ÚČEL A ROZSAH ZÁKONNÉHO POJlŠTĚNÍ

§ 2

Zákonné pojištění zahrnuje živelní pojištěni (§ 3), pojištění hospodářských zvířat (§ 4) a pojištění úrody (§ 5).

§ 3

Živelní pojištění

§ 4

Pojištění hospodářských zvířat

§ 5

Pojištění úrody

(1) Zákonné pojištění socialistických zemědělských organizací provozované Slovenskou státní pojišťovnou (dále jen „zákonné pojištění“) slouží k úhradě škod vznikajících nahodilými událostmi na majetku těchto organizací a k posílení jejich zainteresovanosti na ochraně a řádném využíváni pojištěného majetku.

(2) V rozsahu dále stanoveném jsou u Slovenské státní pojišťovny (dále jen „pojišťovna“) pojištěny státní statky, školní statky (školní zemědělské podniky a školní rybářství), jednotná zemědělská družstva a ostatní družstevní a státní hospodářské organizace, jejichž hlavním předmětem hospodářské činnosti je rostlinná výroba, šlechtitelství, chov hospodářských zvířat1) a plemenářství (dále jen „zemědělské organizace“), které mají sídlo na území Slovenské socialistické republiky.

(1) Živelní pojištění se vztahuje na poškození nebo zničení

(2) Živelní pojištění se dále vztahuje na poškození nebo zničení věcí uvedených v odstavci 1, k nimž došlo v přímé souvislosti s událostmi tam uvedenými.

(3) Živelní pojištění se vztahuje též na poškození nebo zničení

(1) Pojištění hospodářských zvířat chovaných zemědělskou organizací se vztahuje na jejich uhynutí, na utracení nařízené veterinářem podle předpisů o veterinární péči2) (dále jen „veterinář“) nebo příslušným orgánem národního výboru a na nutnou porážku, k nimž došlo z důvodu

(2) Toto pojištění se dále vztahuje

(3) Pojištění hospodářských zvířat se vztahuje i na takové jejich postižení, k němuž došlo tím, že

(1) Pojištění úrody se vztahuje na snížení pojištěného výtěžku sklizně (odstavec 3.)
Sklizní chmele a tabáku se pro účely této vyhlášky rozumí sebrání úrody a její předání odběrateli nebo uložení do vlastního skladu.

(2) Pojištění úrody se nevztahuje na snížení pojištěného výtěžku, k němuž došlo

(3) Pojištěným výtěžkem podle odstavce 1 je

1. budov, silážních a senážních věží, hydroglobusů a vodárenských věží, ohradních zdí a plotů, jakož i objektů takovýchto nedokončených staveb, nese-li u těchto objektů zemědělská organizace nebezpečí poškození nebo zničení ze svého (dále jen „stavby“),

2. obilnin, luskovin, olejnin, přadných rostlin, okopanin, léčivých a kořeninových rostlin, zeleniny, vinné révy a pícnin (dále jen „plodiny“),

3. zásob z vlastní výroby zemědělské organizace,

4. strojů, Jiného zařízení a ostatního mrtvého inventáře, zásob, které zemědělská organizace nevyrobila, jakož i peněz (dále jen „movité věci“),

b) výbuchem,

5. hospodářských a jiných zvířat

c) bleskem,

a) požárem,

f) krupobitím,

g) sesouváním půdy, zřícením skal nebo zemin (pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem),

e) povodní nebo záplavou,

d) vichřicí,

i) pádem stromů, stožárů a jiných předmětů, nejsou-li součástí poškozené pojištěné věci.

h) sesouváním nebo zřícením lavin,

a) staveb tíhou sněhu nebo námrazy,

b) přadných rostlin, brambor, nařasené vinné révy a jejího matečného materiálu, zeleniny (s výjimkou zeleniny přezimované) a semenic krmného zelí, krmné kapusty, krmné brukve, krmné mrkve a krmné tykve mrazem v době od 21. března do 20. června,

c) ozimých obilnin a ozimých směsek, ozimé řepky a podsevů víceletých pícnin vyzimováním způsobeným vymrznutím, nadměrným mokrem nebo suchem, prudkými rozdíly teplot, vyhladověním nebo chorobami a rostlinnými i živočišnými škůdci v době od 1. října do 30. dubna následujícího roku (dále jen „vyzimování“).

