ČÁST 1
§ 1
(1) Zákonné pojištění socialistických zemědělských organizací provozované Slovenskou státní pojišťovnou (dále jen „zákonné pojištění“) slouží k úhradě škod vznikajících nahodilými událostmi na majetku těchto organizací a k posílení jejich zainteresovanosti na ochraně a řádném využíváni pojištěného majetku.
(2) V rozsahu dále stanoveném jsou u Slovenské státní pojišťovny (dále jen „pojišťovna“) pojištěny státní statky, školní statky (školní zemědělské podniky a školní rybářství), jednotná zemědělská družstva a ostatní družstevní a státní hospodářské organizace, jejichž hlavním předmětem hospodářské činnosti je rostlinná výroba, šlechtitelství, chov hospodářských zvířat1) a plemenářství (dále jen „zemědělské organizace“), které mají sídlo na území Slovenské socialistické republiky.
§ 2
Zákonné pojištění zahrnuje živelní pojištěni (§ 3), pojištění hospodářských zvířat (§ 4) a pojištění úrody (§ 5).
§ 3
Živelní pojištění
(1) Živelní pojištění se vztahuje na poškození nebo zničení
1. budov, silážních a senážních věží, hydroglobusů a vodárenských věží, ohradních zdí a plotů, jakož i objektů takovýchto nedokončených staveb, nese-li u těchto objektů zemědělská organizace nebezpečí poškození nebo zničení ze svého (dále jen „stavby“),
2. obilnin, luskovin, olejnin, přadných rostlin, okopanin, léčivých a kořeninových rostlin, zeleniny, vinné révy a pícnin (dále jen „plodiny“),
3. zásob z vlastní výroby zemědělské organizace,
4. strojů, Jiného zařízení a ostatního mrtvého inventáře, zásob, které zemědělská organizace nevyrobila, jakož i peněz (dále jen „movité věci“),
5. hospodářských a jiných zvířat
b) výbuchem,
a) požárem,
c) bleskem,
f) krupobitím,
d) vichřicí,
g) sesouváním půdy, zřícením skal nebo zemin (pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem),
e) povodní nebo záplavou,
i) pádem stromů, stožárů a jiných předmětů, nejsou-li součástí poškozené pojištěné věci.
h) sesouváním nebo zřícením lavin,
(2) Živelní pojištění se dále vztahuje na poškození nebo zničení věcí uvedených v odstavci 1, k nimž došlo v přímé souvislosti s událostmi tam uvedenými.
(3) Živelní pojištění se vztahuje též na poškození nebo zničení
a) staveb tíhou sněhu nebo námrazy,
b) přadných rostlin, brambor, nařasené vinné révy a jejího matečného materiálu, zeleniny (s výjimkou zeleniny přezimované) a semenic krmného zelí, krmné kapusty, krmné brukve, krmné mrkve a krmné tykve mrazem v době od 21. března do 20. června,
c) ozimých obilnin a ozimých směsek, ozimé řepky a podsevů víceletých pícnin vyzimováním způsobeným vymrznutím, nadměrným mokrem nebo suchem, prudkými rozdíly teplot, vyhladověním nebo chorobami a rostlinnými i živočišnými škůdci v době od 1. října do 30. dubna následujícího roku (dále jen „vyzimování“).
§ 4
Pojištění hospodářských zvířat
(1) Pojištění hospodářských zvířat chovaných zemědělskou organizací se vztahuje na jejich uhynutí, na utracení nařízené veterinářem podle předpisů o veterinární péči2) (dále jen „veterinář“) nebo příslušným orgánem národního výboru a na nutnou porážku, k nimž došlo z důvodu
a) velmi nebezpečné nebo nebezpečné nákazy3) (dále jen „nákaza“), ať proto, že hospodářské zvíře bylo nákazou nemocné nebo z nákazy podezřelé;
b) jiného hromadného onemocnění infekčního nebo parazitárního původu v době od zjištění takového onemocnění do konce lhůty, kterou ozdravovací plán stanovil na jeho zdolání, nejpozději však do 18 měsíců v chovu, ve kterém se toto onemocnění nevyskytlo nebo bylo utlumeno natolik, že za posledních 12 měsíců nezpůsobilo uhynutí, utracení nebo nutnou porážku hospodářského zvířete, a jde-li o chov prasat a drůbeže, ve kterém bylo onemocnění infekčního nebo parazitárního původu prohlášeno za zdolané4);
c) hromadné otravy jedem nebo hromadného onemocnění způsobeného jinou látkou škodlivou zdraví,5) pokud nebyly způsobeny krmivem, jehož zdravotní závadnost byla smyslově zjistitelná již při prvním podání, nebo vědomým podáním krmiva určeného pro jiný druh nebo kategorii zvířat;
d) prudkého nadmutí funkčně vyvinutého bachoru, jímž byl hromadně postižen skot, ovce a kozy, byla-li jeho příčinou nadměrná bakteriální a enzymatická činnost;
e) poškození způsobeného
1. při nařízené imunizaci proti nákazám, při úkonech pro diagnostické účely, při odčervování, při kastraci a inseminaci, prováděných na zdravých hospodářských zvířatech odborně způsobilými veterinárními pracovníky nebo odbornými pracovníky plemenářských organizací, a za stejných podmínek i při tlumení poruch reprodukce hospodářských zvířat,
3. zasažením hospodářského zvířete elektrickým proudem nebo přerušením jeho dodávky, které zemědělská organizace nezavinila.
