Zkoušky v interní aspirantuře a závěrečná vědecká práce
Odborná zkouška
Zkoušky z jazyků
Zkušební komise

(1) Odbornou zkoušku vykoná interní aspirant z širšího vědního základu příslušného oboru vědecké výchovy, popř. též z jednotlivých částí jiných oborů. Při odborné zkoušce se ověřuje, zda si interní aspirant osvojil vědomosti potřebné k práci na výzkumných úkolech, zda je schopen syntézy poznatků z příbuzných oblastí vědy a jejich praktického využití a zda má znalosti obecně metodologických a světonázorových otázek příslušného oboru vědecké výchovy.

(2) Odbornou zkoušku koná interní aspirant na svém školícím pracovišti.

(1) Odborná zkouška je písemná a ústní. Písemná zkouška spočívá ve vypracování referátu na téma podle možnosti blízké tématu závěrečné vědecké práce interního aspiranta (§ 28). Součástí písemné zkoušky je též krátký písemný výklad (teze) předpokládaného obsahu závěrečné vědecké práce. Téma referátu a jeho rozsah stanoví školitel podle pokynů vedoucího školícího pracoviště. V odůvodněných případech, zejména může-li interní aspirant kromě tezí závěrečné vědecké práce předložit publikované původní práce, nevyžaduje se vypracování referátu. Teze, popř. referát odevzdá interní aspirant předsedovi zkušební komise (§ 23 odst. 1) měsíc před stanoveným datem ústní zkoušky.

(2) Ústní zkouška je vědeckou rozpravou před zkušební komisí. Ústní zkouška se koná vcelku, aby se mohly komplexně ohodnotit odborné teoretické znalosti interního aspiranta z hlediska syntetického přístupu a vztahu jednotlivých disciplín příslušného oboru vědecké výchovy. Ústní zkouška trvá nejdéle dvě hodiny.

(3) Při ústní zkoušce dostává interní aspirant otázky z jednotlivých předmětů stanovených pro odbornou zkoušku se zaměřením k problematice závěrečné vědecké práce a z metodologické a světonázorové problematiky daného oboru vědecké výchovy.

(4) Seznam předmětů, z nichž se vybírá tematika pro ústní odbornou zkoušku, vydává ČSAV v součinnosti s SAV, s ústředními orgány státní správy, které řídí vysoké školy, a s ústředními orgány státní správy, které řídí udělování vědeckých hodností. Obsah a zaměření odborné zkoušky v rámci jednotlivých předmětů a obecně metodologické a světonázorové problematiky daného oboru vědecké výchovy stanoví v konkrétních případech školící pracoviště.

(1) Zkouškou z marxismu-leninismu má interní aspirant prokázat, že ovládá základy marxismu-leninismu v jednotě všech jeho součástí, dále že si osvojil poznatky a metody marxistické teorie, zejména pro vědeckou práci v příslušném oboru vědecké výchovy.

(2) Interní aspirant, v jehož oboru vědecké výchovy je některá ze základních součástí marxismu-leninismu předmětem odborné zkoušky, koná zkoušku z marxismu-leninismu jen z těch součástí (oborů) marxismu-leninismu, které nejsou bezprostředně předmětem jeho odborné zkoušky.

(3) Zkouška je ústní a zpravidla též písemná. Ústní zkouška trvá nejdéle hodinu.

(4) Zkoušku z marxismu-leninismu koná interní aspirant na pracovišti, které bylo pověřeno řídit toto jeho studium. Toto pracoviště rozhodne, zda má interní aspirant vykonat též písemnou zkoušku, a v dohodě s jeho školitelem určí zadání, zaměření a rozsah písemné práce ke zkoušce z marxismu-leninismu. Písemnou práci odevzdá interní aspirant předsedovi zkušební komise (§ 24 odst. 1) měsíc před stanoveným datem ústní zkoušky.

(1) Zkouškou z ruského a dalšího světového jazyka má interní aspirant prokázat, že ovládá tyto jazyky v rozsahu požadavků uvedených v § 13 odst. 2.

(2) Zkoušku z příslušného jazyka koná interní aspirant na příslušné katedře jazyků.

(3) Zkoušky z jazyků jsou ústní a každá z nich trvá nejdéle třicet minut.

(4) Školící pracoviště může na návrh přijímací komise podle § 6 odst. 2 uznat vykonanou přijímací zkoušku z příslušného jazyka za vykonanou zkoušku předepsanou k ověření výsledků studia jazyků během interní aspirantury.

