PŘÍLOHA
Na důkaz toho podepsaní, řádně k tomu zmocnění, tento akt podepsali.
Dáno v Paříži dne 24. července 1971.

(1) Každý stát, považovaný podle praxe zavedené Valným shromážděním Spojených národů za rozvojovou zemi, který ratifikuje tento akt, jehož nedílnou součástí je tato příloha, nebo k němu přistoupí, a který vzhledem ke své hospodářské situaci a ke svým sociálním nebo kulturním potřebám se nepovažuje ihned za schopna učinit opatření k zajištění ochrany všech práv podle tohoto aktu, může prohlásit sdělením uloženým u generálního ředitele při ukládání své ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, anebo s výjimkou podle článku V odst. 1 c) kdykoliv později, že uplatňuje možnost podle článku II nebo možnost podle článku III, anebo obě tyto možnosti. Místo uplatnění možnosti podle článku II může učinit prohlášení podle článku V odst. 1 a).

(2) a) Každé prohlášení podle odstavce 1, oznámené před uplynutím období deseti let od vstupu článků 1 až 21 a této přílohy podle článku 28 odst. 2 v platnost, zůstane v účinnosti až do uplynutí tohoto období. Může být vcelku nebo zčásti obnoveno na další desetileté období sdělením uloženým u generálního ředitele nejdříve patnáct měsíců a nejpozději tři měsíce před uplynutím probíhajícího desetiletého období.

b) Každé prohlášení podle odstavce 1, oznámené po uplynutí období deseti let od vstupu článků 1 až 21 a této přílohy podle článku 28 odst. 2 v platnost, zůstane v účinnosti do uplynutí probíhajícího desetiletého období. Může být obnoveno způsobem stanoveným v druhé větě pododstavce a).

(3) Žádný stát Unie, který přestal být považován za rozvojovou zemi podle odstavce 1, není již dále oprávněn obnovit své prohlášení podle odstavce 2, a bez ohledu na to, zda oficiálně odvolá své prohlášení či nikoliv, pozbývá takový stát právo využívat možností podle odstavce 1 buď uplynutím desetiletého období, které právě probíhá, nebo tři roky po tom, kdy přestal být považován za rozvojovou zemi, přičemž se použije období, které uplyne později.

(4) Pokud jsou v době, kdy prohlášení učiněné podle odstavců 1 nebo 2 pozbude platnosti, na skladě exempláře, které byly pořízeny na základě licence udělené podle ustanovení této přílohy, lze nadále takové exempláře rozšiřovat až do jejich rozebrání.

(5) Každý stát, který je vázán ustanoveními tohoto aktu a který uložil prohlášení nebo oznámení podle článku 31 odst. 1 s ohledem na uplatňování tohoto aktu na určitém území, jehož postavení lze považovat za obdobné postavení států uvedených v odstavci 1, může učinit, pokud jde o takové území, prohlášení podle odstavce 1 i oznámení o obnovení podle odstavce 2. Dokud takové prohlášení nebo oznámení zůstane v platnosti, uplatňují se na území, ve vztahu k němuž bylo učiněno, ustanovení této přílohy.

(6) a) Skutečnost, že stát využije některou z možností podle odstavce 1, nedovoluje jinému státu poskytovat dílům, jejichž státem původu je tento stát, ochranu nižší, než jakou je povinen poskytovat podle článků 1 až 20.

b) Možnost uplatňovat zásadu vzájemnosti podle článku 30 odst. 2 b) věta druhá nemůže být použita ve vztahu k dílům, jejichž státem původu je stát, který učinil prohlášení podle článku V odst. 1 a), a to až do dne, kdy uplyne příslušné období podle článku I odst. 3.

(1) Každý stát, který prohlásil, že uplatňuje možnost podle tohoto článku, je oprávněn ve vztahu k dílům, která byla uveřejněna tiskem nebo obdobnou formou rozmnožování, nahradit výlučné právo na překlad podle článku 8 systémem nevýlučných a nepřevoditelných licencí udělovaných příslušným státním orgánem za podmínek dále uvedených a v souladu s článkem IV.

