Obsah, organizace a průběh studia

§ 30

Studium na vysokých školách je organizováno jako studium řádné nebo jako studium mimořádné, a to podle ročníků a semestrů.

§ 31

Studium na vysokých školách se uskutečňuje podle jednotlivých školních roků. Školní rok začíná dnem 1. září a končí dnem 31. srpna následujícího roku.

§ 32

Řádné studium

§ 33

Obsah řádného studia

§ 34

Řádné studium podle individuálního studijního plánu

§ 35

Mezioborové studium

§ 36

Přijímání k řádnému studiu

§ 37

Pravoplatným rozhodnutím o přijetí k řádnému studiu se stává uchazeč o studium na vysoké škole studentem.

§ 38

Průběh řádného studia

§ 39

Podrobnosti pro provedení § 30, 31, § 32 odst. 1 a 2, § 33 odst. 2 a 3, § 34, 35, 36 a § 38 stanoví obecně závazný právní předpis.

(1) Řádné studium na vysokých školách je organizováno jako denní studium nebo jako studium při zaměstnání. Studium při zaměstnání je organizováno formou dálkového studia nebo večerního studia. Denní studium lze spojovat se studiem při zaměstnání.

(2) Řádné denní studium trvá čtyři až šest let. Řádné studium při zaměstnání trvá čtyři až sedm let.

(3) Délku řádného studia na vysokých školách v jednotlivých studijních oborech stanoví vláda Československé socialistické republiky nařízením.

(1) Obsah řádného studia je stanoven studijními obory. Soustavu studijních oborů na vysokých školách stanoví vláda Československé socialistické republiky nařízením.

(2) Obsah jednotlivých studijních oborů je vymezen učebními plány [§ 21 odst. 2 písm. c)].

(3) Učební plány obsahují studijní předměty a základní formy výchovně vzdělávací činnosti celého studia rozložené na jednotlivé ročníky a semestry.

(1) V odůvodněných případech může děkan určit studentovi nebo skupině studentů na jejich žádost individuální studijní plán, v němž při zachování obsahu a rozsahu studia stanoveného učebním plánem příslušného studijního oboru určí zvláštní organizaci i délku studia.

(2) V případech, kdy to vyžadují potřeby společenské praxe, může ministerstvo školství studentovi nebo skupině studentů s jejich souhlasem určit individuální studijní plán, kterým se pro prohloubení znalostí a dovedností rozšíří obsah i rozsah studia.

(1) Jako řádné studium může být organizováno mezioborové studium podle zvláštních učebních plánů, a to kombinací studijních předmětů dvou nebo více studijních oborů. Uskutečňuje se na fakultě, na více fakultách vysoké školy nebo na více vysokých školách.

(2) Student, kterému se umožní mezioborové studium, je studentem té fakulty nebo vysoké školy, na které se studuje hlavní studijní obor.

(3) Kombinace studijních oborů a učební plány mezioborového studia stanoví ministerstvo školství.

(1) K řádnému studiu na vysoké škole se v souladu s potřebami socialistické společnosti přijímají uchazeči podle znalostí, schopností, nadání, zájmu a zdravotního stavu se zřetelem k jejich občanským a morálním vlastnostem. Přijmout lze jen uchazeče, který získal úplné střední vzdělání a úspěšně vykonal přijímací zkoušku. Ministerstvo školství stanoví podmínky, za nichž lze přijímací zkoušku prominout.

(2) Přihlášku ke studiu podává uchazeč na střední škole, na které studuje, nebo u organizace, k níž je v pracovním, členském, služebním poměru nebo v jiném pracovně právním vztahu; v ostatních případech u místního (městského) národního výboru v místě svého trvalého bydliště. Ředitel střední školy, organizace nebo národní výbor postoupí přihlášku ve lhůtě stanovené ministerstvem školství i s osobní charakteristikou uchazeče fakultě nebo vysoké škole, pokud se tato nečlení na fakulty, na níž se uchází o studium. Přijímací řízení začíná dnem, kdy přihláška došla na fakultu (vysokou školu). Termíny přijímacích zkoušek stanoví ministerstvo školství.