(5) Internímu aspirantu, který na základě předložených dokladů prokáže, že vykonal z příslušného jazyka státní zkoušku, nebo prokáže, že tento jazyk je jeho jazykem mateřským nebo že absolvoval střední nebo vysokou školu, na níž byl tento jazyk jazykem vyučovacím, může školící pracoviště uznat tuto skutečnost jako zkoušku z příslušného jazyka. U interního aspiranta, jehož oborem vědecké výchovy je příslušný jazyk, se úspěšné vykonání odborné zkoušky považuje též za zkoušku z příslušného jazyka.

(1) Zkušební komise pro odborné zkoušky je nejméně tříčlenná. Předsedou zkušební komise je vedoucí školícího pracoviště nebo jiný jím určený pracovník.

(2) Členy zkušební komise jmenuje vedoucí školícího pracoviště po projednání s příslušným předsedou komise pro obhajobu z odborníků v příslušném nebo příbuzném oboru vědecké výchovy s vědeckou hodností nebo vědeckopedagogickým titulem, výjimečně též z jiných pracovníků obdobné úrovně. Přitom alespoň jeden člen komise musí být doktorem věd, vysokoškolským profesorem nebo vědeckým pracovníkem s přiznaným vědeckým kvalifikačním stupněm I. Jedním z členů zkušební komise je školitel. Členem zkušební komise může být též zástupce pracoviště pověřeného řízením studia marxismu-leninismu interního aspiranta.

(1) Zkušební komise pro zkoušky z marxismu-leninismu je nejméně tříčlenná. Předsedou zkušební komise je vedoucí příslušného pracoviště pověřeného řízením studia marxismu-leninismu nebo jiný jím určený pracovník.

(2) Členy zkušební komise jmenuje vedoucí příslušného pracoviště pověřeného řízením studia marxismu-leninismu, a to tak, aby v komisi byli zastoupeni významní odborníci pro všechny součásti (obory) marxismu-leninismu. Členem zkušební komise pro zkoušku z marxismu-leninismu je též školitel interního aspiranta. Pokud se školitel nemůže z vážných důvodů zkoušky zúčastnit, zajistí účast jiného vědeckého nebo vědeckopedagogického pracovníka.

(1) K platnosti zkoušek předepsaných v interní aspirantuře a k rozhodování o výsledku těchto zkoušek se vyžaduje přítomnost nejméně tří členů příslušné zkušební komise.

(2) Zkušební komise jedná o výsledku zkoušky v neveřejném zasedání a usnáší se většinou hlasů přítomných členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

(3) Prospěch dosažený při zkoušce se vyjádří dvěma stupni: prospěl, neprospěl.

(4) O zkoušce a jejím výsledku se sepíše zápis na předepsaném tiskopise, který podepíše předseda a všichni přítomní členové zkušební komise.

(5) O výsledku zkoušky vydá zkušební komise internímu aspirantu potvrzení.

(1) Nemůže-li se interní aspirant dostavit v určeném termínu ke zkoušce, je povinen se předem omluvit předsedovi zkušební komise, který v případě, že uzná důvodnost omluvy, určí náhradní termín. Nedostaví-li se interní aspirant ke zkoušce bez vážného důvodu, má to stejné důsledky, jako kdyby u zkoušky neprospěl. Stejné důsledky má i odstoupení od zkoušky.

(2) Odbornou zkoušku a zkoušku z marxismu-leninismu může interní aspirant opakovat pouze jednou, a to nejdříve po třech měsících ode dne neúspěšně vykonané zkoušky.

(5) Závěrečnou vědeckou práci předloží školitel se svým posudkem vedoucímu školícího pracoviště.

(1) Interní aspirantura se ihned od počátku zaměřuje na řešení konkrétního výzkumného tématu. Téma má být společensky závažné, vhodné z hlediska výchovného, spjaté s širší kolektivní prací na plánovaném výzkumném úkolu a zaměřené k budoucí vědecké činnosti interního aspiranta. Téma nesmí být zpracováno pouze pro účel interní aspirantury.

(2) Téma schvaluje vedoucí školícího pracoviště nejpozději do konce prvního roku interní aspirantury. Podle okolností může být téma určeno rámcově a v průběhu řešení upraveno.

(3) Průběh práce i její ukončení se na školícím pracovišti postupně hodnotí v pracovním kolektivu.

(4) Výsledky řešení daného tématu zpracovává interní aspirant ve formě závěrečné vědecké práce, kterou předloží svému školiteli.