III. ŘÍZENÍ

1. Sídlem Rozhodčího soudu je Praha.

2. Pravidelným místem konání ústních jednání je Praha, pokud se strany nedohodnou, že se ústní jednání mají konat v Bratislavě.

1. Obecná ustanovení

3. Rozhodčí senát může v případě potřeby konat ústní jednání v jiném místě, avšak má-li se ústní jednání konat v cizině, je k tomu potřebí souhlasu předsednictva.

1. Veškeré písemnosti, týkající se zahájení a konání rozhodčího řízení, musí být předloženy v takovém počtu, aby každá ze stran a všichni členové rozhodčího senátu měli po jednom vyhotovení a sekretariát rovněž jedno vyhotovení.

2. Písemnosti, uvedené v odstavci 1, s výjimkou písemných důkazů, se předkládají v češtině či slovenštině nebo v jazyku kontraktu nebo v jazyku, ve kterém strany mezi sebou korespondovaly. Rozhodčí soud může podle vlastní úvahy nebo na návrh strany vyžádat od strany, která písemnost předložila, překlad do češtiny nebo slovenštiny, nebo zajistit takový překlad na její náklad.

2. Se souhlasem stran může rozhodčí senát podle potřeby konat ústní jednání přímo v jiném jazyku.

1. Ústní jednání se koná a rozhodnutí se vynáší v češtině nebo slovenštině s tlumočením do jiného jazyka na žádost jedné ze stran. Rozhodčí soud na tuto žádost strany a na její účet zabezpečí službu tlumočníka, eventuálně obstará také překlad rozhodnutí Rozhodčího soudu, jakož i jiných písemností.

1. Písemnosti ve sporu zasílá stranám tajemník, a to na adresu, kterou strana uvedla nebo zvolenému právnímu zástupci.

2. Žaloby, žalobní odpovědi, předvolání, rozhodčí nálezy a usnesení se zasílají doporučeným dopisem s potvrzením o doručení.

3. Ostatní písemnosti se mohou zasílat doporučeným nebo obyčejným dopisem a oznámení kromě toho také telegraficky nebo dálnopisem.

4. Kterékoliv z písemností výše uvedených mohou být doručeny rovněž osobně na potvrzení.

5. Všechna doručení Rozhodčího soudu jsou platná, byla-li učiněna podle odstavců 1 až 4, a to i tehdy, jestliže adresát písemnost odepřel převzít nebo přes oznámení poštovního úřadu nevyzvedl.

6. Jestliže strana po zahájení rozhodčího řízení změnila adresu, aniž to oznámila Rozhodčímu soudu, je doručení platně provedeno odesláním písemností způsobem uvedeným v odstavcích 2, 3 a 4 na její poslední známou adresu.

7. Žádost o doručování prostřednictvím dožádaného cizího soudu nebo orgánu nebo jiné žádosti o poskytnutí právní pomoci prostřednictvím takového soudu nebo orgánu patří do působnosti předsedy.

1. Po podané žalobě, avšak před ustavením rozhodčího senátu, může předseda Rozhodčího soudu v naléhavých případech na žádost obou stran nebo i jedné z nich zajistit důkaz, a k tomu účelu může ustanovit jednoho nebo i více znalců anebo učinit jiné vhodné opatření.

2. Před zahájením rozhodčího řízení, v jeho průběhu i po jeho skončení může kterákoliv strana požádat příslušný orgán o povolení předběžného opatření. O podání takové žádosti musí strana uvědomit Rozhodčí soud.

1. Kromě stran (žalobce a žalovaného) se může řízení účastnit jako vedlejší účastník ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku. Jiné osoby nemohou být účastníky řízení.

