USMĚRŇOVÁNÍ MZDOVÝCH PROSTŘEDKŮ
Závazné limity mzdových prostředků
Normativy a absolutní limity mzdových a ostatních osobních nákladů a mzdových prostředků
Normativ a absolutní limit fondu odměn
Opatření k nápravě nežádoucího vývoje mzdových prostředků

(1) Soulad mezi objemem mzdových prostředků a výsledky činnosti organizace se zajišťuje především závaznými limity mzdových prostředků (dále jen „závazný limit“). K usměrňování mzdových prostředků se současně využívá závislosti některých jejich složek na zdrojích vytvořených v souladu s předpisy o finanční, úvěrové a cenové politice.

(2) Nadřízené orgány a organizace vycházejí při usměrňování mzdového vývoje v oboru své působnosti z koncepcí (programů) mzdové politiky stanovených zpravidla na období pětiletého plánu a konkretizovaných na roční období. V koncepcích (programech) stanoví v rámci závazných limitů záměry ve využívání mzdových prostředků, zejména z hlediska ekonomicky a společensky účelné diferenciace mezd a vyšší účinnosti mzdových soustav, a stanoví způsob jejich zabezpečení.

(3) K usměrňování mzdového vývoje v jednotlivých organizacích se využívá též kolektivních smluv, které v rozsahu stanoveném zákoníkem práce, touto vyhláškou a dalšími předpisy zabezpečují vývoj mezd v souladu se závaznými limity a upravují způsob použití mzdových prostředků.

(4) Závazné limity k zajištění cílů státního plánu rozvoje národního hospodářství jsou stanoveny vládou; nejsou-li stanoveny vládou, stanoví je ústřední orgány na základě dohody s příslušnou plánovací komisí a příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí. V rámci těchto limitů stanoví nadřízené orgány závazné limity pro organizace.

(1) Závaznými limity se vymezuje rozsah mzdových prostředků pro období celého roku; závaznými limity jsou

(2) Nadřízené orgány stanoví pro hospodářské organizace

(3) Nadřízené orgány stanoví pro rozpočtové a příspěvkové organizace absolutní limit mzdových prostředků. Pro vybrané příspěvkové organizace mohou stanovit v dohodě s příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí a příslušným ministerstvem financí a pro příspěvkové organizace výzkumné a vývojové základny též v dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj, popřípadě ministerstvem výstavby a techniky České socialistické republiky nebo ministerstvem výstavby a techniky Slovenské socialistické republiky (dále jen „příslušné ministerstvo výstavby a techniky republiky“)

(4) Formu stanovení závazného limitu (odstavec 1) včetně druhu a způsobu použití stanovených ukazatelů a koeficientů a včetně stanovených podmínek nelze v průběhu roku měnit.

(5) Na základě závazných limitů a stanovených podmínek vypracují nadřízené orgány a organizace plány mezd, které jsou součástí jejich hospodářského plánu.

(1) Nadřízený orgán může při stanovení (rozpisu) závazných limitů vytvářet v plánu mezd rozpisovou rezervu. Rozsah rozpisové rezervy je určen rozdílem mezi výší mzdových prostředků, která vyplývá ze závazného limitu stanoveného nadřízenému orgánu pro organizace v jeho oboru působnosti a ze závazných limitů, které nadřízený orgán sám stanoví pro tyto organizace. Organizace může vytvářet rozpisovou rezervu, jejíž rozsah je určen rozdílem mezi výší mzdových prostředků, která vyplývá ze závazného limitu, a výší mzdových prostředků rozepsaných na jednotlivá, zpravidla čtvrtletní období. Při vytváření rozpisových rezerv se vychází z plánovaných výsledků činnosti vyjádřených ukazateli, na jejichž základě byl stanoven závazný limit. Rozpisovou rezervu nemůže organizace vytvářet u fondu odměn. Jestliže se tvorba rozpisové rezervy v plánu mezd dotýká ostatních částí hospodářského plánu, promítne se též do těchto částí plánu.

(2) Rozpisové rezervy lze použít k dodatečnému rozpisu, nebo lze ji vázat. Nadřízený orgán může zároveň s vázáním rozpisové rezervy fondu odměn poskytnout organizaci dotaci do fondu odměn nebo povolit jí překročení normativu nebo absolutního limitu fondu odměn.