2. v přímé souvislosti se závěrečnou dezinfekcí, dezinsekcí nebo deratizací,
(2) Toto pojištění se dále vztahuje
a) na poražení nebo na utracení hospodářského zvířete podezřelého z nákazy nebo z nakažení nákazou, jakož i na poražení nebo na utracení zdravého hospodářského zvířete, pokud bylo nařízeno orgánem uvedeným v odstavci 1 proto, aby bylo zabráněno rozšíření nákazy;
b) na poražení skotu, prasat, ovcí a koz provedené do 12 měsíců od onemocněni nákazou v důsledku trvalé ztráty plodnosti nebo užitkovosti způsobené tímto onemocněním;
c) na nutnou porážku dojnice pro akutní nakažlivý zánět mléčné žlázy, ověřený laboratorním vyšetřením nebo veterinárním vyšetřením provedeným na jatkách.
(3) Pojištění hospodářských zvířat se vztahuje i na takové jejich postižení, k němuž došlo tím, že
a) hospodářské zvíře zmetalo po uplynutí jedné třetiny doby březosti z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. a)
b) plemenné hospodářské zvíře následkem onemocnění nákazou, pro podezření z nákazy nebo pro nařízenou uzávěru při tlumení nákazy trvale ztratilo schopnost plodit potomstvo způsobilé další produkce plemenných zvířat nebo bylo z plemenitby vyřazeno.
§ 5
Pojištění úrody
(1) Pojištění úrody se vztahuje na snížení pojištěného výtěžku sklizně (odstavec 3.)
Sklizní chmele a tabáku se pro účely této vyhlášky rozumí sebrání úrody a její předání odběrateli nebo uložení do vlastního skladu.
Sklizní chmele a tabáku se pro účely této vyhlášky rozumí sebrání úrody a její předání odběrateli nebo uložení do vlastního skladu.
b) chmele a jeho matečného materiálu a tabáku, pěstovaných zemědělskou organizací, jestliže k jeho snížení došlo následkem zničení nebo snížení množství nebo zhoršení jakosti úrody ovoce, chmele a jeho matečného materiálu nebo tabáku jakoukoliv událostí, která postihla
1. úrodu ovoce od 1. ledna do ukončení sklizně příslušného roku.
2. úrodu chmele a jeho matečného materiálu a tabáku od ukončení jedné sklizně do ukončení další sklizně nebo od jejich výsadby do ukončení sklizně v běžném roce.
a) jablek, hrušek, švestek, rynglí, meruněk, broskví, třešní, višní, angreštu, rybízu, jahod, malin, mandlí a ořechů (dále jen „ovoce“), pěstovaných zemědělskou organizací, u níž výtěžek sklizně ovoce uvedený ve výrobně finančním plánu na příslušný rok dosahuje alespoň 1 000 000 Kčs, a zemědělskou organizací, kterou příslušná zemědělská správa při schvalování uvedeného plánu určí pro ovocnářsko specializaci,
(2) Pojištění úrody se nevztahuje na snížení pojištěného výtěžku, k němuž došlo
a) nesprávným obděláváním, ošetřováním nebo sklizní,
b) činností jiné organizace, která, jestliže ji lze zjistit, odpovídá za škody způsobené touto činností zemědělské organizaci podle zvláštních předpisů.
(3) Pojištěným výtěžkem podle odstavce 1 je
a) hodnota plánovaného množství sklizně jednotlivých druhů ovoce vyjádřená v ceně, uvedené ve výrobně finančním plánu zemědělské organizace pro příslušný rok (dále jen „plánovaná realizační cena“), a jestliže tento druh ovoce neplánovala, ve stálé zúčtovací ceně;9)
b) hodnota sklizně chmele a tabáku z výměry skutečně osázené, vyjádřená v plánované realizační ceně a určená podle průměrné hektarové sklizně, které zemědělská organizace dosáhla za posledních pět let, a jestliže chmel nebo tabák v tomto období nepěstovala, podle průměrné hektarové sklizně, které dosáhla za dobu kratší, nejméně však za dobu tří let v posledním pětiletí; v ostatních případech je pojištěným výtěžkem hodnota plánovaného množství jeho sklizně z výměry skutečně osázené, vyjádřená v plánované realizační ceně po příslušný rok.
ČÁST 2
§ 6
Podklady pro stanovení pojistného
(1) Podkladem pro stanovení pojistného je:
a) u staveb jejích pořizovací cena, a jde-li o stavby nedokončené, náklady vynaložené na stavby budované ve vlastní režii, v částkách uvedených v analytické evidenci k účtu nedokončených výrobků s připočtením poloviny jejich rozpočtové hodnoty připadající na kalendářní rok;
b) u plodin hodnota plánovaného množství sklizně jednotlivých druhů plodin vyjádřená v ceně, kterou v rozmezí nákupních cen6) určí zemědělská organizace s přihlédnutím ke svým výrobním podmínkám u jednotlivých druhů plodin pro příslušný rok a k realizační ceně, kterou u nich docílila v předešlém roce, a jestliže příslušný druh plodiny v předešlém roce nepěstovala, s přihlédnutím k realizační ceně docílené jinou zemědělskou organizací s obdobnými výrobními podmínkami; není-li pro některý druh plodin nákupní cena vyhlášena, použije se místo ní stálá zúčtovací cena, a není-li vyhlášena, použije se částka, kterou pro tento účel stanoví ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky;
c) u zásob z vlastní výroby jejich hodnota vyjádřená ve stálých zúčtovacích cenách;
d) u movitých věcí jejich pořizovací cena;
e) u hospodářských zvířat hodnota hrubé živočišné produkce plánované na příslušný rok, a jde-li o plemeníky chované k odběru semene, s připočtením souhrnu jejich hodnot podle zařazení v plemenné knize k 1. lednu příslušného roku;
f) u ovoce, chmelu a tabáku jejich pojištěný výtěžek [§ 5 odst. 3).
