Platební styk bezhotovostní

§ 25

Organizace mohou použít příkazy podle § 24 odst. 1 písm. a) jen v případě, že se na tomto způsobu placení dohodnou. Nedojde-li k dohodě, uhrazují se závazky na podkladě příkazů plátců. Banka uzavření dohody nezkoumá.

§ 27

Zpětné inkaso zpětného inkasa je nepřípustné; pohledávku z titulu zpětného inkasa lze vyrovnat jen na podkladě příkazu plátce.

§ 28

Jestliže si dodavatel (dopravce) vyinkasuje svou pohledávku bez dohody s odběratelem (přepravcem), zaplatí penále ve výši 5 % z neoprávněně inkasované částky. Penále ve stejné výši zaplatí odběratel (přepravce), který neoprávněně použil zpětného inkasa, jakož i dodavatel (dopravce), který si inkasoval částku před dohodnutou splatností pohledávky. Tuto sankci nemusí oprávněná organizace účtovat a vymáhat.

§ 29

Reklamace týkající se inkasa plateb si vyřizují organizace mezi sebou následně po zúčtování inkas.

§ 30

Příkazy organizací, na jejichž zaplacení není na účtě (podúčtě) plátce dostatek prostředků, pobočka eviduje až do jejich zaplacení. U inkasa přepravného podle § 24 odst. 2 písm. a) až c) vůči úvěrovaným organizacím, pokud nejde o platby z investičních prostředků, je pobočka v takovém případě zúčtovává na vrub poskytnutého úvěru na přepravné.

§ 32

Vyrovnávání vzájemných pohledávek mezi organizacemi započtením (periodické či jednorázové, mezi dvěma organizacemi či skupinou organizací) může být prováděno jen se souhlasem banky. Způsob skupinového vyrovnávání vzájemných pohledávek se upravuje dohodou mezi ústředím banky, popř. jejími hlavními ústavy a příslušnými federálními ústředními orgány, popř. ústředními orgány republik. Banka je oprávněna z vlastního podnětu vzájemně zúčtovat u ní evidované platby, jsou-li pro to ekonomické důvody.

(1) Na podkladě příkazů plátců se mohou provádět platby

b) finanční povahy.

a) za dodávky všeho druhu,

(2) Platby za dodávky podle § 24 odst. 1 písm. a) rozpočtovým a příspěvkovým organizacím federálního ministerstva národní obrany, federálního ministerstva vnitra, ministerstva vnitra České socialistické republiky, ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky, federálního ministerstva dopravy – velitelství železničního vojska, ministerstva spravedlnosti České socialistické republiky – Správy sboru nápravné výchovy a ministerstva spravedlnosti Slovenské socialistické republiky – Správy sboru nápravné výchovy, jejich závodním kuchyním a útvarovým organizacím KSČ, SSM a ROH se provádějí vždy na podkladě příkazů plátců.

(1) Na podkladě příkazů příjemců se mohou provádět inkasa částek

c) podle zvláštních dohod uzavřených mezi příslušným ústředním orgánem a ústředím banky nebo jejím hlavním ústavem, popř. podle zvláštních předpisů,

b) přiznaných organizacím v pevně stanovené výši pravomocným a vykonatelným rozhodnutím orgánů hospodářské arbitráže, soudu nebo jiného státního orgánu a v případech, kdy to stanoví zvláštní předpisy (příkazy k vybrání),

a) za fakturované dodávky výrobků, prací, výkonů a služeb (včetně fakturovaného i nefakturovaného přepravného),

e) soupisek šeků k zúčtování podle § 33 odst. 4.

d) týkajících se pohledávek finanční povahy peněžních ústavů na základě dohod uzavřených s organizacemi,

(2) Přepravné za železniční, automobilovou, vodní a leteckou dopravu zásilek zahrnuje též

c) poplatky vzniklé při přepravě nebo ve stanici určení placené příjemcům,

a) poplatky za nakládací, vykládací a překládací práce, za uskladnění a uložení zásilek u dopravních organizací, jakož i poplatky jiného druhu vzniklé ve stanici odesílací, pokud uvedené poplatky s přepravou přímo souvisí,

b) poplatky za přistavení a odtažení vozů na vlečkách,

d) jízdné za aerotaxovou a leteckou přepravu osob, jakož i poplatky za jejich cestovní zavazadla při těchto přepravách,

e) jízdné za hromadnou přepravu osob, jakož i poplatky za jejich cestovní zavazadla při těchto přepravách.