(3) Vázané rozpisové rezervy se nesmí použít, dokud nepominou důvody, pro které byla vázána. Nadřízený orgán však může vázané rezervy mzdových a ostatních osobních nákladů nebo mzdových prostředků použít k dodatečnému rozpisu na organizaci, pro kterou rezervu vázal.

(4) Výši závazných limitů včetně výše příslušných ukazatelů, koeficientů a popřípadě další kvantitativní závislosti a z nich vyplývající objem mzdových prostředků i jeho rozdělení na jednotlivé složky a na jednotlivá období roku lze v hospodářských plánech měnit do posledního dne období, jehož se změna týká. Změny se promítnou, pokud se dotýkají ostatních částí hospodářského plánu, též do těchto částí plánu. Změny plánu mezd organizace, s výjimkou změn prováděných ve druhém pololetí a vyplývajících z rozpisu rezervy organizace, vyžadují potvrzení nadřízeného orgánu.

(5) Při zvýšení plánovaných výsledků činnosti vyjádřených v ukazateli, na jehož základě byl stanoven normativ mzdových a ostatních osobních nákladů, může být změna plánovaného objemu těchto nákladů provedena jen v rozsahu vyplývajícím z normativu a přepočítacích koeficientů; při snížení plánovaných výsledků se změna provede v rozsahu vyplývajícím z normativu. Ustanovení předcházející věty neplatí pro změny provedené na základě dodatečného rozpisu rezerv.

(6) Nadřízené orgány a organizace vedou řádnou evidenci o tvorbě a použití rozpisových rezerv (odstavce 1 až 3) a o změnách hospodářských plánů (odstavce 4 a 5).

(1) Roční objem mzdových prostředků odpovídající normativu nebo absolutnímu limitu mzdových a ostatních osobních nákladů nebo absolutnímu limitu mzdových prostředků a snížený o rozpisovou rezervu rozdělí organizace v plánu mezd na mzdové náklady a na ostatní osobní náklady anebo na mzdy a na ostatní osobní náklady. Roční objem mzdových nákladů nebo mezd a roční objem ostatních osobních nákladů dále rozdělí nejméně na jednotlivá čtvrtletí s přihlédnutím k činitelům, které ovlivňují potřebu příslušné části mzdových prostředků v jednotlivých obdobích. Roční objem přídělů do fondu odměn odpovídající absolutnímu limitu rozdělí organizace v plánu mezd na jednotlivá čtvrtletí, popřípadě měsíce, jen je-li to nutné k výpočtu přídělů do fondu odměn v průběhu plnění plánu. Na stejná časová období rozdělí v plánu mezd též výsledky činnosti vyjádřené v ukazatelích, z nichž se vycházelo při stanovení závazných limitů nebo podle nichž se v průběhu plnění plánu hodnotí dodržení závazných limitů anebo vypočítávají příděly do fondu odměn.

(2) Podkladem pro hodnocení mzdového vývoje, kontrolu dodržování závazných limitů i výpočet přídělů do fondu odměn v průběhu plnění plánu je plán mezd organizace vypracovaný podle odstavce 1 a potvrzený nadřízeným orgánem.⁴) Plán mezd organizace, který není v souladu se závaznými limity a celkovými záměry státního plánu nebo jehož ukazatele nejsou správně rozděleny na jednotlivá období roku, nesmí být potvrzen. Rozdělení plánu mezd koncernu na jednotlivá období roku nemusí být potvrzováno, netrvá-li na tom ústřední orgán se souhlasem příslušného ministerstva práce a sociálních věcí.

(3) Potvrzený plán mezd, který obsahuje ukazatele pro kontrolu dodržení závazných limitů rozdělené na jednotlivá období roku narůstajícím způsobem, oznamuje hospodářská a příspěvková organizace pobočce Státní banky československé nebo jinému peněžnímu ústavu, s nímž je ve spojení (dále jen „banka“). Stejným způsobem oznamuje plán mezd vyplývající z potvrzené změny (§ 6 odst. 4).

(1) Normativem mzdových a ostatních osobních nákladů se určuje podíl těchto nákladů na výkonech organizací; absolutním limitem se určuje výše mzdových a ostatních osobních nákladů.