(3) O přijetí uchazeče k řádnému studiu rozhoduje děkan do 15 dnů ode dne ukončení přijímacích zkoušek. Pro posouzení předpokladů uchazečů o studium (odstavec 1) zřizuje děkan komise jako svůj poradní orgán.

(4) Ve zvlášť odůvodněných případech může ministr školství právoplatné rozhodnutí o nepřijetí ke studiu zrušit a rozhodnout, že uchazeč se přijímá k řádnému studiu na vysoké škole.

(1) Studenti se zapisují do příslušného ročníku na začátku školního roku.

(2) Student, který splnil všechny studijní povinnosti stanovené učebním plánem za předchozí ročník do konce školního roku, se zapisuje do vyššího ročníku. Do vyššího ročníku lze zapsat studenta též podmíněně. Studentovi, který nesplnil podmínky pro zápis do vyššího ročníku, může děkan povolit opakování ročníku. Během studia lze studentovi povolit opakování jen dvou ročníků. Druhé opakování téhož ročníku a opakování dvou ročníků v prvních třech letech studia se nepovoluje.

(3) Studentovi, který z vážných osobních, zejména zdravotních důvodů nemůže během školního roku splnit všechny studijní povinnosti ve stanovených termínech, může děkan přerušit řádné studium. O přerušení studia rozhodne děkan na žádost studenta nebo z vlastního podnětu. Po uplynutí doby přerušení studia se student zpravidla zapisuje do toho ročníku, v němž mu bylo studium přerušeno. Toto zařazení může být podmíněno vykonáním zvláštních zkoušek. Jestliže pominou důvody pro přerušení studia, lze na žádost studenta přerušení studia ukončit i před uplynutím doby přerušení. Studium lze přerušit nejdéle na dva roky. Po dobu přerušení studia nemá student práva a povinnosti studenta.

(4) Studentovi lze povolit přestup na příbuzný studijní obor téže fakulty nebo vysoké školy, popřípadě na stejný nebo příbuzný studijní obor jiné fakulty nebo vysoké školy, popřípadě na jinou formu řádného studia stejného studijního oboru. Tomuto studentovi lze započítat vykonané zkoušky.

(5) Student, který ukončí studium (§ 40 odst. 1), nebo zanechá studia, nebo se nezapíše ve stanoveném termínu do příslušného ročníku a do pěti dnů po jeho uplynutí se neomluví nebo nesplní podmínky pro postoupení do vyššího ročníku a kterému není povoleno opakování ročníku nebo závěrečné zkoušky (§ 40 odst. 1), přestává být studentem; studentem přestává být i tehdy, byl-li ze studia vyloučen.

(6) Student, který ukončil studium, přestává být studentem ode dne vykonání závěrečné zkoušky nebo její poslední části. Student, který zanechá studia, popřípadě se nezapíše ve stanoveném termínu, přestává být studentem ode dne, kdy oznámil zanechání studia, nebo ode dne, kdy se měl zapsat; pokud mu opakování ročníku nebo závěrečné zkoušky nebylo povoleno nebo jestliže byl ze studia vyloučen, přestává být studentem ode dne, kdy rozhodnutí děkana nabylo právní moci.

(7) Pokud student neukončil studium v termínu stanoveném pro vykonání závěrečné zkoušky a jestliže mu bylo povoleno její opakování, zachovávají se mu všechna práva a povinnosti studenta do konce školního roku, v němž měl studium ukončit; po tomto termínu nemá práva a povinnosti studenta, s výjimkou práva konat závěrečnou zkoušku.

(8) Tomu, kdo přestal být studentem a na základě nového přijímacího řízení byl znovu přijat ke studiu na vysokou školu, lze započítat vykonané zkoušky do dalšího studia.