(2) a) Pokud nebyl uveřejněn překlad díla do jazyka obecně užívaného v tomto státě nositelem práva na překlad nebo s jeho svolením, může kterýkoliv občan takového státu obdržet, s výjimkou podle odstavce 3, po uplynutí období tří let nebo jakéhokoliv delšího období vymezeného vnitrostátním zákonodárstvím uvedeného státu, počítáno ode dne prvního uveřejnění takového díla, licenci na pořízení překladu díla do uvedeného jazyka a na uveřejňování tohoto překladu tiskem nebo jakoukoliv obdobnou formou rozmnožování.

b) Licenci lze podle tohoto článku rovněž udělit, jsou-li všechna vydání překladu uveřejněného v dotyčném jazyku rozebrána.

(3) a) V případě překladů do jazyka, který není obecně užíván v jednom nebo několika vyspělých státech, které jsou členy Unie, nahrazuje se období tří let uvedené v odstavci 2 a) obdobím jednoho roku.

b) Každý stát uvedený v odstavci 1 může na základě jednomyslné dohody s vyspělými státy, jež jsou členy Unie a v nichž se obecně užívá téhož jazyka, nahradit u překladů do tohoto jazyka období tří let uvedené v odstavci 2 a) obdobím kratším, stanoveným takovou dohodou, přičemž toto období nesmí být kratší než jeden rok. Ustanovení předchozí věty nelze však uplatnit, je-li takovým jazykem angličtina, francouzština nebo španělština. Vlády, které sjednaly takové dohody, zpraví o nich generálního ředitele.

(4) a) Licenci podle tohoto článku nelze udělit, dokud neuplyne v případě, že ji lze obdržet po uplynutí tříletého období, dodatečné období šesti měsíců, a v případě, že je možno ji obdržet po uplynutí jednoročního období, dodatečné období devíti měsíců

(i) ode dne, kdy žadatel splní požadavky uvedené v článku IV odst. 1, nebo

(ii) není-li známa totožnost nebo adresa nositele práva na překlad, ode dne, kdy žadatel odešle podle článku IV odst. 2 opisy své žádosti podané státnímu orgánu, který je příslušný k udělení licence.

b) Dojde-li během uvedeného období šesti nebo devíti měsíců k uveřejnění překladu do jazyka, jehož se týká podaná žádost, nositelem práva na překlad nebo s jeho svolením, nelze licenci podle tohoto článku udělit.

(5) Licenci podle tohoto článku lze udělit pouze pro účely vyučování nebo výzkumu.

(6) Byl-li uveřejněn překlad díla nositelem práva na překlad nebo s jeho svolením za cenu srovnatelnou s tou, jež je v tomto státě za obdobná díla obvyklá, každá licence udělená podle tohoto článku zanikne, jde-li o překlad do téhož jazyka a v podstatě s týmž obsahem jako je překlad uveřejněný na základě licence. Všechny exempláře vyrobené před zánikem licence lze však nadále rozšiřovat až do jejich rozebrání.

(7) Pro díla, která obsahují převážně ilustrace, lze udělit licenci na pořízení a uveřejnění překladu textu a na rozmnožení a uveřejnění ilustrací jen jsou-li zároveň splněny podmínky článku III.

(8) Licenci podle tohoto článku nelze udělit, jestliže autor stáhl všechny exempláře svého díla z oběhu.

(9) a) Licenci na pořízení překladu díla, jež bylo uveřejněno tiskem nebo jinou obdobnou formou rozmnožování, lze též udělit rozhlasové či televizní organizaci se sídlem ve státě uvedeném v odstavci 1 na základě žádosti, kterou tato organizace podala u příslušného orgánu tohoto státu, za předpokladu, že jsou splněny všechny tyto podmínky:

(i) překlad je pořízen z exempláře zhotoveného a nabytého v souladu s právním řádem uvedeného státu;

(ii) překladu smí být použito pouze ve vysíláních určených k vyučování nebo k šíření informací vědecké nebo technické povahy pro odborníky určitého oboru;