(2) Při stanovení normativu mzdových a ostatních osobních nákladů se použije ukazatele výkonů, z něhož se vychází při stanovení normativu vládou. Jiného ukazatele, výjimečně též několika ukazatelů uplatňovaných u jedné organizace současně, lze použít jen tehdy, je-li takto lépe vyjádřena pracovní náročnost a společenská užitečnost výkonů.

(3) Absolutní limit mzdových a ostatních osobních nákladů se stanoví v souladu s § 5 odst. 2 písm. a) zejména v případech, kdy spotřeba živé práce není přímo závislá na výkonech, nebo jestliže by závislost mzdových a ostatních osobních nákladů na výkonech mohla oslabovat společenský zájem na jiných výsledcích činnosti.

(4) Přepočítací koeficienty k normativu mzdových a ostatních osobních nákladů vyjadřují poměr, ve kterém se přepočítává plánovaný objem mzdových nákladů při překročení plánovaných výkonů. Přepočítací koeficienty se stanoví nižší číselnou hodnotou než jedna tak, aby znevýhodňovaly přijímání a překračování málo progresivního plánu; za tím účelem se stanoví pásma překročení plánovaných výkonů s postupně klesajícími koeficienty. Při stanovení přepočítacího koeficientu pro první pásmo překročení plánovaných výkonů se vychází především z podílu mezd, závislých na výkonech, z celkového objemu mzdových nákladů. Při stanovení rozmezí pásem a přepočítacích koeficientů pro jednotlivá pásma se přihlíží zejména ke společenskému zájmu na překračování plánovaných výkonů, k činitelům, které umožňují překračovat plánované výkony bez zvýšení objemu mzdových nákladů, a k záměrům ve mzdové diferenciaci.

(5) Ukazatele výkonů, které jsou ovlivněny změnami v podílu věcných nákladů nebo v rozsahu nerealizovaných výkonů proti plánu, se očišťují od vlivu těchto změn pro účely hodnocení, zda organizace v průběhu plnění plánu dodržela normativ mzdových a ostatních osobních nákladů.

(1) Hodnocení, zda organizace v průběhu plnění plánu dodržela normativ nebo absolutní limit mzdových a ostatních osobních nákladů anebo absolutní limit mzdových prostředků, se provádí na základě použitelného objemu těchto nákladů nebo prostředků. Použitelný objem je přepočtený, popřípadě nepřepočtený plánovaný objem mzdových nákladů nebo mezd zvýšený o skutečný, nejvýše však plánovaný objem ostatních osobních nákladů a o stanovené připočitatelné částky.

(2) Organizace, které je stanoven normativ mzdových a ostatních osobních nákladů, přepočítává plánovaný objem mzdových nákladů v závislosti na plnění plánovaného objemu výkonů a na stanovených přepočítacích koeficientech. Organizace, které je stanoven absolutní limit mzdových a ostatních osobních nákladů nebo mzdových prostředků, přepočítává obdobně plánovaný objem mzdových nákladů nebo mezd, jen je-li tento způsob hodnocení stanoven podle § 14 současně s příslušným ukazatelem a přepočítacími koeficienty.

(3) Připočitatelnými částkami podle odstavce 1 jsou částky

(4) Normativ nebo absolutní limit mzdových a ostatních osobních nákladů nebo absolutní limit mzdových prostředků je dodržen, jestliže částky zúčtované k výplatě za příslušné období nejsou vyšší než použitelný objem mzdových a ostatních osobních nákladů nebo mzdových prostředků. Rozdíl mezi částkami zúčtovanými k výplatě a použitelným objemem mzdových a ostatních osobních nákladů nebo mzdových prostředků se považuje za úsporu nebo překročení normativu nebo absolutního limitu, u nichž se postupuje podle dalších ustanovení. Dodržení normativu nebo absolutního limitu se hodnotí nejméně čtvrtletně, a to vždy za období od počátku roku.

(5) Při hodnocení, zda je normativ nebo absolutní limit mzdových a ostatních osobních nákladů nebo absolutní limit mzdových prostředků dodržen v oboru působnosti nadřízených orgánů za všechny organizace, pro které je příslušný normativ nebo absolutní limit stanoven, se vychází ze srovnání součtu úspor a součtu překročení zjištěných za podřízené organizace i za činnost nadřízených orgánů (odstavec 4). Normativ nebo absolutní limit je dodržen, jestliže součet překročení není vyšší než součet úspor a všech rozpisových rezerv mzdových a ostatních osobních nákladů nebo mzdových prostředků orgánů a organizací, které nejsou vázány.

