ČÁST VII
Závěrečná ustanovení
§ 47
Článek 47
(1) Rozdílnosti názorů týkající se provádění nebo výkladu této Smlouvy budou řešeny příslušnými místy smluvních států.
(2) Jestliže nebude možno vyřešit rozdílnost názorů tímto způsobem, bude předložena na požádání jednoho smluvního státu rozhodčímu soudu.
(3) Rozhodčí soud bude ustaven ad hoc tak, že smluvní státy určí do tří měsíců poté, kdy jeden z nich oznámil svůj úmysl obrátit se na rozhodčí soud, ze svých státních občanů po jednom rozhodci, a že se takto určení rozhodci dohodnou na příslušníku třetího státu jako na předsedovi. Nedojde-li k dohodě o předsedovi do šesti měsíců poté, kdy jeden smluvní stát oznámil svůj úmysl obrátit se na rozhodčí soud, a nebude-li dohodnuto jinak, platí pro určení předsedy příslušná ustanovení článku 45 Úmluvy o pokojném řešení mezinárodních sporů ze dne 18. října 1907.
(4) Rozhodčí soud rozhoduje podle této Smlouvy, jakož i podle mezinárodního obyčejového práva a obecně uznávaných právních zásad.
(5) Rozhodčí soud rozhoduje většinou hlasů. Jeho rozhodnutí jsou závazná. Smluvní státy hradí výlohy svých rozhodců; ostatní výlohy hradí smluvní státy stejným dílem. V ostatním si upraví řízení rozhodčí soud sám.
1. část VII Úmluvy mezi republikou Československou a republikou Rakouskou o vedení rakousko-československé hranice a některých souvislých otázkách ze dne 10. března 1921;
2. části I, VIII, IX a X a články 68 a 69 části XI Smlouvy mezi republikou Československou a republikou Rakouskem o úpravě právních poměrů na státní hranici popsané v článku 27 bod 6 mírové smlouvy mezi mocnostmi spojenými a sdruženými a Rakouskem podepsané v Saint-Germain-en-Laye dne 10. září 1919 (Hraniční statut), ze dne 12. prosince 1928;
3. články 2 a 3 Dohody mezi vládou Československé republiky a spolkovou vládou republiky Rakousko o označení hranic v souvislosti s provozem vltavské elektrárny u Lipna ze dne 22. října 1958.
§ 49
Článek 49
Tato Smlouva se uzavírá na neurčitou dobu. Ustanovení jejích částí I a II, článků 47 a 48, jakož i tohoto článku nelze vypovědět. Ostatní ustanovení této Smlouvy lze vypovědět po uplynutí deseti let od jejího vstupu v platnost. Výpověď nabývá účinnosti uplynutím dvou kalendářních roků následujících po roce, v němž k výpovědi došlo.
§ 50
Článek 50
(1) Tato Smlouva bude ratifikována. Ratifikační listiny budou vyměněny v Praze v době co nejkratší.
(2) Tato Smlouva vstoupí v platnost šedesátý den po výměně ratifikačních listin.