(iii) překladu smí být použito výlučně pro účely uvedené v bodě (ii) ve vysíláních oprávněně uskutečněných a určených příjemcům na území uvedeného státu, včetně vysílání uskutečněných prostřednictvím zvukových nebo obrazových záznamů, jež byly pořízeny oprávněně a výlučně pro taková vysílání;

(iv) užití překladu nesmějí sloužit účelům výdělečným.

b) Zvukové nebo obrazové záznamy překladu, který byl pořízen rozhlasovou či televizní organizací na základě licence udělené podle tohoto odstavce, může užít se souhlasem takové organizace pro účely a za podmínek, jež jsou uvedeny v pododstavci a), též jakákoliv jiná rozhlasová či televizní organizace mající sídlo ve státě, jehož příslušný státní orgán udělil uvedenou licenci.

c) Při splnění všech kritérií a podmínek uvedených v pododstavci a) lze též udělit rozhlasové či televizní organizaci licenci na překlad jakéhokoliv textu, který je součástí audiovizuálního záznamu, pokud takový záznam sám byl pořízen a uveřejněn výlučně pro účely vyučování.

d) Na udílení a výkon každé licence, jež se uděluje podle tohoto odstavce, vztahují se, s výjimkou ustanovení pododstavců a) až c), ustanovení všech předchozích odstavců.

(1) Každý stát, který prohlásil, že uplatňuje možnost podle tohoto článku, je oprávněn nahradit výlučné právo na rozmnožování podle článku 9 systémem nevýlučných a nepřevoditelných licencí, udělovaných příslušným státním orgánem za dále uvedených podmínek a v souladu s článkem IV.

(2) a) Pokud u díla, na něž se vztahuje tento článek podle odstavce 7, po uplynutí
nebyly nositelem práva na rozmnožování nebo s jeho svolením v tomto státě uvedeny do prodeje exempláře tohoto vydání za cenu srovnatelnou s tou, jaká je v tomto státě pro obdobná díla obvyklá, k uspokojení potřeb širší veřejnosti nebo potřeb vyučování, může kterýkoliv občan tohoto státu obdržet licenci na rozmnožení a uveřejnění takového vydání za takovou nebo nižší cenu k uspokojení potřeb vyučování.

(i) období vymezeného v odstavci 3 a počítaného ode dne prvního uveřejnění určitého vydání díla, nebo

(ii) jakéhokoliv delšího období stanoveného vnitřním zákonodárstvím státu, který je uveden v odstavci 1, a počítaného od téhož data

b) Licenci na rozmnožení a uveřejnění vydání, které bylo dáno do oběhu podle pododstavce a), lze také udělit za podmínek stanovených v tomto článku v případě, že po uplynutí příslušného období nejsou po dobu šesti měsíců oprávněně pořízené exempláře takového vydání v dotyčném státě v prodeji za cenu srovnatelnou s tou, jaká je v tomto státě pro obdobná díla obvyklá, k uspokojení potřeb širší veřejnosti nebo potřeb vyučování.

(3) Období uvedené v odstavci 2 a) bod (i) trvá pět let. Avšak

(i) pro díla z oboru exaktních a přírodních věd a techniky činí tři roky,

(ii) pro díla, která náleží do oblasti fantazie, jako romány, díla básnická, dramatická a hudební, a pro knihy umělecké činí sedm let.

(4) a) Licenci, kterou lze obdržet po uplynutí období tří let, nelze podle tohoto článku udělit, pokud neuplyne období šesti měsíců

(i) ode dne, kdy žadatel splní podmínky uvedené v článku IV odst. 1, nebo

(ii) není-li známa totožnost nebo adresa nositele práva na rozmnožování, ode dne, kdy žadatel odešle podle článku IV odst. 2 opisy své žádosti podané státnímu orgánu, který je příslušný k udělení licence.

b) V ostatních případech, pokud se na ně vztahuje ustanovení článku IV odst. 2, nelze licenci udělit, dokud neuplyne lhůta tří měsíců od odeslání opisů žádosti.

c) Dojde-li během období šesti nebo tří měsíců uvedeného v pododstavcích a) a b) k uvedení do prodeje podle odstavce 2 a), nelze licenci podle tohoto článku udělit.

d) Licenci nelze udělit, jestliže autor stáhl z oběhu všechny exempláře vydání, pro jehož rozmnožení a uveřejnění bylo o licenci požádáno.