(1) Normativem fondu odměn se určuje podíl prostředků ze zisku organizací, které mohou být přiděleny do fondu odměn; absolutním limitem fondu odměn se určuje výše těchto prostředků.

(2) K normativu fondu odměn stanoví nadřízený orgán organizaci nejméně dva podmiňující ukazatele, které charakterizují efektivnost hospodaření a rozhodující úkoly hospodářského plánu a jejichž splněním je podmíněna polovina možného přídělu do fondu odměn podle normativu, a dále stanoví stupeň neplnění ukazatelů, při němž zaniká nárok na část přídělu podmíněnou jejich plněním. Nadřízený orgán přitom vychází z okruhu podmiňujících ukazatelů a stupňů, které pro organizace ve svém oboru působnosti vymezí ústřední orgán v dohodě s příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí a příslušnou plánovací komisí, a pokud jde o projektové a inženýrské organizace a hospodářské organizace výzkumné a vývojové základny, federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí, Státní plánovací komisí a ministerstvy výstavby a techniky a práce a sociálních věcí republik.

(3) Organizace může přidělit do fondu odměn prostředky, jejichž objem vypočte na základě zisku a stanoveného normativu. Při překročení plánovaného zisku krátí objem prostředků, odpovídající překročení a stanovenému normativu, přepočítacím koeficientem.

(4) Polovinu objemu prostředků vypočteného podle odstavce 3 rozdělí organizace na stejné části podle počtu stanovených podmiňujících ukazatelů. Při neplnění každého podmiňujícího ukazatele rovnoměrně krátí příslušnou část prostředků tak, aby při poklesu plnění ukazatele na stanovený stupeň nemohla být tato část prostředků přidělena do fondu odměn. Nadřízený orgán může uplatnit obdobný postup krácení také tehdy, když organizace nezajistí v hospodářském plánu číselnou hodnotu podmiňujících ukazatelů, která vyplývá z rozpisu provedeného nadřízeným orgánem.

(5) Absolutní limit fondu odměn může organizaci stanovit nadřízený orgán v případech, kdy

(6) Zároveň s absolutním limitem fondu odměn stanoví nadřízený orgán podmínky, podle nichž organizace upravuje (zvyšuje a snižuje) objem prostředků, které může přidělit do fondu odměn, v závislosti na zlepšení nebo zhoršení výsledků své činnosti. Podmínky stanoví tak, aby výsledky činnosti organizace byly vyjádřeny ukazatelem charakterizujícím především efektivnost hospodaření, byly uplatněny obdobně podle ustanovení odstavců 2 a 4 podmiňující ukazatele a bylo zvýhodněno přijetí vyššího úkolu v hospodářském plánu před překročením úkolu nižšího.

(1) Organizace může zvýšit objem prostředků, které lze přidělit do fondu odměn podle normativu nebo absolutního limitu (§ 10 odst. 3, 4 a 6), o částky odpovídající

(2) Organizace doplňuje prostředky fondu odměn mimo stanovený normativ nebo stanovený absolutní limit

(3) Organizace krátí objem prostředků, které může přidělit do fondu odměn podle normativu nebo absolutního limitu (§ 10 odst. 3, 4 a 6), jakož i nad normativ nebo absolutní limit (odstavec 1), o částky odpovídající podílu stanovenému z cenového znevýhodnění technicky zastaralých výrobků a výrobků třetího stupně jakosti a z úrokových sankcí uplatňovaných bankou, nejvýše však v rozsahu umožňujícím přidělit do fondu odměn 30 % částky zjištěné podle normativu nebo absolutního limitu (§ 10 odst. 3, 4 a 6).

(4) Podmínky a postup při zvyšování a krácení objemu prostředků podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 3, popřípadě též další případy doplňování a krácení fondu odměn podle odstavců 2 a 3 stanoví federální ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě s ministerstvy práce a sociálních věcí republik a ostatními zúčastněnými ústředními orgány.

(1) Prostředků přidělených do fondu odměn podle § 11 odst. 1 písm. a) může organizace používat jen k odměňování pracovníků, kteří dosažené výsledky ovlivnili nebo za ně odpovídají; prostředky přidělené podle § 11 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a) může též převést do fondu odměn jiných organizací, které se zasloužily o dosažené výsledky.

