PŘÍJMY ZA VYŘEŠENÉ ÚKOLY ROZVOJE VĚDY A TECHNIKY

(1) Příjmy za vyřešené úkoly jsou prostředky získané za

a) předané výsledky¹³) vyřešených úkolů organizacím, které řešení úkolů ze svých finančních zdrojů nefinancovaly,

c) předměty zbylé po řešení úkolu, které byly zhotoveny jako součást řešení úkolu na základě plánu rozvoje vědy a techniky a s vědomím odběratele (realizátora) výsledků řešení jako nezbytná technická pomůcka pro vyřešení úkolu (např. funkční model), avšak bez záměru jejich dalšího použití v činnosti organizace, a které netvoří součást dodávky pro odběratele výsledků řešení (dále jen „zbylé předměty“).

b) předměty vyrobené jako součást řešení úkolu na základě plánu rozvoje vědy a techniky buď pro odběratele (realizátora) výsledků řešení podle hospodářské smlouvy s tímto odběratelem předem uzavřené anebo pro vlastní použití, pokud se úkol neřeší v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů (dále jen „vyrobené předměty“),

(2) Pro účely této vyhlášky se považuje řešení úkolu za ukončené (dále jen „vyřešený úkol“) buď dnem zrušení úkolu anebo dnem schválení závěru závěrečného oponentního řízení,¹⁴) pokud se toto schválení uskuteční před lhůtou stanovenou plánem rozvoje vědy a techniky pro vyřešení úkolu; v případě, že se schválení uskuteční až po této lhůtě, považuje se úkol za vyřešený posledním pracovním dnem lhůty, která je stanovena plánem rozvoje vědy a techniky pro vyřešení úkolu.

(3) Po vyřešení úkolu lze hradit náklady na řešení úkolu jen pokud vznikly nejpozději dnem vyřešení úkolu; použít prostředky finančních zdrojů rozvoje vědy a techniky k úhradě těchto nákladů je možno nejpozději do šedesáti kalendářních dnů ode dne vyřešení úkolu.

(1) Výsledky vyřešených úkolů financovaných ze státního rozpočtu přebírají organizace za úplatu s výjimkou organizací, které se vlastními finančními zdroji přímo podílely na financování těchto úkolů, a rozpočtových organizací, jde-li o úkoly plně financované ze státního rozpočtu.

(2) Výši úplaty podle odstavce 1 dohodne předávající organizace s přebírající organizací, a to na základě celkových výdajů na úkol vynaložených a celkových přínosů předpokládaných u přebírající organizace podle výpočtu ekonomické efektivnosti.¹⁵) Organizaci, která úkol financovaný ze státního rozpočtu nebo z resortního nebo oborového fondu technického rozvoje řeší i využívá, stanoví výši úplaty obdobným způsobem nadřízený orgán, který poskytl prostředky na řešení úkolu.

(3) Dohodnutou nebo stanovenou úplatu, jakož i ceny za další předání výsledků vyřešených úkolů sjednávaných dohodou dodavatele s odběratelem¹⁶) hradí přebírající organizace ze svých provozních prostředků na vrub nákladů, popřípadě časově rozlišovaných jako náklady příštích období.

(4) Částka ve výši úplaty se platí jednorázově,¹⁷) popřípadě splácí ročními splátkami po dobu nejvýše tří roků, přičemž roční splátka nesmí být nižší než jedna čtvrtina celkové úplaty; v tomto případě začíná lhůta splatnosti dnem převzetí výsledků vyřešeného úkolu. Pokud však organizace úkol řeší i využívá a provádí úplatu jednorázově, činí tak do třiceti kalendářních dnů ode dne vyřešení úkolu.

(5) Výsledky vyřešených státních úkolů předává jen koordinační pracoviště; toto pracoviště sjednává s přebírajícími organizacemi úplaty v rozsahu pověření daného mu koordinačním ústředním orgánem. Koordinační pracoviště má nárok na částku ve výši 2 % z úplat získaných za předané výsledky vyřešených státních úkolů, kterou si zahrne do fondu kulturních a sociálních potřeb.

(1) Organizace, která řeší úkol, je povinna využít zbylé předměty (např. prodejem, zařazením podle jejich povahy do základních prostředků nebo do zásob, rozebráním na použitelné součásti a materiál), a to již v průběhu řešení, nejsou-li pro další řešení úkolu nezbytné, nejpozději však do dvanácti měsíců ode dne vyřešení úkolu.