(5) Licenci na rozmnožení a uveřejnění překladu díla podle tohoto článku nelze udělit v těchto případech:

(i) nebyl-li překlad, o který jde, uveřejněn nositelem práva na překlad nebo s jeho svolením, nebo

(ii) nejde-li o překlad do jazyka, který se obecně užívá ve státě, kde se o licenci žádá.

(6) Jsou-li exempláře určitého vydání díla dány nositelem práva na rozmnožování nebo s jeho svolením do prodeje ve státě, uvedeném v odstavci 1 za cenu srovnatelnou s tou, jaká je v tomto státě pro obdobná díla obvyklá, k uspokojení potřeb širší veřejnosti nebo potřeb vyučování, každá licence udělená podle tohoto článku zanikne, jde-li o vydání v témže jazyku a v podstatě s týmž obsahem jako je vydání, které bylo uveřejněno na základě uvedené licence. Všechny exempláře vyrobené před zánikem licence lze však nadále rozšiřovat až do jejich rozebrání.

(7) a) Díly, na které se vztahuje tento článek, se rozumějí, s výjimkou podle pododstavce b), jen díla uveřejněná tiskem nebo jinou obdobnou formou rozmnožování.

b) Tento článek se vztahuje také na audiovizuální rozmnožování oprávněně pořízených audiovizuálních záznamů, pokud tvoří nebo obsahují chráněná díla, jakož i na překlad textu, který je doprovází, do jazyka obecně užívaného ve státě, kde se o licenci žádá, vždy však pod podmínkou, že takovéto audiovizuální záznamy byly pořízeny a uveřejněny výlučně k užití pro potřeby vyučování.

(1) Licenci podle článku II nebo článku III lze udělit jen pokud žadatel prokáže, v souladu s platnými předpisy příslušného státu, podle okolností případu, buď že požádal nositele práva o svolení pořídit a vydat překlad nebo rozmnožit a uveřejnit vydání a že nemohl obdržet jeho svolení, anebo že se mu ani po náležitém úsilí nepodařilo jej vypátrat. Zároveň s podáním této žádosti nositeli práva musí žadatel o tom podat zprávu každému národnímu nebo mezinárodnímu informačnímu středisku uvedenému v odstavci 2.

(2) Nemohl-li žadatel nositele autorského práva vypátrat, zašle doporučeně leteckou poštou opisy své žádosti, kterou předložil státnímu orgánu příslušnému k udělení licence, nakladateli, jehož jméno je uvedeno na díle, a každému národnímu nebo mezinárodnímu informačnímu středisku uvedenému v oznámení uloženém k tomu účelu u generálního ředitele vládou státu, o němž lze mít za to, že v něm má nakladatel těžiště své činnosti.

(3) Jméno autora musí být vyznačeno na všech exemplářích překladu nebo rozmnoženin uveřejněných na podkladě licence udělené podle článku II nebo článku III. Název díla musí být uveden na všech takových exemplářích. U překladu musí být v každém případě uveden na všech jeho exemplářích původní název díla.

(4) a) Licence udělená podle článku II nebo článku III se nevztahuje na vývoz exemplářů a platí na území státu, kde se o ni požádalo, jen pro uveřejnění, podle okolností případu, buď překladu nebo rozmnoženin.

b) Pojem vývoz zahrnuje pro účely pododstavce a) zasílání exemplářů z kteréhokoliv území do státu, který ve vztahu k tomuto území učinil prohlášení podle článku I odst. 5.

c) Jestliže státní nebo jiný veřejný orgán státu, který udělil podle článku II licenci na překlad do jiného jazyka než angličtiny, francouzštiny nebo španělštiny, zašle exempláře překladu uveřejněného na základě takové licence do jiného státu, nepovažuje se takováto zásilka pro účely pododstavce a) za vývoz, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

(i) příjemci jsou jednotliví občané státu, jehož příslušný státní orgán udělil licenci, anebo organizace, které takové jednotlivce sdružují;

(ii) exempláře jsou určeny k užití pouze pro účely vyučování nebo výzkumu;

(iii) zasílání exemplářů a jejich další rozšiřování příjemcům nemá povahu výdělečnou; a

(iv) stát, do kterého se exempláře zasílají, sjednal se státem, jehož příslušný státní orgán udělil licenci, dohodu, v níž dovolil příjem nebo rozšiřování nebo obě tyto činnosti, a vláda státu, v němž byla licence udělena, oznámila tuto dohodu generálnímu řediteli.