(2) Organizace může poskytnout z fondu odměn prostředky odborovým radám na důležitých stavbách⁵) k výplatě odměn za výsledky dosažené při rozvoji iniciativy pracujících podle podmínek stanovených odborovou radou a generálním investorem v dohodě s ostatními organizacemi zúčastněnými na stavbě.

(3) Organizace může použít prostředků fondu odměn jen do výše jejich zůstatku, který není vázán.

(4) Zůstatek prostředků fondu odměn převádí organizace do následujícího roku.

(1) Fond odměn koncernového podniku se tvoří dotacemi z koncernového fondu odměn na základě předem stanovených podmínek. Podmínky stanoví koncern obdobně podle § 10 tak, aby plánované dotace do fondu odměn všech koncernových podniků nebyly nižší než polovina plánovaného přídělu do koncernového fondu odměn. V rámci podmínek může též stanovit postup obdobně podle § 11.

(2) Koncernový podnik postupuje při použití fondu odměn podle § 3 odst. 2 a nestanoví-li koncern jinak, též podle § 12.

(1) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí může v dohodě se Státní plánovací komisí podrobněji vymezit způsob a další podmínky použití ukazatelů výkonů a přepočítacích koeficientů (§ 8), a stanovit jiný postup hodnocení, zda byl v průběhu plnění plánu dodržen normativ nebo absolutní limit mzdových a ostatních osobních nákladů nebo absolutní limit mzdových prostředků (§ 9). Může též stanovit jiný způsob použití normativu nebo absolutního limitu fondu odměn, než je uveden § 10 a 11. Stejná opatření mohou provést se souhlasem federálního ministerstva práce a sociálních věcí a příslušné plánovací komise

(2) Opatření podle odstavce 1 pro rozpočtové a příspěvkové organizace vyžadují též souhlasu příslušného ministerstva financí.

a) normativy určující podíl mzdových prostředků na výsledcích činnosti vyjádřených stanoveným ukazatelem nebo změnu tohoto podílu proti výchozímu stavu,

b) absolutní limity určující přímo výši mzdových prostředků.

a) normativ mzdových a ostatních osobních nákladů (§ 8) a normativ fondu odměn (§ 10); jestliže s ohledem na podmínky hospodaření a zájmy společnosti nemohou stanovit normativ mzdových a ostatních osobních nákladů nebo normativ fondu odměn, stanoví místo normativu absolutní limit;

b) přepočítací koeficienty k normativu mzdových a ostatních osobních nákladů a k normativu fondu odměn; koeficienty k absolutnímu limitu mzdových a ostatních osobních nákladů stanoví jen tehdy, hodnotí-li se dodržení limitu v průběhu plnění plánu v závislosti na výsledcích činnosti organizace podle stanoveného ukazatele;

c) podmiňující ukazatele k normativu fondu odměn a stupeň neplnění těchto ukazatelů, při němž zaniká nárok na část přídělu do fondu odměn podmíněnou plněním příslušného ukazatele (§ 10);

d) podmínky k absolutnímu limitu fondu odměn, podle nichž se upravuje (zvyšuje a snižuje) absolutní výše prostředků, které mohou být přiděleny do fondu odměn, v závislosti na zlepšení nebo zhoršení výsledků činnosti organizace (§ 10).

a) absolutní limit mzdových a ostatních osobních nákladů a absolutní limit fondu odměn místo absolutního limitu mzdových prostředků;

b) přepočítací koeficienty k absolutnímu limitu mzdových prostředků nebo k absolutnímu limitu mzdových a ostatních osobních nákladů, hodnotí-li se dodržení limitu v průběhu plnění plánu v závislosti na výsledcích činnosti organizace podle stanoveného ukazatele;

c) podmínky k absolutnímu limitu fondu odměn, podle nichž se upravuje (zvyšuje a snižuje) absolutní výše prostředků, které mohou být přiděleny do fondu odměn, v závislosti na zlepšení nebo zhoršení výsledků činnosti organizace.