a) nemusí-li platit fakturu podle zvláštních předpisů nebo podle hospodářské smlouvy,

b) byla-li faktura (vyúčtování přepravného) již zcela nebo zčásti zaplacena,

c) byla-li z jejího účtu z jiných důvodů neoprávněně vybrána částka podle § 24 odst. 1 písm. a), na kterou příjemce původního inkasa neměl právo,

(1) Organizace si může po provedeném inkasu částku částečně nebo úplně vybrat zpět jakožto zpětné inkaso v případech
a to do 10 kalendářních dnů od data zúčtování zaplacené částky.

(2) Při zpětném inkasu je organizace současně povinna písemně sdělit důvody zpětného inkasa příjemci původního inkasa; tím nejsou dotčeny zvláštní předpisy o reklamační povinnosti. Banka nezkoumá, zda organizace takové sdělení zaslala či reklamaci uplatnila.

(1) Opakující se platby uhrazuje příkazce zpravidla trvalým příkazem, jde-li o platby, popř. zúčtování ve stejné výši, splatné v určitém termínu, nebo při dosažení určitého zůstatku účtu či při převodech celého zůstatku účtu v určitém termínu.

(2) Trvalým příkazem se uhrazují i platby plánovaného zúčtování používané v případech, kdy jde o stálé a rovnoměrné neinvestiční dodávky a kdy se odběratel a dodavatel (přepravce a dopravce) dohodne o fakturovacím a zúčtovacím období, termínech splátek a jejich výši, způsobu vyrovnávání rozdílu mezi částkou faktury a hodnotou plánovaných splátek a době platnosti dohody.

(3) Banka může v podmínkách banky stanovit druhy plateb, které lze uhrazovat jen trvalým příkazem.

(4) Organizace předkládají pobočkám příkazy k trvalým platbám nejpozději 10 pracovních dnů přede dnem stanoveným pro zúčtování první platby. Způsob předkládání trvalých příkazů stanoví podmínky banky.

(1) Organizace mohou k bezhotovostnímu vyrovnávání svých pohledávek neinvestiční povahy přejímat šeky vystavené na banku, označené jako šeky k zúčtování. Šeky k zúčtování musí být předloženy při převzetí dodávky a musí být na nich uvedena zúčtovací data příjemce a příslušné symboly. Šeky k zúčtování musí organizace, která je převzala, předložit pobočce, která vede její účet, ve lhůtě platnosti šeků, která je totožná s platností pokladních šeků podle § 36 odst. 1.

(2) Organizace mohou přejímat k bezhotovostnímu vyrovnávání svých pohledávek za dodávky všeho druhu šeky k zúčtování vystavené na banku jako šekovníka jinými peněžními ústavy, které poskytují peněžní služby občanům. Tyto šeky platí 30 kalendářních dnů ode dne jejich vystavení, tento den v to nepočítaje, a organizace, která šek převzala, musí jej předložit pobočce, která vede její účet, nejdéle do 5 pracovních dnů po uplynutí platnosti šeku.

(3) Organizace mohou dále přejímat k bezhotovostnímu vyrovnávání svých pohledávek šeky k zúčtování vystavené občany, kteří mají vklady na běžných a sporožirových účtech, vedených u jiných peněžních ústavů. Tyto šeky musí být předány organizacím do 8 dnů po vystavení, organizace je pak předávají pobočce do 5 pracovních dnů po jejich převzetí. Převzetí takových šeků organizacemi se řídí podmínkami stanovenými příslušným peněžním ústavem v šekové knížce. Pokud organizace nedodržela při převzetí šeku podmínky stanovené v tomto odstavci, může jí šekovník šek vrátit a požádat ji o vrácení částky, pokud byla již uhrazena.

(4) Organizace předávají šeky k zúčtování podle předchozích odstavců, sepsané do soupisek, pobočce, která vede jejich účet.