Všeobecné podmínky pro odvádění odpadních vod veřejnými kanalizacemi

(1) Veřejnou kanalizací mohou být odváděny jen vody v jakosti a množství podle podmínek kanalizačního řádu, popřípadě podle povolení vydaného vodohospodářským orgánem.²¹)

(2) Vlastník nemovitosti, popřípadě její části a zařízení, v nichž vznikají odpadní vody (dále jen „odběratel“), může je připojit na veřejnou kanalizaci pouze kanalizační přípojkou.

(3) Jestliže kanalizační přípojka je vodohospodářským dílem, musí mít šachtu na kontrolní měření množství odpadní vody a odběr jejích vzorků. Šachta musí být umístěna tak, aby byla vždy přístupná.

(4) Správce, který odvádí odpadní vodu veřejnou kanalizací (dále jen „dodavatel“), je povinen kontrolovat měření množství a jakosti předčištěných odpadních vod vypouštěných do veřejné kanalizace, aby odpovídaly hodnotám kanalizačního řádu.

(1) Odpadní vodu vypouštěnou do veřejné kanalizace a jí odváděnou měří odběratel svými měřicími zařízeními, dohodnutými s dodavatelem, zpravidla v místě, kde odpadní voda vypouštěná z nemovitosti přechází ze zařízení odběratele do zařízení dodavatele, je-li to technicky možné. Měřicí zařízení může být také umístěno v nejbližší šachtě veřejné stoky nebo v měrném profilu, popřípadě v jiném místě, na kterém se dodavatel s odběratelem dohodnou.

(2) Stálá měřicí zařízení musí být ověřena a udržována ve stavu schopném provozu. Druh měřicího zařízení a jeho velikost musí odpovídat průtoku, jakosti vypouštěné vody a způsobu jejího odtoku podle technické normy.²²)

(3) Jestliže dodavatel má pochybnosti o správnosti měření, požádá písemně odběratele o přezkoušení měřicího zařízení. Odběratel je povinen do 30 dnů od doručení žádosti zajistit zkoušku měřicího zařízení; zjistí-li se zkouškou, že měřicí zařízení je vadné, je odběratel povinen je vyměnit za správné.

(4) Zkouška měřicího zařízení se provádí podle zvláštních předpisů.¹⁴) Zjistí-li se zkouškou, že údaje měřicího zařízení se

(1) Pokud není množství vypouštěné vody měřeno, předpokládá se, že odběratel, který odebírá vodu z veřejného vodovodu, vypouští do veřejné kanalizace takové množství vody, které podle zjištění na vodoměru nebo podle ročních směrných čísel spotřeby vody z vodovodu odebral s připočtením množství vody získané z jiných zdrojů.

(2) Jestliže odběratel vodu odebranou z veřejného vodovodu zčásti spotřebuje a nevypouští ji do veřejné kanalizace (např. pivovary, sodovkárny, zahradnictví a jiné podniky), zjistí se množství vypouštěné vody odborným výpočtem podle výkazů a technických propočtů předložených odběratelem a prověřených dodavatelem, pokud se nedohodl předem dodavatel s odběratelem jinak.

(3) Vypouští-li odběratel do veřejné kanalizace vodu z jiných zdrojů než z veřejného vodovodu (např. z vlastních studní, z vodních toků aj.) a není-li možno zjistit vypouštěné množství vody vždy měřením nebo podle ročních směrných čísel spotřeby vody, zjistí dodavatel množství vypouštěné vody odborným výpočtem, popřípadě zjištěním na místě samém. Odběratel je povinen za tím účelem předložit dodavateli požadované technické propočty a ukazatele.

(4) V případě havárie vnitřního vodovodu, která způsobí únik vody mimo veřejnou kanalizaci, poskytne dodavatel odběrateli dobropis za množství vody zjištěné na základě kontrolního odečtu spotřeby vody, provedeného po odstranění havárie. Odběratel však musí prokázat a technicky zdůvodnit únik a množství vody neodvedené kanalizací.

(5) Nelze-li přesně zjistit množství vypouštěné vody za dobu poruchy měřicího zařízení, určí se toto množství odborným výpočtem.

(1) Odběratel může vypouštět do veřejné kanalizace odpadní a srážkové vody za podmínek kanalizačního řádu podle skutečné potřeby, pokud není omezen výší povoleného množství při dodržování mezní hodnoty jejich znečištění stanovené kanalizačním řádem nebo povolením vodohospodářského orgánu podle § 24 odst. 3 vodního zákona.

(2) V místech, kde je vybudována veřejná kanalizace, avšak není vybudován veřejný vodovod, je odběratel povinen dohodnout se s dodavatelem o odvádění odpadních vod a o způsobu jejich měření.

(1) Dodavatel je oprávněn omezit nebo přerušit odvádění odpadních vod veřejnou kanalizací

(2) Omezení nebo přerušení odvádění odpadních vod veřejnou kanalizací je dodavatel povinen s výjimkou případů uvedených v odstavci 1 písm. a), b), c) a d) oznámit způsobem v místě obvyklým 15 dnů předem. V případech uvedených v odstavci 1 písm. b), c) a d) dodavatel oznámí odběrateli omezení nebo přerušení odvádění odpadních vod dodatečně, nejpozději do 24 hodin od vzniku důvodu pro omezení nebo přerušení.