a) vázané v rozpisové rezervě mzdových a ostatních osobních nákladů nebo mzdových prostředků organizace, a to v rozsahu schváleném nadřízeným orgánem,

b) vázané v rozpisové rezervě mzdových a ostatních osobních nákladů nebo mzdových prostředků nadřízených orgánů,

c) vázané podle směrnic federálního ministerstva práce a sociálních věcí ve fondu odměn k zajištění žádoucí diferenciace nadtarifních složek mezd zahrnovaných do nákladů,

d) mezd a náhrad mzdy, jiných odměn a jejich náhrad a obdobných plnění, které organizace poskytla v uplynulých obdobích roku ze svých mzdových a ostatních osobních nákladů nebo mzdových prostředků a které jí budou refundovány,

e) odměn za objevy, vynálezy, zlepšovací návrhy, průmyslové vzory, řešení tematických úkolů apod. poskytnutých v uplynulých obdobích roku, které převyšují celkový objem odměn poskytovaných ve stejném období předchozího roku.

a) organizace plánuje za období celého roku ztrátu,

b) hospodářský výsledek organizace se během roku ve velkém rozsahu mění,

c) podíl fondu odměn na zisku by převýšil 30 %, nebo

d) přímá (lineární) závislost výše fondu odměn na zisku neodpovídá charakteru činnosti organizace.

a) podílu stanovenému z cenového zvýhodnění technicky pokrokových výrobků a výrobků prvního stupně jakosti, ze zlepšení efektu zahraniční směny a z úrokových bonifikací poskytovaných bankou,

b) povolenému překročení normativu nebo absolutního limitu fondu odměn (§ 6 odst. 2),

c) úspoře vykázané za celý rok proti normativu nebo absolutnímu limitu mzdových a ostatních osobních nákladů (§ 9 odst. 4); toto zvýšení může organizace provést jen se souhlasem nadřízeného orgánu, projektová a inženýrská organizace též se souhlasem federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, popřípadě příslušného ministerstva výstavby a techniky republiky.

a) dotacemi poskytovanými z prostředků státního rozpočtu,

b) dotacemi poskytovanými v rámci rozpisové rezervy fondu odměn nadřízených orgánů (§ 6 odst. 2),

c) prostředky převedenými z fondu odměn jiné organizace (§ 12 odst. 1).

a) federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj v dohodě s ministerstvy výstavby a techniky a práce a sociálních věcí republik pro projektové a inženýrské organizace a pro organizace výzkumné a vývojové základny,

b) ministerstva práce a sociálních věcí republik pro organizace řízené ústředními orgány republik s výjimkou organizací uvedených v písmenu a),

c) ostatní ústřední orgány pro organizace v jejich oboru působnosti, a jde-li o ústřední orgány republik, též v dohodě s příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí republiky; pro projektové a inženýrské organizace a pro organizace výzkumné a vývojové základny dále v dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj, popřípadě příslušným ministerstvem výstavby a techniky republiky.

(1) Zjistí-li organizace, že je ohroženo dodržení závazného limitu nebo výplata mezd v plné výši, přikročí neprodleně k odstraňování příčin, popřípadě uplatní podle příslušných předpisů opatření vůči odpovědným pracovníkům. V součinnosti s odborovými orgány informuje kolektiv pracovníků o stavu hospodaření, zjištěných nedostatcích a jejich příčinách, nutných nápravných opatřeních a organizuje účast pracujících na jejich provádění. Nápravná opatření oznámí nadřízenému orgánu.

(2) Za účelem odstranění nedostatků ve vývoji mzdových prostředků provede organizace především racionalizační opatření ke zlepšení hospodářské činnosti a ke zvýšení produktivity práce, prověří správnost zařazení pracovních činností (funkcí) do tarifních tříd a používání mzdových tarifů, příplatků, mzdových preferencí apod. a provede nezbytné změny v prémiových řádech, podmínkách pro poskytování odměn, výši prostředků vnitropodnikových útvarů na odměňování a další opatření. Zároveň určí postup pro případ, kdy by mohlo dojít k omezení výplaty mezd až na zaručenou úroveň (§ 37).

