(1) Komise musí dbát, aby při jednání byl zjištěn skutečný stav věci co nejúplněji, nejúčelněji a nejrychleji.

(2) Komise zahájí jednání na základě zprávy, kterou podá její předseda. Komise vyslechne stanoviska účastníků, prozkoumá jejich správnost na základě předložených podkladů a podle potřeby si opatří další doklady a vyslechne i další osoby, které mohou přispět svou výpovědí k objasnění věci; komise upozorní tyto osoby, že jsou povinny vypovídat pravdu a nic nezamlčovat.

(3) Závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, ustanoví komise po slyšení účastníků znalce. Komise znalce vyslechne; může mu též uložit, aby posudek vypracoval písemně. Místo výslechu znalce může se komise v odůvodněných případech spokojit jeho písemným posudkem.

(4) Účastníci a jejich zástupci mají právo vyjádřit se k předloženým podkladům, opatřeným dokladům, znaleckým posudkům, k výpovědím ostatních účastníků a osob přizvaných k objasnění věci; mohou těmto osobám klást se souhlasem předsedy komise otázky.

(5) Jestliže to je k objasnění věci nutné, zejména pro zjištění dalších rozhodných skutečností, může komise jednání odložit na dobu co možná nejkratší, aby i v tomto případě mohlo rozhodčí řízení skončit zpravidla do 30 dnů od podání návrhu.