Financování ze státního rozpočtu
Financování státních úkolů

(3) Organizacím řízeným národními výbory, pokud řeší úkoly financované ze státního rozpočtu, se poskytují prostředky na financování těchto úkolů v průběhu roku ze státního rozpočtu.

(1) Koordinační ústřední orgán si ve svém rozpočtu a ve finančním plánu na příslušný rok zabezpečí ze státního rozpočtu plánované prostředky na úhradu faktur za řešení státního úkolu v daném roce.

(2) Rozpočtové organizace, které budou plnit práce na státním úkolu, jakož i ústřední orgány jim nadřízené, si zabezpečí neinvestiční výdaje na plnění těchto prací ve svých rozpočtech.

c) zvýšení nebo snížení bude odpovídat procentnímu podílu rozpočtových prostředků stanovenému z ceny za řešení úkolu a nepřekročí celkovou částku určenou ze státního rozpočtu na financování úkolu, je-li úkol financován podílově.

b) nepřekročí cenu za řešení úkolu stanovenou podle cenových předpisů,

(1) Koordinační ústřední orgán otevře koordinačnímu pracovišti roční rozpočtový limit neinvestičních výdajů na úhradu faktur za řešení státního úkolu (dále jen „rozpočtový limit“), na jehož základě zřídí banka tomuto pracovišti provozní výdajový rozpočtový účet na úhradu faktur za řešení státního úkolu (dále jen „výdajový účet“); rozpočtový limit musí být otevřen včas, aby bylo zajištěno řádné financování úkolu.

(2) Koordinační ústřední orgán na oznámení rozpočtového limitu v souladu se státním plánem rozvoje vědy a techniky uvede

(3) Dojde-li v průběhu roku k nižší nebo vyšší potřebě prostředků na úhradu faktur za řešení úkolu, upraví koordinační ústřední orgán po dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj, popřípadě s příslušným ministerstvem výstavby a techniky republiky rozpočtový limit za podmínek, že

a) nepřekročí celkový objem prostředků určený ve svém rozpočtu na financování všech státních úkolů,

a) pořadové číslo státního úkolu, číslo výdajového účtu, název koordinačního pracoviště a název a číslo úkolu,

b) lhůtu pro vyřešení státního úkolu a předběžnou cenu za jeho řešení; je-li úkol financován podílově, uvede též částku rozpočtových prostředků k úhradě faktur za řešení úkolu a procentní podíl rozpočtových prostředků z ceny za řešení úkolu.

(4) Koordinační ústřední orgán zruší nepoužitou část rozpočtového limitu a tím možnost dalšího čerpání prostředků z výdajového účtu nejpozději do šedesáti kalendářních dnů ode dne vyřešení úkolu (§ 22 odst. 2).

(3) Koordinační pracoviště odpovídá za to, že prostředky na zvláštním účtě nepoužije k jiným účelům a případný zůstatek tohoto účtu na konci roku vrátí příslušným zdrojům.

(1) Faktury dodavatelů za řešení státního úkolu plně financovaného ze státního rozpočtu (popřípadě vnitropodnikové faktury za vlastní práce na řešení tohoto úkolu) hradí koordinační pracoviště z výdajového účtu.

(2) Faktury dodavatelů za řešení státního úkolu podílově financovaného ze státního rozpočtu (popřípadě vnitropodnikové faktury za vlastní práce na řešení tohoto úkolu) hradí koordinační pracoviště ze zvláštního účtu, který mu banka zřídí na jeho žádost. Na tento účet se převádějí ve stanovené procentní výši k úhradě faktur prostředky organizací podílejících se na financování státního úkolu a rozpočtové prostředky z výdajového účtu.

(4) Vnitropodnikové faktury za řešení státního úkolu nevystavuje a z výdajového nebo zvláštního účtu nehradí koordinační pracoviště, které je rozpočtovou organizací.

b) ministerstva výstavby a techniky republik u státních úkolů financovaných ze státních rozpočtů republik.

(2) Cílové prémie vypisují a mimořádné odměny určují, a to do celkové částky schválené v příslušném státním rozpočtu

(1) Na vyřešení i na realizaci úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky mimořádně důležitých pro rozvoj národního hospodářství se mohou vypsat cílové prémie. Za mimořádně efektivní, technicky pokrokové a urychlené vyřešení úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky nebo za mimořádně efektivní a urychlenou realizaci úkolů tohoto plánu se mohou určit mimořádné odměny. Cílová prémie se nesmí vypsat a mimořádná odměna určit na tentýž úkol.

a) federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj u úkolů financovaných ze státního rozpočtu federace; u úkolů plánu základního výzkumu tak činí na návrh Československé akademie věd a u úkolů plánu ekonomického výzkumu na návrh Rady ekonomického výzkumu,

(4) Jestliže předmětem realizace státního úkolu je nový výrobek, mohou se prostředky na cílovou prémii nebo na mimořádnou odměnu poskytnout pod podmínkou, že na výrobek bylo vydáno osvědčení o technické pokrokovosti nebo mu byl přiznán I. stupeň jakosti nebo v případě, kdy federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj mimořádně připustí ve společenském zájmu i nižší stupeň jakosti.

(6) Prostředky na cílové prémie a mimořádné odměny se poskytují hospodářským organizacím do fondu odměn, příspěvkovým organizacím na běžný účet a rozpočtovým organizacím na zvláštní účty těchto organizací.

(7) Ústřední orgány, jež vypisují cílové prémie a určují mimořádné odměny, jsou povinny evidovat výši těchto prémií a odměn, úkoly, za jejichž řešení nebo realizaci byly poskytnuty, jakož i organizace, jimž byly rozpočtové prostředky na cílové prémie a mimořádné odměny poskytnuty.

(3) Prostředky na cílové prémie určené za vyřešení úkolu se poskytnou tak, že 60 % z určené částky se poskytne po vyřešení úkolu a zbytek po započetí využívání výsledků úkolu, které stanoví státní plán rozvoje vědy a techniky. Prostředky na mimořádné odměny určené za vyřešení úkolu se poskytnou po vyřešení úkolu. Prostředky na cílové prémie a mimořádné odměny určené za realizaci úkolu se poskytnou po započetí využívání výsledků úkolu, které stanoví státní plán rozvoje vědy a techniky.

(5) Prostředky na cílovou prémii nebo na mimořádnou odměnu nelze poskytnout za řešení úkolu, který je pouze rozpracováním, přizpůsobením nebo doplněním jiného řešení.