(2) Plánované množství sklizně jednotlivých druhů plodin [odstavec 1 písm. b)], plánovaná množství sklizně jednotlivých druhů ovoce a hodnota plánovaného množství sklizně chmele a tabáku [odstavec 1 písm. f)], plánovaná hodnota hrubé živočišné produkce [odstavec 1 písm. e) ] a rozpočtová hodnota nedokončených staveb [odstavec 1 písm. a)] se zjišťují z výrobně finančního plánu zemědělská organizace na příslušný rok. Pořizovací cena staveb, částka nákladů vynaložených na nedokončené stavby budované ve vlastní režii, uvedená v analytické evidenci k účtu nedokončených výrobků [odstavec 1 písm. a)], množství zásob z vlastní výroby zemědělské organizace [odstavec 1 písm. c)] a pořizovací cena movitých věcí [odstavec 1 písm. d)] se zjišťují z účetnictví zemědělské organizace podle stavu k 1. lednu roku, na který se stanoví pojistné. Skutečně osázená výměra a dosažené hektarové sklizně u chmelu a tabáku se zjišťují z výkaznictví zemědělské organizace.
(3) Je-li zemědělská organizace zřízena v průběhu roku, zjišťují se podklady pro stanovení pojistného ke dni vzniku organizace.
(4) Změní-li zemědělská organizace po zjištění údajů podle předchozích odstavců plánovanou výměru víceletých pícnin pěstovaných na semeno, je povinna tuto změnu bez zbytečného odkladu, nejpozději do 8 dnů, písemně ohlásit pojišťovně za účelem úpravy pojistného.
§ 7
Sazby pojistného
Pojistné na kalendářní rok činí z každých 100 Kčs ceny nebo hodnoty zjištěné podle § 6:
| Kčs | |
| a) za stavby [§ 6 odst. 1 písm. a)] | |
| — obytné a školní | 0,06 |
| — senážní a silážní věže, hydroglobusy a vodárenské věže | 0,10 |
| — nedokončené a ostatní | 0,12 |
| b) za plodiny [§ 6 odst. 1 písm. b)] | |
| — obilniny | 3,— |
| — luskoviny | 3,40 |
| — olejniny a přadné rostliny | 3,80 |
| — okopaniny kromě raných brambor a semenic krmného zelí, krmné kapusty, krmné brukve, krmné mrkve a krmné tykve | 2,10 |
| — léčivé a kořeninové rostliny | 3,30 |
| — zelenina, rané brambory a semenice krmného zelí, krmné kapusty, krmné brukve, krmné mrkve a krmné tykve | 4,30 |
| — vinná réva | 12,— |
| — pícniny na orné půdě a pícniny na semen o | 3,— |
| — ostatní pícniny | 1,— |
| c) za zásoby a movité věci [§ 6 odst. 1 písm. c) a d )] | 0,18 |
| d) za hospodářská zvířata [§ 6 odst. 1 písm. e)] | |
| — skot, jednokopytníci, ovce, kozy, kožešinová zvířata, králíci, včely a ryby | 1,60 |
| — prasata | 1,90 |
| — hrabavá a vodní drůbež | 1,80 |
| e) za ovoce [§ 6 odst. 1 písm. f)] | |
| — meruňky | 20,— |
| — mandle a ořechy | 16,— |
| — broskve, třešně, višně, jablka, hrušky, švestky a ryngle | 12,— |
| — angrešt, rybíz, jahody a maliny | 10,— |
| f) za chmel a tabák [§ 6 odst. 1 písm. f)] | |
| — chmel | 9,— |
| — matečný materiál chmele | 5,— |
| — tabák | 10,— |
§ 8
Výpočet a placení pojistného
(1) Pojistné vypočte pojišťovna vždy na kalendářní rok. Pro zemědělskou organizaci zřízenou během roku, se pojistné vypočte na dobu od jejího vzniku do konce kalendářního roku.
(2) Pojistné je splatné ve třech splátkách, a to 20 % do 31. května, dalších 30 % do 31. srpna a zbývajících 50 % do 30. listopadu příslušného roku.
(3) Je-li zemědělská organizace v prodlení s placením pojistného, je povinna zaplatit pojišťovně poplatek z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení, počínajíc desátým dnem po splatnosti pojistného; poplatek menší než 100 Kčs se neplatí.
ČÁST 3
Oddíl 1
§ 9
(1) Postihne-li majetek zemědělské organizace událost uvedená v § 3 až 5 (dále jen „pojistná událost“), vznikne zemědělské organizaci právo na plnění pojišťovny ve výši určené podle oddílu 2 této částí za podmínek stanovených dále pro jednotlivé druhy zákonného pojištění.
(2) Podmínkou vzniku práva na plnění z důvodu poškození nebo zničení plodiny v živelním pojištěni je, že zemědělská organizace
a) oznámila pojišťovně pojistnou událost nejpozději 3 dny před zaorávkou plodiny zničené nebo natolik poškozené, že je nutno zcela nebo zčásti ji zaorat, a že provedla nový osev nebo sadbu, byla-li takto pojistnou události postižena plodina v době, kdy to agrotechnické zásady a objektivní podmínky dovolovaly;
b) oznámila pojišťovně pojistnou událost, které se netýká ustanovení pod písmenem a), nej později před ukončením sklizně, a jde-li o vyzimování, do konce května příslušného roku.