2. Vedlejší účastník jedná v řízení sám za sebe. Jeho úkony se považují za úkony strany, ke které přistoupil, jestliže úkonům této strany neodporují; ke skutkovým údajům vedlejšího účastníka však mohou rozhodci přihlédnout, i když odporují skutkovým údajům strany.

b) uvedení skutkových a právních okolností, na kterých žalobce zakládá své žalobní nároky, a poukaz na důkazní prostředky, jimiž lze tyto okolnosti prokázat;

a) poukaz na založení pravomoci (příslušnosti) Rozhodčího soudu, pokud pravomoc (příslušnost) nevyplývá z mezinárodní smlouvy pro strany závazné;

d) adresy stran.

c) podpis žalobce,

b) nárok žalobce,

a) označení stran,

2. Nevyplývá-li z mezinárodní smlouvy, kterou je Československá socialistická republika vázána, něco jiného, považuje se za datum podání žaloby den, kdy byla žaloba doručena Rozhodčímu soudu.

4. Jestliže žalobce nestanovil hodnotu předmětu sporu nebo jestliže ji stanovil nesprávně, určí Rozhodčí soud z vlastního podnětu nebo na žádost žalovaného hodnotu předmětu sporu na základě údajů, které jsou k dispozici.

3. V žalobách sestávajících z několika nároků musí být částka každého nároku stanovena samostatně; hodnota předmětu sporu se stanoví součtem všech nároků.

2. Hodnota předmětu sporu se určuje zejména:

1. Žalobce je povinen uvést v žalobě hodnotu předmětu sporu také v případech, kdy jeho nárok nebo část nároku má nepeněžní povahu.

2. Žaloba má také obsahovat:

1. V žalobě musí být uvedeno:

2. Zahájení řízení

d) na základě údajů, které jsou k dispozici o materiálních zájmech žalobce v případech žalob o určité konání nebo nekonání.

c) hodnotou předmětu právních vztahů v okamžiku podání žaloby v žalobách určovacích nebo v žalobách o změnu právních vztahů,

b) hodnotou vymáhaného majetku v žalobách o vydání majetku,

a) vymáhanou částkou v žalobách o peněžité plnění,

1. Rozhodčí řízení se zahajuje podáním žaloby Rozhodčímu soudu.

e) jméno a příjmení rozhodce, kterého jmenuje žalobce, nebo žádost, aby rozhodce byl jmenován předsedou Rozhodčího soudu; žalobce může rovněž jmenovat náhradního rozhodce.

d) doklad o zaplacení poplatku za rozhodčí řízení;

c) hodnotu předmětu sporu;

2. Jestliže strana žalovaná nejmenuje rozhodce nebo jestliže rozhodci nezvolí předsedu rozhodčího senátu do 10 dnů ode dne oznámení o jmenování rozhodcem, určí rozhodce nebo předsedu rozhodčího senátu předseda Rozhodčího soudu.

1. Jestliže tajemník zjistí, že žaloba byla podána tak, že nebylo přihlédnuto k požadavkům uvedeným v § 19 tohoto řádu, vyzve žalobce, aby odstranil zjištěné vady, přičemž, pokud jde o požadavky uvedené v § 19 odst. 1, nesmí lhůta k odstranění vady být delší než 2 měsíce ode dne, kdy mu byla zmíněná výzva tajemníka doručena. Budou-li tyto vady odstraněny v určené lhůtě, platí za den podání žaloby den, uvedený v § 18 odst. 2. Do odstranění uvedených vad se žaloba neprojednává.

2. V případech, kdy žalobce bez ohledu na výzvu k odstranění uvedených vad trvá na projednání sporu, bude se v řízení pokračovat, jestliže to povaha vady žaloby připouští, a bude vydán rozhodčí nález ve věci samé; jinak bude řízení zastaveno.

3. Příprava projednání sporu

1. Má-li tajemník za to, že žaloba může být předmětem řízení podle tohoto řádu, uvědomí o jejím podání žalovanou stranu a zašle jí kopii žaloby s přiloženými písemnostmi, jakož i listinu rozhodců a Řád tohoto Rozhodčího soudu.

2. Současně tajemník vyzve žalovanou stranu, aby během 30 dnů po doručení žaloby předložila k ní své písemné vyjádření podepřené příslušnými důkazy. Na žádost žalované strany může být tato lhůta prodloužena.

