VÝDAJE NA ÚKOLY ROZVOJE VĚDY A TECHNIKY A JEJICH FINANCOVÁNÍ
Výdaje na státní úkoly a jejich financování
Výdaje na resortní, oborové a podnikové úkoly a jejich financování

(1) Výzkumné a vývojové práce, které jsou předmětem úkolu schváleného plánu rozvoje vědy a techniky, se financují za těchto podmínek:

a) je schválena předběžná kalkulace výzkumných a vývojových prací celého úkolu,

b) v případech stanovených právními předpisy je schválen limit velkoobchodní ceny budoucího výrobku nebo nákladový limit budoucí technologie,

c) realizátorské organizace potvrdily, že pokud z propočtu ekonomické efektivnosti vyplývají pro jejich hospodářskou činnost ekonomické přínosy, zahrnou je v určeném období do svých finančních plánů.

(2) Výzkumné a vývojové práce, o nichž se uzavírá hospodářská smlouva, se mohou financovat ode dne jejího uzavření.

(3) Organizacím řízeným národními výbory, které financují výzkumné a vývojové práce z prostředků státního rozpočtu, se poskytují tyto prostředky v průběhu roku ze státního rozpočtu.

(4) Placení dodávek výzkumných a vývojových prací a dodávek tvořících podklady nebo součást těchto prací, jakož i placení výsledků řešení úkolů rozvoje vědy a techniky předávaných mezi organizacemi, se řídí zvláštními předpisy;¹⁶) případy, kdy se tyto práce a výsledky předávané mezi organizacemi neplatí, upravují zvláštní předpisy.¹⁷)

(1) Státní úkoly se ze státního rozpočtu financují do výše

c) anebo výdajů na řešení určených dílčích úkolů státního úkolu, přičemž výdaje na řešení ostatních dílčích úkolů tohoto státního úkolu se uhradí z podílových zdrojů (dále jen „dílčí financování“).

b) nebo částky určené z výdajů na řešení celého státního úkolu, přičemž zbývající výdaje se současně hradí z podílových zdrojů, tj. z resortních nebo oborových fondů technického rozvoje (dále jen „podílové financování“),

a) buď výdajů na řešení celého státního úkolu (dále jen „plné financování“),

(2) Podílové financování je možné za podmínek, že

b) podílové zdroje nejsou doplňovány mimořádnými příspěvky nebo dotacemi; tato podmínka platí i pro dílčí financování.

a) na financování téhož státního úkolu se současně neúčastní ústřední orgán a jím řízené organizace,

(3) Podílové financování s účastí více než jednoho podílového zdroje se uskutečňuje sdružením prostředků podle zvláštních předpisů.¹⁸)

b) dílčí úkoly státního úkolu plně financované jednak ze státního rozpočtu, jednak z podílových zdrojů.

(4) Způsob financování jednotlivých státních úkolů podle odstavce 1 určí příslušný ústřední orgán pro technický a investiční rozvoj, který dohodne s odvětvovým ústředním orgánem pověřeným koordinací státního úkolu (dále jen „koordinační orgán“)

a) částku státního rozpočtu a částku podílových zdrojů z celkových výdajů na řešení podílově financovaného státního úkolu. Takto určené částky vyjadřují procentní podíly státního rozpočtu a podílových zdrojů, které platí pro financování státního úkolu jako celku i všech jeho částí, a to jak na celou dobu, tak na jednotlivá léta podílového financování,

(1) Koordinační orgán zabezpečí rozpočtové prostředky na financování státního úkolu v běžném roce buď ve svém rozpočtu nebo v rozpočtu podřízené rozpočtové organizace a na základě toho otevře rozpočtový limit neinvestičních výdajů na státní úkol²) (dále jen „rozpočtový limit“) buď pro sebe nebo pro tuto organizaci. Příjemci rozpočtového limitu zřídí Státní banka československá (dále jen „banka“) rozpočtový čerpací účet na financování státního úkolu.

