1. a) Nepřetržitá doba řízení nesmí být nikdy delší než čtyři hodiny kromě případů, kdy řidič nemůže dojet na vyhovující místo zastávky nebo na místo určení; v těchto případech lze dobu řízení prodloužit až o třicet minut, pokud tím nebudou porušena ustanovení článku 7 této Dohody.

b) Za nepřetržitou se považuje doba řízení, která se přeruší pouze na doby kratší, než jsou stanoveny v odstavcích 2 nebo 3 tohoto článku.

2. a) Řidiči vozidel uvedených v článku 10 této Dohody musí přerušit řízení alespoň na hodinu po uplynutí doby uvedené v odstavci 1 tohoto článku.

b) Toto přerušení může být nahrazeno dvěma alespoň třicetiminutovými přestávkami vsunutými do denní doby řízení tak, aby bylo vyhověno ustanovením odstavce 1 tohoto článku.

3. a) Jde-li o řidiče jiných vozidel, než která jsou uvedena v článku 10 této Dohody, a není-li denní doba řízení delší než osm hodin, musí být řízení po uplynutí doby uvedené v odstavci 1 tohoto článku přerušeno na dobu trvající nepřetržitě alespoň třicet minut.

b) Toto přerušení může být nahrazeno dvěma přestávkami, z nichž každá trvá nepřetržitě alespoň dvacet minut, nebo třemi přestávkami, z nichž každá trvá nepřetržitě alespoň patnáct minut; tyto přestávky mohou být celé mimo nepřetržitou dobu řízení uvedenou v odstavci 1 tohoto článku nebo zčásti spadat do této doby a zčásti bezprostředně na ni navazovat.

c) Je-li denní doba řízení delší než osm hodin, je řidič povinen učinit v řízení nejméně dvě přestávky trvající nepřetržitě alespoň třicet minut.

4. Během přestávek uvedených v odstavcích 2 nebo 3 tohoto článku nesmí řidič vykonávat žádnou činnost vyžadovanou jeho povoláním kromě dozoru na vozidlo a na jeho náklad. Jsou-li však ve vozidle dva řidiči, bude ustanovením odstavců 2 nebo 3 tohoto článku vyhověno i tehdy, jestliže řidič, který má přestávku v řízení, nevykonává žádnou činnost spadající pod značku rubriky 7a denního výkazu osobní kontrolní knížky předepsané článkem 12 této Dohody.