(3) Podmínkou vzniku práva na plnění z pojištění hospodářských zvířat je, že zemědělská organizace
a) předložila pojišťovně potvrzení veterinárního asanačního ústavu nebo veterinářem vystavené osvědčení o převzetí, popřípadě o neškodném odstranění těla zvířete, které v důsledku pojistné události uhynulo nebo bylo utraceno;
c) předložila pojišťovně o příčině pojistné události osvědčení vystavené veterinářem na podkladě výsledků dostupných vyšetřovacích metod nebo epizootologických šetření, pokud pojistná událost nenastala následkem zasažení hospodářského zvířete elektrickým proudem.
b) vyžádala odborné ošetření hospodářského zvířete, jehož se plnění týká, mělo-li být podle veterinárních předpisů takto ošetřeno;
(4) Podmínkou práva na plnění z pojištění úrody je, že zemědělská organizace
a) ohlásila pojišťovně okolnosti, které nastaly v době od 1. ledna do ukončení sklizně ovoce, pokud by mohly mít \liv na snížení pojištěného výtěžků,
b) při uplatnění nároku předložila pojišťovně potvrzení příslušné zemědělské správy, že na pozemcích, kde ovoce pěstuje, provedla opatření uložená jí předpisy o ochraně rostlinné výroby nebo na jejich základě příslušným orgánem a že sklizeň ovoce dokončila v souladu s agrotechnickými zásadami,
c) oznámila pojišťovně zaorávku tabáku nejpozději 3 dny předem a v případě jeho zničení provedla novou sadbu, kdy to agrotechnické zásady a objektivní podmínky dovolovaly.
Oddíl 2
1. Stavby
§ 10
Byla li pojistnou událostí poškozena nebo zničena stavba, je pojišťovna povinna vyplatit částku odpovídající přiměřeným nákladům na opravu nebo znovuzřížení této stavby, sníženou podle stupně jejího opotřebení nebo jiného znehodnocení z doby před pojistnou událostí. Od takto určené částky odečte pojišťovna cenu zbytků poškozených nebo zničených částí stavby.
§ 11
Pojišťovna není povinna plnit, jestliže plnění týkající se staveb, na které vzniklo zemědělské organizaci právo z téže pojistné události, nepřesáhne celkem částku 1000 Kčs.
2. Plodiny
§ 12
(1) Byla-li pojistnou událostí poškozena nebo zničena plodina v době od vysetí osiva nebo vysázení sadby do ukončení sklizně, postupuje pojišťovna při určování výše plnění podle těchto zásad:
b) vypočte výnos z tohoto pozemku podle jeho hektarové vyměry a hektarového výnosu plánovaného zemědělskou organizací pro příslušný druh plodiny; neplánovala-li zemědělská organizace výnos tohoto druhu plodiny, provede se výpočet podle hektarového výnosu plánovaného jinou zemědělskou organizací s obdobnými výrobními podmínkami;
d) zjištěný úbytek množství vyjádří v ceně, za které se podle § 6 odst. 1 písm. b) vycházelo při stanovení pojistného za příslušný druh plodiny. Jestliže postižená plodina nebyla uvedena v plánu, použije se pro výpočet plnění stálá zúčtovací cena, a není-li vyhlášena, použije se částka, kterou pro tento účel stanoví ministerstvo zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky.
c) z vypočteného výnosu stanoví úbytek množství plodiny stejným procentem, jakým byl určen rozsah jejího poškození;
a) za součinnosti zemědělské organizace zjisti podle stavu kultury před pojistnou událostí v procentech rozsah poškození plodiny na pozemku souvisle osetém nebo osázeném;
(3) Jestliže byla za zničenou plodinu vypěstována plodina náhradní, jejíž výtěžek po odečtení nákladů na její vypěstování, sklizeň a další zpracování je nižší, než by pojišťovna byla povinna plnit za původní zničenou plodinu podle odstavců 1 a 2, je pojišťovna povinna plnit jen ve výši odpovídající tomuto rozdílu. Pro výpočet výtěžku náhradní plodiny se použije stejná cena, jaká by byla použita při výpočtu plnění podle odstavce 1 písm. d). Pokud agrotechnické zásady a objektivní podmínky dovolovaly jako náhradní plodinu pěstovat plodinu rovnocennou, vypočte se plnění podle výtěžku rovnocenné plodiny.
(2) Částku zjištěnou podle odstavce 1 vyplatí pojišťovna po odečtení obvyklých nákladů na ošetřování, sklízení a další zpracování postižené plodiny, které již nebylo nutno vynaložit.
(5) Byla-li plodina poškozena nebo zničena při dopravě z pozemku, na kterém byla vypěstována, určí se plnění pojišťovny podle § 17 a 18.
(6) Neohlásí-li zemědělská organizace zvýšení výměry víceletých pícnin pěstovaných na semeno oproti výměře, podle které bylo určeno pojistné, poskytne pojišťovna plnění v poměru, v jakém je původně stanovené pojistné k pojistnému, které by jí náleželo při splnění ohlašovací povinnosti zemědělskou organizací.
(4) Byly-li zničeny keře vinné révy nebo babky chmele, je pojišťovna povinna vedle plnění podle předchozích odstavců uhradit též náklady potřebné k jejich novému vysázení.
§ 13
Podle § 12 je pojišťovna povinna plnit, jestliže rozsah poškození na hlavní nebo vedlejší části plodiny na pozemku souvisle osetém nebo osázeném stejným druhem plodiny dosáhne alespoň 10 % a u plodiny zcela zničené požárem, povodní nebo záplavou alespoň 5 % ucelené části pozemku.
§ 14
(1) Jestliže se v důsledku události uvedené v § 3 odst. 1 a odst. 3 písm. b) nebo v přímé souvislosti s ní zhoršila jakost raných brambor, zeleniny nebo přadných rostlin a docílená realizační cena je proto nižší než cena, ze které se ve smyslu § 6 odst. 1 písm. b) vycházelo při stanovení pojistného za uvedené plodiny, je pojišťovna povinna vyplatit tento rozdíl, pokud za zhoršení jakosti již neposkytla plnění podle § 12.