(2) V případě, že příjemcem rozpočtového limitu je koordinační orgán, prostředky z jeho rozpočtového čerpacího účtu čerpá

a) buď sám koordinační orgán, pokud hradí výzkumné a vývojové práce,

b) nebo jím řízená a k čerpání prostředků oprávěná výrobní hospodářská jednotka¹) (dále jen „oprávněná organizace“). Pokud koordinační orgán neřídí výrobní hospodářské jednotky nebo jestliže jemu podřízená příspěvková organizace nebo přímo podřízený podnik lépe zajišťuje spojitost řešení a realizace úkolu, určí koordinační orgán oprávněnou organizací tuto organizaci nebo tento podnik. Koordinační orgán může na návrh výrobní hospodářské jednotky určit oprávněnou organizací též podnik v rámci této výrobní hospodářské jednotky.

(3) Státní úkoly a jejich dílčí úkoly plně financované ze státního rozpočtu se hradí z rozpočtového čerpacího účtu a státní úkoly podílově financované ze zvláštního běžného účtu; na tento účet se procentními podíly určenými pro státní úkol jako celek převádějí prostředky z podílových zdrojů a současně rozpočtové prostředky z rozpočtového čerpacího účtu.

(4) Zvláštní běžný účet zřizuje banka koordinačnímu orgánu nebo jím řízené organizaci podle toho, zda prostředky z rozpočtového čerpacího účtu bude čerpat koordinační orgán nebo tato organizace.

(5) Výrobní hospodářská jednotka, která je oprávněnou organizací, čerpá prostředky z rozpočtového čerpacího účtu nebo zvláštního běžného účtu k úhradám výzkumných a vývojových prací, popřípadě k účelovému převedení částky podřízenému podniku, který ve výši této částky už předtím sám uhradil výzkumné a vývojové práce.

(1) Dojde-li v průběhu roku se souhlasem koordinačního orgánu k provedení výzkumných a vývojových prací v rozsahu větším než se v tomto roce plánovalo, a tím k větší potřebě prostředků než stanovil rozpočtový limit pro tento úkol, zvýší koordinační orgán rozpočtový limit pod podmínkou, že nepřekročí

b) výdaje na řešení celého státního úkolu nebo dílčích úkolů financovaných ze státního rozpočtu,

a) celkový objem prostředků určený v jeho rozpočtu na financování všech státních úkolů,

c) procentní podíl a celkovou částku státního rozpočtu určené na celý podílově financovaný státní úkol.

(2) Koordinační orgán zhodnotí ke konci roku v případě rozpracovaného úkolu čerpání prostředků na práce provedené v tomto roce; rozpočtový limit na další rok otevře na základě tohoto zhodnocení.

(1) Resortní úkoly se financují z resortního fondu technického rozvoje obdobně podle § 10 s tím, že způsob financování, částky podílových zdrojů a dílčí úkoly resortních úkolů plně financované určí odvětvový ústřední orgán.

(2) Ústřední orgán financuje resortní úkol buď sám, pokud je odběratelem výzkumných a vývojových prací, nebo účelově převádí prostředky přímo podřízené hospodářské organizaci, která je odběratelem těchto prací nebo plní výzkumné a vývojové práce ve vlastní režii.

(3) Ústřední orgán, který je odběratelem výzkumných a vývojových prací resortního úkolu řešeného rozpočtovou organizací, odvede z resortního fondu technického rozvoje částku ve výši nákladů na řešení úkolu v běžném roce do státního rozpočtu, a to ve lhůtě stanovené zvláštními předpisy;²) pokud však doplňuje resortní fond technického rozvoje mimořádným příspěvkem ze svého rozpočtu a náklady na řešení úkolu jsou vyšší než tento příspěvek, odvede jen rozdíl mezi mimořádným příspěvkem a těmito náklady.

(4) Obdobně podle odstavce 2 se financují

a) z oborového fondu technického rozvoje oborové úkoly,

b) z fondu technického rozvoje nadřízeného orgánu podnikové úkoly přímo podřízených podniků, které nevytvářejí podnikový fond technického rozvoje (§ 2 odst. 5).

(5) Nadřízené orgány a podniky, které ze svých fondů technického rozvoje financují úkoly, zhodnotí ke konci roku v případě rozpracovaných úkolů čerpání prostředků na práce provedené v tomto roce; prostředky na financování úkolů v dalším roce zabezpečí ve finančním plánu na základě tohoto zhodnocení.