a) velmi nebezpečné nebo nebezpečné nákazy3) (dále jen „nákaza“), ať proto, že hospodářské zvíře bylo nákazou nemocné nebo z nákazy podezřelé;

b) jiného hromadného onemocnění infekčního nebo parazitárního původu v době od zjištění takového onemocnění do konce lhůty, kterou ozdravovací plán stanovil na jeho zdolání, nejpozději však do 18 měsíců v chovu, ve kterém se toto onemocnění nevyskytlo nebo bylo utlumeno natolik, že za posledních 12 měsíců nezpůsobilo uhynutí, utracení nebo nutnou porážku hospodářského zvířete, a jde-li o chov prasat a drůbeže, ve kterém bylo onemocnění infekčního nebo parazitárního původu prohlášeno za zdolané4);

c) hromadné otravy jedem nebo hromadného onemocnění způsobeného jinou látkou škodlivou zdraví,5) pokud nebyly způsobeny krmivem, jehož zdravotní závadnost byla smyslově zjistitelná již při prvním podání, nebo vědomým podáním krmiva určeného pro jiný druh nebo kategorii zvířat;

d) prudkého nadmutí funkčně vyvinutého bachoru, jímž byl hromadně postižen skot, ovce a kozy, byla-li jeho příčinou nadměrná bakteriální a enzymatická činnost;

3. zasažením hospodářského zvířete elektrickým proudem nebo přerušením jeho dodávky, které zemědělská organizace nezavinila.

2. v přímé souvislosti se závěrečnou dezinfekcí, dezinsekcí nebo deratizací,

1. při nařízené imunizaci proti nákazám, při úkonech pro diagnostické účely, při odčervování, při kastraci a inseminaci, prováděných na zdravých hospodářských zvířatech odborně způsobilými veterinárními pracovníky nebo odbornými pracovníky plemenářských organizací, a za stejných podmínek i při tlumení poruch reprodukce hospodářských zvířat,

e) poškození způsobeného

a) na poražení nebo na utracení hospodářského zvířete podezřelého z nákazy nebo z nakažení nákazou, jakož i na poražení nebo na utracení zdravého hospodářského zvířete, pokud bylo nařízeno orgánem uvedeným v odstavci 1 proto, aby bylo zabráněno rozšíření nákazy;

b) na poražení skotu, prasat, ovcí a koz provedené do 12 měsíců od onemocněni nákazou v důsledku trvalé ztráty plodnosti nebo užitkovosti způsobené tímto onemocněním;

c) na nutnou porážku dojnice pro akutní nakažlivý zánět mléčné žlázy, ověřený laboratorním vyšetřením nebo veterinárním vyšetřením provedeným na jatkách.

a) hospodářské zvíře zmetalo po uplynutí jedné třetiny doby březosti z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. a)

b) plemenné hospodářské zvíře následkem onemocnění nákazou, pro podezření z nákazy nebo pro nařízenou uzávěru při tlumení nákazy trvale ztratilo schopnost plodit potomstvo způsobilé další produkce plemenných zvířat nebo bylo z plemenitby vyřazeno.

a) jablek, hrušek, švestek, rynglí, meruněk, broskví, třešní, višní, angreštu, rybízu, jahod, malin, mandlí a ořechů (dále jen „ovoce“), pěstovaných zemědělskou organizací, u níž výtěžek sklizně ovoce uvedený ve výrobně finančním plánu na příslušný rok dosahuje alespoň 1 000 000 Kčs, a zemědělskou organizací, kterou příslušná zemědělská správa při schvalování uvedeného plánu určí pro ovocnářsko specializaci,

b) chmele a jeho matečného materiálu a tabáku, pěstovaných zemědělskou organizací, jestliže k jeho snížení došlo následkem zničení nebo snížení množství nebo zhoršení jakosti úrody ovoce, chmele a jeho matečného materiálu nebo tabáku jakoukoliv událostí, která postihla

2. úrodu chmele a jeho matečného materiálu a tabáku od ukončení jedné sklizně do ukončení další sklizně nebo od jejich výsadby do ukončení sklizně v běžném roce.

1. úrodu ovoce od 1. ledna do ukončení sklizně příslušného roku.

a) nesprávným obděláváním, ošetřováním nebo sklizní,

b) činností jiné organizace, která, jestliže ji lze zjistit, odpovídá za škody způsobené touto činností zemědělské organizaci podle zvláštních předpisů.

a) hodnota plánovaného množství sklizně jednotlivých druhů ovoce vyjádřená v ceně, uvedené ve výrobně finančním plánu zemědělské organizace pro příslušný rok (dále jen „plánovaná realizační cena“), a jestliže tento druh ovoce neplánovala, ve stálé zúčtovací ceně;9)

b) hodnota sklizně chmele a tabáku z výměry skutečně osázené, vyjádřená v plánované realizační ceně a určená podle průměrné hektarové sklizně, které zemědělská organizace dosáhla za posledních pět let, a jestliže chmel nebo tabák v tomto období nepěstovala, podle průměrné hektarové sklizně, které dosáhla za dobu kratší, nejméně však za dobu tří let v posledním pětiletí; v ostatních případech je pojištěným výtěžkem hodnota plánovaného množství jeho sklizně z výměry skutečně osázené, vyjádřená v plánované realizační ceně po příslušný rok.