(2) Podle stejných zásad je pojišťovna povinna plnit, jestliže rozdíl uvedený v odstavci 1 vznikl proto, že se následkem události tam uvedené zpozdila sklizeň raných brambor a zeleniny.
§ 15
(1) Byla-li vyzimováním poškozena nebo zničena plodina uvedená v § 3 odst. 3 písm. c), je pojišťovna povinna uhradit náklady na osivo použité k osevu postižené plodiny a nutné náklady na práce spojené s novým osetím nebo dosetím.
(2) Podle odstavce 1 je pojišťovna povinna plnit, jestliže rozsah poškození způsobeného vyzimováním na pozemku souvisle osetém stejným druhem plodiny dosáhl u ozimých obilnin, ozimých směsek a ozimé řepky alespoň 10 % a zemědělská organizace provedla nové oseti nebo dosetí poškozené nebo zničené plodiny, a u podsevů víceletých pícnin takový rozsah, že porost na tomto pozemku nebo jeho části byl zaorán.
§ 16
Ustanovení § 12 o určování výše plnění neplatí, byla-li zničena sadba zeleniny nebo jiné plodiny a k pojistné události došlo před přesázením sazby na definitivní místo; v takovém případě je pojišťovna povinna plnit do výše nákladů, které byly před pojistnou událostí vynaloženy na vypěstování sadby, nejvýše však částku odpovídající ceně, za kterou lze nakoupit novou sadbu.
3. Zásoby z vlastní výroby zemědělské organizace
§ 17
(1) Byla-li pojistnou událostí poškozena nebo zničena zásoba plodin z vlastní sklizně zemědělské organizace, je pojišťovna povinna vyplatit částku odpovídající ceně takového množství, o něž se zásoba snížila.
(3) Byla-li pojistnou událostí poškozena nebo zničena zásoba jiných věcí než plodin z vlastní sklizně, které však zemědělská organizace sama vyrobila, uhradí pojišťovna náklady na opravu poškozených věcí, popřípadě na pořízení věcí nových, nejvýše však částku ve výši nákladů, které bylo nutno na výrobu těchto věcí vynaložit. Jestliže by náklady na výrobu převýšily cenu, za kterou by zemědělská organizace tyto věci prodala, vyplatí pojišťovna jen tuto cenu.
(2) Cenou podle odstavce 1 se rozumí cena, ze které se vycházelo při stanovení pojistného za příslušnou plodinu, a nebyla-li plodina v roce poškození nebo zničení plánována, stálá zúčtovací cena.
(4) Od částky určené podle předchozích odstavců odečte pojišťovna cenu zbytků a od částky určené podle odstavce 1 též částku, o kterou se snížily náklady na ošetřování a další zpracování, jež by jinak bylo nutno ještě vynaložit.
(5) Podle odstavců 1 až 4 je pojišťovna povinna plnit také tehdy, byla-li věc z vlastní výroby zemědělské organizace ztracena nebo odcizena v přímé souvislosti s pojistnou událostí.
§ 18
Pojišťovna není povinna plnit, jestliže plnění týkající se zásob z vlastní výroby zemědělské organizace, na které jí vzniklo právo z téže pojistné události, nepřesáhne celkem částku 1000 Kčs.
4. Movité věci
§ 19
(2) Byla-li věc poškozena natolik, že ji nelze opravou uvést do předešlého stavu, nebo byla-li zničena, je pojišťovna povinna vyplatit částku ve výši ceny, kterou věc měla bezprostředně před pojistnou událostí.
(1) Byla-li pojistnou událostí poškozena movitá věc, je pojišťovna povinna vyplatit částku potřebnou na její opravu až do výše odpovídající ceně, kterou věc měla bezprostředně před pojistnou událostí.
(3) Cena, kterou měla věc bezprostředně před pojistnou událostí, se určí tak, že se od pořizovací ceny nové věci téhož druhu a téže jakosti nebo věci s ní srovnatelné odečte částka vyjadřující opotřebení, popřípadě jiné znehodnocení pojištěné věci z doby před pojistnou událostí.
(5) Podle předchozích odstavců je pojišťovna povinna plnit také tehdy, byla-li movitá věc ztracena nebo odcizena v přímé souvislosti s pojistnou událostí.
(4) Od částky určené podle předchozích odstavců odečte pojišťovna cenu zbytků věci.
§ 20
(1) Pojišťovna není povinna plnit, Jestliže plnění týkající se movitých věcí, na které zemědělské organizací vzniklo právo z téže pojistné událostí, nepřesáhne celkem částku 1000 Kčs.
(2) Týká-li se pojistná událost peněz, je pojišťovna povinna plnit, pokud je měla zemědělská organizace u sebe v souladu s předpisy o pokladních operacích, a to
a) bez omezení, byly li uloženy v ohnivzdorné pokladně,
b) nejvýše do 10 000 Kčs v ostatních případech.
5. Hospodářská a jiná zvířata
§ 21
(2) Plnění pojišťovny se snižuje o výtěžek docílený prodejem zvířete postiženého pojistnou událostí nebo prodejem jeho zužitkovatelných částí, popřípadě o částku, na kterou zemědělské organizaci vzniklo právo z odpovědnosti jiného za vady zvířete.
(1) Bylo-li pojistnou událostí postiženo hospodářské nebo jiné zvíře, je pojišťovna povinna vyplatit částku určenou podle kvality, u užitkového nebo jatečného hospodářského zvířete i podle hmotnosti zvířete ke dni, kdy bylo z důvodu, který vedl k pojistné události, prvně vyšetřeno veterinářem, a odpovídající realizační ceně, které se k tomuto dni v průměru v Slovenské socialistické republice dociluje pří prodeji plemenného, chovného, užitkového, jatečného nebo jiného zvířete. Plnění nesmí přesáhnout stanovené ceny jednotlivých druhů zvířat, jimiž se rozumějí základní nákupní ceny bez dalších příplatků.
