,