Stavby pro průmysl

(4) Stavby, které k utlumení škodlivých účinků vyžadují tak rozsáhlé ochranné pásmo, že by rušilo urbanistické uspořádání sídelního útvaru, se umisťují ve volné krajině.

(3) V obytné zóně se mohou umístit stavby nebo povolit změny staveb, jejichž rušivé účinky nepřesáhnou míru přípustnou pro obytnou zónu a jejichž nároky na přepravu zboží a surovin nevyvolávají nepřípustné přetížení dopravy.

(1) Stavby pro průmysl se umisťují především ve výrobní zóně sídelních útvarů, popřípadě i v obytné zóně nebo ve volné krajině.

(2) Ve výrobní zóně se soustřeďují stavby, jejichž rušivé účinky lze ochranným pásmem snížit na přípustnou míru.

(3) V ochranném pásmu jaderně energetického zařízení se mohou zřizovat jen stavby nezbytné pro provoz tohoto zařízení a stavby dopravních a rozvodných sítí s výjimkou dálnic, rychlostních silnic, celostátních drah a veřejných vodovodů.

(2) Stupeň ochrany a jemu odpovídající ochranné pásmo stanoví Československá komise pro atomovou energii.

(1) Stavby s jaderně energetickým zařízením se podle stupně ochrany umisťují ve volné krajině nebo na území sídelních útvarů.

(4) Navrhování, výstavba a užívání (provoz) staveb s jaderně energetickým zařízením podléhá státnímu dozoru nad jadernou bezpečností Československé komise pro atomovou energii.

(3) Na pozemcích staveb pro průmysl se nesmějí umístit stavby pro bydlení.

(1) Uspořádání staveb pro průmysl musí vyhovovat požadavkům výrobního procesu, mezioperační a závodové dopravy, přenosu energií, požadavkům požární ochrany a civilní obrany, bezpečnosti práce a technických zařízení a hygienickým požadavkům.

(2) Stavby pro průmysl se mají členit tak, aby se na samostatných plochách soustředily provozy hlavní výroby, provozy pomocných výrob, provozy a zařízení energetická, sklady zásob a sklady expediční, stavby pro správu a řízení, pro zdravotnická a hygienická zařízení, pro společné stravování apod.

(4) Stavebním pozemkem nesmějí procházet veřejné pozemní komunikace, dálková vedení energetická a telekomunikační a přivaděče veřejného vodovodu.

(2) Závodové komunikace musí zejména odpovídat potřebám výroby, požární bezpečnosti a civilní obrany a tvořit přehlednou dopravní síť. Mají být odděleny od železničních vleček, popřípadě od pozemních komunikací vyhrazených pro pěší.

(5) Každá stavba pro průmysl musí mít nejméně dva vjezdy napojené na síť závodových komunikací.

(4) U každé stavby pro průmysl se zřídí jako její součást odstavná plocha pro motorová vozidla. Její velikost se řídí počtem pracovníků nejsilnější směny a počtem návštěv. V případech, kdy dopravu surovin nebo výrobků zabezpečují nákladní motorová vozidla, musí se při stavbě zřídit jako její součást samostatná odstavná plocha také pro tato nákladní vozidla.

(3) Trasy nástupu pracovníků a hlavní trasy pohybu pracovníků uvnitř stavby nesmějí křižovat trasy intenzívní nákladové dopravy ve stejné úrovni. Nevyhnutelná křižování hlavních tras musí být mimoúrovňová.

(1) Napojení staveb pro průmysl na síť silnic a místních komunikací musí zabezpečit plynulý a nerušený provoz závodové i veřejné dopravy. Napojení na rychlostní silnice se musí provést připojovacím pruhem.

(1) Odpadní a srážkové vody se musí svádět do vlastní závodové kanalizace a před zaústěním do veřejné kanalizace musí odpovídat požadavkům kanalizačního řádu. Při zaústění do vodního toku musí odpadní vody odpovídat požadavkům na vody vypouštěné přímo do vodních toků.

(2) Každá stavba pro průmysl musí mít pitnou vodu z veřejného vodovodu nebo z vlastního zdroje. Podle technologických potřeb nebo množství spotřeby vody má mít samostatný zdroj užitkové vody.

(3) Pokud tyto vodovodní soustavy nestačí pokrýt potřebu vody pro požární účely, musí mít každá stavba pro průmysl pro požární účel zabezpečen další zdroj vody.

(4) Stavby pro průmysl, při jejichž provozu vznikají zužitkovatelné odpady, musí se vybavit prostory a zařízeními pro hospodaření s těmito odpady. Odpady, které se nezužitkují, se musí zneškodnit nebo bezpečně uložit.

(5) Trasy nadzemních i podzemních vedení technologických a rozvodných sítí se mají sjednotit a umístit podél závodových komunikací. Souběžná nadzemní vedení se mají uložit na společných mostech, souběžná podzemní vedení v kolektorech.

(1) Všechny prostory pracovišť musí splňovat požadavky hygienické, požární bezpečnosti, bezpečnosti práce a technických zařízení. V provozech s velkým vývinem tepla, páry, plynů, prachu apod. se musí světlá výška pracovišť přiměřeně zvýšit.

(2) Šířky, podchodné výšky a dovolená zatížení pracovišť a vnitřních komunikací a vzájemné odstupy mezi technologickými zařízeními a mezi stavebními konstrukcemi musí umožňovat bezpečný pohyb pracovníků, obsluhu, údržbu, opravy, popřípadě i výměnu strojů a zařízení.

(3) Závodní požární stanice se umisťují v místech s vhodným napojením na síť závodových komunikací.

(2) Závodní zdravotnická zařízení, zejména závodní zdravotnická střediska, ambulatoria, lůžkové ošetřovny, nemocnice, noční sanatoria se umisťují na plochách stavebního pozemku, pokud nejsou ohrožovány prachem, kouřem, chemickými škodlivinami, vlhkem, otřesy, zářením apod.

(1) Hygienická zařízení (šatny, umývárny, sprchy, záchody) a jiná zařízení (ohřívárny, kuřárny, oddechové místnosti a podobně) se musí zřídit v odpovídající kapacitě a vzdálenostech od pracovišť v samostatných budovách nebo přímo v provozních prostorech. Mohou se umístit i v prostorech bez denního osvětlení a přímého větrání, je-li v dostatečné míře zabezpečeno umělé osvětlení a větrání.

(3) Vnitřní povrchy konstrukcí staveb pro průmysl zejména v provozech, které jsou zdrojem prachu, nebo v provozech s jedovatými nebo jinak škodlivými látkami, musí být snadno čistitelné.

(4) Pracoviště bez denního osvětlení nebo s uměle vytvářeným mikroklimatem se mohou zřizovat jen při dodržení zvláštních podmínek hygienických, bezpečnosti práce a technických zařízení.