3. V téže lhůtě je žalovaná strana povinna oznámit jméno a příjmení rozhodce, kterého si zvolila, nebo požádat, aby předseda Rozhodčího soudu jmenoval rozhodce za ni; žalovaná strana může rovněž zvolit náhradního rozhodce.

1. Rozhodci jmenovaní ve smyslu § 19 a 22 stranami nebo předsedou Rozhodčího soudu, zvolí z listiny rozhodců předsedu rozhodčího senátu.

3. Vystupuje-li ve sporu více žalobců nebo více žalovaných, je každá ze sporných stran povinna jmenovat bez ohledu na počet žalobců či žalovaných po jednom rozhodci. Jestliže by mezi žalobci nebo mezi žalovanými nedošlo k dohodě ve lhůtě stanovené tajemníkem, jmenuje rozhodce předseda Rozhodčího soudu.

4. Jediný rozhodce se volí vzájemnou dohodou stran, a nedojde-li k dohodě, je jmenován předsedou Rozhodčího soudu.

5. Dokud není ustaven rozhodčí senát (není ustanoven jediný rozhodce), je předseda Rozhodčího soudu oprávněn vykonávat všechny procesní úkony, pokud nejsou svěřeny tajemníkovi.

1. Každá ze stran je oprávněna odmítnout rozhodce, předsedu rozhodčího senátu nebo jediného rozhodce, jestliže se domnívá, že jsou předpojatí, zejména jestliže je možno předpokládat, že jsou osobně, ať přímo či nepřímo, zainteresováni na výsledku sporu. Rovněž rozhodce, předseda rozhodčího senátu nebo jediný rozhodce mohou prohlásit, že se vzdávají funkce. Odmítnutí musí být provedeno do započetí ústního jednání. Jestliže k odmítnutí dojde později, rozhodne se o něm jenom v tom případě, kdy důvod, který vedl k opožděnému odmítnutí, byl uznán za závažný.

2. O odmítnutí rozhodce rozhodují zbývající členové rozhodčího senátu. Jestliže mezi nimi nedojde k dohodě, nebo jestliže odmítnutí směřuje proti dvěma rozhodcům, rozhoduje o odmítnutí předsednictvo Rozhodčího soudu, které také rozhodne o odmítnutí jediného rozhodce.

3. Bude-li odmítnutí vyhověno, bude nový rozhodce, nový předseda rozhodčího senátu nebo jediný rozhodce zvolen nebo jmenován podle tohoto řádu s tím, že není vázán úkony svého předchůdce.

4. Z těchže důvodů, které jsou uvedeny v odstavci 1, mohou být odmítnuti znalci a tlumočníci. V tomto případě rozhoduje o odmítnutí rozhodčí senát.

1. O pravomoci (příslušnosti) Rozhodčího soudu rozhoduje jeho předsednictvo. Za tím účelem mu rozhodci, pokud již byli ustanoveni, jinak tajemník, předloží spis se stručnou zprávou, a to v každém případě, kdy se bude rozhodovat o pravomoci (příslušnosti) Rozhodčího soudu s ohledem na námitku strany nebo s ohledem na pochybnosti rozhodců či tajemníka, případně jsou-li rozhodci či tajemník názoru, že Rozhodčí soud je nepříslušný.

2. Předsednictvo zastaví řízení usnesením, dojde-li k názoru, že není dána pravomoc (příslušnost) Rozhodčího soudu k projednávání a rozhodování věci. Rovněž usnesením zamítne námitku nepříslušnosti, jestliže dojde k názoru, že Rozhodčí soud je příslušným.

3. Před rozhodnutím může předsednictvo podle okolnosti nařídit ústní jednání.

4. Rozhodčí senát dříve než předloží předsednictvu k rozhodnutí otázku příslušnosti, učiní opatření, která považuje za nezbytná k odvrácení újmy pro strany nebo k zachování výsledků řízení, pokud k nim není příslušný soud nebo jiný orgán.