(3) Odvádění odpadních vod, které bylo omezeno nebo přerušeno, je dodavatel povinen obnovit po odstranění závad, pro které bylo odvádění odpadních vod omezeno nebo přerušeno.

(1) Při vypouštění odpadních vod do veřejné kanalizace,
zjišťuje se množství vypouštěné odpadní vody technickým propočtem, přičemž se vychází ze zdrojů vody, světlosti potrubí a z prokázané nebo předpokládané doby vypouštění.

(2) K částkám účtovaným za takto stanovená množství vypouštěných odpadních vod se připočtou náklady spojené se zjišťováním případů uvedených v odstavci 1, nejméně však částka 50 Kčs.

(1) Dodavatel neodpovídá odběrateli za škody vzniklé poruchou na veřejné kanalizaci, popřípadě na veřejné části kanalizační přípojky nebo za škody, k nimž došlo omezením nebo přerušením odvádění odpadních vod podle ustanovení § 33 této vyhlášky.

(2) Odběratel je povinen udržovat domovní část kanalizační přípojky, vnitřní kanalizaci a ostatní zařízení sloužící k odvádění a měření odpadních vod, která jsou v jeho správě, ve stavu schopném provozu, přičemž je povinen dodržovat ustanovení technických norem;²⁴) dojde-li k zanesení kanalizační přípojky provozem vnitřní kanalizace, které brání odtoku odpadních vod, je dodavatel povinen na náklady odběratele závadu odstranit.

(3) Po dobu, po kterou pro poruchu veřejné kanalizace nelze vypouštět odpadní vody do veřejné kanalizace a odvádět je jí, nesmí dodavatel fakturovat úplaty spojené s odváděním odpadních vod veřejnou kanalizací, včetně jejich případného vyčištění.

(1) Dojde-li k poruše veřejné kanalizace živelní pohromou, havárií na kanalizační síti, kanalizačních objektech nebo při provádění plánovaných oprav, údržbových a revizních prací na nich, které brání odvádění odpadních a srážkových vod, je dodavatel povinen zajistit náhradní odvádění odpadních vod (např. provizorním přečerpáváním odpadních vod, omezením dodávky vody a zřízením obtoku), a to v cenách pro fakturování úplaty spojené s odváděním odpadních vod veřejnou kanalizací.

(2) Po dobu náhradního odvádění odpadních vod se odběrateli fakturuje pouze množství skutečně odváděné odpadní vody. Dodavatel je oprávněn toto množství rozvrhnout na jednotlivé odběratele v poměru, v jakém vypouštěli odpadní vody ve stejném období minulého roku.

(3) Odběratel v případech vyžadujících náhradní plnění spolupracuje s dodavatelem na umožnění náhradního odvádění odpadních vod.

a) neodchylují od skutečnosti více, než připouštějí technické podmínky měřicího zařízení nebo odchylka dohodnutá mezi dodavatelem a odběratelem, hradí náklady spojené se zkouškou dodavatel,

b) odchylují od skutečných hodnot více, než připouštějí technické podmínky měřicího zařízení nebo odchylka dohodnutá mezi dodavatelem a odběratelem, provede se majetkoprávní vypořádání vzniklých rozdílů úplat za odvádění odpadních vod; náklady na přezkoušení a výměnu měřicího zařízení hradí odběratel.

a) při provádění plánovaných oprav, údržbových a revizních prací, projednaných s odběratelem alespoň 40 dnů předem,

b) z důvodů způsobených živelními pohromami (např. povodní, sesutím půdy, bouří, požárem apod.),

c) při havárii v provozu kanalizační sítě, bránící odvádění vod, nebo v jiných případech vyvolaných provozní potřebou, je-li nebezpečí z prodlení,

d) nevyhovuje-li odběratelovo zařízení předpisům tou měrou, že může ohrozit zdraví, bezpečnost osob a majetku,

e) zabraňuje-li odběratel dodavateli v přístupu k zařízením vnitřní kanalizace a jejich kontrole,

2. které je v rozporu s povolením vodohospodářského orgánu,²¹)

f) bylo-li u odběratele zjištěno vypouštění odpadních vod

3. které je v rozporu s kanalizačním řádem,²³)

1. bez potřebného povolení vodohospodářského orgánu,²¹)

g) bylo-li u odběratele zjištěno připojení kanalizační přípojky bez souhlasu dodavatele,

h) neodstranil-li odběratel ve lhůtě stanovené dodavatelem závady na vnitřní kanalizaci.

a) bez smlouvy s dodavatelem,

b) které je v rozporu se smlouvou,

1. vypouští-li odběratel odpadní vody v jiném množství nebo v jiné jakosti, než bylo sjednáno,

2. provedl-li odběratel taková opatření, aby měřicí zařízení vypouštěné vody nezaznamenávalo nebo je zaznamenávalo nesprávně ke škodě dodavatele, užívá-li odběratel vědomě nesprávně upraveného zařízení anebo jestliže měrné zařízení poškodil nebo neohlásil jeho poškození do tří dnů ode dne, kdy poškození zjistil,