(2) Vyrobené předměty určené pro vlastní použití je organizace povinna zařadit podle jejich povahy do svých základních prostředků nebo do zásob nejpozději do třiceti kalendářních dnů po uplynutí měsíce, v němž byl úkol vyřešen; jestliže podle závěrů oponentního řízení bylo řešení úkolu neúspěšné, naloží organizace s vyrobenými předměty jako se zbylými předměty podle ustanovení odstavce 1.

(3) Rozpočtové organizace přebírají bezplatně vyrobené a zbylé předměty, pokud tvoří součást úkolu plně financovaného ze státního rozpočtu a mohou je samy využít.

(4) Prostředky za vyrobené a zbylé předměty, které tvoří součást řešení státního úkolu, převádějí organizace na koordinační pracoviště; rozpočtové organizace převádějí na toto pracoviště prostředky v procentní výši, v jaké se na financování státního úkolu podílely jiné zdroje než státní rozpočet.

(5) Výše prostředků za vyrobené a zbylé předměty se stanoví v cenách podle cenových předpisů, popřípadě i podle předpisů o dani z obratu.

(1) Příjmy za vyřešené úkoly financované ze státního rozpočtu odvádějí organizace do tohoto státního rozpočtu; hospodářské organizace přitom postupují tak, že prostředky za předané výsledky řešení odvedou nadřízenému ústřednímu orgánu a prostředky za vyrobené a zbylé předměty příslušné finanční správě. Příjmy za vyřešené státní úkoly odvádějí do státního rozpočtu koordinační pracoviště.

(2) Příjmy za vyřešené státní úkoly financované podílově se odvádějí do státního rozpočtu v procentní výši, v níž se tyto úkoly ze státního rozpočtu financovaly. Zbývající příjmy převádí koordinační pracoviště do finančních zdrojů, z nichž se úkoly podílově financovaly.

(3) Příjmy za vyřešené resortní úkoly se odvádějí do resortního fondu technického rozvoje, popřípadě též do finančních zdrojů, z nichž se resortní úkoly podílově financovaly. Příjmy za vyřešené oborové úkoly se odvádějí do oborového nebo koncernového fondu technického rozvoje. Příjmy za vyřešené podnikové úkoly zahrnují organizace do svých výnosů; do svých výnosů zahrnují organizace rovněž prostředky za výsledky vyřešených úkolů, které dalším organizacím předaly a předtím dodavateli ze svých provozních prostředků zaplatily.

(4) Příjmy za vyřešené úkoly, jež byly v průběhu svého řešení obsaženy v plánech rozvoje vědy a techniky různých stupňů řízení a v důsledku toho financovány z různých finančních zdrojů rozvoje vědy a techniky, se odvádějí do těchto zdrojů v poměru, v jakém se z nich úkoly financovaly.

a) ode dne, v němž obdržely prostředky za předané výsledky vyřešených úkolů nebo za vyrobené a zbylé předměty,

b) po uplynutí měsíce, v němž vyrobené nebo zbylé předměty zařadily do svých základních prostředků nebo do zásob.

(5) Příjmy za vyřešené úkoly jsou organizace povinny do příslušných finančních zdrojů odvádět nebo na příslušné organizace převádět nejpozději do pěti pracovních dnů

c) celkových příjmech za jednotlivé vyřešené státní úkoly v členění podle § 22 odst. 1.

(1) Koordinační pracoviště je povinno vést evidenci o

a) celkových finančních zdrojích na financování jednotlivých státních úkolů po celou dobu jejich řešení,

b) celkových prostředcích vynakládaných na řešení jednotlivých státních úkolů, a to jak v celkové tak v podílové výši,

(2) Koordinační pracoviště po odvedení příjmů za vyřešený státní úkol, nejpozději však do čtrnácti měsíců ode dne jeho vyřešení, oznámí příslušné finanční správě výši odvedených příjmů s uvedením, zda odvedené příjmy jsou úplné nebo neúplné, a kdy a v jaké výši se úplné příjmy mají odvést. Pokud je koordinační pracoviště rozpočtovou nebo příspěvkovou organizací, informuje obdobně koordinační ústřední orgán; případné neodvedení příjmů projedná tento orgán s příslušným ministerstvem financí při předkládání návrhu rozpočtu na příští rok.

(3) Nadřízené ústřední orgány jsou povinny kontrolovat správnost financování státních úkolů a odvádění příjmů za vyřešené státní úkoly.