1. O čase a místě ústního jednání vyrozumí Rozhodčí soud strany předvoláním, které jim bude zasláno s takovým předstihem, aby každá ze stran měla k dispozici lhůtu alespoň 30 dní na přípravu jednání a na cestu k ústnímu jednání.

2. Se souhlasem stran může být tato lhůta kratší.

6. Návrh na změnu data ústního jednání musí být podán v dostatečném časovém předstihu, aby mohla být informována protistrana a členové rozhodčího senátu.

3. Jestliže se nedostaví strana, která byla řádně uvědoměna o čase a místě ústního jednání, nebrání její nepřítomnost projednání sporu, jestliže nedostavivší se strana do skončení projednání sporu nepožádá z vážných důvodů o odročení.

4. Projednání sporu

2. Strany se účastní ústního jednání přímo nebo prostřednictvím svých řádně zmocněných zástupců, jež strany jmenují podle své volné úvahy, a to případně i z cizích státních příslušníků.

1. Žalovaný je oprávněn podat protižalobu do skončení ústního jednání o základní žalobě. Jestliže však žalovaný způsobí průtahy v rozhodčím řízení neodůvodněně opožděným předložením protižaloby, může mu být uložena náhrada zvýšených nákladů, které tím Rozhodčímu soudu vznikly, jakož i náhrada zvýšených výloh druhé strany s tím spojených.

2. Na protižalobu se vztahují tytéž požadavky jako na žalobu hlavní (§ 19).

4. Každá ze stran může prohlásit, že souhlasí s tím, aby ústní jednání se konalo v její nepřítomnosti.

5. Ústní jednání může být podle potřeby odročeno na návrh strany nebo z podnětu rozhodčího senátu.

1. Spor se projednává v ústním jednání, které je zpravidla veřejné. Na žádost kterékoliv strany nebo z vlastního podnětu Rozhodčího soudu se projednává spor v zasedání neveřejném.

a) označení Rozhodčího soudu,

b) číslo sporu,

d) označení sporných stran a jejich zástupců,

c) místo a datum zasedání,

e) údaj o účasti stran,

f) jména rozhodců, svědků, znalců, tlumočníka a ostatních účastníků ústního jednání,

g) stručný, ale výstižný popis průběhu zasedání,

h) požadavky stran a obsah jiných důležitých prohlášení,

j) podpisy rozhodců.

i) uvedení důvodů pro odročení ústního jednání nebo zakončení řízení,

1. O ústním jednání ve sporu se vede zápis v češtině nebo slovenštině, který musí obsahovat tyto údaje:

2. Strany jsou oprávněny seznámit se s obsahem zápisu a jej spolupodepsat. Na žádost strany mohou být usnesením rozhodčího senátu provedeny v zápisu změny nebo doplňky.

3. Stranám se vydá nebo zašle kopie zápisu, případně spolu s překladem.

5. Dokazování

3. Důkazy se provádějí způsobem, jejž stanoví rozhodčí senát. Usnesením rozhodčího senátu může být provedení důkazů svěřeno jednomu z rozhodců. Obdobně postupuje i předsednictvo.

2. Strana může předložit písemné důkazy v originálu nebo v kopii, kterou sama ověří. Rozhodčí senát je oprávněn vyžádat si originál nebo překlad těchto důkazů do jiného jazyka, jestliže je to nutné v zájmu rozhodnutí sporu.

1. Strany jsou povinny dokázat okolnosti, na které se odvolávají jako na základ svých nároků nebo námitek. Rozhodčí senát si může vyžádat, aby strany poskytly další důkazy. Může také podle svého uvážení stanovit provedení znaleckého posudku a může si vyžádat i předložení důkazů třetími osobami.

c) jména a příjmení rozhodců nebo jediného rozhodce,

e) předmět sporu a krátké vylíčení okolností sporu,

f) rozhodnutí o žalobních nárocích, o poplatcích a o nákladech sporu,

g) odůvodnění rozhodnutí,

h) podpisy alespoň dvou rozhodců nebo jediného rozhodce.

a) v případě, kdy žaloba byla vzata zpět žalobcem;

b) v případě, kdy strany uzavřely smír potvrzený rozhodčím senátem bez vydání nálezu ve smyslu ustanovení § 36 odst. 1 tohoto řádu.