(3) Jestliže hospodářské zvíře určené k plemenitbě v důsledku pojistné událostí ze zákonného pojištění hospodářských zvířat trvale ztratí schopnost plodit potomstvo způsobilé další produkce plemenných zvířat nebo bylo-li z plemenitby vyřazeno, je pojišťovna povinna vyplatit částku odpovídající rozdílu mezi cenou, kterou mělo zvíře určené k plemenitbě, a cenou, kterou má po ztrátě plemenné hodnoty.
(4) Z živelního pojištění je pojišťovna povinna podle odstavců 1 a 2 plnit také tehdy, ztratilo-li se zvíře při pojistné události nebo v přímé souvislosti s ní.
(5) Vzniklo-li právo na plnění ze živelního pojištění jiného než hospodářského zvířete, je pojišťovna povinna plnit jen do částky 5000 Kčs za jedno zvíře.
§ 22
(2) Pojišťovna nehradí náklady podle odstavce 1, má-li tuto povinnost jiný.
(1) Z pojištěni hospodářských zvířat hradí pojišťovna také náklady vynaložené z důvodu pojistné události, pokud byly spojeny
a) s veterinárně léčebnou péčí poskytnutou veterinářem a s nutnou porážkou postiženého hospodářského zvířete;
b) s nařízenou dezinfekcí, dezinsekcí nebo deratizací objektu, ve kterém jsou chována postižená nebo ohrožená hospodářská zvířata.
§ 23
Pojišťovna je oprávněna plnění určené podle § 21 a 22 přiměřeně snížit až o 60 %, došlo-li k pojistné události nebo ke zvětšení rozsahu jejích následků neodborným zásahem pracovníka zemědělské organizace nebo proto, že tato organizace
c) k zapuštění plemenice použila plemeníka, který nebyl k plemenitbě uznán výběrovou komisí
ministerstva zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky, nebo při umělé inseminaci použila spermatu neodpovídajícího platné technické normě;
ministerstva zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky, nebo při umělé inseminaci použila spermatu neodpovídajícího platné technické normě;
d) nevyžádala včas odborná veterinární ošetřeni.
a) porušila povinnosti vyplývající pro ni ze schváleného ozdravovacího plánu na zdolání nákazy či jiného hromadného onemocnění infekčního nebo parazitárního původu;
b) bez souhlasu příslušných orgánů nebo bez odborné veterinární kontroly použila ke krmení hospodářských zvířat medikované nebo antibiotické krmné přípravky, vitaminové a minerální přísady, látky ovlivňující fyziologickou funkcí a užitkovost hospodářských zvířat či jiná neobvyklá nebo nově vyvíjená krmiva nebo krmné směsi, jakož 1 krmné technologie;
§ 24
Pojišťovna není povinna plnit, jestliže plnění týkající se hospodářských a jiných zvířat, na které zemědělské organizaci vzniklo právo z téže pojistné události, nepřesáhne celkem částku 1000 Kčs.
6. Ovoce, chmel a tabák
§ 25
(3) Skutečně dosaženým výtěžkem je:
b) hodnota sklizeného množství chmele včetně jeho matečného materiálu a tabáku, vyjádřená v ceně, za kterou je zemědělská organizace prodala a u jejich neprodaného množství do konce kalendářního roku v ceně, kterou byl vyjádřen jejich pojištěný výtěžek.
a) hodnota sklizeného množství stejného druhu ovoce, vyjádřená v ceně, za kterou je zemědělská organizace prodala a u neprodaného množství tohoto ovoce v ceně, kterou byl vyjádřen jeho pojištěný výtěžek,
(1) Při určení výše plnění pojišťovny- z pojištění úrody se vychází z rozdílu mezi pojištěným výtěžkem a skutečně dosaženým výtěžkem.
(2) Pojišťovna je povinna za součinnosti zemědělské organizace podle poznatků získaných od orgánů zemědělské správy a podle zjištění povahy příčin a rozsahu zničení nebo snížení množství, popřípadě zhoršení jakosti úrody vypočíst snížení výtěžku tak, aby plnění nezahrnovalo důsledky činnosti, na něž se pojištění úrody nevztahuje.
(5) Jestliže na souvisle osázeném pozemku bylo zničeno alespoň 10 % trsů jahod událostí, na jejíž následky se vztahuje pojištění úrody ovoce, pojišťovna je povinna kromě částky podle odstavce 4 vyplatit též částku odpovídající nákladům nutným na jejich nové osázení, pokud se to stalo v prvním nebo v druhém roce po jejich osázení.
(6) V případě poškození nebo zničení ovoce při dopravě z pozemku, na kterém bylo vypěstováno, k odběrateli nebo do vlastního skladu zemědělské organizace následkem události uvedené v § 3 odst. 1 určí se výše plnění podle ustanovení platných pro plnění u zásob plodin z vlastní úrody zemědělské organizace (§ 17 a 18).
(7) Z částky, o níž byl snížen pojištěný výtěžek chmele, jeho matečného materiálu a tabáku, po odečtení nákladů na ošetřování a sklizeň, které pro zničení úrody nebo její části nebylo už nutno vynaložit, je pojišťovna povinna plnit 80 %.
(9) Byl-li chmel a tabák zničen nebo natolik poškozen, že je bylo nutno zaorat, je pojišťovna povinna kromě částky, o níž byl pojištěný výnos zmenšen, hradit zemědělské organizaci též náklady spojené se zaoráním plodiny a s jejich novým vysázením.