(5) Všechny exempláře uveřejněné na podkladě licence udělené podle článku II nebo článku III musí obsahovat poznámku v příslušném jazyku vyjadřující, že exempláře lze rozšiřovat pouze ve státě nebo na území, na které se uvedená licence vztahuje.

(6) a) Na vnitrostátní úrovni musí být učiněna příslušná opatření,

(i) aby licence vyhradila pro nositele práva, podle okolností případu, buď na překlad nebo na rozmnožování, přiměřenou odměnu, která odpovídá úrovni odměn obvykle poskytovaných v dotčených dvou státech na základě licencí mezi stranami volně sjednaných a

(ii) aby se zajistilo zaplacení a transfer odměny; pokud existují vnitrostátní devizové předpisy, vynaloží příslušný státní orgán veškeré úsilí s použitím mezinárodních zařízení, aby zajistil transfer odměny na mezinárodně směnitelnou měnu nebo na její ekvivalent.

b) Vnitrostátním zákonodárstvím budou učiněna náležitá opatření, aby se zajistil, podle okolností případu, buď jazykově bezvadný překlad díla nebo přesné rozmnožení vydání, o které jde.

(1) a) Každý stát, který je oprávněn učinit prohlášení, že uplatňuje možnost podle článku II, může místo toho v době ratifikace tohoto aktu nebo přístupu k němu,

(i) je-li státem, na který se vztahuje článek 30 odst. 2 a) učinit prohlášení podle tohoto ustanovení ohledně práva na překlad;

(ii) je-li státem, na který se článek 30 odst. 2 a) nevztahuje, učinit prohlášení podle článku 30 odst. 2 b) věty první, a to i tehdy, není-li státem, který není členem Unie.

b) U státu, který přestal být považován za rozvojovou zemi podle článku I odst. 1, zůstává prohlášení učiněné podle tohoto odstavce v platnosti až do dne, kdy skončí lhůta podle článku I odst. 3.

c) Žádný stát, který učinil prohlášení podle tohoto odstavce, nemůže již dodatečně uplatnit možnost podle článku II, a to ani kdyby uvedené prohlášení vzal zpět.

(2) Žádný stát, který uplatnil možnost podle článku II, nemůže dodatečně, s výjimkou uvedenou v odstavci 3, učinit prohlášení podle odstavce 1.

(3) Stát, který přestal být podle článku I odst. 1 považován za rozvojovou zemi, může učinit nejpozději dva roky před uplynutím lhůty podle článku I odst. 3 prohlášení podle článku 30 odst. 2b) věty první, a to bez ohledu na skutečnost, že není státem, který není členem Unie. Takové prohlášení nabývá účinnosti dnem, kdy skončí lhůta podle článku I odst. 3.

(1) Každý stát Unie může prohlásit od data tohoto aktu a do té doby, než bude vázán články 1 až 21 a touto přílohou,

(i) jde-li o stát, který by byl oprávněn, kdyby byl vázán články 1 až 21 a touto přílohou, využívat možností podle článku I odst. 1, že bude ustanovení článku II nebo článku III, anebo obou uplatňovat na díla, jejichž státem původu je stát, který podle následujícího bodu (ii) přijímá používání těchto článků na taková díla, nebo který je vázán články 1 až 21 a touto přílohou; takové prohlášení se může odvolávat na článek V místo článku II;

(ii) že připouští používání této přílohy na díla, u nichž je státem původu, státy, které učinily prohlášení podle předchozího bodu (i) nebo oznámení podle článku I.

(2) Každé prohlášení podle odstavce 1 musí být učiněno písemně a ukládá se u generálního ředitele. Prohlášení nabývá účinnosti dnem jeho uložení.