1. Poté, co rozhodčí senát usoudí, že všechny okolnosti spojené se sporem jsou dostatečně vyjasněny, prohlásí ústní jednání ve sporu za skončené a přistoupí k vydání rozhodčího nálezu. Rozhodčí nález se vydává v případech, kdy se rozhoduje ve věci samé, včetně případů, kdy se vydává nález na základě žádosti stran, aby rozhodčí nález byl vydán podle smíru jimi uzavřeného.

2. Je-li dostatečně vyjasněna jenom část projednávaného předmětu sporu, může rozhodčí senát prohlásit řízení za skončené jen co do této části a rozhodnout částečným rozhodčím nálezem s tím, že v ostatních částech bude pokračováno v řízení a o nich rozhodnuto.

3. Je-li sporným nárok jak co do důvodu, tak co do výše, může rozhodčí senát projednat a rozhodnout o nároku nejprve co do důvodu, a to mezitímním rozhodčím nálezem, a teprve poté, je-li to třeba, pokračovat v řízení o výši nároku a o tom rozhodnout.

4. Ustanovení o rozhodčím nálezu platí i pro částečný a mezitímní rozhodčí nález.

1. Rozhodčí nález obsahuje zejména tyto údaje:

2. Rozhodčí nález spolupodepisuje předseda a tajemník Rozhodčího soudu.

1. Rozhodčí senát se usnáší o rozhodčím nálezu neveřejným hlasováním většinou hlasů.

2. Vyskytnou-li se více než dvě mínění o částkách, které má rozhodčí senát přiznat nebo zamítnout, připočítává se hlas odevzdaný pro nejvyšší částku ke hlasu odevzdanému pro částku nejblíže nižší.

1. Po skončení ústního jednání se vyhlásí výrok rozhodčího nálezu stranám ústně nebo nejsou-li přítomny, oznámí se jim písemně.

2. Během lhůty, kterou určí rozhodčí senát, musí být doručen stranám odůvodněný písemný rozhodčí nález.

3. V odůvodněných případech může rozhodčí senát stanovit, že stranám bude doručen písemný rozhodčí nález bez ústního vyhlášení.

1. Na žádost strany, podanou do 30 dnů od doručení rozhodčího nálezu stranám, může rozhodčí senát vydat doplňující nález, jestliže se ukáže, že rozhodčí nález neobsahuje odpověď na všechny nároky stran. Doplňující rozhodčí nález se vydává na základě nového ústního jednání s předvoláním stran.

2. Zjevné překlepy a chyby textu, které se netýkají podstaty sporu a také početní chyby v textu rozhodčího nálezu mohou být opraveny usnesením rozhodčího senátu na žádost stran nebo z vlastního podnětu rozhodčího senátu.

3. Doplňující nález nebo opravné usnesení ohledně rozhodčího nálezu je neoddělitelnou součástí doplněného nebo opraveného nálezu. Strany nejsou povinny k placení jakýchkoliv nákladů spojených s doplněním nebo s opravou rozhodčího nálezu.

1. Jestliže se ve sporu nevydává rozhodčí nález (§ 36), skončí se řízení vydáním usnesení.

2. Usnesení o zastavení řízení se vydává zejména:

3. Pro vydání usnesení rozhodčího senátu platí ustanovení § 36 a násl. Jestliže rozhodčí senát nebyl ještě ustaven, vydá usnesení o zastavení řízení předseda Rozhodčího soudu.

6. Skončení řízení

b) místo a datum vydání nálezu,

d) označení stran a dalších účastníků sporu,

a) název rozhodčího soudu,

7. Náklady řízení