(1) Zjistí-li nadřízený orgán, že v organizaci je ohroženo dodržení závazného limitu, uloží organizaci opatření k nápravě včetně opatření k přezkoumání a úpravě norem spotřeby práce,⁶) a to zejména nepovažuje-li opatření prováděná organizací podle § 15 za dostatečně účinná.

a) uloží organizaci opatření k nápravě, pokud tak neučinil podle odstavce 1 nebo pokud již dříve uložená opatření nejsou dostatečně účinná, a oznámí je bance;

(2) Zjistí-li nadřízený orgán, že organizace překročila závazný limit, projedná s ní a v závažnějších případech též za součinnosti banky příčiny překročení a použije některých z těchto opatření:

c) omezí na potřebnou dobu právo organizace disponovat s prostředky na jejím účtě u banky; požádá banku, aby uvolňovala organizaci mzdové prostředky jen ve stanoveném rozsahu a uloží organizaci, aby prokazovala bance, že vybírané částky včetně částek převodů odloučeným organizačním složkám a jiným organizacím (refundace mzdových prostředků) a částek srážených ze mzdy nepřevyšují stanovený rozsah;

b) zavede měsíční kontrolu dodržování závazného limitu a uloží organizaci, aby oznámila bance rozpis plánu mezd na jednotlivé měsíce a měsíčně ji informovala o dodržení závazného limitu;

d) uplatní podle příslušných předpisů opatření vůči vedoucímu organizace.

(3) Nadřízený orgán omezí právo organizace disponovat s prostředky na jejím účtě u banky stanovením nepřekročitelného objemu prostředků použitelných na úhradu mezd a náhrad mzdy, jiných odměn a jejich náhrad a dalších plnění. Nepřekročitelný objem prostředků stanoví tak, aby organizace nejpozději do konce roku vyrovnala překročení závazného limitu; tento objem však musí odpovídat alespoň úhrnu mezd a dalších plnění, jejichž výplata je v daném období pracovníkům zaručena podle § 37 odst. 1 a částce, kterou organizace refunduje ze svých mzdových prostředků jiné organizaci (§ 2 odst. 1 č. 3).

(4) Od opatření uvedených v odstavci 2 může nadřízený orgán upustit, jde-li o překročení přechodného charakteru, které organizace vyrovná v krátké době. Požádá-li banka, aby byla zavedena měsíční kontrola dodržování závazného limitu, nadřízený orgán žádosti vyhoví. Platnost opatření končí vyrovnáním překročení.

(1) Překročí-li hospodářská organizace normativ nebo absolutní limit mzdových a ostatních osobních nákladů (§ 9 odst. 4) za celý rok a není-li toto překročení dodatečně kryto vázáním rozpisových rezerv nadřízených orgánů, provede po skončení roku z fondu odměn dodatkový odvod do státního rozpočtu⁷) ve výši překročení. Nestačí-li prostředky fondu odměn na plnou úhradu dodatkového odvodu, uhradí organizace zbývající částku v dalších letech. Koncern provádí dodatkový odvod z prostředků koncernového fondu odměn.

(2) Hospodářská organizace provádí dodatkový odvod na bankovní účet státního rozpočtu do 15 dnů po termínu stanoveném pro předložení roční účetní závěrky za rok, v němž došlo k překročení normativu nebo absolutního limitu mzdových a ostatních osobních nákladů. Nemůže-li provést dodatkový odvod v plné výši, uhrazuje zbývající částku postupně ve čtvrtletních splátkách vždy do 30 dnů po skončení čtvrtletí. Ke čtvrtletním splátkám použije všech prostředků fondu odměn.

(3) Při překročení normativu nebo absolutního limitu mzdových a ostatních osobních nákladů (§ 9 odst. 4) v průběhu roku váže hospodářská organizace prostředky fondu odměn v rozsahu uvedeném v odstavci 1. Provádí-li čtvrtletní splátky dodatkového odvodu podle odstavce 2, váže v průběhu čtvrtletí prostředky fondu odměn v rozsahu odpovídajícím nezaplacené částce dodatkového odvodu.

(4) Ustanovení předcházejících odstavců se nevztahují

c) na prostředky přidělené do fondu odměn ze zdrojů organizace, a to v rozsahu odpovídajícím částce vypočtené podle § 11 odst. 1 písm. a) a snížené o částku, která byla vypočtena podle § 11 odst. 3.

b) na prostředky přidělené do fondu odměn ze zdrojů organizace, a to v rozsahu odpovídajícím 30 % částky vypočtené podle § 10 odst. 3 a 4 nebo 6,

a) na prostředky přidělené do fondu odměn podle § 11 odst. 2 a na 30 % zůstatku prostředků fondu odměn převedeného z minulého roku,