(8) Jestliže za částečně zničený tabák byla vypěstována náhradní plodina, připočte se její výtěžek po odečtení nákladů na její vypěstování a sklizeň k dosaženému výtěžku částečně zničené plodiny. Pro výpočet výtěžku náhradní plodiny platí ustanovení § 12 odst. 3, a to pokud jde o její rovnocennost.
(4) Došlo-li k snížení výtěžku ovoce, pojišťovna je povinna plnit částku přesahující 20 % pojištěného výtěžku ovoce, jehož se plnění týká. Došlo-li k snížení výtěžku ovoce v důsledku zničení úrody nebo její části, pojišťovna odečte z této částky náklady nutné na ošetřování a sklizeň, které nebude nutno vynaložit.
§ 26
Pojišťovna je oprávněna plnění určené podle § 25 přiměřeně snížit až o 30 %, došlo-li k pojistné události nebo ke zvětšení rozsahu jejích následků proto, že zemědělská organizace neprovedla opatření ke zmírnění nepříznivých okolností, které byly příčinou snížení pojištěného výtěžku, ačkoliv nastaly v době, kdy to agrotechnické zásady a objektivní podmínky umožňovaly.
7. Zvláštní případy plnění
§ 27
(1) Učinila-li zemědělská organizace opatření, která mohla vzhledem k okolnostem případu považovat za nutná k odvrácení bezprostředně hrozící pojistné události nebo ke zmírnění následků pojistné události, pojišťovna jí uhradí náklady, které na taková opatření vynaložila, byly-li úměrné ceně pojištěné věcí. Z pojištění úrody pojišťovna tyto náklady uhradí, jestliže jejich příčinou byla některá živelní událost (§ 3 odst. 1) nebo mráz.
(2) Pojišťovna nehradí náklady na obvyklou údržbu nebo na ošetřování pojištěné věci ani náklady spojené s odvozem zvířat nebo masa nutně poražených hospodářských zvířat na sanitní jatky.
§ 28
Pojišťovna uhradí zemědělské organizaci přiměřené náklady, které byla povinna vynaložit z bezpečnostních a hygienických důvodů nebo z jiného veřejného zájmu na odklizení zbytků pojištěné věci poškozené nebo zničené pojistnou událostí.
ČÁST 4
§ 29
(1) Při provozování zákonného pojištění provádí pojišťovna v souladu s jeho účelem činnost zaměřenou na předcházeni škodám, které pojištěný majetek postihují, a na zmírňování rozsahu jejich následků (dále jen „zábrana škod“), a to zejména ve spolupráci s orgány činnými v zábraně škod.
(2) Zábranu škod je pojišťovna povinna provádět jak při zjišťování podkladů potřebných pro výpočet pojistného a pro určení výše svého plněni, tak i při zavádění a rozšiřování technických, organizačních i jiných opatření napomáhajících čl sloužících zemědělským organizacím k odvrácení pojistných událostí a ke zmírnění rozsahu jejich následků; na závažné poznatky a na závady při tom zjištěné nebo na nebezpečí hrozící pojištěnému majetku je pojišťovna oprávněna zemědělskou organizaci písemně upozornit a doporučit jí potřebná opatření.
(3) K účelům zábrany škod v zemědělské výrobě poskytuje pojišťovna z plánované části pojistného přijatého za zákonné pojištění finanční příspěvky, popřípadě věcné prostředky.
§ 30
(1) Pojišťovna poskytne zemědělské organizaci slevu až do výše 15 % z pojistného za živelní pojištění stavby, ve které jsou požární úseky s nebezpečím požáru chráněny samočinnou elektrickou požární signalizací, jejíž stav je každoročně ověřen odborným podnikem pověřeným ministerstvem vnitra Slovenské socialistické republiky.
(2) Za podmínky uvedené v odstavci 1 poskytne pojišťovna též slevu až do výše 30 % z pojistného za živelní pojištění stavby chráněné samočinným stabilním hasicím zařízením.
§ 30a
(1) Za příznivý průběh pojištění úrody chmele a tabáku poskytne pojišťovna zemědělské organizaci slevu z pojistného
a) ve výši 35%, nevznikla-li pojišťovně v kalendářním roce povinnost plnit z pojištění úrody chmele a tabáku,
b) ve výši 20 % nepřevýšilo-li v kalendářním roce plnění pojišťovny z pojištění úrody chmele a tabáku 10 % pojistného zaplaceného za pojištění jejich úrody za tentýž rok,
c) ve výší 10%, nepřevýšilo-li plnění pojišťovny 20% pojistného uvedeného pod písmenem b).
(2) Sleva podle odstavce 1 se poskytuje z uhrazeného pojistného za chmel a tabák v běžném roce a zúčtovává se s pojistným na následující rok; u chmele se průběh pojištění i výška slevy posuzuje v úhrnu s jeho matečným materiálem.
§ 31
(1) Zemědělské organizace jsou povinny umožnit pověřeným pracovníkům pojišťovny provést pojistně technickou prohlídku pojištěného majetku, nahlédnout do požárně technické, projekční, účetní a jiné obdobné dokumentace a přezkoumat činnost zařízení sloužících k ochraně pojištěného majetku.
(2) Součinnost zemědělské organizace při zjišťování podkladů potřebných pro výpočet pojistného a pro určení výše plnění pojišťovny zahrnuje také povinnost zemědělské organizace podat pověřenému pracovníku pojišťovny potřebná vysvětlení na místě.
(3) Způsobí-li zemědělská organizace zvýšení nákladů pojišťovny na vyřizování pojistné události zejména tím, že úkony pojišťovny musí být opakovány nebo podklady předkládané zemědělskou organizací pro úředně nepotvrzené opravy a doplňování ztratí věrohodnost, takže je nutno rozhodující skutečnosti zjišťovat nově, je pojišťovna oprávněna plnění, o jehož určení šlo, snížit o částku takto vzniklých nákladů.
(4) Pojišťovna je rovněž oprávněna snížit plnění, došlo-li k pojistné události nebo ke zvětšení rozsahu jejích následků z příčiny, na kterou již předtím zemědělskou organizaci písemně upozornila (§ 29 odst. 2). Toto snížení může činit nejvýše 30 %, a bylo-li písemné upozornění pojišťovny před pojistnou událostí opětováno, nejvýše 60 % plnění pojišťovny.
§ 32
V zájmu účelného provádění zábrany škod a součinnosti pojišťovny a zemědělských organizací pří provozování zákonného pojištění mohou zemědělská organizace a pojišťovna uzavřít písemnou dohodu, kterou se v souladu s touto vyhláškou upraví podrobnosti podle konkrétních podmínek obou stran. Touto dohodou lze vymezit i bližší podmínky a přesnou výší slev z pojistného podle § 30 a odlišně od úpravy uvedené v § 33 odst. 1 stanovit způsob a termíny oznamování pojistných událost! týkajících se hospodářských zvířat.
ČÁST 5
§ 33
(1) Zemědělská organizace je povinna písemná oznámit pojišťovně, že nastala pojistná událost, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 8 dnů ode dne, kdy se o tom dozvěděla; na požádání pojišťovny je povinna předložit doklady potřebné ke zjištění rozsahu pojistné události. Stejným způsobem je zemědělská organizace povinna postupovat, nastane-li okolnost, která by mohla mít vliv na snížení výtěžku chmele a tabáku.
(2) Pracovníci pojišťovny zjišťují za součinnosti zemědělské organizace příčiny pojistné události a její rozsah. O výsledcích tohoto zjištění a o opatřeních dohodnutých ke zmírnění rozsahu následků pojistné události se pořídí zápis, který podepíší obě strany; jeden stejnopis zápisu obdrží zemědělská organizace. Totéž platí o zjišťování okolností týkajících se snížení pojištěného výtěžku sklizně ovoce, chmele a tabáku.
(3) Porušila-li zemědělská organizace povinnosti stanovené právními předpisy k ochraně majetku před škodami nebo povinností stanovené v odstavci 1 a mělo-li to vliv na vznik pojistné události nebo na zvětšení rozsahu jejích následků, je pojišťovna oprávněna plnění přiměřeně snížit až o 30 %; totéž platí, porušila li zemědělská organizace povinnost vyplývající pro ni z dohody uzavřené s pojišťovnou podle § 32, jíž byl způsob a termíny oznamování pojistných událostí upraven odlišně.
(4) Neprovedla-li zemědělská organizace dohodnutá opatření uvedená v zápise pořízeném podle odstavce 2 nebo porušila-li povinnosti uvedené v odstavci 3 vědomě, je pojišťovna oprávněna plnění snížit až o 60 %.
§ 34
(1) Šetření nutné ke zjištění rozsahu povinnosti pojišťovny plnit musí být provedeno bez zbytečného odkladu a je skončeno podpisem závěrečného prohlášení v zápisu pořízeném podle § 33 odst. 2. Plnění pojišťovny je splatné do 30 dnů od podpisu závěrečného prohlášení.
(2) Nemůže-li být šetření skončeno do jednoho měsíce po tom, kdy se pojišťovna o pojistné události dozvěděla, je pojišťovna povinna poskytnout zemědělské organizaci přiměřenou zálohu do 15 dnů ode dne, kdy zemědělská organizace o zálohu požádala.
(3) Je-li pojišťovna s plněním v prodlení, je povinna zaplatit zemědělské organizaci poplatek z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení, počínajíc desátým dnem po splatnosti plnění; poplatek menši než 100 Kčs se neplatí.
§ 35
Vzájemné splatné pohledávky uvedené v § 8 a 34 lze vyrovnat započtením.
§ 36
Snížení, které je pojišťovna oprávněna provést podle § 23, 26, 31 a 33, může činit u plnění z jedné pojistné události nejvýše 60 %.
§ 37
Majetkem podle § 1 se pro účely této vyhlášky rozumějí věci, které zemědělská organizace
Tímto majetkem se rozumějí plodiny, ovoce, chmel a tabák, pěstované zemědělskou organizací.
a) má ve vlastnictví nebo ve správě,
b) má v trvalém užívání podle předpisů o správě národního majetku,
c) užívá na základě práva užívání k zajištění výroby,7)
d) užívá podle písemné dohody (hospodářské smlouvy) o dočasném užívání věci (majetku) s jejím vlastníkem (správcem), na nějž se nevztahuje zákonné pojištění, pokud je podle této dohody povinna užívanou věc postiženou pojistnou událostí opravit nebo pořídit věc novou.
§ 38
Pokud zákonné pojištění není touto vyhláškou upraveno, řídí se ustanoveními občanského zákoníku, hospodářského zákoníku a předpisů vydaných k provedení těchto zákonů.8)
§ 38a
Ministerstvo financí Slovenské socialistické republiky může v dohodě s ministerstvem zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky povolit z této vyhlášky výjimky a odchylky potřebné pro experimentální ověřování komplexního pojištění úrody ve vybraných zemědělských organizacích.
§ 39
Zrušuje se vyhláška č. 184/1969 Sb., kterou se stanoví rozsah a podmínky zákonného pojištění socialistických zemědělských organizací, ve zněni vyhlášky č. 16/1971 Sb.
§ 40
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1976.